26.prosince minulého roku zemřela Hana Mejdrová, která se narodila, jak píší její pozůstalí, ještě „za Rakouska-Uherska“, konkrétně v létě roku 1918.

Část jejího životopisu můžeme najít na stránkách Paměti národa, orálně historického výzkumu mezi účastníky protinacistického odboje. Z něj vybírám:

Hana Mejdrová, rozená Voticová, se narodila v Praze v česko-židovské rodině. Vystudovala dívčí reálné gymnázium, před válkou studovala tři semestry medicínu. Byla ovlivněna levicovou kulturní avantgardou, jak sama říká: „Velmi mne ovlivnila situace za velké hospodářské krize v třicátých letech.“

„Účastnila jsem se aktivit levicových středoškoláků, jako bylo hnutí Mladé kultury, studentského časopisu, jako byly akce na pomoc Španělsku či na pomoc německým emigrantům v Československu."

Díky mezinárodní studentské solidaritě se podařilo uskutečnit akci na záchranu ohrožených, tak se Hana dostala do Anglie. V záznamu říká:

„Moc se mi do zahraničí nechtělo, ale na druhou stranu, kdybych tu zůstala, skončila bych asi stejně jako řada mých spoluobčanů stejného původu v koncentračním táboře. Transport šel přes Gdaňsk, Švédsko a odtud švédskou lodí do Anglie. Čtyři dny poté, co jsem dorazila do Anglie, bylo přepadeno Polsko a vypukla válka… Neuměla jsem ani slovo anglicky.“