S pozdravy Katolickému týdeníku

Patrik Eichler

Do Zaorálkových slov o Farské republice se opřeli hned dva autoři textů v posledním Katolickém týdeníku. Stále však nemáme představu o vztazích mezi státem a katolickou církví, až se církev stane největším pozemkovým vlastníkem.

Zvonilo. Profesoři se sešli ve sborovně. Kněží jim děkovali za pomoc na díle křesťanské obnovy. Bůh a stát jim svěřil dobrou mládež, přístupnou věčným pravdám.

„Ale letáčky přece nejsou ekrasit,“ řekl Stratti. „A co když jsou?“ namítal Lašut.

Jako kdyby slova místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka měla sílu průmyslové trhaviny, reagovala římskokatolická církev. Zaorálek předminulý čtvrtek na tiskové konferenci odmítl nařčení, že plakát sociální demokracie proti církevním restitucím je variací na karikatury nacistické a komunistické propagandy. Upozornil na oběti protifašistického a protinacistického odboje z řad sociálních demokratů. A odkazem k románu Dominika Tatarky Farská republika připomněl, jak karikovanou podobu také může dostat katolická církev, když se ve státě stane hlavní hybnou silou. Obrazem z prvních let klerofašistického Slovenského státu se českým katolíkům znelíbil zřejmě nejvíce.

Do Zaorálkových slov o Farské republice se opřeli hned dva autoři textů v posledním Katolickém týdeníku. Nenamítali ovšem nic proti pravdivosti obrazu, který Zaorálek z románu využil. Namítli mu, že místo románu měl použít některou knihu odbornou. „Konec konců je přece vzdělanec, přednášel na univerzitě“, napsal poradce arcibiskupa Duky Milan Badal.

Zaorálek přitom jen odkazem na prózu nabídl jinou formou stejné otázky, jaké kladou třeba komentátoři Práva. Nemáme žádnou představu o vztazích mezi státem a katolickou církví ve chvíli, kdy se církev stane největším pozemkovým vlastníkem v zemi. Nevíme nic o tom, proč převodem prostředků ke katolické církvi má být posílena její schopnost sociální práce ve chvíli, kdy stát sám se zájmu o sociální postavení svých občanů až okázale zříká.

Zaorálek z Tatarkova románu použil obraz kázání přes školní rozhlas a hromadných zpovědí. Postaven před rozhodnutí, zda se karikatury katolicismu účastnit nebo se vzdát práce pedagoga, zvolil hrdina Tatarkovy knihy odchod ze státní služby, práci na stavbě a posléze, v podmínkách druhé světové války, odboj.

Místo o brzdách a pojistkách před cestou římskokatolické církve ke své vlastní karikatuře jsme si ale v posledním Katolickém týdeníku mohli z pera historika docenta doktora Tomáše Petráčka přečíst o „vpravdě bolševických kořenech myšlení pana Zaorálka“. Osobně místopředsedu Sněmovny a ČSSD přitom napadly hned tři z jedenácti textů, které Katolický týdeník církevním restitucím v posledním čísle věnoval. Odpovědi na jeho otázky ale nepřinesly.

    Diskuse
    Ano ano. Žijeme v časech, kdy jsou věci protlačované silou, a kdy se hysterii říká veřejná diskuse.

    Pokud jde o pana Zaorálka, v dobách, kdy působil na Ostravské univerzitě, jsem docházel na jeho přednášky z dějin filozofie a o žádných bolševických kořenech jeho myšlení nemůže být ani řeči. Naopak. Bylo to to nejlepší, co jsem v životě zažil. Kéž by každý měl Zaorálkovu úroveň.
    Pan docent doktor Petráček si prostě jen veřejně nadělal do vlastního hnízda. Víc bych za tím nehledal.
    MN
    August 20, 2012 v 11.47
    Nepravdivé informace v katolickém týdeníku
    Na str. 8. je uveden rozhovor s mons. Tomášem Holubem "postavte se, prosím, za své biskupy"

    Kde je uveden následující citát:
    "Mimo zájem médií například zůstává doložitelná skutečnost, že pan předseda Sobotka i místopředseda Hašek jako členové mimořádné parlamentní komise již v roce 2009 vyjádřili svým hlasováním souhlas s formou náhrady, výpočtem a výší sumy odškodnění církvi. Teď najednou otočili a nehlásí se k tomu. Proč?"

    S ohledem na fakt, že redaktoři katolického týdeníku neumí uvádět funkční linky, mi trvalo dva dny, než jsem zápisy z toho jednání našel v digitální knihovně PSP


    http://www.psp.cz/ff/19/77/6b/08.htm

    http://www.psp.cz/ff/40/77/6b/08.htm


    "Vyjádření souhlasu" se týká diskuse ze dne 12. 2. 2009, kdy Bohuslav Sobotka dle zápisu prohlásil k posudku společnosti Ernst and Young:

    "Posl. Sobotka zdůraznil, že vládní návrh zákona nevychází z principu náhrady veškerého zestátněného majetku církví. Jedná se o zmírnění křivd a zároveň o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Proto tedy není rozhodující přesné detailní určení hodnoty zestátněného majetku. Výše kompenzace, jíž se mají zmírnit učiněné křivdy, je věcí politické dohody. Je tedy otázkou, zda je skutečně účelné vynakládat další prostředky ze státního rozpočtu v řádech milionů korun na zpřesnění odhadu, jestliže tento má sloužit pouze jako podpůrná argumentace.
    "
    Michal Hašek byl dle zápisu z jednání omluven.

    Ze zápisu z dalšího jednání jasně vyplývá, že Bohuslav Sobotka byl již tehdy proti tehdy vládnímu návrhu zákona o církevních restitucích.