Komunistická strana Čech a Moravy sehrála klíčovou roli v posledních dvou prezidentských volbách. V roce 2003 její hlasy způsobily, že se českým prezidentem poprvé stal Václav Klaus. V roce 2008 pak KSČM postavila v prvním kole Janu Bobošíkovou, jejíž nominace oslabila tehdy nejvážnějšího Klausova protivníka Jana Švejnara.

Vše nasvědčuje tomu, že i v případě první přímé volby prezidenta v roce 2013 bude role komunistů zásadní. Ačkoli si komunisté nemohou dělat realistickou naději na úspěch svého kandidáta v přímé volbě, výrazně promluví do rozložení hlasů mezi levicovými kandidáty. K těm je vedle Jiřího Dienstbiera, nominovaného nejsilnější parlamentní stranou ČSSD, nutné počítat i Miloše Zemana, jakkoli jeho levicové ukotvení mnozí zpochybňují.

Podle řady názorů přitom současné preference nejsou příliš směrodatné pro reálné naděje kandidátů. „V seriózním výzkumu nemůžete zařadit mezi kandidáty lidi, kteří kandidovat nechtějí, nebo kandidaturu berou jako osobní promotion, ale potřebné podpisy ani neshánějí (Franz, Samková), anebo se ještě nerozhodli a zjevně berou hlasy oficiálním kandidátům (Švejnar versus Dienstbier),“ uvedl pro Deník Referendum politolog Milan Znoj. „Obraz, že vyhrává Fischer a dotahuje ho Zeman je mediální konstrukce,“ dodal.

Navíc voliči i agentury zkoumající jejich preference nemají s přímou volbou prezidenta žádnou zkušenost. Těžko například předvídat, jak se do volby promítnou archetypální představy Čechů o prezidentovi jako laskavém mocnáři. Na druhou stranu do volby jistě vstoupí i schopnost jednotlivých kandidátů mobilizovat politické zázemí a vést kampaň — v tom mají kandidáti zavedených velkých stran nespornou výhodu.

Kandidát levice bude favoritem

Ačkoli se dle výsledků různých šetření zdá, že převaha ČSSD před krajskými volbami není tak výrazná jako před čtyřmi lety, neprojevuje se to v nárůstu podpory pro pravicové strany, především pro ODS. Naopak. Komunisté jsou již fakticky trvale druhou nejsilnější stranou v zemi právě před občanskými demokraty a současně se sbližuje jejich podpora s podporou ČSSD.

Současně se zdá, že se Strana práv občanů — Zemanovci (SPOZ) pohybuje stabilně okolo pěti procent. V každém případě disponuje levice v součtu stále drtivou většinou, což naznačuje, že případný pokračující propad preferencí ČSSD nebude znamenat narůstající podporu pro vládní strany.

Jinak řečeno: Sečteme-li podporu ČSSD, KSČM a Zemanovců, pohybujeme se v přepočtu na mandáty na hranici ústavní většiny. Tu je třeba navíc zdůraznit, že voliči KSČM patří mezi tradičně nejdisciplinovanější, což může například při blížících se krajských volbách znamenat jejich vítězství v jednom až dvou krajích. Tyto předběžné závěry ale samozřejmě potvrdí či vyvrátí až samotné krajské volby, které se konají 12. a 13. října.