Prezidentovi muži se s nikým nemazlí

Po politických nekorektních provokatérech Petru Hájkovi a Ladislavu Jaklovi zde máme další samorost radící stávající hlavě státu. A opět jde o chlapíka neohroženého, který na první pohled pozná vaši národnost, kvalifikaci i politickou orientaci.

Beru to jako čest, že dva přední čeští odborníci na politický extremismus, Michal Mazel a Miroslav Mareš, byli mými spolužáky. Také proto vím, že se jedná o muže z masa a kostí, ne o nějaké virtuální bytosti nebo rovnou monstra. A proto též rozumím tomu, že pověsili na hřebík práci soudních znalců. Vždyť kdo by měl chuť vystavovat sebe, natožpak svoji rodinu různým výhrůžkám a dlouhodobým rizikům? Navíc představitele tuzemské neonacistické scény můžeme podezírat z ledasčeho, jen ne z toho, že by mluvili do větru…

Mrzí mne však přístup státu a jeho oficiálních údů. Pro policisty, státní zástupce a soudce jakoby bylo tuze pohodlné spoléhat se v odhalování extrémistů na soudní znalce. Někdy to dokonce působí dojmem, že si sami myjí ruce: To ne my, to nám nakukal znalec!

V době, kdy nácka na hony daleko vycítí kdejaký amatérský anarchista či občanský aktivista, orgány činné v trestním řízení často stojí a bezradně – nebo snad zbaběle? – přešlapují. Přitom spoustu věcí by měly umět vyhodnotit samy. Gordické uzly by jim mohla pomoci rozplétat odborná pracoviště v oborech politologie nebo historie, nikoli však jednotlivci, na něž se vždy spolehlivě snese hněv obžalovaných.

Zatím poslední případ se týká právě Michala Mazla. „Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá citlivě otázku šoa, tedy holokaustu, a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru.“ Tato slova patří Petru Kočímu, advokátovi členky Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucie Šlégrové, která stojí před mosteckým okresním soudem kvůli svému řečnění o ideologii národního socialismu na litvínovské demonstraci 17.11.2010. Podle Šlégrové příjmení Mazel, „často se vyskytující rovněž v podobě Maazel, pochází z hebrejského Moše, tzn. Mojžíš, k němuž byl v jidiš připojen diminutivní sufix -(e)l. Další podobně vzniklou variantou je např. Maisel.“ Tolik hnědě zarámované lingvistické okénko.

Advokát obžalované vytáhl při požadavku na vyloučení Mazla z případu pro údajnou podjatost kartu silnou, ale nikterak originální. Klienti jako Šlégrová mívají podobné pseudoargumenty po ruce často. Koneckonců, oni – coby obžalovaní – na ně mají právo, mohou se hájit, jak sami nejlépe uznají za vhodné.

Zarážející je však chování advokáta Kočího. U něj by měla hrát jistou roli i profesní etika a respektování hodnot demokratické společnosti. Jde-li o klientku, nechť pro ni hledá co nejpádnější alibi či polehčující okolnosti. Proč ale útočit na soudního znalce? (Chtěl jsem napsat „proč očerňovat“, ovšem příslušnost k národnosti, etniku či náboženství není nic, co by člověka očerňovalo – a nic na tom nemění, že Mazel židovského původu není.) Proč z něj dělat objekt šetření - a vyššího zájmu extrémistů zároveň?

Podle Kočího logiky by romský znalec nesměl vystupovat v kauzách Romů nebo znalec „bílý, etnický Čech“ v případech, kde se jiný „bílý, etnický Čech“ stal obětí někoho odlišného. Nad odborností vítězí rodný list. Je to celé postavené na hlavu.

Naštěstí těch, co se přístupu advokáta Kočího zastali, není mnoho. Naopak pobouřen byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý šéf České advokátní komory Karel Čermák rovnou žádá kárné řízení. Kočí by tak pro neetické chování mohl být z komory dokonce vyobcován. Předseda kontrolní rady advokátní komory Jan Mikš má pro Čermákův podnět pochopení.

Pochopení a zastání se ale dočkal i Kočí: u poradce českého prezidenta, právníka Pavla Hasenkopfa. „Zničí-li vám rodinu v koncentráku, těžko můžete soudit nacistické trestné činy,“ řekl 11.1.2011 Lidovým novinám. Další kus rozhovoru si dovolím ocitovat:

„Soudy berou často za prokázané, co jim řekne znalec. Pan Mazel se zabývá jen těmito typy kauz. Je podezření, že jeho posudky jsou zaujaté. Že jsou více politické než odborně zaměřené. Nevím, jak někdo může vůbec posoudit, když mám na tričku číslo 18, že jsem nacista.“ LN: Spíše než původ vám tedy vadí práce pana Mazla? „Z toho, co jsem slyšel, ho považuji za politického aktivistu. A ten znalcem být nemá. Jste z židovské rodiny a celé příbuzenstvo skončilo v koncentráku. A pak máte posuzovat kauzy, v nichž jde o verbální nacistické trestné činy, jako znalec...“ LN: Nikde ale přece není prokázané, že Mazel má židovský původ. - „Tak se měl bránit!“

Po politických nekorektních provokatérech Petru Hájkovi a Ladislavu Jaklovi zde máme další samorost radící stávající hlavě státu. A opět jde o chlapíka neohroženého, který na první pohled pozná vaši národnost, kvalifikaci i politickou orientaci. Kde na ně ten Klaus chodí? A jaká role je čeká, až dojde na Hradě ke střídání a prezident se ujme úkolu integrovat okrajové české pravicové proudy?

Vzhledem k tomu, že Hasenkopf je právník, není nezajímavé ani sledovat další právní experty, s nimiž Klaus spolupracuje a které může mít tendenci obléct do talárů ústavních soudců. S prvním kontroverzním jménem už přišel – a předseda pražského městského soudu Jan Sváček na jednání senátního výboru pro lidská práva, jež předchází plenárnímu „grilování“, pohořel.

Doktor Sváček má svých vlastních problémů dost. Ovšem kdyby Václav Klaus měl ještě navíc sklon prosadit na klíčová místa v justičním systému osobnosti, které jsou podobně hodnotově a ideově profilovány jako pánové Hasenkopf, Hájek nebo Jakl, máme důvod k ostražitosti. Tito lidé se s nikým nemazlí, snad s výjimkou příkladných národovců, katolíků a ultrapravičáků.

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Pm

Petr Miklas - terapeut, Kladno

Děkuji vám za odvahu, pane Jelínku! Pátek, 13.Ledna 2012, 07:15:38

Už jsem na odkaz k tomuto vašemu článku narazil na několika místech - přestože vyšel teprve včera. Diskuze pod samotným článkem ale zatím zeje prázdnotou. Souhlasím s vámi, pane Jelínku, sdílím především váš odmítavý postoj k popisovanému druhu myšlení. Hlavně mě zaujal váš postřeh: "Podle Kočího logiky by romský znalec nesměl vystupovat v kauzách Romů nebo znalec „bílý, etnický Čech“ v případech, kde se jiný „bílý, etnický Čech“ stal obětí někoho odlišného. Nad odborností vítězí rodný list. Je to celé postavené na hlavu." Co by se podle téhle logiky asi stalo s vymahatelností práva - v Česku? Ta je i bez toho značně problematická, nejednou podle hlasu lidu založená spíš v "přirozeném" právu silnějšího, hlasitějšího, movitějšího? A nyní tedy už zase i rodově onačejšího?
Hlavou mi víří otázka: Čím je pro nás, současné Čechy, Moravany, Slovany, Evropany a jiné moderní věroučné denominace tohle patriarchální (a v převažující míře snad ještě raně středověké) společenské kastování podle původu stále tak přitažlivé?

Veronika Srbová - Praha 4

I mě článek více než oslovil. Pátek, 13.Ledna 2012, 15:27:41

Pane Miklasi, myslím, že na Vaši otázku lze snadno najít odpověď: tohle kastování je univerzálně použitelné a hlavně náramě jednoduché. Každý z nás má ve svém "rodokmenu" předky velmi různé, a tak lze snadno vytáhnout v pravou chvíli zrovna ten typ, který je buď zrovna nyní glorifikován (pradědeček úspěšný továrník, který se vypracoval vlastní pílí....), nebo naopak opovrhován (strýček z té "levičácké Francie", tam tihle socani byli vždycky, už od dob komuny.)
A proč vítězí argument rodného listu nad odborností? Nu přece proto, že o tu vlastně nikomu ani nejde. Spravedlnost a elementární logika, nemluvě o lidských či společenských hodnotách - to jsou dnes v nejvyšších kruzích skoro sprostá slova.

Petrasek Milan - penzista

Sdílím obavy pana Jelínka, že Pátek, 13.Ledna 2012, 17:40:49

usilovná snaha V.Klause o infiltraci administrativy nohsledy jeho radikálně pravicového světonázoru přispěje neblaze k i radikalizaci celé politické scény.
"Překvapující zjištění" pravého vztahu německých policistů, státních zástupců a soudců k extrémní pravici je výstrahou.

Stanislav Hošek - Český těšín

Jde opravdu o hodně, ne-li o všechno. Úterý, 17.Ledna 2012, 19:22:35

Hitler kdysi vyřvával „Život, nebo bolševismus“. Já se stejnou intenzitou dneska říkám: „Život, nebo nacismus“. A k tomu mám ještě navíc obavu, že skrytá, leč reálná globální moc, ho záměrně probouzí, aby jej mohla zneužít ke svému prospěchu.

Pm

Petr Miklas - terapeut, Kladno

Peníze nebo život! Středa, 18.Ledna 2012, 07:45:5

Tím životem jste mi nahrál, pane Hošku. Živé je podle jedné školní definice to, co se hýbe, co je dráždivé, co se rozmnožuje. Žije tím, že svébytně reaguje na podněty z okolí a působí do něho zpět i samo na sebe. Jak jdeme životem, vypouštíme balónky činů a myšlenek a necháváme je za sebou napospas jiným živým. Ti si z nich vybírají, co se jim líbí, co přijmou, nebo co se jim nelíbí, co odmítnou. Někdy vážně jako by to byla naše slabost, že máme raději všechny ty vymyšlené, pojmenované a tím jakoby známé a magicky ovládnuté -izmy než nevypočitatelná, krásná i nebezpečná tajemství života...
Někdo se činí, jiný dostane strach, další ovládá lidi, tahle zas třeba zkoumá, popisuje a třídí, jeden vsadil na krásu, druhý na moudrost... Každý to tajemství neseme jinak.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.