K iniciativě Přímá volba poslanců 2014 jsem více než skeptický. Není žádná záruka, že voliči budou vybírat „odpovědné osoby s reputací“ („Kroužkování nestačí, hlásá iniciativa. Chce volby jinak“, LN 13.9.). Důkazem mohou být volby do Senátu. Také se kandiduje v jednomandátových obvodech, a vítězí v nich především kandidáti velkých politických stran, protože většina voličů se orientuje a orientovat bude především podle stranického kabátu. Senátu tak spíše než „odpovědné osoby s reputací“ dominují tu jedna, tu zas jiná z nejsilnějších politických stran. Aby iniciativa byla účinná, muselo by jít o kandidáty přísně nestranické, politickými stranami nepodporované a na nich nezávislé. Nedovedu si představit, jak by se to zajistilo.

Než se takto de facto vymezovat proti politickým stranám — ty samy o sobě nejsou nic špatného, spíš naopak — bylo by rozumnější a schůdnější tyto strany změnit. Aby fungovaly tak, jak fungovat mají. Aby se z nich vymýtilo to, co lidi nejvíc štve — že se tam dělá politika v úzkém kroužku zasvěcených a že ta politika slouží méně veřejnému zájmu než soukromému byznysu vyvolených členů a příznivců.