Krajské volby vyhraje ČSSD. Pro pravici budou počátkem přeskupování sil

Přestože jsou jednoznačným favoritem blížících se krajských voleb sociální demokraté, nejspíš se jim obhájit pozice nepodaří. Na pravici bude volební výsledek počátkem přeskupování sil. Volby budou také testem v současnosti mimoparlamentních stran.

Vr_a

Vratislav Dostál

07.08.2012 18:19

439429_mediafax_mikulas_krepelka

V roce 2008 převzala ČSSD po krajských volbách ve dvanácti případech od ODS a v jednom od KDU-ČSL funkce hejtmanů. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

V úterý odpoledne vypršel termín, do kterého mohly politické strany navrhovat své kandidáty pro podzimní krajské a senátní volby. Senátním volbám se v Deníku Referendum budeme detailně věnovat v příštích týdnech především v kontextu rozmanitých specifik sedmadvaceti odvodů, ve kterých letošní volby proběhnou.

Výsledky krajských i senátních voleb prověří věrohodnost a oblibu dosavadních relevantních politických subjektů. Podle informací ČTK se přitom letošních krajských voleb zúčastní okolo sedmdesáti politických stran, hnutí nebo jejich koalic, přičemž méně než deset z nich by mělo mít své kandidáty ve všech krajích.

Volební výsledek bude pozoruhodný stran vývoje obliby politických subjektů ve vztahu k jejich nejvážnějším konkurentům. Na pravici se budou o totožné voliče ucházet ODS, TOP 09 či lidovci, na levici pak KSČM, sociální demokraté, Strana práv občanů - Zemanovci (SPOZ) či Národní socialisté - Levice 21. století. Krajské volby tak budou mimo jiné také testem obliby v současnosti mimoparlamentních subjektů.

„Je to generální zkouška pro volby do Sněmovny, které podle mě mohou být už příští rok na jaře," uvedl pro server iDnes.cz předseda národních socialistů a expředseda ČSSD Jiří Paroubek, který se uchází o post hejtmana Ústeckého kraje. „Samozřejmě žádná strana nejde do voleb s tím, aby je prohrála. Nám jde o to rozbít mocenský monopol ČSSD a ODS, které ovládají kraj," naznačil opakovaně své ambice Paroubek.

V roce 2008 volby drtivě vyhrála ČSSD, když ji volilo 35,85 % hlasů, na druhém místě za skončila ODS se ziskem 23,57 % hlasů. Třetí nejúspěšnější stranou byla KSČM, které voliči odevzdali 15,03 % hlasů.

Poslední stranou, která ve volbách překročila 5 % uzavírací klauzuli (tu je nutno překročit v každém kraji individuálně), byli lidovci se ziskem 6,65 % hlasů. Tehdy vládní Strana zelených získala pouhých 3,15 % hlasů. Žádný z ostatních subjektů pak nezískal více než 1,26 % hlasů.

Pokud přepočteme obdržený počet hlasů jednotlivých stran na mandáty, zjistíme, že sociální demokraté získali celkem 280 mandátů, což byl oproti volbám v roce 2004 nárůst o neuvěřitelných 175 mandátů. Občanští demokraté si naopak v roce 2008 oproti roku 2004 pohoršili o 111 mandátů na 180.

Třetí KSČM získala 114 mandátů. Lidovci v roce 2008 taktéž ztratili, když obdrželi šestapadesát mandátů oproti dvaasedmdesáti z roku 2004. Nejúspěšnější stranou, která tehdy kandidovala pouze v některém z krajů, se stala Koalice pro Pardubický kraj, která získala devět křesel v zastupitelstvu Pardubického kraje.

Volební úspěch sociálních demokratů v roce 2008 pak logicky zapříčinil, že nejsilnější levicová strana převzala ve dvanácti případech od ODS a v jednom od KDU-ČSL funkce hejtmanů. Jediným zástupcem ODS v Asociaci krajů tehdy zůstal Pavel Bém jako primátor hlavního města Prahy, pro kterou existuje zvláštní volební režim.

ČSSD po krajských volbách utvořila ve třech krajích (Středočeském, Plzeňském a Vysočina) jednobarevnou vládu bez podpory koaličních partnerů. V dalších třech krajích utvořili sociální demokraté vládu s ODS (Ústecký, Jihočeský a Jihomoravský). V Pardubickém kraji šla ČSSD do vlády s Koalicí pro Pardubický kraj.

V Moravskoslezském kraji došlo k vytvoření levicové krajské vlády ČSSD s KSČM. Ve Zlínském a Olomouckém kraji vznikly vlády tvořené ČSSD, ODS a KDU-ČSL. Povolební spolupráce mezi ČSSD a SOS (Strana pro otevřenou společnost) byla dohodnuta v kraji Libereckém.

V Královéhradeckém kraji pak vznikla trojkoalice ČSSD, KDU-ČSL a SNK-ED. A v Karlovarském kraji utvořila ČSSD koalici s komunisty a subjektem Doktoři za uzdravení společnosti.

Volby vyhraje ČSSD. Otázkou je, jak výrazně

Jakoukoli realistickou předpověď volebního výsledku problematizuje fakt, že se krajských voleb jakožto klání druhého řádu účastní pravidelně relativně nízký počet voličů. V roce 2008 bylo v seznamech zapsáno celkem 7 415 830 právoplatných voličů, hlasování se nicméně zúčastnily necelé tři miliony z nich (2 988 487). Volební účast tedy činila 40,30 % voličů.

Přesto lze s ohledem na dosavadní výsledky krajských voleb načrtnout alespoň základní povolební konstelaci. V roce 2008 totiž voliči u volebních uren potvrdili tradici, dle které ve volbách do krajských zastupitelstev vítězí ta z dominantních politických stran, jež je na centrální úrovni v opozici.

V období Topolánkovy pravicové vlády tak před čtyřmi roky drtivě zvítězili sociální demokraté. Taktéž letos lze – a to i s ohledem na dlouhodobý vývoj volebních preferencí – považovat za favorita krajských voleb právě ČSSD.

Vzhledem k povaze minulých voleb lze současně očekávat, že i těm letošním budou dominovat celostátní témata. Sociální demokraté tak krajské volby využijí k ostré kritice vládních reforem a pravděpodobná je také tematizace církevních restitucí.

„Senátní a krajské volby, které jsou před námi, jsou šancí pro všechny voliče vystavit politice pravicových vlád jasné vysvědčení,“ uvedl předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté podle něj chtějí takové reformy, které budou rozloženy na všechny příjmové skupiny, a které nebudou dále rozdělovat naši společnost. „Chceme zachovat důstojné životní podmínky pro nemocné, rodiny s dětmi i důchodce, chceme zabránit další privatizaci zdravotnictví či rozmetání zbytků sociálního státu,“ vysvětlil Sobotka na webu své strany s tím, že chtějí udržet principy společenské solidarity.

Sociální demokraté budou na podzim obhajovat 280 ze 675 krajských mandátů a třináct hejtmanských postů. Ze stávajících hejtmanů bude přitom svůj post obhajovat devět lídrů ČSSD včetně prvního místopředsedy strany Michala Haška.

Politolog Lukáš Jelínek očekává, že dojde k oslabení obou tradičně dominantních subjektů. „ČSSD a ODS na podzim oslabí, posílí naopak komunisté, malé a nové strany a kandidátky nezávislých,“ uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

„V drtivé většině krajů přesto vyhrají sociální demokraté, nicméně budou muset pružně vyjednávat o koalicích. Očekávám, že se pokusí mnohem intenzivněji vtáhnout do správy krajů KSČM. Zajímavý pak bude osud Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ): nebýt prezidentské volby uspěla by jen stěží, tentokrát ji ale Zeman nahoru skutečně táhne,“ předpověděl politolog.

Zemanovci chtějí překročit pět procent

Předseda SPOZ Vratislav Mynář by přitom za úspěch své strany považoval zisk alespoň stejného počtů hlasů jako v posledních sněmovních volbách. V roce 2010 přitom stranu expředsedy ČSSD Miloše Zemana volilo 226 527 voličů.

„Současně je našim cílem překročení pětiprocentní hranice alespoň ve čtyřech krajích,“ dodal Mynář s tím, že si po volbách dokáže představit společnou vládu se sociálními demokraty. „Programově jde o našeho nejbližšího spojence a přes žabomyší spory na centrální úrovni nepochybuji, že se s jejich lídry v krajích na společném vládnutí dohodneme,“ vysvětlil předseda SPOZ v rozhovoru pro Deník Referendum.

Vzhledem k výsledům několika posledních sociologických šetření nejsou cíle SPOZ nereálné. Podle sociologa Jana Kellera bude přitom právě případný úspěch Zemanovců tou nejpodstatnější zprávou, jež volby do krajských zastupitelstev přinesou. I pokud by uspěli jen středně výrazně a třeba jen v několika krajích, mělo by to podle Kellera několik důsledků.

„Především by došlo k výraznému posílení šancí Miloše Zemana v prezidentských volbách. Současně by to mohlo vést k neméně výrazné destabilizaci ČSSD s možností jejího štěpení a s tím souvisejícím pronikavým zvýšením šancí pravice sestavovat vládu i po příštích parlamentních volbách,“ uvedl Keller pro Deník Referendum.

„Proto bych byl velice opatrný se zařazováním SPOZ na levici. Strana jednoho muže politicky profilovaná podle momentální poptávky a podle potřeb tohoto muže nemá přece s levicovostí vůbec nic společného,“ zdůraznil Keller.

Nejen proto může být pro levici závažnějším trendem dlouhodobé oslabování sociální demokracie. Podle Jelínka přitom nejde pouze o bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, ale i o pověst mnoha dalších hejtmanů.

„Někde ČSSD ztrácí právem, jinde ji nahlodávají mediální kampaně,“ vysvětlill Lukáš Jelínek s tím, že považuje za zajímavé, jak často se hlavní proud médií v posledních týdnech odvolává při kritice ČSSD na osoby typu Jaroslava Palase či Vladimíra Drymla, tedy na lidi, kteří podle něj byli ještě nedávno u pražských novinářů bezmála za nepřátele lidstva.

„Na druhou stranu, pro ČSSD budou klíčové volby sněmovní a do těch je ještě času dost. Volby do krajských zastupitelstev a třetiny senátu bych z tohoto pohledu považoval za jakousi generálku. Neúspěch ČSSD by ruku v ruce oslabil všechny oranžové lídry, včetně Bohuslava Sobotky, Michala Haška či Jiřího Dienstbiera. Avšak protože nikoho jiného ČSSD v záloze nemá, nečekal bych žádné zamětřesení,“ doplnil Jelínek.

Na pravici budou volby počátkem přeskupování sil

Zcela opačná je podle něj situace na pravici. „U ODS to je jiné, tam nespokojenost s Petrem Nečasem houstne. Jakkoli ji on neutralizuje příměřím s regionálními kmotry, členská základna je z celostátní politiky velmi roztrpčená,“ uvedl politolog.

V případě drtivé prohry ODS je totiž téměř jisté, že jejich předsedu Petra Nečase bude na podzimním povolebním kongresu ODS čekat ostrá kritika z vlastních řád a dosavadní předseda nejsilnějšího pravicového subjektu bude muset svým spolustraníkům vysvětlovat, proč v regionech pokračuje trend započatý v roce 2008, tedy vyklízení mocenských pozic.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové přitom nemusí dojít k pnutí pouze uvnitř ODS, nýbrž i v TOP 09, jejíž první místopředseda Miroslav Kalousek opakovaně v posledních dvou letech zdůrazňoval, že ambicí jeho strany je stát se dominantním pólem pravé části stranické soustavy.

„Předvolební krajské klání povede ke zhoršení vztahů mezi ODS a TOP 09, výsledky voleb asi budou mít vážné dopady na Nečase, kterému hrozí ztráta vedení, stejně tak možná i na Kalouska. Tam bych dokonce nevylučovala, že mohou být tlaky na jeho odchod ještě před volbami, a to zejména ze strany Starostů a nezávislých (STAN), neboť jeho setrvání ve vládě je jednoznačně poškozuje,“ vysvětlila Dvořáková pro Deník Referendum.

Taktéž podle Jelínka podzimní volby rozhodnou o vztahu TOP 09 a STAN. „Již nyní lze totiž vycítit, že starostové začínají být na některé politiky a stanoviska TOP 09 alergičtí. Rozložení tohoto tandemu by oslabilo obě části, zejména ale skupinu kolem Miroslava Kalouska. Zatímco se donedávna zdálo, že TOP 09 na pravici může ODS předstihnout, dnes není její stav o nic lepší,“ doplnil Dvořákovou Jelínek.

Dalším pozoruhodným momentem podzimních voleb bude případný úspěch či neúspěch lidovců a zelených, kteří po posledních sněmovních volbách vypadli ze Sněmovny. Lidovci přitom obhajují šestapadesát krajských mandátů, zelení ani jeden.

KDU-ČSL patří tradičně mezi pevně zakotvené strany především na Moravě a ve východních Čechách a bude zajimavé sledovat, zda alespoň v těchto regionech zvrátí trend posledních let, jehož vyvrcholením byla právě volební prohra v roce 2010.

Lidovci se po obměně vedení strany ostře vymezují vůči asociální politice pravicové vlády, zároveň ale zdůrazňují, že chtějí zabránit vládě levice, která podle nich veřejnosti nabízí pouze populistické sliby.

Podle jejich předsedy Pavla Bělobrádka se chtějí právě údajného populismu, na který podle něj v kampani před krajskými volbami sází ČSSD, vyvarovat. „Nebudeme spoléhat na populismus a vyvolávání pocitů strachu nebo nenávisti u voličů. Snahy o rozdmýchání nevraživosti jednotlivých sociálních skupin, natož protináboženských nálad - to opravdu není náš styl,“ vysvětlil předseda lidovců.

Ačkoliv podle něj KDU-ČSL stejně jako opoziční ČSSD nesouhlasí s řadou vládních kroků, v kampani chce především nabízet vlastní řešení. „Naše kampaň nebude populistická, ale věcná. V Královéhradeckém kraji jdeme třeba do voleb s heslem ,Alternativa existuje‘, protože chceme nabídnout reálnou programovou alternativu pro všechny, kteří odmítají jak paušální vládní škrty, tak socialistický populismus,“ zdůraznil Bělobrádek.

V neposlední řadě bude na podzimních krajských volbách zajímavé sledovat vytváření povolebních koalic, a to především s ohledem na možnou budoucí spolupráci některých subjektů na centrální úrovni. Podle Jelínka současně povolební vyjednávání poskytnou voličům vhled, kdo v české politice s kým a za co. Nyní to přitom podle něj vypadá na dezintegraci napravo i nalevo.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.