Hladovění ve světě nadbytku
Daniel VeselýHladomory, podvýživa či epidemie nejsou ranami osudu ani důsledky globálního přelidnění. Lze je předvídat a odvracet, případně mírnit. Klíčoví aktéři systému by ale napřed museli chtít. A nejen oni.
Nikdy nebylo povědomí o globálním hladu tak transparentní, jako je dnes. Bez adekvátní odezvy, v záplavě rozmanitých kauziček, jež deformují mysl a otupují práh bolesti jejich hltačů, zůstal odhad britské vlády, dle něhož zemřelo v důsledku potravinové krize v některých oblastech Etiopie, Keni, Somálska a Džibuti mezi dubnem a srpnem 2011 50 až 100 tisíc lidských bytostí. Polovinu z nich tvořily děti ve věku do pěti let.
Následovala kritika organizací Oxfam a Save the Children směřovaná k bohatým zemím, protože nebyly s to hladomoru zabránit. Lidskoprávní instituce přitom na problém upozorňovaly už od srpna 2010. Zbytečně zemřely desítky tisíc lidí. Některé z bohatých zemí však měly ve stejné době v regionu jiné starosti — dychtily po opětovném nastolení kontroly nad ropným bohatstvím v Libyi a posílení své strategické pozice.
Západní pomoc libyjským rebelům a letecká kampaň NATO zasáhly nejenom tuto severoafrickou zemi, ale i další státy v regionu. Několik vlád zemí Magrebu a Sahelu čelí na svém území rostoucím bojůvkám islamistických radikálů. Na základě informací uvedených v analýze publikované na webových stránkách agentury Reuters posílil konflikt v Libyi činnost Al-Káidy a mezinárodních zločinců a způsobil „příval zbraní a bojovníků z libyjského konfliktu do zemí, jako jsou Mali, Niger a Mauretánie.“
Experti na potírání terorismu vyjádřili obavy, že gangy operující pod vedením Al-Káidy využívají narůstajícího bezpráví, aby mohly pronikat dál směrem k Nigérii — nejlidnatější africké zemi a členskému státu OPEC. Někteří z afrických politiků, vysokých důstojníků a výzkumníků se shodli na tom, že vojenská intervence v Magrebu a Sahelu není žádoucím východiskem z problémů. „Řešení těchto problémů má být výhradně v kompetenci zemí Magrebu a Sahelu,“ míní kupříkladu bezpečnostní výzkumník Daouda Diallo Buacabar z Nigeru.
Jsou tu ale i další důsledky. Válka v Libyi a konflikt v Pobřeží Slonoviny přinutily 200 tisíc migrantů, aby se vrátili zpátky do Sahelu, zatímco nad oblastí visí hrozba hladomoru. Potravinová krize zde nyní ohrožuje na 10 milionů lidí — v Nigeru 6 milionů, Mali 2.9 milionu, půl milionu obyvatel Mauretánie a desítky tisíc lidí v dalších zemích regionu.
Biopaliva se Africe vyrabely/ji v Sierra Leone, v Beninu, Keni, Etiopii, Angole http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-vyroba-biopaliv-v-africe-vyvolava-rozepre, i kdyz je pravda, ze takova Brazilie nebo Indonesie je asi neco jinyho.
Ta posledni vec, je muj skromny nazor, pokud by lide zili tak jako ja, kapitalismus by nevydrzel ani pet minut..:)
Jedna z mnoha alarmujících skutečností, kterou by si měli všichni levičáci denně opakovat, aby si konečně uvědomili, že stávající systém není možno "zlidštit", tak jak mnozí naivně domnívají. Systém, jehož motivací je zisk a to za KAŽDOU cenu, i tu nejvyšší, systém, kde nějaká 1-2 % obyvatel vládnou zbytku světa, přece NENÍ DEMOKRATICKÝ !!! i když se tak sám nazývá. Vpustit jednou za nějaké 2 - 4 roky občany do tzv. volebních místností, kde mohou vhodit obálky do uren, to je jen velmi klamné zdání demokracie. V konečném důsledku to vůbec nic neřeší a žádná podstatná změna tím nepříjde. To, že si můžeme beztrestně vykládat téměř to, co chceme, systém stejně neohrozí, protože si za léta vybudoval na tohle obranný mechanismus, kdy díky cíleně vedené propagandě kritiky systému dehonestuje a tím totálně znevěrohodňuje. Navíc pracuje skvěle systém odosobnění. Kdo z nás pociťuje vinu, když si dává v restauraci biftek z argentinského hovězího, i když mnoho z nás tuší, že soja pěstovaná v pralese, z níž je toto hovězí vyprodukováno, znamená pro mnoho původních obyvatel bídu, hlad a možná i smrt? Velké množství lidí se domnívá, že zločiny oligarchie jsou prospěšné i jim, protože díky válce třeba v Iráku mají pak levnější benzín. Tady by levice měla řvát na celé kolo, protože tohle je obrovská lež, nemáme levnější benzín, možná naopak, ale zvětší se obří zisky ropných společností, protože ušetří náklady na nákup ropy, díky válce, kterou zaplatíme my všichni. Díky za článek, je to velmi aktuální a burcující téma pro každého, kdo zůstal člověkem. Na konec jen to, že pro mě zůstává s podivem, že tohle vlastně podporují i naše levicové strany tím, že nevystoupí otevřeně proti tomuto oligarchickému systému. Tady jasně platí - kdo mlčí, souhlasí. A tady přímo se zločiny proti lidskosti.
Kdy otevřou lidi oči k tomu, že liberalismus v tom nejtupějším demagogickém západním ekonomickém pojetí svobody zisku je největší vrah historie lidstva?
Co dál? - Líbí se mi Žižkovo vzít liberalismus vážně
Skoro pokaždé když ji chovám, nedokážu nepomyslet na nějakou africkou matku, které právě umírá dítě hlady v rukách. Jak s tím dokáží lidé na severozápadě žít. Já to taky nakonec nějak dokážu, ale děsně trpím. Co mám dělat?