Podvody na plzeňských právech pokračují. Je třeba je zavřít

Analýza Martina Marka, který jako první upozornil veřejnost na podvodné jednání na plzeňských právech, ukazuje řadou nových zjištění, jak zde podnes pokračují podvody. Ve zrušení fakulty autor vidí dnes už jediné východisko.

Martin_marek

Martin Marek

05.03.2012 08:00

2

Že v Plzni funguje vše více méně při starém, ví kromě Martina Marka i BIS. Foto Milan Vřešťál

Vyjádření Antonína Stanislava

Interní vyjádření ke kauza „Bína“

Pan Bína chodil na seminář do mého kruhu, jeho docházka byla zhruba 50 %, přesně to nevím, docházku jsem neevidoval. Podmínkou udělení zápočtu ve smyslu ustanovení čl. 10 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu Západočeské univerzity v Plzni (dále jen „s.z.ř.“) bylo složení zápočtového testu. Zápočtový test se skládal z deseti otázek. Student mohl při zápočtu používat zákoník.

Termín testu byl po dohodě se všemi studenty, pan Bína o tom věděl, neboť jsem mu to výslovně říkal a ještě se mě sám dotazoval, stanoven na 8. 12. 2010. Pan Bína na tento zápočet nedorazil, s odůvodněním, že byl na setkání s děkanem na fakultě, kde byl raut a pohoštění (na tomto místě byl viděn několika osobami).

Studentům, kterým nebyl udělen zápočet, jsem stanovil ve smyslu ustanovení čl. 10 odst. 3 s.z.ř. náhradní termín na 15. 12. 2010. Na tento termín pan Bína dorazil. Dostal avizovaný test skládající se z deseti otázek (všechny otázky mířily na látku, co se probírala v seminářích), přičemž mohl užívat zákoník.

Z deseti otázek měl správně dvě a půl otázky (test zasílám v příloze). Z právě uvedeného jsem panu Bínovi zápočet udělit nemohl, neboť nesplnil požadavky, požadavky byly alespoň sedm otázek správně zodpovězených, to bylo řečeno na začátku seminářů. Pan Bína si vyžádal ještě tentýž den ústní přezkoušení, že písemnému testu neporozuměl, vyšel jsem mu vstříc.

Pří ústním testu projevil zásadní neznalosti, neuměl pospat organizaci soudů, nevěděl vůbec nic o zkrácených řízeních a opravných prostředcích). Sdělil jsem mu, že mu bohužel započet udělit nemohu, neboť vykazuje opravdu zásadní neznalosti látky. Když jsem mu sdělil, že zápočet neudělím, řekl mi, že bychom to mohli „pořešit“ na obědě, že zve (uvedené může dokázat Mgr. Svatoň, který byl v té době v místnosti). Nabídku jsem kategoricky odmítl a řekl panu Bínovi, aby opustil místnost.

Další termín zápočtu jsem panu Bímovi stanovil na 5. 1. 2011. Na tento termín dorazil pan Bína opět nepřipraven. V průběhu zápočtu vykázal opět základní neznalosti. Když jsem se ho zeptal, z jakých materiálu se učí, předložil mne učebnici z roku 1996 a zákon z roku 2007 (ještě jsem upozorňoval, že budu zkoušet látku především z tzv. komplexní novely 7/2009).

Na to jsem mu řekl, že se učí z opravdu zastaralé právní úpravy a měl by se začít učit z aktuální, nikoliv podle právního stavu z roku 1996, resp. 2007. Zápočet panu Bínovi opět udělen nebyl, neboť jak jsem již řekl, jeho neznalosti byly zásadní. Při zápočtovém testu byli přítomni studenti Martin Pelikán a Petra Benáková, kteří mohou vše potvrdit, včetně zastaralé literatury.

Po tomto neudělení mi pan Bína několikrát volal, ať ho přijedu do Plzně vyzkoušet, v telefonu naznačoval, že pokud nepřijedu, zřejmě by mohl být problém, nastínil své dobré přátelství se senátorem Ing. Štillipem. Řekl jsem mu, že tento postup je nestandardní, že termíny určuje vedoucí semináře, nikoli student.

Určil jsem individuální zápočtový termín na středu 12.1. 2011 od 17 do 18 hodin v Pc 224 s tím, že jsem výslovně zdůraznil, že musím jet v 18 hodin do Prahy, tak aby přišel včas. V Pc 224 jsem byl až do 18.15, kdy jsem ještě s kolegou Ševčíkem čekal na Pana Bínu, pan Bína nedorazil. Poté mi volal v cca 18.30, že je na místě, řekl jsem mu, že jsem bohužel už pryč, nemohl jsem více čekat. Vše uvedené může kolega Ševčík dokázat.

Pan Bína mi poté opět volal, že prostě chce vyzkoušet, že potřebuje zápočet, nebo to začne „řešit“. Sdělil jsem mu, že již měl celkem 4 termíny a ani jednou neuměl ani minimální základy. Po dlouhém naléhání, včetně několika nepřímých výhružek jsme se dohodli na tom, že mu stanovím termín na pátek 14. 1 .2011, a že tento termín bude již poslední, že tento postup je opravdu nestandardní.

Když jsem ráno přišel na fakultu, ihned si mne odchytl děkan a sdělil mi, že pan Bína zápočet dostane, že to dnes bude prostě vyřešené, nebo budu mít problém. Řekl mi to velmi důrazným způsobem, že bylo vidět, že to myslí opravdu vážně. Upřímně jsem toto od děkana nečekal, aby mi takto důrazným způsobem řekl na chodbě, kde byli studenti výše uvedenou věc.

Když jsem se vzpamatoval z tohoto šoku ihned jsme šel na Dr. Bezouškou a Prof. Eliášem a oznámil jim můj rozhovor s děkanem řekl jsem, že na toto nikdy nepřistoupím. Pan Bína mi poté sdělil, že byl předchozí den, tj. 13.1. 2011 se senátorem Štillipen za děkanem, kde „řešili“ jeho zápočet.

-----------
Poznámka DR: V textu infoboxu bylo 5. března 2012 v 12:55 opraveno „Studentům, kterým nebyl udělen zápočet, jsem stanovil ve smyslu ustanovení čl. 10 odst. 3 s.z.ř. náhradní termín na 15. 12. 2008." na správné „Studentům, kterým nebyl udělen zápočet, jsem stanovil ve smyslu ustanovení čl. 10 odst. 3 s.z.ř. náhradní termín na 15. 12. 2010."

Rozhodnutí akreditační komise prodloužit akreditaci plzeňským právům pro klíčový magisterský obor pouze do konce října 2012, a tím nepřímo rozhodnout o jejich uzavření, bylo tím nejlepším, co mohlo české vysoké školství v době Dobešové potkat.

Stávající agónie plzeňské školy, na které se rozdávaly vysokoškolské tituly vlivným lidem z politiky, justice a ozbrojených složek státu, přitom vrcholí. Před fakultou protestují fanatičtí studenti, které organizují učitelé a studenti spojení s hlavním strůjcem podvodů Milanem Kindlem.

Milan Kindl se pro tyto studenty stal modlou, je pro ně tím jediným, kdo se za ně, nebohé studenty, kteří trpí za mediální podvod století, jak jej sám nazývá, vždy postavil. Na demonstracích před fakultou však nesmějí vystoupit studentští zástupci akademického senátu, nemají totiž ty správné názory, které má pouze vedení fakulty: vedení, které je spojené s minulými, ale i současnými, podvody na fakultě a obskurní občanské sdružení studentů a učitelů Ius Infinitivum.

Je plzeňská fakulta opravdu čistá?
V pondělí 16. 2. 2012 v pořadu Českého rozhlasu Jak to uvidí uvedl plzeňský učitel, zakladatel právnické fakulty v Plzni a předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa pozoruhodnou větu: „Za vlastně činy jednotlivců a jsou to skutečně činy jednotlivců z těch předešlých let, je tady odpovědná, činěna odpovědnou instituce, ale ti jednotlivci už tam nepůsobí a zejména ty důsledky dopadají na ty, kteří absolutně nějak se nepodíleli ani na porušování pravidel, ani na ničem, na ničem dalším.“

Podobná tvrzení o očištěné, transparentní a standardní fakultě do médií hlásá také nový děkan Pauly a studentští organizátoři protestů z Ius Infinitum. Bohužel ani veřejné renomé předsedy nejuznávanějšího soudu Josefa Baxy nemůže zakrýt fakt, že ve skutečnosti je tomu právě naopak. Plzeňská práva se neočistila, nejsou transparentní ani standardní fakultou. Podvodníci zůstali a podvody na plzeňských právech stále pokračují.

Podvodníci zůstávají
Bezpečnostní informační služba, Etický panel ZČU, Akademický senát ZČU, Rada vysokých škol, Akreditační komise a řada dalších institucí a osobností konstatovala, že k masivním podvodům s vysokoškolským studiem na FPR došlo za éry Milana Kindla (1999-2005 děkan, poté proděkan pro studium) a děkana Jaroslava Zachariáše (2005-2009 děkan).

Ony instituce a osobnosti se shodly na tom, že se tak stalo mimo jiné proto, že jim to umožnil akademický senát fakulty, jehož učitelská část neplnila svou funkci a také vedení ZČU, které nekontrolovalo dodržování pravidel na právnické fakultě. Za hlavní viníky byli označeni Milan Kindl, Jaroslav Zachariáš, Ivan Tomažič a předseda akademického senátu Daniel Telecký.

Pokud jsou tedy plzeňská práva opravdu očištěná, tak by neměl nikdo z bývalého vedení pánů Kindla a Zachariáše zůstat na fakultě nebo snad dokonce ve stávajícím vedení fakulty. Slovy Josefa Baxy, „neměl by již nikdo takový na té škole působit“. Realita je ale přesně opačná. Z minulého vedení děkana Zachariáše a proděkana Kindla je přímo ve vedení fakulty deset učitelů a k tomu vedoucí sekretariátu děkana a jedna proslavená studijní referentka. Níže je jejich seznam podle místa, které zastávají ve stávajích orgánech fakulty:

Akademický senát:

  • Simona Stočesová – členka akademického senátu za děkana Zachariáše. Nyní tajemnice akademického senátu fakulty, zároveň členka akademického senátu ZČU.
  • Anna Outlá – členka akademického senátu za děkana Zachariáše. Nyní také předsedkyně disciplinární komise.
  • Pavel Prunner – člen akademického senátu za děkana Kindla i Zachariáše. Dle závěrečné vyšetřovací zprávy spojený s podivnými státnicovými komisemi. Nyní také vedoucí katedry.
  • Oto Kunz – člen akademického senátu za děkana Kindla i Zachariáše.
  • Tomáš Louda - člen akademického senátu za děkana Kindla. Nyní také vedoucí katedry.
Děkanát:
  • Vilém Knoll - tajemník akademického senátu za děkana Zachariáše. Nyní proděkan pro vědu a výzkum!
  • Petra Jánošíková (dříve Smržová) – tajemnice akademického senátu za děkana Kindla. Nyní proděkanka pro studium.
  • Jana Houdková – pracovala na děkanátu již za pánů Kindla a Zachariáše. Jiří Pospíšil ji vyhodil, děkan Růžička vzal zpět. Nyní vede sekretariát děkana Paulyho.
Kolegium děkana:
  • Karel Klíma – proděkan pro mezinárodní vztahy za děkana Zachariáše a Kindla, předtím předseda akademického senátu. Nyní také prorektor ZČU a vedoucí katedry.
  • Dana Bárková – tajemnice fakulty za děkana Zachariáše a Kindla a členka kolegia děkana.
  • Václav Henych – člen akademického senátu za děkana Zachariáše.
  • Vilém Knoll – viz výše
Další významní učitelé z minulého vedení:
  • Daniel Telecký – předseda akademického senátu za děkana Zachariáše a člen kolegia děkana. Nyní učí na katedře správního práva.
  • Josef Baxa, předseda NSS – člen akademického senátu za děkana Kindla. Nyní učí na katedře trestního práva.
  • Ladislav Soukup – člen akademického senátu za děkana Zachariáše. Nyní učí na katedře právních dějin.
Studijní oddělení:
  • Ivana Pražáková – bývalá vedoucí studijního oddělení, která zapsala do univerzitního systému zkoušky Ivaně Řápkové. Nyní studijní oddělení nemá žádnou vedoucí. Ivana Pražáková je nadále studijní referentka fakulty.
Tito lidé se přímo podíleli na vedení plzeňské právnické fakulty a o podvodech, které na fakultě v té době probíhaly, zaprvé museli vědět, zadruhé jim nijak nebránili, ani na ně neupozorňovali a zatřetí se na nich někteří přímo podíleli, jak si ukážeme dále.

Co prozradil index Radovana Vítka
Před rokem, v únoru 2011, zveřejnil týdeník Sedmička vysokoškolský index miliardáře Radovana Vítka, který vystudoval plzeňskou právnickou fakultu za dva roky a necelé tři měsíce. Konkrétně od 3. 2. 2003, kdy byl zapsán ke studiu, až 26. 4. 2005, kdy obhájil diplomovou práci. Závěrečné státnice z pátého ročníku stihl dokonce ještě o dva měsíce dříve a navíc v sobotu, kdy žádná komise nezasedala.

Na tom není nic nového, to vše jsme mohli před rokem číst ve většině médií, včetně toho, že Radovan Vítek získal zápočet a zkoušku od Milana Kindla i v době, kdy se nacházel ve vazbě. Přesto index Radovana Vítka je velmi důležitý právě nyní, v kontextu nedávného rozhodnutí akreditační komise a především pak výroků předsedy NSS Josefa Baxy a dalších zástupců fakulty o očištěných plzeňských právech. Podívejme se tedy zblízka, kdo vlastně zápočty a zkoušky Radovanu Vítkovi uděloval.

Radovan Vítek byl zapsán ke studiu dne 3. 2. 2003, viz první strana indexu, od toho dne získával zápočty zkoušky doslova neuvěřitelným tempem! Přitom každý z učitelů, který index podepsal, musel vidět na přední straně datum zahájení jeho studia. Podpisy jsou navíc rozložené v čase a učitelé se opakují, je tedy vyloučeno, že by šlo o uznání předchozího studia. To nikdy netvrdila ani ZČU.

(Poznámka DR: Přepis indexu Radovana Vítka i jeho fotokopii naleznete na konci článku jako soubory ke stažení.)

Vítek studuje
Studium Radovana Vítka byla opravdu velká jízda! V den zápisu ke studiu Vítek získává od usvědčeného plagiátora Tomažiče zápočet a navrch ještě zkoušku, i když předmět není zkouškou vůbec zakončen.

Druhý den studia následuje přivítání zápočtem od docenta Zoubka, za kterým za dva dny následuje přivítací zkouška od Kindla. Následuje série zápočtů a zkoušek od doc. Prunnera a zkouška bez nutnosti zápočtu od Zoubka. O den později přichází proděkan a stávající prorektor doc. Klíma s uvítacím zápočtem již po třiadvaceti dnech studia.

Následují dvě zkoušky z dvousemestrálního předmětu od profesora Hrdiny, se zápočtem navrch v jeden jediný den. Tomažič se nenechá zahanbit Zoubkem a uděluje zkoušku také bez zápočtu, z třísemestrálního předmětu, ještě před čtyřicátým dnem studia. Ten samý den Vítek získává zápočet z předmětu čtvrtého semestru od Kramáře. Zápočtem se představuje proděkan Knoll. O týden později proděkanka pro studium Jánošíková hodnotí chybějící podmiňující zápočet známkou výborně.

Padesát dní studia je třeba náležitě oslavit! Gratulantem se stává prorektor Klíma a oslavenci daruje zápočet a zkoušku a tím i celoroční předmět. Následuje opět Prunner a Tomažič přidává ke zkoušce i neexistující zápočet. Zachariáš pro jistotu započte a rovnou vyzkouší předmět druhého ročníku.

V září, po půl roce studia jde Vítek ke státnicím z druhého ročníku. To, že v indexu nemá podmiňující státnicové předměty zapsané ani v kolonkách, natož aby z nich měl zápočty či zkoušky, státnicové komisi ve složení Soukup, Hrdina, Zoubek nevadí, průměr je slušných 1,0.

V zápětí přicházejí od dvojice Zachariáš Kindl zápočty a zkoušky z vyšších ročníků a týden po bílém Martinovi přichází pěšky, za to se zápočtem ze třetího ročníku doktor Mrázek. Se zápočty ze třetího ročníku se představují tajemnice senátu Stočesová a předsedkyně disciplinární komise A. Outlá. Dále již nudní Prunner s Kramářem.

Mrázek na oslavu prvního roku studia udílí bez zápočtu rovnou velmi dobře. Po měsíci se Kindl rozhodne, že je nejvyšší čas uzavřít předměty třetího a čtvrtého ročníku. V květnu, po roce a třech měsících studia Radovana Vítka, udílí tajemnice senátu Stočesová v rychlém sledu zápočty a zkoušky ze čtvrtého ročníku. O obchodní právo si střihne prof. Raban s vedoucí studijního oddělení Pražákovou.

A už je připraven bývalý děkan Růžička, který opravdu nikdy, ale opravdu nikdy, v jeden den neudělil dva zápočty a zkoušku z jednoho předmětu. V. Outlá skóruje stejným způsobem jako Růžička a udílí v jeden den dva zápočty a zkoušku. Přichází, a tentokrát už doopravdy, „zakladatel“ fakulty profesor Raban.

V říjnu zajede pro sichr Kindl přezkoušet Vítka rovnou do vazební věznice. Jen co Vítka pustí, přichází se rozloučit zápočtem a zkouškou z pátého ročníku předseda akademického senátu Pezl. Ještě před koncem druhého roku studia následují sobotní závěrečné státnice. Diplomku Vítek obhájí u Rybáře. Škoda, že ji nikdy nikdo neuvidí. Jestli jste jméno Rybář již slyšeli v souvislosti s Radovanem Vítkem, tak se tomu moc nedivte. I rybář může mít syna a ten být třeba advokátem miliardáře.

Říkáte si, že tohle již je dávná minulost? Tak vězte, že není. V indexu Radovana Vítka jsou podepsáni tito současní učitelé z plzeňských práv: Prunner, Klíma, Hrdina, Knoll, Jánošíková, Soukup, Mrázek, Stočesová, A. Outlá, Růžička, Raban, Pezl. Tedy dvanáct stávajících učitelů, z nichž jeden je prorektor, dva proděkani a tři členové akademického senátu fakulty.

K tomu zastávají na právnické fakultě v Plzni další vedoucí funkce, například vedoucích kateder. Taky vidíte tu očištěnou právnickou fakultu, jako doktor Baxa? A to zde vidíme jeden jediný index, podobných byly desítky. Rektorka ZČU všechny tyto údaje má, stejně jako je měl bývalý rektor Průša.

Je důležité připomenout, že zápočty a zkoušky v indexu Radovana Vítka porovnal již před rokem týdeník Sedmička s elektronickou databází univerzity a údaje jsou identické. Index je tedy pravý, ostatně jeho věrohodnost dodnes nikdo, včetně FPR a ZČU, nezpochybnil.

Podvody v Plzni pokračují
V září 2010, tedy rok po vypuknutí celého skandálu, na plzeňských právech mělo dojít k dalšímu podvodu se studijními výsledky. Tajemnice katedry právních dějin Vendulka Valentová údajně zapsala několika studentům do univerzitního systému splnění zápočtu z předmětu Právo Evropské unie, který však vyučuje katedra ústavního práva a poslala je, ať se na katedře ústavního práva nahlásí s tím, že jim vyučující zapomněl zápočet zapsat do indexu.

Na katedře ústavního práva ale na tento podvod přišli a obrátili se na nově zvoleného děkana Růžičku se stížností na tajemnici Valentovou a požadovali, aby se touto věcí děkan začal neprodleně zabývat. Děkan Růžička i přes opakované výzvy a upozornění, která jsou patrná ze zápisu z porady vedoucích kateder a také například zápisu katedry soukromého práva a civilního procesu, se celou věcí odmítl zabývat.

O případu tajemnice Valentové je informována i rektorka ZČU, přesto do dnešního dne nebyl případ předán orgánům činným v trestním řízení, ani nebyl fakultou či univerzitou vyšetřován. Přitom nejde o nic menšího, než o trestný čin podvodu při zápisu studijních výsledků a promlčecí lhůta ubíhá.

Zvolením Květoslava Růžičky na podzim 2010 děkanem nastoupila škola na šikmou plochu, po které se rychle začala sunout do své záhuby. Děkan Růžička totiž po svém zvolení rozhodl přijmout zpět studenty, kterým bylo za Jiřího Pospíšila ukončeno studium pro nesplnění studijních podmínek. Růžička již před volbou děkana sliboval, že tyto studenty vezme zpět, což byl jeden z hlavních důvodů, proč byl děkanem překvapivě zvolen on a nikoli favorit volby profesor Eliáš.

Zpět byla přijata také dcera předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, Barbora Brožová (Baxová), a to i přesto, že její zpět přijetí nedoporučila děkanem ustavená komise a jako jediný důvod nesplnění studijních povinností uvedla svatbu. Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa pak volal novinářům, a pokoušel se je přemluvit, aby o zpět přijetí jeho dcery nepsali.

Naštěstí neúspěšně a informace se záhy objevila v médiích. Je však takové jednání slučitelné s funkcí předsedy jednoho z nejdůležitějších soudů v zemi? Nakolik je ve skutečnosti důvěryhodné jeho opakované vyjádření, že o poměrech na plzeňských právech nic nevěděl, když byl sám v době děkana Kindla členem akademického senátu fakulty?

Dalším je případ Lucie Brchlové, přítelkyně plzeňského politika a konkurzního správce Petra Štillipa, který jakožto student byl členem přezkumné komise a neohlásil střet zájmů. Sám přitom hlasoval pro zpět přijetí právě Brchlové. Děkan přitom řadě studentů s lepšími studijními výsledky než Baxová a Brchlová nevyhověl.

Svá rozhodnutí o zpět přijetí studentů navíc odmítl zdůvodnit, a to i přestože mu to ukládá zákon. Nejsme v režimu prezidentských milostí, ale správního rozhodování. Nezákonný a netransparentní postup děkana kritizovali akademičtí pracovníci, studenti a ve své zprávě jej nakonec fakultě vytýká také akreditační komise. Na jednání akademického senátu děkan Růžička uvedl jako obecný důvod zpět přijetí pouze „humanitární důvody“.

V lednu 2011 se děkan Růžička snažil učiteli Antonínu Stanislavovi přikázat, aby udělil zápočet studentskému senátorovi Miroslavu Bínovi, který nesplnil opakovaně podmínky dané studijním zkušebním řádem ZČU – viz vyjádření Antonína Stanislava v infoboxu po levé straně.

V lednu a únoru 2012 šla v Plzni ke státnicím jedna studentka, která studuje déle, než je zákonem povolená maximální možnost délky studia. Jde o pětiletý magisterský obor, kde je ze zákona možné studovat pět plus dva roky a se započítáním maximální doby přerušení studia, což jsou dva roky, dostaneme součtem maximální dobu studia devět let. Ona studentka ovšem na plzeňská práva nastoupila již v roce 2002, tedy studuje desátým rokem.

V lednu a únoru letošního roku bylo u státnic na právnické fakultě dalších čtyřiadvacet studentů, kteří budí silné podezření, zda studují v souladu se zákonem a studijními předpisy ZČU. Je otázkou, zda kromě maximální zákonné délky studia stihli například také pravidlo, kdy student musí vykonat státní zkoušky nejpozději do dvou let od doby, kdy splnil podmínky pro připuštění k nim, tedy získání podmiňujících zkoušek a zápočtů.

Pokud uplatníme pravidlo maximálního dovoleného počtu dvou zápisů stejného předmětu, tak u těchto čtyřiadvaceti studentů, kteří studují od roku 2003 a 2004, zjistíme, že nemohli studovat standardním způsobem podle zákona a v souladu s předpisy ZČU.

Netransparentní škola
Kromě nezákonného zpět přijetí studentů, kterým bylo ukončeno studium, přestala také fakulta zveřejňovat na svém webu například zápisy z porady vedoucích kateder. Ale to je na Plzeň malá drobnost, děly se zajímavější věci.

Když byl zveřejněn index Radovana Vítka a s ním také fakt, že děkan Růžička udělil Vítkovi v jeden den dva zápočty a zkoušku již po roce studia z předmětu, který se učí až ve čtvrtém ročníku, vyzvali děkana dva studenti fakulty v otevřeném dopise k rezignaci. Autor tohoto textu byl jedním z nich.

Děkan zareagoval tiskovou zprávou, v níž však polopravdami ještě více potvrdil nevyhnutelnost jeho rezignace nebo odvolání. Děkan prohlásil, že rezignovat nehodlá, nicméně pod tlakem později přislíbil, že požádá o vyslovení důvěry v akademickém senátu. Na prvním jednání ovšem učitelští senátoři Kunz, Henych a Telecký argumentovali, že takové hlasování není právně možné a akademický senát následně hlasy učitelské části tento bod ze svého programu vypustil.

Děkan slíbil, že svůj mandát nechá potvrdit senátem novým, který po svém ustavení v květnu 2011 požádá o důvěru. Studentské komoře se ale nepodařilo tento bod na jednání senátu ani navrhnout, a to ani v pozitivní formulaci, že senát vyslovuje děkanovi důvěru a je spokojen s jeho prací. Podle předsedy akademického senátu by totiž šlo o nehlasovatelný návrh. Proti studentům vždy byla učitelská část akademického senátu.

Děkan v březnu 2011 přijal mimo výběrové řízení magistra Jana Lega, který nesplňoval podmínky stanovené ve standardním výběrovém řízení. Za měsíc se stal Lego senátorem senátu fakulty a následně také senátorem akademického senátu ZČU.

Od května 2012 se nesmí z jednání akademického senátu právnické fakulty v Plzni pořizovat videozáznam, protože by podle doc. Prunnera, doktora Otto Kunze a magistra Lega šlo o porušení autorských práv. Ano, čtete správně. Porušení autorských práv osob, které se jednání účastní. Nahrávání a uveřejňování jednání akademických senátů je přitom zajišťováno na celé ZČU rektorátem.

Jednání senátu jsou od té doby navíc úmyslně svolávána do malé zasedací místnosti na děkanátu tak, aby se nevešli všichni hosté, kteří přijdou a to i přes opakované protesty studentské komory i části akademických pracovníků.

Akademický senát fakulty v květnu 2011 schválil dlouhodobý záměr fakulty, který je podkladem pro akreditační komisi, bez projednání ve vědecké radě, přestože je tato povinnost výslovně uvedena v zákoně a na toto porušení zákona upozornila přímo na jednání studentská komora. Stalo se také, že předseda svévolně ukončil jedno ze zasedání akademického senátu i přesto, že byli přihlášeni do diskuse senátoři a hosté.

Děkan Pauly před několika dny, po měsíci od svého jmenování, zaslal jménem fakulty oficiální vyjádření pro MŠMT, jako reakci na zprávu akreditační komise, ve kterém nepravdivě uvedl, že plzeňská právnická fakulta řeší několikaletý grant spolu s Olomouckou fakultou k návrhu nového občanského zákoníku.

Řešitelem je však Petr Bezouška, který již od září 2011 není zaměstnancem plzeňské fakulty, a další tři spoluřešitelé projektu také pocházejí pouze z olomoucké fakulty. Plzeňská fakulta již více než půl roku nemá s projektem nic společného.

Přesto se tímto projektem její děkan Pauly vytahuje v médiích. Akreditační komise naštěstí při svém hodnocení vychází z tvrdých dat, nikoli z nepravdivých informací poskytovaných plzeňskou právnickou fakultou.

Plzeňská fakulta opět v hledáčku BIS, rektorka mlčí
Zvláštně zdrženlivý je postoj nové rektorky Západočeské univerzity Ilony Mauritzové (jmenována v březnu 2011), které se v případě její soukromé školy podařilo jako první osobě v České republice vtělit soukromou školu do veřejné a následně se stát i rektorkou celé univerzity. Po svém zvolení obratem prodala zbylou část své školy vlivnému plzeňskému podnikateli, který s dalšími podnikateli ovládá plzeňskou ODS.

Rektorka Mauritzová byla se stavem plzeňských práv seznámena již před svým jmenováním do funkce, včetně výše uvedeného rozpisu indexu Radovana Vítka a jeho ověřením s univerzitními daty. Zároveň na ní přešla povinnost rušení části akademických titulů, a tedy získala podrobný přístup k nestandardnímu studiu řady politiků, justičních činovníků a policistů.

Na tom je však nejdůležitější to, že rektorka na vlastní oči viděla, jakým způsobem rozdávali zápočty, zkoušky a diplomy právě stávající učitelé z vedení plzeňských práv, včetně jejího prorektora doc. Klímy. Stejně tak je rektorka od počátku informována o případu tajemnice Vendulky Valentové.

ZČU si pod jejím vedením také nechala vypracovat posudek JUDr. Tomáše Sokola, který nedoporučuje pokračovat ve vyvozování odpovědnosti směrem k bývalému vedení právnické fakulty za neoprávněné udílení akademických titulů, a doporučuje ponechat tuto zodpovědnost na orgánech činných v trestním řízení s více než úsměvným odkazem na to, že ZČU prý jejich počínáním nebyla způsobena škoda.

Od loňského roku navíc rektorka aktivně spolupracuje s protikorupční policií, která v říjnu po výroční zprávě BIS, znovu zahájila vyšetřování minulého vedení fakulty. Ostatně zpráva BIS ze září 2011 stojí za připomenutí. Píše se v ní, navzdory dnešním tvrzením Josefa Baxy a děkana Paulyho, že podvody na právnické fakultě v Plzni pokračovaly i pod novým vedením:

„Ukázkovým příkladem klientelismu a korupce se stalo propojení části pedagogického sboru právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. BIS v průběhu roku 2010 monitorovala, jakým způsobem bude vyvozena odpovědnost vůči osobám, které zaštítily jednak prosazování klientelistických praktik, jednak nedodržení vyučovacích standardů.

To, že žádná odpovědnost de facto vyvozena nebyla a úsilí „reformátorů“ se zaměřilo spíše na postihování studentů či doktorandů, má několik příčin. Např. na fakultě i po odchodu starého vedení docházelo k ovlivňování probíhajících kontrol, k pozměňování dat v elektronických databázích fakulty, popř. k jejich ztrátě. Bývalé vedení udrželo své kontakty jak do prostředí samotné právnické fakulty, tak do nejvyšších orgánů veřejné správy, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy."

Zpráva BIS potvrzuje to, co po celou dobu tvrdí autor tohoto článku. K očištění plzeňských práv nedošlo a personální propojení mezi bývalým a zdánlivě novým vedením fakulty je daleko větší, než si většina veřejnosti, a také akademické obce ZČU, připouští.

Nic na tom nezmění ani mediální renomé předsedy NSS Josefa Baxy, který je v případu plzeňské fakulty bohužel sám jedním z těch, kteří pochybili. Navíc v rozhodující fázi doktor Baxa upřednostnil svoje osobní zájmy před poctivými studenty, fakultou a spravedlností.

Plzeňská práva po roce neočistila ani nová rektorka ZČU Ilona Mauritzová, která převzala dědictví fakulty po rektorovi Josefu Průšovi, jehož zájmem bylo hlavně přetrpět problém právnické fakulty do konce vlastního funkčního období. Postoj rektorky ZČU, stejně jako rektora Průši, měl být v minulosti daleko zásadovější.

Rektorka by měla nyní jasně sdělit, že po uplynulém roce, již nebude nadále přihlížet podvodnému vedení plzeňských práv. V dnech se očekává rozhodnutí ministra školství. Pokud svým rozhodnutím dá najevo, že pro něj zákony neplatí, čímž by pouze potvrdil část zprávy BIS, bude se upírat pozornost právě k postoji rektorky ZČU, která má o plzeňských poměrech po celou dobu velmi detailní informace.

Rok tyto informace rektorka přehlížela a nechávala tak právnickou fakultu v čele s děkanem Růžičkou nadále poškozovat pověst ZČU i města Plzně. To by ovšem pro rektorku také znamenalo přiznat svoji chybu spočívající ve jmenování docenta Klímy, který se podílel například na studiu Radovana Vítka, prorektorem ZČU. Jenže jiná cesta než ta, jakou před měsícem ukázala akreditační komise, už prostě nezbývá.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Publikace Pondělí, 5.Března 2012, 09:05:41

Zveřejňování je jedinou obranou slušných učitelů a studentů proti mafiánským praktikám vysoce postavených politiků i mocných "podnikatelů".

Petrasek Milan - penzista

A pan Jiří Pospíšil? Pondělí, 5.Března 2012, 12:47:16

Jak úspěšná byla jeho činnost?

Jiří Pallas - Analytik, Stockholm

Zveřejňovat, zveřejňovat, zveřejňovat! Pondělí, 5.Března 2012, 18:29:38

Pane Šimso, máte pravdu, ale platí to i obecně:
Zveřejňování je jedinou obranou slušných občanů proti mafiánským praktikám vysoce postavených politiků i mocných "podnikatelů". Problém vidím v tom, že je velká část tradičních médií součástí mafiánských praktik ... Proto musíme podporovat nová média, třeba právě DeníkReferendum.

Foto-patrik-hlava-cb

Miroslav Patrik - ekologický aktivista, Brno

Kam se hrabou cesti medialni "investigativci" Pondělí, 5.Března 2012, 22:11:4

Pekna analyza. Zda se, ze stav na tzv. pravnicke na ZCU je horsi, nez si laik s bohatou fantazii mohl vymyslet. Prekvapujeme, jak to, ze takovou analyzu dosud neotiskla velka masova buldoci media, ktera odhali prece vsechno v CR - a snadno a rychle. Kde jsou ti medialni investigativci? Odpovim si sam: Zadni v CR skoro ani nejsou, protoze pracuji s daty, ktere jim nekdo proste anonymne a ucelove posle. Ne s temi, ktere by svou pilnou nekolikamesicni praci po nocich a vikendech shaneli... "Dobrovolnik" Martin M. to zvladl a jeste o tom umne sepsal tuto analyzu. Jsem zvedav, zda ji nejaky "velky" medialni server ci rozhlas nebo televize aspon zmini! Mnoho z nich ale rada obcuje s moci...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.