Sofiina volba Libora Michálka
Mikuláš FerjenčíkSvět není černobílý a Libor Michálek měl své důvody proto, aby — na rozdíl od Elišky Wagnerové — v senátním klubu lidovců a nezávislých zůstal.
Minulý týden jsem tu rozpoutal vášnivou diskusi o prezidentských volbách. Dnes zřejmě rozpoutám diskusi podobnou, ale přiznám, že mě to příliš netěší. Chtěl bych tu promyslet Sofiinu volbu, před kterou stojí Libor Michálek v Senátu.
Jak už asi víte, Eliška Wagnerová tento týden vystoupila z klubu lidovců a nezávislých, kam stejně jako Libor Michálek vstoupila po úspěchu v senátních volbách.
Dá se konstatovat, že lidovci Michálkovi a Wagnerové pěkně zavařili. Nominovat Jiřího Čunka na místopředsedu senátu bylo přinejmenším netaktické. Navíc pro nominaci získali podporu většiny senátního klubu, když Čunek porazil právě Wagnerovou v souboji o nominaci 6:4. Wagnerová následně z klubu vystoupila, sklidila mediální potlesk a Liboru Michálkovi zbyl v ruce Černý Petr. Situace je ale složitější.
1) Senátor bez klubu se stává solitérem odříznutým od informací. Sám může působit pouze v jednom senátním výboru z osmi a mít klub, který pravidelně řeší, co se děje v ostatních výborech, je pro práci senátora užitečné.
2) Nabízí se otázka, jestli je k mání lepší klub. V tuto chvíli se zdá, že ne. Varianta přidat se k ODS či ČSSD nepřichází v úvahu, TOP 09 má klub s Ostravakem, ale předpokládám, že protivládním kandidátům se tam nechce, a mezi nezařazenými senátory zbývají pouze bývalí či současní komunisté. Paní Dernerová se jeví jako čestná výjimka.
3) Logická je námitka paní Wagnerové, které vadí, že klub Jiřího Čunka vysílá do záře reflektorů, místo toho, aby ho upozadil. Stejně logické ovšem je, že lidovci (v klubu jsou čtyři) chtěli mít v záři reflektorů svého člověka a nechtěli předat relativně exponovaný politický post své přímé konkurenci v boji o středové voliče — Straně zelených. Wagnerová je navíc v Senátu nováček, což mohlo hrát ve volbě roli. I ze způsobu, jakým z klubu odešla a skončila prakticky v izolaci, se dá dovodit, že vyjednávání není její silnou stránkou. Nevidím tedy Čunkovu volbu jako znak souznění klubu s jeho politikou, spíše jako výsledek politického jednání, ve kterém jsou lidovci zběhlejší než zelení (moje zkušenosti z koaliční spolupráce na kampani Libora Michálka tuto hypotézu podporují).
4) Možnost něco prosadit (či zastavit) bez klubu dosti výrazně klesá. Chybí skupina senátorů, kteří by byli ochotní vaše návrhy podporovat takříkajíc sami od sebe.
5) Za podstatné v politice považuji dodržování dohod. Libor Michálek kandidoval (ať se nám to líbí nebo ne) za Piráty, zelené i lidovce. Nominační smlouva potom předpokládá, že půjde do klubu jedné z těchto stran, a ačkoli to není výslovná povinnost (Michálkův hlas není nutný pro udržení klubu lidovců), já to považuji v jistém smyslu za slušnost. Nutno podotknout, že Čunek tehdy za KDU v Senátu seděl také a pro zelené to rozhodně nebyl problém. Michálek je tedy v tomto směru v úplně jiné pozici než Wagnerová.
6) Zelení mají zanedlouho sjezd a jsem si jistý, že to má na situaci nemalý vliv. Minimálně to vysvětluje, proč Matěj Stropnický útočí na Ondřeje Lišku. Libor Michálek by neměl svá rozhodnutí činit pod tlakem vnitrostranických půtek nominujících stran.
7) Musím si trochu rýpnout do způsobu, jakým Wagnerová do klubu vstoupila a opět z něj vystoupila. Fakticky tím zablokovala možnost vytvořit samostatný klub nezávislých, protože všichni dostupní senátoři se mezitím upsali jinde a senátní výbory už jsou rozdělené. Mám dojem, že Liborův styl není dělat takovéto obraty během týdne.
8) Wagnerová se vzdala šance, aby v rámci poměrně velkého senátního klubu prosadila své programové priority. Chápu, že někteří kolegové jí přišli problematičtí, ovšem ani oni by nemohli být proti tomu, co by podepsali (přinejmenším by je to stálo politický kapitál).
9) Jako politického partnera Strany zelených, s níž sdílíme senátora, mě trochu leká, jak suverénně hází přes palubu jiného politického partnera, se kterým sdílela dokonce 5 kandidátů (Michálek, Potůček, Rabas, Štěpánek a Gabal). Chápu, že běží o „porcování Michálka“, v němž se všechny zúčastněné strany snaží svého senátora maximálně mediálně využít — Piráti nejsou výjimkou, ale přijde mi hloupé směřovat kopance na partnera, se kterým jsme před třemi týdny slavili na společném volebním štábu. Na druhou stranu nominace Čunka byla z podobného soudku, Pirátům ani zeleným rozhodně nepomohla.
10) Na závěr nejpádnější důvod, proč setrvání v klubu hájit. Jediným způsobem, jakým může Libor Michálek obhájit nesourodou koalici a spolupráci s kontroverzními lidmi, budou výsledky jeho práce v Senátu. Je na něm zvážit, nakolik může senátní klub tuto práci podpořit. Každopádně své opodstatnění má rozhodnutí fungování v klubu si na vlastní kůži alespoň vyzkoušet. Jako bonus by měl přidat příkladné informování o své činnosti a sdílení podkladů, ke kterým se v Senátu dostane.
Je mi jasné, že existuje i řada pádných argumentů, proč z klubu okamžitě vystoupit. Chtěl jsem ale ukázat, že situace zdaleka není černobílá. Proto budu respektovat Michálkovo rozhodnutí, ať už se rozhodne zůstat či odejít, a budu ho s klidným svědomím obhajovat.
Je autor optimisticky přesvědčený, že co čtenář, to vůl, anebo to jenom neumí?
K bodům, které vypočetl - Vynechávám body 2, 7 a 9 – ty se pokoušejí ospravedlnit Michálkovo jednání odkazem na chyby jiných a tudíž jsou mimo věcnou diskusi. Také bod 10 není argumentativní.:
„1) Senátor bez klubu se stává solitérem odříznutým od informací. Sám může působit pouze v jednom senátním výboru z osmi a mít klub, který pravidelně řeší, co se děje v ostatních výborech, je pro práci senátora užitečné.“
ad 1) Možná může naivně věřit, že v klubu, ve kterém se podle jeho vlastního tvrzení již teď projevuje rivalita politických stran, budou kvalitně předávány informace z jednání výborů. Při pohledu do jednacího řádu a rozpis jednání výborů nemůže ale chtít, abych uvěřil tvrzení, že je to jediným Michálkovi dostupný zdroj informací. Z osmi výborů musí bez nějakých velkých obtíží pokrýt dva on a tři jeho asistent - přístup jim jednací řád zaručuje. Nemluvě o případné podpoře stran, za které se nechal do Senátu zvolit -- nevím, že by se z výborů Senátu vyhazovali hosté, tím spíše, pokud o jejich přítomnost požádal nějaký senátor.
Nemluvě už o takových zdrojích, jako jsou stenozáznamy a nahrávky z jednání -- ale pravda je, že to by byl Michálek bílá vrána, ty ani poslanci, ani senátoři nepoužívají.
„3) Logická je námitka paní Wagnerové, které vadí, že klub Jiřího Čunka vysílá do záře reflektorů, místo toho, aby ho upozadil. Stejně logické ovšem je, že lidovci (v klubu jsou čtyři) chtěli mít v záři reflektorů svého člověka a nechtěli předat relativně exponovaný politický post své přímé konkurenci v boji o středové voliče – Straně zelených. Wagnerová je navíc v Senátu nováček, což mohlo hrát ve volbě roli. I ze způsobu, jakým z klubu odešla a skončila prakticky v izolaci, se dá dovodit, že vyjednávání není její silnou stránkou. Nevidím tedy Čunkovu volbu jako znak souznění klubu s jeho politikou, spíše jako výsledek politického jednání, ve kterém jsou lidovci zběhlejší než zelení (moje zkušenosti z koaliční spolupráce na kampani Libora Michálka tuto hypotézu podporují).“
ad 3) On -- pokud si vzpomínám -- není Čunek jediný člen klubu za KDU. Takže argumentovat tím, že by jinak museli členové KDU hlasovat pro člena konkurenční strany je lichý.
„4) Možnost něco prosadit (či zastavit) bez klubu dosti výrazně klesá. Chybí skupina senátorů, kteří by byli ochotní vaše návrhy podporovat takříkajíc sami od sebe.“
ad 4) V klubu ovládaném KDU do té míry, že prosadí tak odpornou osobu jako je Čunek coby svého kandidáta, pochopitelně může Michálek prosadit jen to, co chce KDU.
„5) Za podstatné v politice považuji dodržování dohod. Libor Michálek kandidoval (ať se nám to líbí nebo ne) za Piráty, zelené i lidovce. Nominační smlouva potom předpokládá, že půjde do klubu jedné z těchto stran, a ačkoli to není výslovná povinnost (Michálkův hlas není nutný pro udržení klubu lidovců), já to považuji v jistém smyslu za slušnost. Nutno podotknout, že Čunek tehdy za KDU v Senátu seděl také a pro zelené to rozhodně nebyl problém. Michálek je tedy v tomto směru v úplně jiné pozici než Wagnerová.“
ad 5) Ano, máte pravdu a dodržení dohod něco stojí. Tudíž a jasně - Piráti jsou strana, která pomohla prosadit Čunka do vedení Senátu.
Jsem zvědav, jak dlouho dokážete za touto odpovědností stát -- až KDU navrhne zákon o zákazu vstupu cikánů do obce anebo důslednou kriminalizaci uživatelů měkkých drog či zákaz interrupcí (všechno to mají v programové výbavě).
„6) Zelení mají zanedlouho sjezd a jsem si jistý, že to má na situaci nemalý vliv. Minimálně to vysvětluje, proč Matěj Stropnický útočí na Ondřeje Lišku. Libor Michálek by neměl svá rozhodnutí činit pod tlakem vnitrostranických půtek nominujících stran.“
ad 6) Fajn. "Soudruhu, máš pravdu, ale podívej, komu ta pravda prospívá." Logicky domyšleno: Michálek se nepostavil důsledně proti ostudné Čunkově volbě, aby ve straně, která ho spolunominovala náhodou nezáměrně nepodpořil to křídlo, kterému Čunek jako místopředseda Senátu vadí.
„8) Wagnerová se vzdala šance, aby v rámci poměrně velkého senátního klubu prosadila své programové priority. Chápu, že někteří kolegové jí přišli problematičtí, ovšem ani oni by nemohli být proti tomu, co by podepsali (přinejmenším by je to stálo politický kapitál).“
ad 8) Varianta bodu 4) – jestliže nebylo možné prosadit zablokování Čunka, pak není možné prosadit nic, co nechce KDU. A chce-li KDU něco, co podporuje i Eliška Wagnerová, pak to může podpořit i mimo klub.
Po pravdě řečeno, je mi jedno,v kterém klubu je pan senátor Michálek. Zvolení Čunka je ostuda těch, kteří to mohli zablokovat – sociálních demokratů a komunistů. Zastávali správnou zásadu poměrného zastoupení ve vedení, ale ta nevylučuje personální výhradu. Lidovec ano, ale Čunek ne.
Nicméně Mikuláš Ferjenčik Michálkovo zařazení zjevně za důležité považuje. Pak by si měl odpustit jednak plakátové metafory, před Michálkem rozhodně nebyly žádná „Sofiina volba“, ale běžné politické rozhodnutí, jakých bude muset udělat stovky. A hlavně by takové rozhodnutí neměl obhajovat příliš průhlednou manipulací. Politická panna (a Piráti ještě stále patří do této kategorie) může působit roztomile svojí nevinností, snaží-li se chovat jako dáma s minulostí, působí trapně. Z Ferenčíka se pak stává jakýsi inversní Dienstbier – ten se zase, po letech zkušeností ve funkcích v ČSSD, zkouší stále znova chovat jako politická panna.
chci jen uvést na pravou míru Vaše slova v posledním odstavci. Ustavující schůze nově složeného Senátu bude tuším až příští čtvrtek. Teprve tehdy se rozhodne o novém vedení horní komory. Čunek, navzdory nominaci svého klubu, nemá dle zákulisních informací zvolení jisté. To sice neznamená. že senátorský klub ČSSD - na jehož postoji v podstatě bude vedení Senátu závislé - jako celek vyzve lidovce, aby nominovali někoho jiného, nicméně je pravděpodobné, že v tajné volbě pro Čunka nebude hlasovat každý sociální demokrat. Výsledek hlasování je dopředu neodhadnutelný. Zkrátka, chtěl jsem jen napsat, že vyčítáte levici v Senátu něco, co se ještě nestalo.
A když už jsem v těch omluvách, zkomolil jsem Mikuláši Ferjenčíkovi jméno; i za to se upřímně omlouvám.
"Za co všechno?"
- Inu za to, co jsi zač, a nádavkem za to, žes chválil den před večerem.
- A to můžeš ještě být zatraceně rád, že se do Senátu nedostal "stínový" účetní šikovatel Dolejš; ten by Ti to, Čunku jeden, pěkně spočítal !
Se srdečným pozdravem
Tvůj Dežo