Ombudsman k sociální reformě: systém nefunguje

Snižování sociálních dávek se podle veřejného ochránce práv dotklo především dvou skupin: rodin s dětmi a penzistů. Jejich situace se od zavedení Drábkovy reformy zhoršuje, což podle ombudsmana naznačuje, že sociální systém nefunguje.

(vd)

16.05.2012 13:26

366999_mediafax_mikulas_krepelka

Sociální reforma uvrhla mnohé lidi do chudoby, tvrdí ombudsman Pavel Varvařovský. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Po čtyřech měsících účinnosti Drábkovy sociální reformy je podle veřejného ochránce práv evidentní, že realita se od proklamovaného záměru podstatně liší. „Sociální systém nefunguje, jak by měl, a situace zejména rodin s dětmi a seniorů se zhoršuje,“ uvedl ve středu ombudsman Pavel Varvařovský.

„Snížení příspěvku na péči, hrazení doplatků za léky, zvýšení regulačních poplatků za pobyt v nemocnici, končící deregulace a neschopnost hradit nájemné dopadají zejména na seniory a osoby se zdravotním postižením,“ dodal Varvařovský s tím, že nejčastěji uváděným důvodem zpřísňování podmínek přístupu k sociální pomoci je zneužívání dávek.

V této souvislosti Varvařovský připomněl, že dávky pomoci v hmotné nouzi, v souvislosti s nimiž se nejčastěji hovoří o zneužívání, tvoří pouhých jedenáct procent celkových výdajů na dávky. „U ostatních dávek jsou jednoznačně stanovena kritéria pro jejich přiznání, proto nelze paušálně tvrdit, že většina příjemců sociálních dávek je zneužívá,“ doplnil Varvařovský.

Drtivou většinu těch, kdo se nacházejí v sociálním systému, tvoří podle něj rodiny s dětmi, senioři, osoby v předdůchodovém věku, které přišly o práci, osoby se zdravotním postižením.

„Jsou to lidé, kteří řadu let pracovali, do systému přispívali, plnili své povinnosti vůči společnosti a nyní, když se dostali do nouze, oprávněně od státu očekávají pomoc, nikoli obviňování, že systém zneužívají,“ uvedl ombudsman s tím, že úkolem správně fungujícího sociálního systému je rychle, krátkodobě a účinně pomoci lidem řešit jejich tíživou situaci a vrátit je do normálního života.

„Skutečnost, že někteří dávky zneužívají, neospravedlňuje, aby se sociální pomoc pro většinu stala nedostupnou nebo aby její dostupnost byla spojena s podmínkami, které jsou nedůstojné,“ doplnil Varvařovský.

V souvislosti s přenesením agendy sociálních dávek na úřady práce se sice původně mluvilo o snížení administrativy, zvýšení klientského komfortu a s tím souvisejícím navýšením počtu pracovníků úřadů práce, avšak podle ombudsmana došlo k opačnému efektu. „Propouštěním na úřadech práce v průběhu roku 2011 a přechodem pouze části pracovníků z obcí k 1. lednu 2012 se počet těch, kteří vyřizují sociální dávky, podstatně snížil,“ upozornil pak Varvařovský s tím, že to logicky vede k přetížení pracovníků úřadů práce.

„Stížnosti, které ochránce dostává, potvrzují, že úřady práce nezvládají provádět sociální šetření v zákonné lhůtě do šedesáti dnů od doručení žádosti. Na jednoho pracovníka připadá třeba i osmset klientů. Tlak na dodržení zákonné lhůty pak nutně véde k formálnosti, jejímž důsledkem mohou být rozhodnutí založená na nesprávných či neúplných informacích. Původně deklarované zvýšení adresnosti dávek sociální pomoci se tak ze systému vytrácí,“ vysvětlil Varvařovský.

Příspěvek na péči je přitom určen lidem nemocným, postiženým či starým. Průtahy při jeho přiznání je tak podle ombudsmana uvrhávají do tíživé situace, neboť nemají z čeho hradit sociální služby, které s ohledem na svůj stav nutně potřebují.

„Jedná se navíc o nesprávný úřední postup, který může zakládat nárok na náhradu škody, případně přiměřené zadostiučinění v penězích za způsobenou nemajetkovou újmu,“ doplnil ombudsman s tím, že žadatelům o příspěvek na péči, v jejichž věci je úřad práce nečinný, doporučuje obracet se na ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o odstranění nečinnosti, případně žádat odškodnění za průtahy v řízení.

Podle ombudmana je současně potřeba se z dlouhodobého hlediska pozastavit nad postupnými dopady sociálních reforem na některé cílové skupiny, zejména na rodiny s dětmi (obzvlášť s dětmi postiženými), na seniory a zdravotně postižené. „Nepromyšlenost sčítaní dopadů a neexistence nástrojů sociální pomoci vede k tomu, že lidé z těchto skupin jsou ohroženi chudobou,“ tvrdí Varvařovský.

„Velkým problémem je zrušení rodičovského příspěvku do sedmi let dětem dlouhodobě zdravotně postiženým a současné zrušení sociálního příplatku pro rodiny s těmito dětmi. Tyto dvě dávky měl nahradit příspěvek na péči bez jakéhokoliv ekonomického dopadu na děti. To se nestalo,“ konstatuje ombudsman.

Ochránce se proto na základě svých zjištění obrátil na Poslaneckou sněmovnu, aby poslaneckou iniciativou v rámci legislativní změny navýšila částku příspěvku na péči pro děti do sedmi let, jak se původně v návrhu ministerstva počítalo, nebo umožnila současné pobírání rodičovského příspěvku a příspěvku na péči.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

Sociální reforma je zločinem tohoto režimu. Čtvrtek, 17.Května 2012, 19:56:19

Ani u jednoho návrhu zákona, kterým se zpřísňovala sociální síť, vláda nedokumentovala rozborem jeho sociální dopady. Neměla dokonce ani odborné odhady takových dopadů. Uvádím jenom jako příklad, že jsem žádal vládu, ať dokumentuje, kolik je u nás lidí, kterým po zaplacení měsíčních povinných plateb zůstane na den méně, než oněch 60 korun. Už jenom proto, že o takových lidech osobně vím ze svého okolí. Dočkal jsem se pouze obecných plků a žádného rozboru. Stát, který nedokáže zaopatřit nepotřebnější, je v mých očích daleko větším zločincem, než ten, který v dobách existence trestů smrti popravil pár svých politických odpůrců. Tečka.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.