Když čerstvě nastoupivší guatemalský prezident a jinak generál ve výslužbě Otto Pérez Molina v kampani sliboval, že kriminalitou zmítané středoamerické republice bude vládnout „železnou pěstí“, jen málokdo mohl očekávat, že jedním z jeho prvních povolebních nápadů bude tažení za legalizaci drog. A když pak na březnovém setkání s ostatními středoamerickými lídry ve starobylém guatemalském městě Antigua svojí vizi oficiálně představil, došlo k dalšímu překvapení: nikdo z přítomných v zásadě nebyl proti. I když na druhou stranu, řada Molinových středoamerických kolegů raději do Antiguy nedorazila.

„Bylo to úspěšné tak, jak jsme doufali, úspěšné v tom, že jsme se zbavili tabu, které předtím regionálním lídrům bránilo jednat o záležitosti, o které se dosud nedalo otevřeně hovořit,“ řekl Molina po setkání s tím, že legalizace drog by se měla stát jedním z hlavních bodů programu Summitu Amerik v kolumbijské Cartageně. Ten je plánován jako dvoudenní a začíná 14. dubna, právě dnes.

Střední Ameriku dlouhodobě sužuje s drogami spojení násilí. V Guatemale, která na cestě narkotik z Kolumbije do Spojených států figuruje jako překladiště, si pašeráci oblíbili zejména odlehlé oblasti při severní hranici s Mexikem — a to natolik, že cestovat zde je zejména pro zahraniční cesovatele životu nebezpečné. Na drogách je závislých také mnoho chudších obyvatel Guatemaly.

Molinův návrh v regionu není novinkou, dekriminalizaci konzumace marihuany pro vlastní potřebu navrhovali prezidenti Brazílie, Kolumbie a Mexika společně již v letech 2009 a 2010. Teprve Molina ale nastolil dekriminalizaci drog jako jednu z priorit na mezinárodněpolitické úrovni. Podle řady místních hlasů se totiž pověstná „Válka proti drogám“, vyhlášená a organizovaná Spojenými státy už od roku 1971, proměnila v prázdnou rétoriku, zástěrku, anebo jednoduše nefunguje. V posledních letech se sice podařilo zlikvidovat řadu náčelníků drogových kartelů, samotný obchod s drogami to ale nijak vážněji nenarušilo.

Kritikové prezidenta Moliny naopak soudí, že skutečným cílem jeho tažení za legalizaci drog je obnovení oficiální americké vojenské pomoci, kterou Spojené státy zastavily v roce 1990 kvůli porušování lidských práv. K těm v Guatemale docházelo během místní vleklé občanské války, kterou paradoxně vyvolaly Spojené státy v roce 1954 podporou vojenského puče proti demokraticky zvolenému prezidentovi Jacobu Árbenz Guzmánovi. Občanskou válku, během níž vojenská junta s požehnáním Washingtonu povraždila možná až čtvrt milionu obyvatel, se podařilo ukončit až v roce 1996.

Pro možnost, že Molina především vyvíjí tlak na Spojené státy, svědčí i jeho požadavek, aby Spojené státy coby „koncový zákazník“ platily za drogy, které se v Guatemale podaří místní policii zadržet. Na březnovém setkání představitelů států Střední Ameriky guatemalský prezident konkrétně uvedl, že by Američané mohli platit padesát procent nákladů na zadržení zásilky.

Molinovy protichůdné požadavky na legalizaci drog a na proplácení jejich zadržování by nakonec mohly zákonodárce ve Washingtonu dokonale zmást. Zda v takovém stavu skutečně odhlasují obnovení vojenské pomoci lze těžko předpovědět, stejně jako skutečný účel Molinovy legalizační rétoriky. Více odhalí závěr řečeného Summitu.

Další informace:

The Guardian Guatemala’s President Otto Perez Molina: New Solution Needed for Latin America’s Drugs Nightmare

CommonDreams.org 'War on Drugs' Has Failed, say Latin American Leaders

The Observer 'War on drugs' has failed, say Latin American leaders

AP Obama off to Colombia, but has an audience at home