Pokrytecká starost

Problémy na plzeňských právech zřetelně dokumentují jeden z argumentů pro reformu vysokých škol: máme více ambicí než schopností a sil. Ukazuje se na ní také, jak je nebezpečné propojit vzdělání s byznysem.

Příběh plzeňské právnické fakulty je jedním z těch, o nichž se jednou budou psát divadelní hry jako je ta o energetické společnosti Enron, která se teď hraje na Národním divadle. Je to modelový příklad šlendriánu, který ovládl českou společnost v posledních letech, příklad totální nepoctivosti a propojení úplně všeho se světem peněz. Současný ministr školství svým jednáním všechno jenom dotvrzuje. Ale nejen to. Na věcech, které se dějí ve školství, je díky „užitečnému idiotovi“ Josefu Dobešovi dobře vidět, jak málo koncepční, dokonce jak málo politická je politika našich vládnoucích stran. Jak nedrží pohromadě, je uzavřená sama do sebe, neschopná spolupráce ani rozhodnutí, ve kterém by mohla obstát.

Už když ministr vyhlásil ústup od školného, říkala jsem si, kde jinde to pocítíme, jak jinak si přijde na své slíbené úspory, a tedy kolik zruší menších škol a jak nemožně spojí školy, které k sobě nepatří, a jaké další drastické a zejména úplně politicky neprozřetelné zásahy učiní svými reformami do demografické a sociální situace regionů. Jak vláda přiškrtí vzdorné univerzity. To ještě přijde, mějme se na pozoru.

Ale teď se ministr, v naprostém rozporu se zdůvodněními své vysokoškolské reformy, rozhodl zachránit 1700 studentů plzeňských práv tím způsobem, že svévolně prodlouží akreditaci fakultě, která nevyužila možnost postavit se řádně na nohy, špatně si zvolila své vedení (takže její minulý děkan se v záchvatech pominutí smyslů ztrácel, působil starosti nejen kolegům, ale i vůbec blízkým lidem a musel být policejně hledán) a mezi těmi několika málo kompetentními vyučujícími nedokázala vyřešit konflikt jinak, než že jich většinu nechala odejít. Za těchto okolností se přece na plzeňská práva po tom všem nikdo soudný, kdo chtěl opravdu studovat a být právníkem, nemohl hlásit, vždyť nad nimi visel meč zrušení už několik let. Neřekla bych tedy, že studenti za nic nemůžou, myslím, že věděli, do čeho jdou. Pro školní rok 2011/2012 se zapsalo ke studiu 284 studentů v magisterském běhu a 84 do bakalářského studia. A teď řekl současný děkan Pauly s nadšeným výrazem, že hlavním úkolem fakulty je připravit přijímací řízení magisterského studia: to bych ráda věděla, kdo se k němu přihlásí.

Máme za sebou rušení mnoha nemocnic, divadel, poboček knihoven i základních a středních škol, stát prodává železniční tratě a ruší stovky míst na železnici, bez nejmenší starosti byla zrušena řada odborných učilišť a celkem vždy se předpokládalo, že se ti, kterým ta služba a možnost byla zrušena, se o sebe nějak postarají. Taky jim nic jiného nezbývá. A najednou se ministerstvo školství musí postarat o vysokoškolské studenty, kteří ztratí možnost dostudovat na zrušené fakultě tak, aby to pro ty studenty bylo co nejpohodlnější, aby mohli dostudovat tam, kde začali. Zní to hezky, otcovsky, ale kde se najednou bere tolik péče zrovna o skupinu obyvatel, která patří mezi schopné, inteligentní a racionální vrstvy společnosti? Ano, právníci a jejich studenti odhalili jakousi drobnou nepatřičnost ve změně verdiktu akreditační komise (z prodloužení do října se stalo prodloužení pouze do července)a dělají z toho vítězství práva, přičemž jakoby úroveň a personální složení fakulty přestaly být důležité.

Po převratu, kdy byla založená celá Západočeská univerzita, do níž byly integrovány tradiční fakulty plzeňské techniky + pedagogická fakulta a k tomu byla založena kromě právnické i fakulta, která se dnes jmenuje filozofická a kde se dá vystudovat několik docela zajímavých oborů. Třeba sociologie, to sice není totéž jako bakalářský obor veřejná správa na právnické fakultě, ale veřejnou správu s takovou kvalifikací člověk vykonávat může. Pokud jde o vzdělání budoucích úředníků, je tady i zánovní ekonomická fakulta Západočeské univerzity,v Plzni i v Chebu. To jenom pro úplnost, že plzeňští studenti nejsou tak docela bez možností. Veřejně správní disciplíny se dají studovat kromě právnických fakult i na policejní akademii v Praze. Právnickým fakultám univerzit v Praze, Olomouci a Brně by se toho tolik nestalo, kdyby studenty magisterského studia práv přijaly a nechaly dostudovat, vždyť jde o krizové řešení, které je dočasné.

Studentům z Plzně by se tak možná dostalo zajímavé zkušenosti ze srovnání různých škol a stejného oboru. A kdyby studenti z bakalářského studia, které má kvalifikovat úředníky, vystudovali jiný obor, zachovali by se možná i rozumně vůči vlastní budoucnosti, dokonce i ministr Dobeš úředníky propouští. Opravdu nechápu, proč by se mělo ministerstvo školství starat o vysokoškolské studenty víc, než se stará například o děti z mateřských školek. A vůbec bych se nedivila, kdyby student Volf z prvního ročníku, který zorganizoval děkovnou manifestaci ministrovi, měl už touhle dobou podanou přihlášku na jinou právnickou fakultu, já bych to na jeho místě rozhodně udělala. Ztracený rok je celkem maličkost proti bezcennému diplomu.

Problémy na plzeňských právech zřetelně dokumentují jeden z argumentů pro reformu vysokých škol: máme více ambicí než schopností a sil. Ukazuje se na ní také, jak je nebezpečné propojit vzdělání s byznysem: na plzeňských právech si obstaral titul kdejaký milionář , vystudoval tu nejeden politik (a na své studium si ani nepamatují).

Zajímalo by mě, zda byli ti protestující studenti opravdu tak spokojeni s výukou, že své plzeňské učitele brání na demonstracích, nebo jestli jim jde prostě o to, aby dokončili školu tam, kde jsou zvyklí, a dostali diplom. Kde si opatří děkan Pauly kvalitní vyučující, když je dosud neměl? Škoda té pěkné, nákladně opravené budovy. Celé to působí jako hra o pozice, o peníze a jako pokrytecká falešná starost. Nevím, jak kdo, ale já bych nikomu studium na plzeňské právnické fakultě už několik let nedoporučila, na té škole nebude klid ani jistota solidního přístupu (jak ukázal článek Martina Marka zde). Musím říct, že dokonce lituju děkana a jeho aparát v té palbě zájmu médií, studentů a politiků, podávaných žalob a veřejných prohlášení. Studentům, kteří dnes demonstrují za zachování plzeňských práv, by bylo lépe jinde a ve vlastním zájmu by to měli zkusit.

Od ministra Dobeše je to ovšem manévr, za nímž víc než dojemnou starost o studenty z Plzně cítím úmysl vrazit klín do kruhů, které ho kritizují a staví se proti němu, přesměrovat hněv na akreditační komisi a ukázat se jako lidumil a zodpovědný tatínek studující mládeže. Doufám, že mu na to studenti neskočí a i ti plzeňští, až jim trochu odlehne, že se rychle zařídí podle svých schopností a skutečných zájmů. To, že studenti dokončí své vzdělání na plzeňských právech, se teď pro ně jeví jako nejjednodušší, ale obávám se, že to v jejich skutečném zájmu není.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.