Uruguay chce legalizovat marihuanu, prodávat jí má stát
Petr JedličkaKouření či jiná konzumace drogy má být v Uruguayi plně legální, ale kontrolovaná. Na obchod s marihuanou má mít monopol stát. Z výnosů daně z prodeje by měla být hrazena prevence a léčba závislých. Hlavním důvodem opatření je ale boj s drogovými kartely.
Vláda uruguayského prezidenta Josého Mújici se chystá k opatření, jež nemá v současném světě obdoby: zvláštním zákonem chce legalizovat pěstování i užívání marihuany, avšak v rámci státního monopolu — pouze stát by měl mít napříště právo marihuanu vykupovat od zemědělců a následně kontrolovaně prodávat. Novináře o tom ve středu informoval ministr obrany Eleuterio Fernández Huidobro s tím, že jde o součást boje proti organizovanému zločinu.
„Věříme, že zákaz určitých drog vytváří více společenských problémů, než drogy samotné, a to s ničivými následky (...) Rozhodli jsme se tak přenést distribuci a produkci marihuany pod přísnou státní kontrolu,“ cituje Huidobra AFP.
V rámci nového systému se má marihuana prodávat jenom na vybraných místech, výhradně registrovaným uživatelům a pouze v omezeném množství. Pokud některý z uživatelů nakoupí za stanovenou dobu větší něž ono množství, bude donucen podstoupit odvykací léčbu.
Cena marihuany ve státních obchodech má být navýšena o zvláštní daň. Výnos z ní má podle autorů zákona zaplatit uvedenou léčbu a různé programy drogové prevence.
„Otázkami zůstává, kdo a za jakých podmínek bude marihuanu pro stát pěstovat, a zda se současní konzumenti drogy do systému zapojí,“ konstatuje AP.
Podle Al Džazíry chce Mújica poslat příslušný zákon do Národního shromáždění v balíčku se čtrnácti dalšími normami, které zpřísňují tresty za prodej, výrobu nebo držení tvrdých drog. Přísněji by měla být postihována i související korupce, zločiny mladistvých a pašeráctví.
Předkladatelé zákonů nepočítají s legalizací pěstování marihuany pro osobní potřebu. Nijak víc omezovat by se na druhou stranu neměla ani konzumace přírodní drogy, která je v Uruguayi už léta dekriminalizovaná.
Konkrétní znění novel a zákonů nebylo doposud zveřejněno a není ani jasné, kdy budou zákonodárci příslušné normy projednávat — ministr Huidobro na novinářský dotaz pouze odvětil, že „brzy“. Vzhledem k prezidentské většině v obou komorách Shromáždění se nicméně předpokládá, že celý balíček projde.
Změna je trend
Uruguay patří v jihoamerickém kontextu tradičně k zemím, jež mají s drogovým podsvětím méně problémů než ostatní. V minulých měsících však prudce narostl počet vražd a loupeží, které si znalci spojují právě s drogovou kriminalitou. To je dle AFP jeden z důvodů, proč se Mújica a jeho vláda rozhodli k příslušnému kroku.
AP připomíná další důvod: v celé Latinské Americe dnes panuje představa, že dosavadní pojetí boje proti obchodu s drogami přestalo plnit svůj účel. Koncept systematické represe, uplatňovaný od vlády Richarda Nixona ve druhé polovině sedmdesátých let, vyústil v permanentní válku kartelů, které bojují o sféry vlivu a při vysokém počtu obětí střídavě získávají a ztrácejí moc v jednotlivých regionech.
Středoamerické vlády se dubnovém summitu Organizace amerických států v Cartageně pokusily prosadit nové pojetí, jež by se zakládalo právě na dekriminalizaci měkkých drog a přísné regulaci jejich prodeje. Kvůli skeptickému postoji zejména Spojených států byla celá věc nakonec odložena na příští summit OAS v roce 2015 v Panamě. Celokontinentální posun ve vnímání problematiky je přesto patrný.
„Názor, že je s marihuanou zapotřebí zacházet jinak než s ostatními drogami, stále sílí. A jestli Uruguay učiní zamýšlený krok, může podnítit změny v celém systému mezinárodní kontroly,“ uvedla pro AP Coletta Youngersová z amerického think tanku Washington Office on Latin America.
Debata nad riziky
Na celém světě je marihuana plně legalizována jen ve dvou zemích — v Bangladéši a v Peru. Roste však počet států, kde její konzumace není považována za trestný čin.
Poměrně liberální zákony mají velké jihoamerické státy, Španělsko, Rusko či Itálie. Přísně k konopí přistupují zejména arabské země, Čína, státy východní Evropy a trochu překvapivě i Norsko a Švédsko. V USA byla konzumace marihuany dekrimanalizována v šestnácti státech z padesáti. Vstřícným přístupem bylo v minulosti proslulé také Nizozemí, poslední vlády s konzervativní většinou však provoz tzv. coffeeshopů omezily.
Nad zdravotními dopady kouření marihuany se znalci stále přou. Odpůrci zdůrazňují, že jedna cigareta z konopí bohatého na THC obsahuje 17krát více karcinogenů než tabáková. Stoupenci namítají, že i silný kuřák marihuany vykouří takových cigaret mnohem méně než ctitelé tabáku.
Několik vědeckých skupin v minulosti prokázalo, že existuje určitá souvislost mezi konzumací marihuany a hloubkou depresí, jestliže má člověk k příslušnému onemocnění dispozice. Fyzická závislost na marihuaně nebyla prokázána nikdy.