Aniž bych se chtěl zastávat jakéhokoli ministra z této vlády rozpočtové „nezodpovědnosti“, odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila tak říkajíc „bez udání důvodů“., nebylo ani korektní, ani šťastné. Proč považuji tento akt pana premiéra za řádně nezdůvodněný?
Obvinění z údajného manažerského nezvládání resortu spravedlnosti v návaznosti na požadavek na navýšení finančních prostředků za důvod nepovažuji. Vždyť v situaci, kdy celá vláda se svou většinou ve Sněmovně podpořila nereálný rozpočet ministerstva spravedlnosti na rok 2012, nemohl nikdo čekat nic jiného než, že peníze na spravedlnosti dojdou a šéf resortu jich bude chtít trochu přisypat.
V situaci, kdy například Vězeňská služba České republiky má schválené finanční prostředky na časový úsek, který se však paradoxně nekryje s kalendářním rokem, protože je podstatně kratší, považuji požadavek na navýšení financí pro ministerstvo spravedlnosti za naprosto logický krok.
Ten se však nesetkal ve vládě s podporou, ale právě naopak. Vláda pravicových stran si našla obětního beránka a zbavila se toho, kdo za to „může“ – ministra – aniž by se zamyslela, že k tak zvanému manažerskému selhání mu každý člen vlády dopomohl již tím, že podpořil nereálný státní rozpočet na letošní rok.
Situace je však taková, jaká je, a čekat od této vlády nějakou sebereflexi by bylo asi příliš. Nicméně, až se příště bude pan premiér snažit něco zdůvodnit, trocha přesvědčivosti by neškodila. Odvolávání ministrů je dle Ústavy plně v jeho pravomoci a nám nezbývá nic jiného, než to respektovat, neměl by však zapomínat na jedno. Ze svých rozhodnutí se zodpovídá občanům této země a měl by jim své kroky náležitě zdůvodnit. Svůj mandát má od lidí.
Kvůli rozpočtové nekázni Pospíšil odvolán být ani nemohl
Důvody pro odvolání ministra Pospíšila jsou nekorektní tak evidentně, až vzbuzují dojem, že premiéru Nečasovi nezáleží na mínění veřejnosti, od níž má k výkonu své funkce mandát.
- Vytisknout článek
- Sdílet
- Velikost textu + -
