Španělé protestují proti dalšímu balíčku škrtů, od zimy už čtvrtému

Vedle horníků demonstrovali v Madridu v minulém týdnu i rozhořčení. Tento čtvrtek chtějí jít do ulic odbory. Podle obecného mínění jsou nové škrty vynuceny Bruselem. Dle znalců jde ale spíše o dílo samotné vlády.

(pjed)

17.07.2012 19:11

A1

Lidovci Mariana Rajoye vládnou Španělsku od loňského prosince. Poslední sérií škrtů a reforem chtějí uspořit rekordních 65 miliard eur. Foto Wikimedia Commons

Celkem tři série protestů zažilo v minulém týdnu Španělsko a zvláště metropole Madrid. Agentury nejvíce zaujalo dění ve středu, kdy do hlavního města dorazili nahněvaní horníci. Demonstrovalo se ale i v pátek a v neděli. Horníci protestovali proti 63procentnímu snížení dotace jejich odvětví. Tisíce rozhořčených pak vyšly do ulic kvůli poslednímu balíčku vládních škrtů a upřednostňování pomoci bankám před vším ostatním.

Jak středeční, tak víkendové akce provázely potyčky a střety s policií. Ve středu byly krom vodních děl a slzného plynu použity také plastové projektily. Podle španělského tisku bylo zraněno celkem 76 lidí. Sama policie uvádí 22 zraněných demonstrantů a deset ošetřených z vlastních řad.

Znovu protestovat by se přitom mělo i v nejbližších dnech. Vlastní shromáždění a průvody městy plánují tentokrát španělské odbory, a to na čtvrtek 19. července. Na září vyzvala odborová centrála CSI-F ke generální stávce.

„Nebudeme jen čekat se založenýma rukama, když se nám snaží vzít naše práva,“ cituje AFP jednoho z odborářů.

„Je třeba zastavit všechno to šílenství, jež se dnes ve Španělsku odehrává (...) Vláda chce nalít desítky miliard eur do bank, které vydělaly na realitní bublině, ač naše děti nemohou ani pomyslet na to, že by si pořídily vlastní bydlení,“ uvedla další účastnice protestů pro Al Džazíru.

Vláda Lidové strany (PP) dostala v minulém týdnu příslíben velký nejspíše stomiliardový euro-úvěr na záchranu ohrožených bank od ostatních států eurozóny. V pátek pak představila nový úsporný balíček, jehož pomocí hodlá ušetřit 65 miliard eur za dva a půl roku.

Španělská veřejnost a četní komentátoři vnímají škrty jako důsledek tlaku z Bruselu. Podle znaleckých rozborů jde ale spíš o dílo vlády samotné. Nový francouzský ministr financí Pierre Moscovici přímo uvedl, že byl při jednáních o půjčce překvapen, jak daleko jsou Rajoyovi pověřenci ochotni při slibování škrtů zajít.

Co se mění
V pátek představený a dosud poslední úsporný balíček Rajoyovy vlády, jenž vedl k popsaným protestům, sestává z vydatného zkrácení podpory neprosperujícím podnikům s účastí státu, 3,5miliardového euro-škrtu v platech poslanců a státních úředníků, zvýšení daně z tabáku a snížení výkonnostních, resp. plošného zrušení vánočních a novoročních odměn (de facto třináctých platů) všem státním zaměstnancům, jimž dosud zrušeny nebyly.

Dále série opatření zhrnuje četné změny DPH. Základní sazba DPH se od 1. září zvýší z 18 na 21 procent. Základně mají být navíc daněny četné výrobky a služby, jež dříve spadaly pod sníženou – osmiprocentní – sazbu. Sama osmiprocentní sazba se změní na desetiprocentní. Třetí, tzv. supersnížená sazba DPH, která je v Španělsku čtyři procenta a platí se z léků, tiskovin či základních potravin, má být zachována.

Balíček konečně krátí i podporu lidem, kteří jsou bez práce více než šest měsíců, a to z dosavadních 60 procent dřívější průměrné mzdy na 50 procent. Mírně též prodlužuje pracovní dobu ve státním sektoru a s lednem 2013 ruší daňové úlevy plátcům hypoték

Deklarovaným cílem balíčku je ušetřit 65 miliard eur (1,7 bilionu korun) za 2,5 roku. To má zaručit snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta HDP. Podle sobotního rozkladu španělského ministerstva financí však popsaná opatření přinesou pouze 56,4 miliardy: 13,5 miliardy ještě letos, 22,9 miliardy v roce 2013 a 20 miliard v roce 2014. Zbylých 8,6 miliardy eur chce Rajoyova vláda vybrat díky novému způsobu zdanění energií a zvláštní ekologické dani.

Podle hospodářských znalců oslovených agenturami sníží popsaný balíček koupěschopnost španělské populace, a v důsledku prodlouží recesi v zemi. Odhady délky tohoto prodloužení se pohybují od jednoho do dvou let.

Tlak z Bruselu?
Jak už zmíněno výše, značná část španělské veřejnosti i někteří komentátoři spojují poslední balíček s dohodou o půjčce na záchranu bank – s podmínkami, jež si vymohl Brusel. Podrobnější rozbory ale ukazují, že je takový výklad pravdivý jenom částečně.

Předně, podmínky půjčky ani její celková výše nejsou doposud dojednány úplně. Rozhodující kolo rozhovorů je plánováno na 20. července. Z dosavadních jednání vzešlo pouze tzv. memorandum o porozumění, v rámci něhož je Španělsku přislíbena první 30milioardová euro-tranše na konec července a další – 45miliardová – na polovinu listopadu. Zároveň bylo dojednáno, že půjčka bude být zatížena výhodným 3- až 4procentním úrokem a že jí Španělsko splatí do dvanácti až patnácti let.

Celková výše úvěru se odhaduje na 100 až 120 miliard eur.

Za druhé, zástupci španělské vlády se sice v dosavadních jednáních museli zavázat k úsporám; v zásadě ale jen zopakovali předchozí sliby, jež navíc ještě zmírnili. Dle starších závazků mělo Španělsko snížit svůj rozpočtový deficit pod tři procenta HDP do roku 2013. Podmínky dojednané v posledním kole rozhovorů však počítají s ročním prodloužením této lhůty. Konkrétně má dojít k snížení deficitu na 6,3 procenta HDP ještě v letošním roce, na 4,5 procenta v roce následujícím a na 2,8 procenta pak v roce 2014.

Především ale bylo ke zmíněnému memorandu o porozumění připojeno celkem 32 podmínek, které se týkají celkové restrukturalizace španělského bankovního sektoru. Právě ta - a nikoliv deficit - je podle znalců v současnosti největším problémem země. Prostřednictvím podmínek má být například zajištěno, aby jakákoliv banka, jež přijme pomoc ze záchranné půjčky, přestala s vyplácením dividend či odměn managementu. Všechny musí též projít zvláštní kontrolou podnikání, na jejímž základě bude rozhodnuto o jejich přežití.

Obecně budou restrukturalizované banky nuceny odprodat přebytečná aktiva, zrušit nevýdělečné provozy a pobočky a zbavit se přeceněných nemovitosti, které získaly po splasknutí realitní bubliny. Španělský stát může banky i přímo znárodnit, podmínkou půjčky to ale není.

Pozorovatelé očekávají, že budou z postižených ústavů propuštěny tisíce zaměstnanců. Řada zejména regionálních bank by měla přímo zaniknout. Na celý proces budou dohlížet zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu. Důkladné kontroly plnění podmínek mají probíhat s tříměsíční periodou.

Starší reformy
Rajoyova vláda stihla před pátečním balíčkem škrtů a reforem schválit už tři jiné, podobné. První a nejmenší byl v kabinetu dohodnut hned na konci prosince 2011 – krátce po nástupu nových ministrů. Sada opatření počítala se zmražením platů v celém státním a veřejném sektoru i minimální mzdy, zrušením podpory mladým na bydlení, zvýšením daní z příjmů a z nemovitostí a zastavením přijímání nových zaměstnanců s výjimkou zdravotnictví, školství a bezpečnostních složek.

Celkově měl první balíček ušetřit 8,9 miliard eur a přinést dalších 6,2 miliardy v nových příjmech. Parlamentem ale nakonec prošla jen jeho část.

Druhý balíček reforem byl připraven v únoru a parlamentem prošel celý, na konci března. Druhý balíček zavedl možnost najímat zaměstnance na dočasné pracovní smlouvy s dvouletým limitem (což využívají zvláště pracovní agentury), usnadnil propouštění a rozšířil prostor pro zaměstnavatele ke krácení platů, když se podniku nedaří.

Balíčkem byla též snížena výše garantovaného odstupného, a to na 33denní plat za každý odpracovaný rok s dvouletým ohraničením. Předchozí výše byla stanovena na úroveň 45denního platu s 3,5letým maximem.

Třetí balíček sestával zejména z rozpočtových a daňových změn. Začal být připravován na jaře. Sada opatření původně počítala s úsporou 12,3 miliard eur v rozpočtech ministerstev a regionálních vlád a zavedením vyšších daní pro velké firmy. Kabinet se ale nakonec rozhodl balíček rozdělit a jednotlivé změny posílat do parlamentu zvlášť.

Mimo tři popsané balíčky šetří španělská pravice s pomocí rozpočtových úprav připravovaných ad hoc. Zde může být příkladem zmíněná dotace důlní těžbě, která pobouřila v minulých týdnech horníky. V předchozích letech byla těžba podporována částkou 301 milionů eur ročně (přibližně 7,5 miliardy korun). Rajoyův kabinet snížil dotaci na 111 milionů. Horníci, z nichž se na 400 připojilo k protestnímu průvodu, jenž dorazil ve středu do Madridu, uvádějí, že v důsledku úspory zanikne 30 tisíc pracovních míst.

Španělsko se nyní potýká s druhou recesí za poslední tři roky. Největším sociálním problémem je nezaměstnanost, jež v zemi dosahuje 24,4 procent. To představuje více než pět milionů práceschopných lidí, přičemž ve věkové skupině 25 až 35 let nemá oficiálně práci už každý druhý Španěl.

Podle zpravodajů z agentur přitom demonstranti odsuzují jak úspornou politiku pravice, tak počínání předchozí socialistické vlády. Velká část madridských protestních průvodů s kritickým skandováním zastavuje u sídel obou stran.


Další informace:
CommonDreams.org Spanish Fury Over Biggest Austerity Push Ever
El País Cabinet approves biggest austerity drive in democratic history
El País EU's Bailout of Spain comes with conditions attached
AFP Spanish anti-austerity protesters clash with police
AFP Spain PM announces 65 bn euro austerity package
AFP EU offers Spain bank aid, more time to fix deficit
Al Džazíra Spanish miners dig in for prolonged protest


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Sobota, 21.Července 2012, 16:08:46

Čtvrteční demonstrace proběhly nakonec v osmdesáti městech s účastí 1,5 milionu lidí, čtvrtý balíček však parlamentem prošel.

Celková výše úvěru pro španělské banky byla prozatím dohodnuta na 123 miliard eur.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.