Poplatek za volbu lékaře a další kroky k privatizaci zdravotní péče

Ludvík Hovorka

Ministerstvo zdravotnictví poté, co prosadilo nový zákon O zdravotních službách, pokračuje v prosazování postupných kroků, které náš systém veřejného zdravotního pojištění postupně mění na systém soukromého pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví poté, co prosadilo nový zákon O zdravotních službách (který zrušil dosud platný zákon O péči o zdraví lidu) pokračuje v prosazování postupných kroků, které náš systém veřejného zdravotního pojištění postupně mění na systém soukromého pojištění. Ministerstvo nedávno zveřejnilo ve věstníku č. 4/2012 doporučený postup pro výběr poplatku za výběr lékaře operatéra, či porodníka. Od. 1.června 2012 si tak každý občan může za příslušný poplatek 5000 Kč zvolit konkrétního operujících lékaře nebo dokonce za 15 000 Kč primáře oddělení.

Toto opatření však zásadně deformuje dosavadní principy poskytování zdravotní péče, které jsou zakotveny v Ústavní listině základních lidských práv a svobod.

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištěn má být péče hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění a podle čl. 31 Listiny má být garantováno její poskytování bez další platby nad rámec plateb z veřejného zdravotního pojištění.

Bohužel, již samotný Zákon o zdravotních službách a novelizovaný zákon o veřejném zdravotním pojištění znamenají prolomení ústavních principů bezplatnosti péče. V zákoně o zdravotních službách oproti předchozí úpravě mizí právo na svobodnou volbu lékaře (je záměrně nahrazeno jen právem na svobodnou volbu poskytovatele zdravotních služeb). Termín poskytování zdravotní péče je nahrazen poskytováním zdravotních služeb, který Ústavní listina nezná. V novele zákona o zdravotním pojištění je nově zakotveno, že z veřejného zdravotního pojištění se hradí jen ekonomicky nejvýhodnější, resp. ekonomicky nejméně náročná varianta léčby.

Veškerou péči, která je poskytnuta nad rámec této ekonomicky nejméně náročnější varianty, je pak pojištěnec povinnen uhradit z vlastní kapsy. V podstatě tak dosud platné právo na bezplatnou zdravotní péči bylo nahrazeno povinností zaplatit za všechno, co není ekonomicky nejvýhodnější variantou zdravotní péče. V rozporu s Ústavní listinou je i skutečnost, že ekonomicky néjméně náročnější varianta zdravotních služeb není zákonem stanovena. (Ústavní listina stanoví, že rozsah hrazené zdravotní péče musí být stanoven zákonem, což není).

Pouze to, co je nad rámec ekonomicky nejvýhodnější varianty zdravotní péče, je vydáváno ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví, jako seznam tzv. nadstandardní péče za příplatek.

Dosavadní zásada bezplatnosti lékařské péče je tak postupně rozmělňována — nejdříve tzv. regulačními poplatky, nyní platbou za tzv. ekonomicky náročnější variantu zdravotní péči. Současně dochází se zavedením poplatku za volbu lékaře i k porušení ústavního principu rovnosti přístupu ke zdravotní péči. Není totiž nijak zajištěno, že pacienti bez prostředků na volbu lékaře nebudou do budoucna operováni jenom lékaři nejméně zkušenými, kteří tzv. «zbyli», protože si je nikdo nezaplatil .

Doporučený postup sice stanoví, že poskytovatel zdravotních služeb (rozumněj fakultní, resp. státní nemocnice), která umožní vybírání poplatku za volbu lékaře je povinna zajistit, aby v žádném případě nebyli kráceni na svých právech ostatní pacienti, kteří si lékaře nezvolili, ale to nic neřeší. Jedná se o pouhou deklaraci a  není zřejmé, jak toto opatření bude efektivně zajištěno, kontrolováno a vymáháno.

Navíc je celé opatření zřejmě protizákonné, protože je pouze součástí věstníku a není součástí zákona o zdravotním pojištění, kam náleží.

Mimochodem, předchozí návrhy podobné právní úpravy, ještě od ministra Julínka podobné záměry obsahovaly — právě v novelách zákona o zdravotním pojištění a potýkaly se právě s problémem zajištění principu rovného přístupu ke zdravotní péči pro všechny pacienty. Současné ministerstvo zdravotnictví tedy v podstatě problematické zakotvení tohoto návrhu do zákona obešlo zavedením formou věstníku.

Všechny tyto postupné kroky však vytvářejí podmínky, ve kterých je narušen princip rovného přístupu ke zdravotní péči a veřejný systém zdravotní péče se přetváří v mechanismus s možnými diskriminačními dopady. Na problematičnost těchto opatření upozornil Ústavní soud již v roce 2002 (viz nález Pl. ÚS 14/02). Podobný problém je i v rozporu se zásadou rovného přístupu ke zdravotní péči, zakotvenou v  Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.

Všechna tato opatření - legislativní i administrativní spolu s naprostou netransparentností úhrad zdravotnickým zařízením, s tím, jak se ministerstvo postupně zbavuje kompetencí i zodpovědnosti při stanovování úhrad léčiv a tvorby sítě zdravotnických zařízení, jak všechna důležitá rozhodnutí jsou ponechávána na managementech a správních radách zdravotních pojišťoven bez náležité veřejné kontroly a navíc umožnění toho, aby vlastníci a provozovatelé nemocnic a dalších zdravotnických zařizení současně ovládali zdravotní pojišťovny - to vše postupně ničí funkční solidární systém veřejného pojištění a nahrazuje ho soukromým se všemi dopady na 90 % občanů s průměrnými a nízkými příjmy. Postupně totiž dochází k rozdělení zdravotní péče na péči pro bohaté a pro chudé. Spolu s připravovaným zavedením různých pojistných plánů zdravotních pojišťoven dojde k dokonání těchto záměrů a mnozí lidé nebudou mít dostatek peněz na úhradu zdravotní péče.

Je to smutné, ale lidé se dosud z vývoje v letech 2006-2010 nepoučili a ve volbách umožnili vznik vládní koalice, která zřejmě dokoná privatizaci oněch 220 miliard veřejných prostředků každý rok.

Zdravotnictví je totiž obrovský byznys. Každý, kdo je nemocný, dá všechny peníze za to , aby byl zdravý, protože všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic.

Ti, kteří to pochopili, dnes ovládají významné finanční toky a ovlivňují zákony ve prospěch svého byznysu.. Mnozí lidé jsou roztrpčení a nazlobeni tak moc, že už nechtějí jít k volbám, protože « nemají koho volit ». Všem těmto lidem vzkazuji: Vážení, uvědomte si, že Ti lidé, kteří na současném nepořádku v naší zemi rýžují a mají se skvěle, k volbám určitě přijdou a budou volit ty, kteří jim budou pomáhat ještě k větším ziskům A volby budou platné, i pokud by přišlo volit pár lidí!

    Diskuse
    June 12, 2012 v 10.51
    Teď ještě aby ten roztrpčený a nazlobený lid vzal rozum do hrsti a dokázal zvolit do Senátu lidi jako Ludvík Hovorka, Eliška Wagnerová a Martin Potůček - a ne nějaké Okamury a jiné stvůry.
    June 12, 2012 v 11.10
    Ludvík Hovorka
    bránil velké privatizační loupeži našeho zdravotnictví Topolánkovy vlády. Nyní se nacházíme ve druhé fázi, pokud panu Hovorkovi nepomůžeme, spláčeme nad výdělkem.
    OH
    June 12, 2012 v 17.23
    ekonomicky nejméně náročná varianta je jasná
    - v lehčích případech acylpirin, v těžších euthanasie. Nevím, proč by bylo třeba to někde v zákoně uvádět.
    JH
    June 12, 2012 v 22.41
    Volba lékaře?
    Jak to s ní v praxi bylo? Já měl za to, že mluvit nemocnici do toho, kdo je bude operovat, pacienti nemohli ani před novelou, nebo se mýlím? Onen prastarý původní zákon pouze neurčitě praví, že se "občanům umožňuje volba lékaře a zdrav. zařízení".
    SH
    June 14, 2012 v 19.32
    Totální prohra.
    Už tím, že levice prohrála ideový spor s neoliberalismem, prohrála všechno. Rozpad SSSR a celého jeho tábora katastrofu dokončil mimo jiné proto, že umožnil demontáž „sociálního státu“. A bude to na dlouhou dobu. Co si těžce vybojovaly generace našich předků, to jsme my dokázali prohospodařit. To je největší škoda, jakou jsme budoucím generacím způsobili. Eventuální kosmetické úpravy v jedné pidizemi, nic na věci nezmění. Jen změna celého systému. A jelikož bude muset být globální, bude to dlouho trvat a s velkými oběťmi.