S přímou úměrou ke zhoršující se hospodářské situaci se v Řecku šíří nejrůznější spotřební alternativy. Vyplývá to z řady textů, které se objevují v poslední době i v masmédiích. Bez zapojení řetězců, překupníků a dalších mezičlánků se už na mnoha místech prodávají nejenom brambory, ale i rýže, mouka, olivový olej, maso či med. Roste nabídka služeb založených na sdílení. Radnice začaly pronajímat levnou nevyužitou půdu, na níž si nájemci zakládají záhonky a políčka se zeleninou.

Podle zpravodajů Guardianu se v celé zemi otevírají ochody vedené dobrovolníky, v nichž se dá kupovat nové šatstvo a další zboží základní spotřeby jen o málo dráž než z výroby, anebo směnit za jiné — bez ohledu na výši nabídky a poptávky.

Dle listu Kathimerini už existují i městská virtuální tržiště, na nichž se nakupuje a prodává prostřednictvím internetu za lokální měnu. To zatím nejznámější si zřídili občané města Volos a každý den jej využívá přes 800 z nich.

Články a analýzy na specializovaných serverech odhalují, že jde zatím jen o sérii lokálních počinů, nikoliv plošnou celořeckou změnu. Počet iniciativ však rychle stoupá a jejich pestrost narůstá. Řada alternativ se navíc začíná objevovat i v mimospotřebních oblastech: sociálních službách či místní politice.

Ze severu do Athén

Téma po čase znovu zviditelnila televize Al Džazíra, jejíž souhrnný text se od pondělka šíří sítěmi. Spolupracovníci katarské stanice se v minulých týdnech vypravili do Řecka, aby se čtyři měsíce po zrodu tzv. bramborové revoluce dozvěděli, k jakým dospěla výsledkům. Za pomoci čísel řeckého statistického úřadu zjistili následující: cena brambor poklesla za poslední rok v průměru o čtvrtinu, ceny oleje, mouky a rýže až na polovic. Stalo se tak přitom navzdory obecnému trendu — zatímco řecký HDP klesá od počátku krize průměrně o 5 procent za rok, spotřebitelské ceny narůstají v průměru o 3,7 procenta.

Reportéři Al Džazíry dále připomínají, jak celá „revoluce“ vznikla: pěstitelům brambor z okolí Nevrokópionu na severu země se v zimě nepodařilo přimět vládu, aby omezila dovoz levné komodity z Egypta. Organizovaní zprostředkovatelé jim nabídli výkupní cenu 10 eurocentů za kilo; v obchodech se přitom brambory prodávaly za 55 až 80 eurocentů. Nevrokópionští tak ve hněvu přivezli 5. února 10 tun brambor do Soluně a demonstrativně je rozdali lidem.

Činu si všiml profesor zemědělského marketingu ze soluňské Aristotelské univerzity Christos Kamenides, který uspořádal prodej brambor bez prostředníků přímo v univerzitním kampusu. Za jediný den se jich prodalo 50 tun, a to za cenu 25 eurocentů za kilo. Krátce poté zemědělce oslovila i občanská iniciativa z města Katerini, která začala od poloviny února organizovat dovoz a prodej zemědělských výpěstků ve velkém množství.