Většina států EU kývla na společnou kontrolu deficitů, ČR váhá

Vlády unijních zemí se shodly na dalších opatřeních, jež mají uklidnit investory. Za nejvýznamnější z nich je označovaná dohoda o kontrole rozpočtových schodků. Ta ale Unii rozděluje a podle pozorovatelů je i otázkou, zda bude stačit trhům.

Petr Jedlička

09.12.2011 19:45

A1

Poslední summit EU se stane historickým přinejmenším pro Chorvatsko. Premiérka Kosorová stvrdila přístup své zěmě do Unie k 1. červenci 2013. Foto archiv EPP, flickr.com

Související

Dopis ze Slovenska

Radovan Geist: Dve Európy

Stanovení stropu strukturálního deficitu na 0,5 procenta HDP každé signatářské země; spuštění automatických a pouze kvalifikovanou většinou odvolatelných sankcí, když schodek veřejných financí překročí 3 procenta HDP; zanesení principů rozpočtové disciplíny do národních ústav. Tak zní tři hlavní body, na nichž se v noci ze čtvrtka na pátek dohodli čelní představitelé 23 ze 27 zemí EU v Bruselu.

Právně má uvedené body podchytit zvláštní mezivládní dohoda, jež bude vypracována do března 2012. Co mimo zmíněné zahrne je zatím nejasné. V principu však půjde o nástroj společné kontroly rozpočtových schodků. To má zabránit dalšímu zadlužování.

„Věřím, že jde o ohromný krok směrem ke stabilní Evropě,“ řekla na páteční tiskové konferenci Angela Merkelová.

„Jasně dnes vidíme příčiny krize (...) a krok za krokem vytváříme nové základy důvěry v euro, v naši společnou měnu, budoucnost i spolupráci,“ dodala německá kancléřka.

Souhlas s dohodou vyjádřili zástupci všech 17 zemí eurozóny, dokument má ale být otevřen i ostatním členům EU. Ochotu popsat dali již na jevo představitelé Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Bulharska a Dánska. Zástupci Švédska, Maďarska a České republiky opustili jednání s tím, že musí věc ještě prodiskutovat v národních parlamentech. Jediným, kdo nová pravidla jednoznačně odmítl, se stala Velká Británie ústy premiéra Camerona.

„David Cameron žádal (výměnou za souhlas) něco, co bylo pro nás ostatní nepřijatelné: dodatkový protokol, který by poskytl Spojenému království výjimku z řady regulací finančních služeb. Nemohli jsme to přijmout, neboť se domníváme, že značná část obav (o euro a EU) pramení spíše z deregulace tohoto druhu podnikání,“ řekl k britskému postoji francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Podle agenturních zpravodajů žádal Cameron konkrétně právo veta při aplikaci daně z finančních transakcí, jíž EU, resp. eurozóna, plánuje zavést. Sám britský premiér uvedl, že přístup k dohodě je v rozporu se zájmy jeho země.

Komentátoři světových médií hodnotí dohodu jako posun v integraci, často i jako předstupeň ke vzniku společné rozpočtové politiky. Zároveň ale dle většiny z nich posílí vícerychlostní povahu EU a země, které k ní nepřistoupí, více či méně izoluje.

Další ujednání
Vedle dohody byla na setkání schválena řada dalších opatření, jež mají posílit důvěru v euro a uklidnit investory i finanční trhy. Za nejvýznamnější z nich komentátoři označují posun v zahájení provozu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM, nebo též trvalý euroval) o jeden rok, tedy na červenec 2012.

ESM bude disponovat 500 miliardami eur, jež bude moci využít ke stabilizaci ohrožených hospodářství v rámci eurozóny. Státy se nakonec rozhodly ESM nesvěřit bankovní licenci, která by umožnila čerpat neomezené půjčky od Evropské centrální banky. Předání licence ESM požadovala Francie (a nepřímo i USA), podle níž by tak společná měna snadněji obstála před útoky spekulantů. Nakonec ale zvítězil názor, že by příslušné posílení mechanismu zvýšilo riziko tzv. morálního hazardu.

Při hlasování o záchranných opatřeních v rámci ESM bude též zachováno právo veta (finský a slovenský požadavek), kterého se však země slíbily vzdát, bude-li vážně ohrožena stabilita celé soustavy.

Německé delegaci se nepodařila prosadit zásada, aby se na eventuální záchraně ekonomik v budoucnu podíleli soukromí investoři. Evropská centrální banka zároveň nemá mít ani v příštích letech právo vydávat společné dluhopisy (tzv. eurobondy), bude však moci i nadále odkupovat dluhopisy problémových států.

Všechny státy EU se pak ještě dohodly, že prostřednictvím národních centrálních bank poskytnou bilaterální úvěry Mezinárodnímu měnovému fondu, a to až do výše 200 miliard eur. 150 miliard z této sumy má být v budoucnu využito na eventuální půjčky státům eurozóny.

Toliko dílčí posílení eurovalu a Evropské centrální banky hodnotí znalá média spíše záporně. Například podle německého Spieglu dnes trhy daleko více zajímá role těchto dvou institutů než snaha o společnou kontrolu deficitů.

„V těchto zásadních bodech dosáhli evropští lídři pouze malého pokroku,“ píše německý list doslova.

„Celkový význam summitu nicméně odhalí až reakce trhů v následujících dnech,“ dodává.


Další informace:
Reuters Eurozone to forge ahead as UK blocks EU treaty change
Spiegel On-line The Birth of a Two-Speed Europe
BBC News Eurozone deal reached without UK
The Guardian Britain blocks Lisbon treaty route to saving euro
Al Džazíra Brussels Summit Rejects EU-Wide Treaty Change


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.