Jak se kníže mohl stát prezidentem, kdyby chtěl
Petr MinaříkKarel Schwarzenberg promeškal asi poslední příležitost, díky níž se mohl vážněji zapojit do klání o Hrad. To by ovšem v sobě musel najít sílu odejít z vlády.
Jsou příležitosti, které se neopakují. Jednu takovou promarnil minulý týden Karel Schwarzenberg, mezi poddanými běžně titulovaný kníže, někdy kníže pán. Je nejdéle oficiálně známým kandidátem na prezidentský úřad, který se příští rok uvolní. Nepřeji nikomu nic zlého, a tak ani Karlu Schwarzenbergovi nepřeji, aby vyhrál, protože si myslím, že si zaslouží klid a odpočinek. On a jeho lidé si to ovšem nemyslí, tedy skoro jistě do zápasu o Hrad půjde a zdá se zatím taky skoro jisté, že nepostoupí do druhého kola. Přitom právě minulý týden se objevila možnost, aby kandidatura a s ní spojená kampaň nebyly jen jako, aby si poddaní neřekli, že kníže z boje utíká.
Enormní porci své popularity kníže ztratil vládnutím s Petrem Nečasem a spolčením s Miroslavem Kalouskem, alespoň se o tom všude tak mluví a píše. Třeba je to přehnané a Miroslav Kalousek je ten, kdo uchovává Schwarzenberga vůbec ve hře a jádro voličů by bez jeho štítu bylo ještě menší. Co by Schwarzenberg bez TOP 09 a přítomnosti v nejvyšších patrech politiky mohl nabídnout? Kolikrát by se dostal do Otázek Václava Moravce jen v roli glosátora veřejného dění, který s tím nemá nic společného? Tuto roli hraje koneckonců i jako místopředseda vlády, je ho ovšem velmi často vidět.