Život a dílo neofašisty Bátory

Český helsinský výbor vyzval kvůli působení Ladislava Bátory na MŠMT ministra školství Josefa Dobeše (VV), aby zvážil své setrvání ve funkci. Jak dokládá text Hany Holcnerové, Bátora je vůdčí postavou krajně pravicového prostředí, mj. i předsedou D.O.S.T.

Hanaholcnerov_

Hana Holcnerová

06.05.2011 11:26

364707_mediafax_mirek_czernek

„Protest svedl různorodou koalici kritiků sexuální výchovy ve školách, ale i odpůrce ve školách převažující levicové propagandy," tak zní závěrečná část popisku fotografie z agentury Mediafax. Že by tento názor zastávali i v redakci? Foto Mirek Czernek, Mediafax

Související

Poté, co se v médiích objevily informace o účasti poradce ministra školství Ladislava Bátory na akcích Vlastenecké fronty, vydal k situaci zásadní prohlášení Český helsinský výbor (ČHV).

Helsinští: Bátora musí jít
ČHV kritizuje, že ministr školství Josef Dobeš zamlčel některé podstatné informace o Ladislavu Bátorovi, a tím de facto zakryl jeho dlouholeté aktivity na pravicově extremistické scéně, ačkoliv jsou veřejně dostupné. ČHV ministra školství vyzývá, aby Bátoru odvolal. „Přestože ministr školství veřejnosti sdělil, že by nikdy nespolupracoval s lidmi s extremistickými názory, již měsíc je takový člověk jeho poradcem,“ píše ČHV.

ČHV odkazuje hlavně na minulý týden zveřejněnou zprávu ČTK, podle které se ekonomický poradce ministra školství Ladislav Bátora před šesti lety zúčastnil neveřejné přednášky o „českém protižidovství", pořádané ultranacionalistickou Vlasteneckou frontou (VF). ČHV považuje tento fakt za další potvrzení Bátorova totalitárního a fašizujícího smýšlení.

„Je zcela neakceptovatelné, aby poradcem ministra, v jehož kompetenci je vzdělávání založené na demokratických principech, byla osoba názorově fašizující, ne-li svými vazbami přímo spjatá s neofašismem a antisemitismem. Současná netečnost politických elit, po zveřejnění nových informací k působení Bátory na uvedeném postu, je tristní a zároveň velmi nebezpečná,“ uvádí ČHV. „Ministr Dobeš ví, že Bátora je spojen s totalitními spolky sledovanými bezpečnostními složkami. Stejně tak ministr ví, že Bátora se svých aktivit nikdy nezřekl, naopak sdělil, že by zpětně vzato nejednal jinak,“ píše ČHV.

Tajné přednášky o vývoji protižidovství
Uvedené informace, které po jejich zveřejnění Ladislav Bátora potvrdil a odmítl dále komentovat, zveřejnila s odkazem na nejmenovaný zdroj v minulém týdnu některá média čerpající ze zprávy ČTK.

Ladislav Bátora se měl zúčastnit neveřejné přednášky konané 17. prosince 2005 v jednom z domů v pražské ulici Ve Smečkách. Přednášku pořádal tehdejší mluvčí neonacistického Národního odporu (NO) Petr Kalinovský. Téma znělo „Historie, příčiny a vývoj českého protižidovství“.

Podle dochovaného videa byl na akci vedle Bátory a Kalinovského například i bývalý člen rozpuštěné Dělnické strany (DS) Ladislav Malý nebo Patrik Vondrák a Erik Sedláček, kteří jsou odborníky na extremismus spojováni s Národním odporem nebo Dělnickou stranou. Oba byli hlavními představiteli zaniklého sdružení Mladí národní demokraté, které se snažilo 10. listopadu 2007, v den výročí nacistické Křišťálové noci, uspořádat pochod pravicových radikálů pražským Židovským městem. Podobný pochod v lednu 2003 organizoval Kalinovský.

O tom, že setkání nebylo veřejné, svědčí podle ČTK Josef Maraczi, který řekl, že na akci dorazil, protože o ní chtěl informovat, byl ale vyzván, aby místo opustil. „Vytáhl jsem novinářský průkaz a oni mě vyhodili," uvedl.

Bátora ČTK potvrdil, že se přednášek pořádaných NO a Vlasteneckou frontou (VF) účastnil a na některých i sám vystupoval. Z účastníků přednášky z prosince 2005 prý zná bývalého prvního místopředsedu Národní strany (NS) Jana Skácela. Bátora sám za NS kandidoval v roce 2006 jako nestraník, za což sklidil kritiku v době, kdy se uvažovalo o tom, že by mohl dělat náměstka ministra školství. Ostatní účastníky uzavřené akce, například Vondráka a Sedláčka, prý nezná.

„Necítím absolutně potřebu to vysvětlovat. A říkal jsem – vaše metody jsou jednoznačně připomínající mé setkání s StB v roce 1983 a i tehdy jsem měl právo nevypovídat. Tady nejde o to, že bych chtěl nebo nechtěl využít práva nevypovídat. Ale to, co se se mnou tady děje, je skutečně odporné. Pro mě to skončilo a už nebudu dávat žádné rozhovory," odpověděl ČTK na dotaz, proč chodil na podobné akce.

ČHV v textu prohlášení zdůrazňuje jako nepřijatelné, aby Bátora, „který byl na uzavřeném setkání českých antisemitů s popírači holokaustu romského i židovského“, mohl z pozice poradce ministra případně „ovlivňovat vytváření koncepcí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, tedy garanta inkluzivního vzdělávání a výchovy k toleranci“.

Vlastenecká fronta je podle odborníků na extremismus ultranacionalistickým uskupením. Politolog Jan Charvát z Karlovy univerzity řekl, že vznikla v roce 1993 jako „zcela jednoznačně fašizující organizace klasického neofašistického typu". Postupně prošla vývojem, v určitých obdobích nebyla téměř vůbec aktivní. „Patří mezi skupiny, okolo kterých se pohybují lidé jak z té fašizující české scény, tak i někteří neonacisté," vysvětlil Charvát.

D.O.S.T. řeční s podporou prezidenta
Ladislav Bátora je v současnosti předsedou Akce D.O.S.T., známé hlavně akcemi zaměřenými proti antidiskriminačnímu zákonu, proti levicovým tendencím či proti vydání knihy Jiřího Peheho, kriticky hodnotící dvacetileté působení Václava Klause ve veřejném životě.

Na akcích D.O.S.T. se scházejí současní i bývalí poslanci Parlamentu za ODS a její cíle veřejně podporuje také prezident Václav Klaus.

Těsně před Bátorovým jmenováním poradcem na ministerstvu školství reagovali zastánci předsedy Akce D.O.S.T. na množící se kritiku možného působení Bátory na tomto postu.

Sešli se na shromáždění pod hlavičkou D.O.S.T. S projevem vystoupil mimo jiné tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl, který si servítky do úst nedával: „Musíme se bránit proti teroru jménem politická korektnost. Teď jsme v defenzivě, musíme se nadechnout," prohlásil Jakl ve svém proslovu o muži, který v roce 2006 kandidoval za Národní stranu. Ta zpochybňovala romský holokaust a volala po „konečném řešení otázky cikánské". „Smyslem bátoriády je vzkaz: Příště bys mohl jít ty, když si nedáš pozor," zlobil se Jakl.

Mnozí signatáři Akce D.O.S.T. vydali na podporu Bátory svá prohlášení. Připojil se k nim i prezident Václav Klaus. Hon na Bátoru označil za „malou hilsneriádu". Podle prezidenta jde o další projev diktatury politické korektnosti. „V posledním týdnu několik českých novinářů, a spolu s nimi i někteří politici, k šoku mnoha z nás dokonce i z pravé strany politického spektra, vyvolali kauzu Bátora, která mne hluboce zneklidňuje. Pořád jsem věřil, že žiju v primárně demokratické společnosti, ale přibývá signálů, že tomu tak není," posteskl si prezident Václav Klaus v obsáhlém vyjádření, které poskytl deníku Právo. „Za sebe říkám, že jsou mi názory pana Bátory v mnohém blízké," překvapil prezident.

Signatář D.O.S.T. Michael Semín vidí vlnu odporu ke jmenování Bátory takto: „Některé složky ministerstva školství se za předchozích vlád staly převodovou pákou různých levicových nátlakových skupin. Do projektů z jejich líhně tekly nemalé finanční prostředky ze státního rozpočtu i prostřednictvím eurofondů. A nyní hrozilo, že těmto penězovodům někdo vystaví účinnou hráz.“ Semín tvrdí, že „jsme tu svědky procesu dobře známého z mašinérie totalitních režimů“.

Na webu akce D.O.S.T. se přitom dočteme, že „Akce D.O.S.T. je občanské sdružení pro podporu občanských práv a svobod i tradičních hodnot české kultury a státnosti a odmítá ideologizaci veřejného života a snaží se šířit atmosféru otevřenosti a objektivity“.

Ladislava Bátoru podpořili také Mladí křesťanští demokraté (MKD). „Pana Bátoru velmi dobře znám ze společných akcí pořádaných naší organizací a partnerskou Akcí D.O.S.T. V mých očích to je člověk, který se svými názory nikdy nebál postavit většinovému společenskému kurzu,“ řekl předseda MKD Petr Jurčík. „Mladí křesťanští demokraté oceňují zejména jeho principiální postoje v otázce způsobu výuky sexuální výchovy na školách. Považujeme za nepřípustné, aby v demokratické společnosti tento člověk právě za svou názorovou konzistentnost a konzervativní názory byl označován za neonacistu,“ dodal ve svém prohlášení předseda MKD Petr Jurčík.

ČHV upozorňuje v prohlášení také na fakt, že je na webu Akce D.O.S.T. zveřejněn článek Adama B. Bartoše, který „nemá v době po roce 1989 obdoby a svým obsahem je srovnatelný s články antisemitského časopisu Politika či s kolaborantským tiskem aktivistických novinářů z období protektorátu“. V článku se dočteme například toto: „Paní Lauderová si je možná natolik jistá silami, které ji chrání, že píše tak, jako by si do úst neviděla. A jako správný žurnalista z Respektu a zároveň příslušnice vyvoleného národa – vychována v postholokaustové éře – vidí za každým vlastencem a národovcem neonacistu a tyto termíny jí splývají. Puzena nenávistí ke všemu, co je napravo od středu (ač Hitler byl od středu doleva), prožívá při každém setkání s konzervatismem zatmění před očima, se kterým se její intelekt zřejmě není schopen vyrovnat.“

Texty Adama Bartoše považuje naopak prezident Klaus za „geniální“.

Katolický kněz a vysokoškolský pedagog Tomáš Halík shrnul aktuální postoje prezidenta v těchto slovech: „Klausova stále větší náklonnost k myšlenkovému světu fašizujících maloměšťáků, jejichž krédo tak pěkně formuloval Bátora, je znepokojující.“

Zpronevěra? Nakonec sám zažaloval školu
Lidové noviny (LN) počátkem března napsaly, že je Ladislav Bátora podezříván ze zpronevěry peněz.

Podle LN v roce 2003 vedení školy, k němuž Bátora patřil, údajně prohospodařilo přes půl milionu korun. Sám Bátora přesto dostal od školy k padesátinám padesát tisíc. Později tehdejší ředitel Petr Brochcín i Ladislav Bátora dostali výpověď.

Bátora se podle LN soudil s Vyšší odbornou školou publicistiky kvůli platnosti výpovědi a finančnímu vyrovnání. Podle tajemníka biskupa Václava Malého Jana Kofroně z pražského arcibiskupství, které školu zřizuje, nakonec kvůli procesní chybě při škola prohrála a musela vyplatit sporné peníze právě Bátorovi.

„Jsem přesvědčen, že bývalé vedení školu tunelovalo. Jde patrně o hospodářskou kriminalitu," uvedl k této kauze dříve zástupce ředitele školy Milan Šimáček, píší LN. Bátora ale tvrdí, že škola se s ním řádně nevyrovnala a zažaloval ji.

Kdo chválí antisemitismus, je sám antisemitou?
Ladislav Bátora provozuje také stránky s názvem České revue, na kterých na pokračování zveřejňuje své literární dílo s názvem „Můj národ a má vlast“. Dílo převzal například web Národní myšlenka, podle něhož jde o „výroky a příběhy osobností, které chtě nechtě ovlivňovaly a ovlivňují vývoj českého národního vědomí".

Tvůrci webu Národní myšlenka o sobě uvádějí: „Nenaleznete mezi námi násilnické extremisty. Pouze samostatně uvažující tvory, kteří za sebe nehodlají nechat myslet asociální živly, i kdyby sídlily ve zpravodajském velíně ČT.“

O svém literárním díle sám Bátora uvádí: „Omezil jsem se u každé osoby na pouhých šest řádek na závěr, abych tak čtenáře ovlivnil co možná jen svým národně a konzervativně podjatým výběrem osob a jejich citátů."

Jednou z uvedených osobností je Rudolf Vrba. Podle historika Židovského muzea v Praze Michala Frankla byl Vrba katolickým knězem a novinářem, který začal působit v českém veřejném prostoru na přelomu osmdesátých a devadesátých let devatenáctého století. „A byl to jeden z nejvýraznějších českých antisemitů té doby," uvedl pro ČTK Frankl. Vrba ke konci devatenáctého století publikoval například knihu s názvem „Národní sebeochrana". „To je opravdu jedna z nejantisemitštějších českých knih, jaká kdy vyšla. Viní Židy z šíření liberalismu, z vysávání českého lidu, z kapitalismu, ze socialismu," říká Frankl.

Bátora ve svém šestiřádkovém komentáři k Vrbovi mimo jiné uvedl: „Věhlas onoho křesťansko-sociálního národohospodářského publicisty ale přetrval asi jen díky antisemitským pracím, k nimž patří zejména „Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentu“ či skvělá „Zkáza Slovanů“."

Dílo Zkáza Slovanů z roku 1924, které Bátora označil za skvělé, je podle Frankla „poměrně nesourodým souborem textů", které mimo jiné spojuje teze, že Židé mohou za první světovou válku i bolševickou revoluci v Rusku.

„Považuji za zvláštní, že takhle chválí díla, která jsou úplně jasně antisemitská, od člověka, který je úplně jasně antisemitský. Nicméně, co si myslí o antisemitismu a o Židech pan Bátora, lze z toho těžko usuzovat," řekl k Bátorově komentáři Frankl. „Můžeme se domnívat, z toho, co pan Bátora veřejně prohlašuje, že se mu na té Zkáze Slovanů líbí její antibolševismus nebo antikomunismus," dodal historik.

Od socialistů přes ODA k Machovi a Bobošíkové
O politické kariéře Ladislava Bátory se dočteme na jeho webovém profilu nazvaném Ing. Mgr. Bc. Ladislav Bátora Ph.D.

V červnu 1983 vstoupil Ladislav Bátora do Československé strany socialistické (ČSSS), poněvadž usoudil, že „se ČSSS v horizontu nějakých pěti let stane jedním z protagonistů protikomunistického převratu“, jak píše v internetovém životopisu. V roce 1990 byl z ČSSS vyloučen, podle něj kvůli snaze o pravicové reformy. V září téhož roku založil Národně sociální stranu (NSS).

Na podzim 1993 pak vstoupil do Občanské demokratické aliance (ODA), z níž odešel v roce 2001. Ve svém životopisu odchod odůvodňuje takto: „Když XVIII. celostátní konference strany na jaře 2001 v Třešti zamítla všechny návrhy „národně konzervativního směru ODA“, jehož jsem byl mluvčím, a navíc zvolila předsedou strany neokonzervativce Michaela Žantovského, uznal jsem svou porážku – a na členství v ODA jsem v červnu 2001 rezignoval.“

Poté koketoval s Vlasteneckou ligou a Národní stranou, za kterou kandidoval jako lídr ve sněmovních volbách v roce 2006. Později se účastnil aktivit Machových Svobodných občanů a v poslední době inklinuje k Suverenitě Jany Bobošíkové.

V dlouhé pasáži životopisu se Bátora vyznává z toho, co pro něj znamená konzervatismus: „Konzervatismus není ideologií, nýbrž životním postojem, jak vehementně potvrdí každý správný konzervativec. A tak aspoň pár příkladů za sebe sama: Raději Konfucia než Rousseaua, raději Františka Josefa I. než Josefa II., raději národní pospolitost než občanskou společnost, raději Jarmilu Šulákovou než Juru Pavlicu, raději lokální než globální, raději uleželý segedín u Rozvařilů než emulgátorovou mňamku od MacDonalda, raději povinnou vojenskou službu než profesionální armádu, raději Boženu Vikovou-Kunětickou než Jiřinu Šiklovou, raději základy latiny a řečtiny než prolegomena k navlékání kondomu, raději s Lorenovou než s Loren(ou?), raději jihočeskou selku než pražskou intelektuálku, raději skromnou korunu než načančané euro, raději Agnethu Fältskogovou než Joan Baezovou, raději tradici než pokrok, raději mateřskou dovolenou než povinné eurojesle, raději Stanislava Suchardu než Olbrama Zoubka, raději Nixona než Bushe, raději Prodanou nevěstu než Odcházení, raději čecháčky než světáčky, raději věřit než dlužit, raději Koniáše než Halíka, raději zájezdní hostinec U tří lip než grandhotel Bilderberg...“

„A už vůbec ne evropeismus, humanrightismus, genderismus, multikulturalismus, feminismus, antidiskriminacionismus, politickou korektnost, oikofobii, ekumenismus, positivní diskriminaci, homosexualismus, Pravdu a Lásku ordinovanou z Havlova nevětraného mravního a duševního pelechu, environmentalismus, Mezinárodní trestní soud, Kaplického a Ježkův blobismus... A vůbec celou tuhle oblbující novosocialistickou dogmatiku vrchnostensky distribuovaného Blaha namísto Svobody; dogmatiku, kterou nás cílevědomě a zlovolně ubíjejí a jednou zaručeně ubijí! Tak ať je to aspoň co nejpozději...“

Podobní zloději, různé tresty: podle barvy kůže
Role Bátory coby přísedícího u Obvodního soudu na Praze 7 z let 1995 až 2003 skončila kvůli dalšímu „lynči“. Časopis Respekt publikoval 29. října 2003 článek „Život a doba přísedícího Bátory“, v němž autor tvrdí, že o výši trestů u pachatelů romského původu rozhodoval Bátora jako nacionalista podjatě.

Autor článku přibližuje tuto konkrétní situaci takto: „Doposud nejznámějším případem pana Bátory byl proces se zlodějem a narkomanem Ondřejem Boldim letos v lednu. Muž označovaný v médiích jako „sup z Karlína“ tehdy u Bátorova senátu dostal za povodňové rabování v pražských ulicích šest let nepodmíněně. „Ti okradení lidé museli prožít obrovský stres, předtím byli vyplaveni,“ vysvětluje tvrdý trest Bátora. Jistě opovrženíhodný čin. Jenže výše trestu kontrastuje s rozsudkem vyneseným o pár měsíců později nad stejně starou a stejně často trestanou dvojicí zlodějů, která také okrádala vyplavené. Na rozdíl od „supa“ toho však stihla nakrást méně a nejednalo se o Romy. Od soudu odešli s osmiměsíční podmínkou.“

„Pokud bych se měl s někým ztotožnit, byl by to určitě Jörg Haider nebo Jean-Marie Le Pen,“ popisuje své ideové zakotvení soudce z lidu Bátora. Své postoje prý při posuzování obviněných zohledňuje stejně jako každý člověk bere v úvahu ty své. Neváhal podat trestní oznámení na sochaře Davida Černého za to, že v novinách nazval Čechy neopálenou zknedlíkovatělou hmotou. „Já jsem tam spatřil skutkovou podstatu hanobení národa,“ říká Bátora.Tak to aspoň jako národovec cítím a jako žert mi to nepřipadá.“

Šabatová: Bátora zpochybňuje Dobešovu kompetenci
Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová Deníku Referendum přiblížila důvody k vydání prohlášení ČHV.

Vysvětlila, že se jedná o apel Českého helsinského výboru adresovaný především ministrovi školství Josefu Dobešovi, Bátora sám o sobě je v podstatě podružný. Podstatné je, že se stal pro své veřejné působení symbolem protichůdných hodnot, než které by mělo zastávat ministerstvo školství.

„Vzdělávání má být, i podle školského zákona, založeno na zásadách rovnosti a vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti. Ministr školství by měl v souladu s těmito základními postuláty vystupovat i jako veřejná a politická osobnost. Jmenování náměstků a poradců jako taková jsou i kromě faktu samotného i určitým sdělením veřejnosti, nějakým poselstvím, jakými lidmi se ministr obklopuje,“ říká Anna Šabatová.

Šabatová kritizuje i Dobešovu činnost na ministerstvu. Tvrdí, že se v podstatě zastavily práce na vyhláškách, které mají napomoci překonat do určité míry segregované vzdělávání romských dětí. Na vyhláškách, ale i na ostatních dokumentech pracovalo velké množství odborníků v pracovních skupinách.

„Já samozřejmě nevím, do jaké míry jde o vlastní postoje ministra Dobeše a do jaké míry naslouchá odpůrcům myšlenky, že by se děti měly vzdělávat společně, kterých bohužel není málo. Překonat tuto rozpolcenost českého školství je výzva, je to velký a nesnadný úkol i pro toho, kdo je přesvědčeným zastáncem inkluzivního vzdělávání. Ministr Dobeš i tímto krokem vzbuzuje pochybnost, že je člověkem na svém místě,“ vysvětlila Deníku Referendum předsedkyně ČHV Anna Šabatová.

Šabatová upozornila také na souvislost zhoršující se ekonomickou situací a rostoucí nespokojenost lidí. Obavy z budoucnosti, nejistota, pocity ohrožení podle ní zvyšují riziko využití těchto frustrací nějakou xenofobní či jinak netolerantní formací. „Politici vládních stran by neměli koketovat s těmito proudy například tím, že jmenují jejich představitele svými poradci," dodala Anna Šabatová.

Helsinský výbor není v kritice osamocen
Špatnou osobní zkušenost s Ladislavem Bátorou a Akcí D.O.S.T. učinil koncem loňského října také politolog Jiří Pehe. Před knihkupectvím, kde měl autogramiádu čerstvě vydané kritické knihy shrnující dvacetileté politické působení Václava Klause, na něj čekala skupina demonstrujících signatářů D.O.S.T. „Radikálnější křídlo obránců Klause považuje kritiku současného prezidenta dokonce za jakousi formu vlastizrady, napsal Pehe na svém blogu na Aktuálně.cz.

Demonstrující si přinesli transparenty s nápisy „Zemský škůdce Pehe“. Na webu D.O.S.T. poté akci Bátora vyhodnotil v článku „Vari Pehe, zemský škůdče!“ doplněném karikaturou, za niž by se nemusela stydět žádná tiskovina druhorepublikového fašismu.

Názorová orientace Ladislava Bátory se nelíbí ani premiéru Petru Nečasovi. „Pokud se někdo politicky angažoval s NS, jen těžko si dovedu představit, že by zastával tak vysoký post jako je náměstek ministra. Zvláště v resortu školství a mládeže,“ uvedl premiér Petr Nečas v situaci, kdy ministr Dobeš uvažoval o jmenování Bátory svým náměstkem.

V téže době prohlásil Karel Schwarzenberg (TOP 09), že vidí v Bátorově kontroverzní minulosti „důvod, aby se na něho člověk důkladně podíval“. A předseda poslaneckého klubu Petr Gazdík konstatoval, „že je celá řada schopných lidí, kteří by tu práci mohli zastávat a nekandidovali za NS“. Jejich výroky citovaly letos v únoru Lidové noviny.

Bátora na premiérova slova reagoval v Radiožurnálu: „Premiér se podílel na mém mediálním lynči, když řekl, že nemůžu být kvůli své extremistické minulosti náměstkem ministra školství."

Jmenování Bátory kritizovala i stínová ministryně školství za ČSSD Vlasta Bohdalová: „Pro ČSSD je nepřijatelné, aby ve vysoké státní funkci působil člověk, který nemá pro výkon této funkce žádné odborné předpoklady a jediným kritériem pro jeho obsazení jsou zřejmě osobní vazby s ministrem Dobešem. Je nepřijatelné, aby takto extremisticky vyprofilovaný politik měl mít na starosti vedení rozpočtu školství nebo například čerpání peněz z evropských fondů. Pro veřejnost jsou tyto kroky ministra Dobeše dalším důkazem, že po odborném selhání ve své funkci nyní zcela selhává i ve své personální politice," uvedla Vlasta Bohdalová. Podle serveru Romea.cz podal Bátora na Bohdalovou trestní oznámení.

Bátorovo působení hodnotí kriticky i většina médií, odborníci na extremismus či vzdělávání a mnohé občanské iniciativy. Na serveru Romea.cz, který celé prohlášení ČHV zveřejnil, doprovází text fotografie z akce D.O.S.T. s transparentem a nápisem: „Intelektuálové, jděte už do hajzlu“.


A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Lepenka

Michal Špína - komparatista

kam zas šels, kam, a z jakých důvodů? Pátek, 6.Května 2011, 14:03:10

Jakkoli jsou mi názory Ladislava Bátory cizí, myslím, že k tomu, aby se nestal ministerským poradcem, stačí poukázat na neslučitelnost jeho postojů s nějakým závazným dokumentem, který formuluje směřování školství, a není nutné ho označovat za extremistu nebo vyzvídat, proč byl na té či oné, navíc neveřejné přednášce.
Představuju si situaci, až za pár let budou k podobným funkcím přizváni lidé takříkajíc z druhého břehu, a octnou se pod palbou dotazů typu: "jak to, že jste byl tehdy a tehdy při obsazování squatu?"

Jinak má ČHV pravdu, že se z celé věci vytratila otázka Dobešovy nekompetence.

Tomáš Tožička - Duchcov

Jen se ptejme Pátek, 6.Května 2011, 15:07:26

Bohužel, již dnes je jasné, že lidé z "druhého břehu" jsou podrobování podobnému zkoumání a vyhazováni třeba z MPSV nebo MŽP.
Ovšem ptát se potencionálních politiků na to, jaké byly jejich pohnutky pro jejich činy v minulosti mi připadá legitimní. To neznamená přeci, že by je to muselo diskvalifikovat. Konečně Joschka Fischer je toho důkazem.
Ptát se a posuzovat neznamená odsuzovat...

Anna Šabatová - Praha 2

ad Michal Špína Pátek, 6.Května 2011, 22:41:33


Ano jistě by to také stačilo. Základním dokumentem je třeba školský zákon, jehož paragraf 2 definuje cíle vzdělávání. Stačilo by vedle sebe dát krédo Ladislava Bátory, které se tak líbí prezidentu republiky, a následující věty ze zákona.

Zásady a cíle vzdělávání
(1) Vzdělávání je založeno na zásadách
a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,
b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,
c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání,
d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí,
e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,
f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,
g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem a vzdělávacími programy,
h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své vzdělávání.
(2) Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména
a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,
b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,
c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,
d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti,
e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého,
f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku,
g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.
(3) Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

ad MŠ Sobota, 7.Května 2011, 12:35:56

Ta metafora druhého břehu je velmi zavádějící, protože implikuje symetrii těch postojů. Squating není srovnatelný s protofašismem!

Jakub Grombíř - brno

Nezoufejme Sobota, 7.Května 2011, 12:46:41

I kdyby Bátoru vyhodili, pořád má ministr Dobeš kam sáhnout. třeba tohle by byl náměstek jak víno: http://henryklahola.nazory.cz/
Titulů má skoro tolik jako Bátora...

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Obhajoba buldozeristy Sobota, 7.Května 2011, 18:38:58

Je až dojemné, jak se Bátory zastává Tomio Okamura na svém blogu (post z 1. 3. 2011): podle svědectví Okamurovy maminky to byl v 80. letech slušný člověk, pracoval jako buldozerista. Více na: http://okamura.blog.idnes.cz/c/179660/Hon-na-Batoru-ostuda-politiku-a-novinaru.html

Na té Okamurově obhajobě je nejkouzelnější právě ten minulý čas - že to slušný člověk "byl". Ovšem jak se říká, včera není dnes. Že.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

náhradní terč Sobota, 7.Května 2011, 19:44:42

Není škoda času zabývat se Bátorou (na ministerstvo byl nejspíš povolán/vyslán jako osvědčený privatizátor?)?

Kdo se zabývá úlohou skutečných upírů likvidujících české školství jako je Pavel Zelený? (Zmíněné Vlastě Bohdalové kupříkladu, narozdíl od Bátory, patrně nevadí.)

Kdo si dnes ještě vzpomene na opravdové lotry nedávné minulosti jako např. Kočárník, Dlouhý, Dyba, Kalvoda ..... a toho vůbec největšího: dědka na Hradčanech ..... ?
Není snad Klaus největší extrémista??!

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

ad JK Sobota, 7.Května 2011, 20:50:53

Nepovažuji Bátoru za náhradní terč, on si totiž tohle strefování zaslouží - jeho extrémistické názory jsou nepřijatelné a nepřijatelné je jeho působení na MŠMT. Ale nelze nesouhlasit s tím, že je třeba kritiku zacílit komplexněji a zahrnout do ní i Zeleného i Dobeše aj.

Karel Dyba - na toho si velmi dobře vzpomínám, je to ostuda našeho města. Kdysi byl na besedě na Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově (účastnil jsem se jí coby student). Základní dojem, který se snažil vyvolat byl tento: takový celkem neškodný blázínek, který ekonomice vlastně ani moc nerozumí, jen se snaží udělat něco dobrého pro lidi. Říkal jsem si, jak takový ňouma může být ministrem? Nu, a víme, jak to s tím jeho ňoumovstvím bylo.

A Václav Klaus? Ten ubohý zloděj per, který se vydává za prezidenta? Nejmenoval se on v minulém životě Felix Krull?:)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

aš & mš Sobota, 7.Května 2011, 22:16:10

AŠ: Děkuju!
MŠ: Takhle: pro mě to určitě symetrické není, myslel jsem spíš na mediální reprezentaci -- takové ty clustery postojů/aktivit, které si spojuje s "extrémem" napravo a nalevo.

Jakub Grombíř - brno

Neděle, 8.Května 2011, 23:11:39

Tomio Okamura je silným vyznavačem názoru, že na chudinu musí být přísnost, takže jeho afinita k Bátorovi mě vůbec nepřekvapuje. Ale zaujalo mě to o tom druhém břehu: zatímco hradní partička vzorně drží při sobě a dohazuje si kšefty, druhý břeh se stále utápí v neproduktivních hádkách o kdejakou prkotinu, viz třeba tento web...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.