Vojsko bez generálů, generálové bez vojska - a v dubnu...?

V rozmezí několika dnů si protest proti vládě vyzkoušely Holešovská výzva a ProAlt, o úspěchu se ale mluvit nedá. Na duben plánovaná odborářská demonstrace má zaplnit Václavské náměstí, sama o sobě však na zastavení Nečasovy vlády také stačit nebude.

Dva ze tří protivládních protestů v rozmezí pouhých několika dní už máme za sebou, ten třetí se ale bude konat až za měsíc. Pozvaní řečníci si už jistě už teď chystají svá slova, slova, slova, měli by si ale také promyslet realistickou strategii pro případ, že ta slova s Nečasovou vládou jako obvykle nepohnou.

Demonstrace Holešovské výzvy počátkem minulého víkendu totiž jako celek připomínaly vojsko bez generálů: prakticky ihned po jejich ukončení se organizátoři od sebe navzájem distancovali, takže vlastně není jasné, kdo jejím jménem mluví. Co je jasné je to, že Holešovská výzva nemluví s ProAltem, že Jaroslav Popelka nemluví za Holešovskou výzvu a že někteří komentátoři a politici mluví o nebezpečné naštvanosti na všechno a na všechny, přičemž by se klidně ručně-stručně vypořádali i s tou naší současnou - řečeno s Karlem Krylem - „demokratůrou“. Ale také je jasné to, že na demonstrace Holešovské výzvy dorazilo několik tisíc lidí.

Demonstrace ProAltu a spol. na pražském Klárově zase připomínaly generály bez vojska. Levicové intelektuální elity samy o sobě žádné náměstí nezaplní a obyčejným lidem smysl jejich počínání zřejmě stále ještě uniká. Jedinou posilou podvyživené pondělní demonstrace se tak stala oranžová falanga sociálních demokratů v čele s Bohuslavem Sobotkou. Lehce ironické komentáře na fotogalerii serveru Aktuálně.cz hovoří za vše.

Demonstrace odborářů má naopak slušné šance na úspěch. Vedení ČMKOS se nechalo slyšet, že si troufá zaplnit Václavské náměstí, že má ambici stát v čele odporu proti reformám Nečasovy vlády a že chce svoje akce koordinovat s dalšími občanskými iniciativami. Na internetových stránkách pak vyzývá všechny občany k „celonárodnímu odporu proti politice této asociální vlády“, tedy k tomu, aby na demonstraci dorazili také. „Stávky a další akce“ zatím jenom visí ve vzduchu.

Na rozdíl od ProAltu nebo Holešovské výzvy je kapacita odborářů zorganizovat něco velkého nepochybná: mimo jiné mohou přespolní nespokojence na Václavské náměstí dopravit autobusem, a také pak k nim dokážou z tribuny srozumitelným způsobem promluvit. Zkrátka generálové s vojskem, které budí respekt - bez ohledu na posupné poznámky o vizáži obstarožních balíků z venkova, igelitkách s řízky nebo odpoledním rozchodu do pražských nákupních center, který pražská média ve svých reportážích jistě opět nezapomenou zdůraznit.

Tohle vojsko samozřejmě není plně bojeschopné.

Jedna věc je, že zorganizovat demonstraci bude odborům trvat měsíc. A také, jak už se ukázalo při demonstracích v minulých letech, i ty nejpočetnější protesty byly jenom jednorázové, skoro ničeho reálně nedosáhly a velmi rychle se za nimi zase zavřela voda. Ono totiž jít demonstrovat nebo dokonce stávkovat je pro obyčejné lidi dost riskantní - není nic snazšího než přijít o práci. Nehledě na to, že kdo nepracuje, ale stávkuje, nedostává za prostávkovaný čas výplatu. Na nějaké masové Occupy Václavské náměstí proto nemůže být ani pomyšlení.

Pokud ovšem nemá demonstrace nahromaděný vztek vůči Nečasově vládě pouze jednorázově spláchnout do pražských kanálů, musí její organizátoři opravdu vymyslet něco, co tu ještě nebylo. A pokud vládu chtějí k upuštění od jejích reforem dotlačit zdola, musí být ten tlak trvalý, ne se koncentrovat pouze do jedné soboty nebo do příštího úterý, na které je naplánovaný protest proti zdravotním reformám. Různých profesních skupin, kterým tato vláda dělá čáru přes rozpočet, je už celá řada. Tak proč by třeba nemohla probíhat koordinovaná a kontinuální řada protestů, každý den jeden - učitelé, studenti, hasiči, policisté, důchodci... - a ostatní by se mohli pokaždé solidárně a podle svých možností přidat?

Jenomže ani to nemusí stačit. Existuje totiž vůbec nějaký účinný a zároveň bezpečný způsob, jak udělat čáru přes rozpočet vládě? Příklady protivládních protestů z Řecka či Španělska naznačují, že i vůči velmi plamenným protestům mohou vlády zůstat doslova teflonové. Přesto: pokud dnes má čím dál víc lidí v republice problém, že jejich zlaté české ručičky naházely do volebních uren špatné volební lístky, musí teď jejich hlavičky-makovičky vymyslet, jak se s tím teflonem vypořádat.

Pokyn líným českým nožičkám napochodovat při každé vhodné příležitosti nejen na Václavské náměstí, ale na jakoukoliv rozumnou protivládní akci rozhodně nikomu neuškodí.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Doc.Michael Kroh Úterý, 20.Března 2012, 11:54:24

píše v dnešních BL - http://blisty.cz/art/62721.html
"...mylná představa, že oprávněné požadavky směrem k nápravě zlořádů lze oddělit od ideologie. Prostě ideologii ať si ponechají strany a my půjdeme cestou spontánního odporu ..."

Fotografie "lidu IV. cenové skupiny" Štěpána Kotrby tamtéž jsou výmluvné.

Stanislav Hošek - Český těšín

Omyl odborářů. Neděle, 25.Března 2012, 18:24:4

Protestní akce odborů se měly organizovat minimálně ve všech krajských městech. A v Praze vůbec ne. Vždyť tam je všem blaze.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.