Slovenští ochranáři vyhráli spor o kácení v Tatrách, mimo ně se bojuje dále

Komise slovenského MŽP odmítla definitivně stížnost na zneplatnění výjimky pro kácení v Tiché a Koprové dolině – oblasti někdejších protitěžařských blokád. Problém s nevyhovující zónací národních parků a těžbou v chráněných oblastech ale trvá.

(pjed)

19.07.2012 18:40

A1

Pod stromy zničenými kůrovcem raší mladina. Foto archiv stránek Vysoké Tatry, Facebook

Po osmi letech skončil na Slovensku spor mezi odpůrci a zastánci kácení v Tiché a Koprové dolině – Národní přírodní rezervaci v západní části Vysokých Tater. Zvláštní komise Ministerstva životního prostředí SR zamítla 28. června rozklad, resp. odvolání Státních lesů TANAPu proti předchozímu rozhodnutí MŽP, jež v dubnu 2011 zrušilo výjimku pro těžbu lesa v příslušné lokalitě napadené kůrovcem. Slovenská média pak v minulém týdnu informovala, že odpůrci kácení definitivně zvítězili.

„Rozhodnutie ministerstva je definitívne. Nemôžem tomu po toľkých rokoch uveriť,“ řekl deníku SME Erik Baláž z Lesoochranářského sdružení VLK.

Otázka kácení v obou tatranských dolinách – souvislém pásu, jenž svojí rozlohou přesahuje osm tisíc hektarů – se stala na Slovensku podobným symbolem sporu o kůrovce, jakým je u nás těžba na Šumavě. Pře byla vedena mezi jednotlivými stranami, vládami i uvnitř uskupení. Reakce na výsledek sporu přitom ukazují, že věc politiky rozděluje stále.

„Podľa mňa je tu vidieť, že zvíťazili zelení aktivisti s ich kamarátom lykožrútom. Myslím si, že v prípade, kde sa kalamita neodstraňovala, tam sú dôsledky obrovské, a tam, kde sa povolil zásah lesníkom a urobili sa určité sanačné práce, tam ten stav je podstatne lepší,“ řekl agentuře TASR současný ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek, který doliny na počátku července navštívil.

„Sme sa zhodli, že tu už ani nie je čo rúbať, a nedajú sa ani aktívnym manažmentom dosiahnuť nejaké výsledky,“ uvedl ministr životního prostředí Peter Žiga, který do dolin zavítal rovněž.

Geneze sporu
Spor o kácení v Tiché a Koprové dolině započal v roce 2004 poté, co Tatry zasáhla větrná smršť. Lesníci výjimku zprvu obdrželi s odůvodněním, že je nezbytné zabránit přemnožení kůrovce. Proti vlastnímu kácení se ale postavila řada ochranářských sdružení i akademických přírodovědců.

Těžbu se podařilo zastavit sérií aktivistických blokád, žalob a stížností v roce 2007 – v době, kdy začala s plnou intenzitou. Ekologové tehdy vyhlásili oblast za „Územie chránené občanmi“ a slíbili, že těžbě zabrání kdykoliv znovu třeba i vlastními těly. Tehdejší ministr zemědělství Miroslav Jureňa je za to označil za „platený komparz“. Řada účastníků blokád si zároveň stěžovala na postup policie, která je pravidelně pokutovala a odvážela z oblasti, čímž umožňovala pokračování těžby.

V letech 2008 až 2010 přerostl spor ve vleklou právní při, v níž si ochranářská sdružení musela prosadit právo vstupovat do příslušných řízení. Do kauzy se na straně ochranářů vložila i Evropská komise.

V dubnu 2010 pak byla výjimka pro kácení udělena znovu, a to první vládou Roberta Fica. Stalo se tak ovšem v rozporu s obvyklým postupem a krátce před tím, než bylo MŽP sloučeno s ministerstvem zemědělství. Následně nastoupivší vláda Ivety Radičové samostatné MŽP obnovila a nová ministerská komise výjimku v dubnu 2011 zneplatnila. Nynější zamítnutí těžby se váže k odmítnutí stížnosti na právě toto zneplatnění.

Důsledky a další vývoj
Podle vyjádření zástupců Státních lesů TANAPu se již podařilo vytěžit 93 procent dřeva, do nějž před osmi lety nakladli kůrovci vajíčka. Zbylých sedm procent má tvořit les v lokalitách, kde nebyl aktivní přístup povolen – tj. i v Tiché a Koprové dolině. Lesníci uvádějí, že rozsah zničených lesů v dolinách přesahuje až třikrát škodu, která vznikla v důsledku těžby. Navíc je údajně pravděpodobné, že se kůrovec z chráněných oblastí znovu rozšíří.

Současný ředitel Správy TANAPu Pavol Majko ale nabízí jiný pohled: „Je pravda, že určité stromy vysychajú, ale ani stromy nežijú večne a po vyschnutí prichádza mladina a stromy, ktoré tu vedia existovať,“ řekl agentuře TASR.

Spory ohledně potřeby či nepotřeby kácení by měla napříště tlumit odborná mezirezortní komise, jejíž sestavení oznámili v minulém týdnu společně Jahnátek a Žiga. Oba ministři přitom spatřují hlavní problémy v nekompatibilitě zákonů o obraně přírody a lesa a v nevyhovující zónaci slovenských národních parků. V zemi doposud platí pětistupňový systém ochrany přírody. Zásady nepřísnějších stupňů se ale téměř nedodržují.

Spory o kácení řeší na Slovensku nezřídka i soudy – v jedné z takovýchto kauz například rozhodl v minulém týdnu Krajský soud v Žilině ve prospěch úplného zákazu těžby v oblasti Smrekovice na Velké Fatře.

Řada ekologů dnes dokonce navrhuje současný rozsah chráněných území zmenšit, přičemž zůstatek by se chránil opravdu důsledně. S posledním z takovýchto návrhů přišly Lesoochranářské sdružení VLK a Institut ochrany přírody ve vztahu k Nízkým Tatrám, a to na přelomu června a července.

Slovensko má v současnosti devět národních parků. Pět z nich bylo zřízeno ještě za Československa. Čtyři vznikly až po rozdělení státu v roce 1993.


Další informace:
SME.sk Ochranári vyhrali boj o Tichú a Kôprovú dolinu
Pravda.sk Drevo sa v Tichej a Kôprovej doline definitívne ťažiť nebude
Pravda.sk Jahnátek: V Tichej a Kôprovej doline zvíťazili aktivisti a lykožrút
Ticha.sk Čo lesníci Ficovi neprezradili
Hospodárské noviny Po Tichej a Kôprovej doline sa drevo nebude ťažiť ani na Smrekovici
SME.sk Ochranári: Zmenšime Národný park Nízke Tatry
SME.sk Časti národných parkov vyzerajú ako lesné závody


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.