K iniciativě Přímá volba poslanců 2014 jsem více než skeptický. Není žádná záruka, že voliči budou vybírat „odpovědné osoby s reputací“ („Kroužkování nestačí, hlásá iniciativa. Chce volby jinak“, LN 13.9.). Důkazem mohou být volby do Senátu. Také se kandiduje v jednomandátových obvodech, a vítězí v nich především kandidáti velkých politických stran, protože většina voličů se orientuje a orientovat bude především podle stranického kabátu. Senátu tak spíše než „odpovědné osoby s reputací“ dominují tu jedna, tu zas jiná z nejsilnějších politických stran. Aby iniciativa byla účinná, muselo by jít o kandidáty přísně nestranické, politickými stranami nepodporované a na nich nezávislé. Nedovedu si představit, jak by se to zajistilo.

Než se takto de facto vymezovat proti politickým stranám — ty samy o sobě nejsou nic špatného, spíš naopak — bylo by rozumnější a schůdnější tyto strany změnit. Aby fungovaly tak, jak fungovat mají. Aby se z nich vymýtilo to, co lidi nejvíc štve — že se tam dělá politika v úzkém kroužku zasvěcených a že ta politika slouží méně veřejnému zájmu než soukromému byznysu vyvolených členů a příznivců.

A jak ty strany změnit? Snadno a nesnadno. Princip je jednoduchý. Když bude mít místní organizace politické strany ne deset až patnáct členů, jak je to dnes běžné, ale alespoň stovku či dvě, budou to mít mafiáni o dost těžší. Třeba na volební kandidátky se už tak jednoduše nedostanou, pokud vůbec. Jejich vlastní spolustraníci jim v získání poslaneckého mandátu dokáží zabránit daleko spolehlivěji než voliči. Už jen proto, že je daleko lépe znají a vědí, co od nich mohou čekat.

Nesnadné by to bylo proto, že by to vyžadovalo od běžných lidí trochu více aktivity, než jen jednou za čas přijít k volbám (ani tam mnozí nechodí). Museli by si aktivní účastí na místním politickém životě pohlídat, aby se v něm nedělo to, co jim dnes tak vadí.

To by asi byl pro mnohé problém. Ale jsem přesvědčen, že jiné cesty není, pokud lidé opravdu chtějí něco změnit. On si i pan prezident Masaryk blahé paměti svého času posteskl: „Tož demokracii bychom už měli. Teď ještě nějaké ty demokraty.“ Jako kdyby mluvil k dnešku!