Uprostřed tzv. okurkové sezóny bylo a stále je politickým tématem č. 2 nebo č. 3 jakoby zdánlivé oslabování sociální demokracie na úkor spolku Miloše Zemana. Nabízí se hned několik otázek, jestli jde skutečně o oslabování, zda SPOZ může být konkurentem ČSSD a jakou má tato malá strana budoucnost. A jak si stojí samotná ČSSD.

K Miloši Zemanovi se přidalo v posledních týdnech několik sociálních demokratů. Ačkoliv neznám podrobnosti, troufám si tvrdit, že o senátorku Jiřinu Rippelovou ČSSD přišla vlastní vinou a naprosto zbytečně. V primárních volbách měla dostat potvrzení svého mandátu, jako senátorka rozhodně nezklamala. Odchodem Vladimíra Drymla zřejmě sociální demokraté získali nějaké body navíc. To, že v senátním klání porazil někdejšího kandidáta ODS Leoše Hegera (dnes TOP 09), bylo dílem nepopularity vlády Mirka Topolánka než osobními kvalitami a nasazením V. Drymla. Stojí-li v čele krajské kandidátky Strany práv občanů — Zemanovců, nemusí to být pro sociální demokracii velká konkurence. SPOZ zatím nedisponuje řadou populárních osobností, zejména na regionální úrovni. Žije samozřejmě z popularity Miloše Zemana a chyb ČSSD. Určité části jejích voličů se pevná ruka Jiřího Paroubka zamlouvala a z nynějšího vedení strany cítí jistou slabost. Tady pak může Miloš Zeman být úspěšnou alternativou.