Čas hájení je u konce
Lukáš JelínekTragédií Prahy je, že na spoustu existujících politiků a podnikatelů připadá jen málo těch důvěryhodných. Pak se snadno mohou z nadějných jedinců rovnou zrodit nafouknuté legendy.
Bohuslav Svoboda se již nemůže na nic vymlouvat. V politice zatím dosáhl všeho, čeho chtěl, a nese za sebe, Prahu a pražské občanské demokraty absolutní odpovědnost. Stojí v čele hlavního města, má vysněnou koalici s TOP 09, modré radní, které si sám vybral, disponuje jednoznačnou podporou Petra Nečase, byl zvolen šéfem pražské ODS a obklopen místopředsedy, o něž stál. Cokoli se nyní v Praze odehraje, půjde na jeho triko.
Kromě toho bude pozorně sledována Svobodova role uvnitř celé ODS. Občanští demokraté jsou stále nejsilnější pravicovou partají a Praha je místem, kde tradičně dosahují nejlepších výsledků. Přesto byli v minulosti uvnitř strany víceméně ostrakizováni. Tandem Nečas-Svoboda ale nyní může poměry změnit, ku prospěchu obou zúčastěných i ODS jako takové.
Dosud se nikomu nepodařilo nachytat Bohuslava Svobodu u nečestného jednání. Vrcholem kampaně proti němu byla jeho neslaná-nemastná pochvala na adresu „mírových iniciativ“ sovětských vůdců vůči USA, kterou kdosi vyštrachal z archívu normalizační televize. Všechno ostatní hrálo do Svobodových not. Pověst schopného vyjednavače (možná trochu i intrikána) získal již na čele České lékařské komory. K politice si později přičichl coby kandidát do Senátu v dresu ODA. V roce 2010 vstoupil do ODS, stal se pražským komunálním lídrem, za pomoci ČSSD byl zvolen primátorem a nyní patří k nejviditelnějším tvářím občanských demokratů. Dobrá zpráva pro Svobodu, špatná pro ODS: její pověst už musí zachraňovat členové s mlékem na bradě, zatímco stará garda je odepsaná.
Radnice vedená Pavlem Bémem si vychutnala jak okamžiky absolutní slávy (a nadpoloviční většiny mandátů v zastupitelstvu pro ODS), tak naprostého zatracení. To druhé právem: město nevzkvétalo, to jen pijavice na něj přisáté. Předražené, korupcí a klientelismem prolezlé veřejné zakázky z té doby budou Prahu pronásledovat ještě hodně dlouho.
Když bylo nejhůř, nahradil Pavla Béma coby předsedu ODS v Praze Boris Šťastný. Nebyl namočený v komunálních kauzách, věnoval se parlamentní politice a měl pověst Klausova muže. Vybrat Šťastného byla z nouze ctnost, přesto se zdálo, že s ním může přijít zárodek změny. Nepřišel. Staří vlčáci s kmotry v zádech pokračovali ve spanilé jízdě.