KSČM postaví svého prezidentského kandidáta. Zemanovi nepomůže

Deník Referendum zjistil, že komunisté hodlají veřejnosti jméno svého stranického kandidáta na prezidenta oznámit krátce po krajských volbách. Situaci před prvním kolem rovněž zpřehlednilo oznámení Jana Švejnara, že se volby nezúčastní.

Vr_a

Vratislav Dostál

11.09.2012 14:36

396437_mediafax_michal_kalasek

Role KSČM bude v první přímé volbě prezidenta na začátku příštího roku opět zásadní. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Komunistická strana Čech a Moravy sehrála klíčovou roli v posledních dvou prezidentských volbách. V roce 2003 její hlasy způsobily, že se českým prezidentem poprvé stal Václav Klaus. V roce 2008 pak KSČM postavila v prvním kole Janu Bobošíkovou, jejíž nominace oslabila tehdy nejvážnějšího Klausova protivníka Jana Švejnara.

Vše nasvědčuje tomu, že i v případě první přímé volby prezidenta v roce 2013 bude role komunistů zásadní. Ačkoli si komunisté nemohou dělat realistickou naději na úspěch svého kandidáta v přímé volbě, výrazně promluví do rozložení hlasů mezi levicovými kandidáty. K těm je vedle Jiřího Dienstbiera, nominovaného nejsilnější parlamentní stranou ČSSD, nutné počítat i Miloše Zemana, jakkoli jeho levicové ukotvení mnozí zpochybňují.

Podle řady názorů přitom současné preference nejsou příliš směrodatné pro reálné naděje kandidátů. „V seriózním výzkumu nemůžete zařadit mezi kandidáty lidi, kteří kandidovat nechtějí, nebo kandidaturu berou jako osobní promotion, ale potřebné podpisy ani neshánějí (Franz, Samková), anebo se ještě nerozhodli a zjevně berou hlasy oficiálním kandidátům (Švejnar versus Dienstbier),“ uvedl pro Deník Referendum politolog Milan Znoj. „Obraz, že vyhrává Fischer a dotahuje ho Zeman je mediální konstrukce,“ dodal.

Navíc voliči i agentury zkoumající jejich preference nemají s přímou volbou prezidenta žádnou zkušenost. Těžko například předvídat, jak se do volby promítnou archetypální představy Čechů o prezidentovi jako laskavém mocnáři. Na druhou stranu do volby jistě vstoupí i schopnost jednotlivých kandidátů mobilizovat politické zázemí a vést kampaň – v tom mají kandidáti zavedených velkých stran nespornou výhodu.

Kandidát levice bude favoritem
Ačkoli se dle výsledků různých šetření zdá, že převaha ČSSD před krajskými volbami není tak výrazná jako před čtyřmi lety, neprojevuje se to v nárůstu podpory pro pravicové strany, především pro ODS. Naopak. Komunisté jsou již fakticky trvale druhou nejsilnější stranou v zemi právě před občanskými demokraty a současně se sbližuje jejich podpora s podporou ČSSD.

Současně se zdá, že se Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) pohybuje stabilně okolo pěti procent. V každém případě disponuje levice v součtu stále drtivou většinou, což naznačuje, že případný pokračující propad preferencí ČSSD nebude znamenat narůstající podporu pro vládní strany.

Jinak řečeno: Sečteme-li podporu ČSSD, KSČM a Zemanovců, pohybujeme se v přepočtu na mandáty na hranici ústavní většiny. Tu je třeba navíc zdůraznit, že voliči KSČM patří mezi tradičně nejdisciplinovanější, což může například při blížících se krajských volbách znamenat jejich vítězství v jednom až dvou krajích. Tyto předběžné závěry ale samozřejmě potvrdí či vyvrátí až samotné krajské volby, které se konají 12. a 13. října.

Pokud jde o volby prezidentské, v čele preferencí se dlouhodobě pohybuje Jan Fischer. Na druhém místě se pak podle posledních šetření usadil expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Nebývale vysokou podporu kandidáta marginální strany jednoho muže SPOZ lze mimo jiné vysvětlit tím, že druhá nejsilnější levicová strana KSČM doposud oficiálně neoznámila, zda a případně koho bude do prezidentské volby nominovat.

Jiří Pehe již před měsícem ostatně napsal, že Zeman je přirozeným „nekomunistickým“ kandidátem KSČM. Zdůvodnil to tím, že se nikdy neprofiloval jako zavilý antikomunista a navíc je obklopen lidmi s komunistickou minulostí.

„Ve většině zahraničně-politických názorů se s KSČM dobře shodne. Jeho proevpropské postoje docela jistě v očích KSČM vyvažují jeho postoje proruské. Komunisté by neměli mít větší problém ani se Zemanovým levicovým populismem v domácí politice. Případná podpora KSČM pro Zemana přitom může rozhodnout prezidentskou volbu ještě mnohem jasněji, než byla zákulisní podpora části KSČM pro Václava Klause. Komunističtí voliči jsou disciplinovaní, a jejich možná až dvacet procent hlasů může rozhodnout druhé kolo prezidentské volby," napsal Pehe 8. srpna pro deník Právo.

KSČM oznámí svého kandidáta po říjnových volbách

Podle informací Deníku Referendum nicméně komunisté svého kandidáta postaví. Potvrdili nám to tři politici z vedení strany a jejich poslaneckého klubu. Podle všech oslovených předáků KSČM je uvnitř jejich partaje silná vůle nominovat vlastního stranického kandidáta. Údajně si to přeje jak většina straníků, tak jejich podporovatelé.

„Přece jenom jsme parlamentní stranou, která zastupuje poměrně široký segment voličů, a proto je přirozené, že přijdeme s vlastním kandidátem. Jméno vám zatím říct nemohu. Ustavili jsme vyjednávací komisi, která zpracovává návrhy. Přesto, že nejsme homogenním subjektem, na kandidátovi se shodneme. Jeho jméno veřejnosti oznámíme ve druhé polovině října,“ uvedl jeden z vrcholných politiků KSČM pro Deník Referendum.

„Domnívám se, že postavit svého kandidáta je pro KSČM nejen věcí taktiky, nýbrž i prestiže. KSČM je druhá až třetí nejsilnější strana. Kdyby nenabídla svého adepta, nepůsobila by příliš sebevědomě a mohla by ohrozit i svoji pozici před voliči,“ uvedl pro Deník Referendum politolog Lukáš Jelínek.

Komunistická strana Čech a Moravy patří společně s lidovci ke stranám tak zvaných trvalých menšin. Současně jde o typ masových stran: jejich členská základna čítá několik desítek tisíc členů, což znamená, že disponují dostatečně pevným sociálním zakotvením ve společnosti. Je tedy pochopitelné, že jak lidovci, tak komunisté chtějí do přímé volby prezidenta nominovat své vlastní stranické kandidáty. Už jen proto, že jim to umožní vnést do předvolebního diskursu vlastní témata.

To, že komunisté doposud váhali s nominací svého kandidáta, souvisí podle Lukáše Jelínka s rozdílnými názory ve vedení KSČM a se slabou nabídkou osobností, jež by nepůsobily směšně. „Vladimír Remek patří k jedněm z mála takových a i jeho přemlouvat je pro KSČM podle mých informací velmi obtížné,“ dodal Jelínek.

Podle všeho ale komunisté svého kandidáta najít chtějí a najdou. Pokud se tak skutečně stane, vyhlídky levicových kandidátů se radikálně změní. Miloš Zeman přijde v prvním kole o podstatný díl potenciálních voličů. A jestliže se podaří kandidaturu Jiřího Dienstbiera propojit s ČSSD a přitom k ní přidat hlasy části liberálních voličů, měl by jej v prvním kole porazit.

Takovému vývoji navíc nahrává v úterý zveřejněné prohlášení Jana Švejnara, ve kterém veřejnosti oznámil, že se přímé volby prezidenta nezúčastní.

„V reakci na četné dotazy oznamuji, že jsem se rozhodl neúčastnit této volby prezidenta České republiky,“ uvedl Švejnar s tím, že se plánuje i nadále aktivně podílet na veřejném životě země. „Rád bych touto cestou poděkoval spoluobčanům, kteří mi vyjádřili podporu, ať už osobně anebo v průzkumech veřejného mínění, jakožto i sponzorům, kteří mi nezištně nabídli finanční pomoc pro případnou kampaň,“ dodal Švejnar.

Druhé kolo Dienstbier - Zeman?
Přestože se Miloš Zeman může spoléhat na okázalou podporu z prostředí okolo stávajícího prezidenta Václava Klause, je evidentní, že v prvním kole prezidentské volby bude mimořádný přetlak především na pravici.

Pokud ztratí Fischerova kampaň náskok, který nyní má, může se mu stát, že bude muset o postup do druhé kola ještě těžce soupeřit s Karlem Schwarzenbergem z TOP 09 či Přemyslem Sobotkou z ODS. Nemalé procento hlasů obdrží také kandidátka lidovců Zuzana Roithová a svůj díl hlasů si odkrojí i bývalý ministr Klausových vlád Vladimír Dlouhý a zřejmě též populistka Jana Bobošíková. Pokud se mají tito kandidáti podělit v prvním kole o necelých padesát procent hlasů, nemusí se ve druhém kole nakonec ocitnout ani jeden z nich.

Naopak na levici podstatně rostou naděje Jiřího Dienstbiera. Je kandidátem nejsilnější strany, která je navíc stranou opoziční. Nominace komunistického kandidáta odebere řádově více hlasů Miloši Zemanovi nežli jemu. A po odstoupení Jana Švejnara jiná relevantní osobnost, jež se bude ucházet o hlasy levicových voličů na obzoru není; nelze předpokládat, že by se ještě někomu mohlo podařit získat potřebné množství podpisů.

„Jsou-li v nabídce jen dva kandidáti hlásící se k levici, z hlasů komunistických voličů výrazně těží Miloš Zeman. A to přesto, že je levicovým kandidátem jen zdánlivě. Komunističtí voliči jsou skutečně disciplinovaní, takže oficiální kandidát KSČM se může prokousat i někam do první pětky,“ uvedl pro Deník Referendum Lukáš Jelínek s tím, že ve druhém kole se může KSČM pokusit svůj vliv tradičně zobchodovat.

Taktéž podle Znoje komunisté v případě nominace vlastního kandidáta do prezidentských voleb zasáhnou vskutku významně. „Předně zásadně ovlivní šance Jiřího Dienstbiera a předurčí poměry mezi ČSSD a KSČM. Kdyby podpořili Zemana, dali by najevo, že chtějí poškodit sociální demokracii, že jim úspěch pravice v prezidentských volbách nevadí, hlavně když budou moci sbírat body ze střetu uvnitř levice,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

„Kdyby se při disciplinovanosti voličů podpora kandidátů více přiblížila síle jejich domovských stran, vzrostly by šance Jiřího Dienstbiera. Zároveň by bylo oslabeno podezření, že komunistům nadbíhá. Tím by mohl být atraktivnější i pro středové voliče. A kdyby ve druhém kole měl naději na komunistickou podporu, mohl by patřit k favoritům,“ doplnil Znoje Lukáš Jelínek.

Zdá se, že největší hrozbou pro Jiřího Dienstbiera je tak nyní nejednotnost či nedůslednost v současnosti suverénně nejsilnější české politické strany. A pak: Pokud by se ve druhém kole ocitl spolu s Milošem Zemanem, komu z nich by dali přednost voliči pravice?


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Oto Novotný - politický analytik

Jasná odpověď Středa, 12.Září 2012, 09:51:8

Jsem přesvědčen, že šéfové pravicových stran by v takovém případě vyzvali své voliče volit Zemana, resp. nevolit Dienstbiera. Zemana znají jako politika, se kterým se pravice vždy dohodne. Za Zemanem se potáhnou nejrůznější Šloufové, Hrdličkové, Janouškové, Dalíkové, další kmotři a kmotříčci zprava i zleva, kteří mají na úspěchu Zemana kšeftařský zájem. U Zemana vědí, že tento člověk na Hradě je zárukou stvrzení klientelistického a korupčního pojetí politiky, které se zde systémově ukotvilo v dobách opoziční smlouvy. A když šéfové pravice svým voličům správně naznačí, že volba Zemana bude znamenat oslabení ČSSD v zemi, tak většina se nakonec k Zemanovi přikloní.

Zatím jedinými skutečně levicovými kandidáty jsou Dienstbier a Fischerovová, lidé, za kterými se tato šmíra netáhne a na které proto žádný grázl nevsadí ani halíř. Budou-li bojovat každý zvlášť, ztratí oba a celá levice.

Dnes mě pobavil v Právu předseda SPOZ Minář: "Na Miloše Zemana nikdo nemůže vytáhnout skandály, korupční záležitosti....." Pan Minář je buď neskutečně naivní člověk, nebo správně po zemanovsku vychytralý.... Stavět obranný val, odkud může přijít možný útok na největší slabiny MZ. Osobně si myslím, že pan Minář není naivní člověk.

V České republice je třeba zásadní generační obměny politiků, kdy přijdou politikové nespojení s lumpárnami posledních dvaceti let, budou odvážní a stávající poměry budou chtít začít měnit. Nadcházející přímá volba prezidenta může být prvním krokem. Levice má opravdu o čem vážně přemýšlet.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.