V Belgii vzniká po 535 dnech vláda, přivítaly ji protesty
Petr JedličkaBelgie bude mít po roce a půl nejspíše konečně plnohodnotný kabinet. Sestaví jej socialistické, liberální a křesťanskodemokratické strany z obou částí země. Odbory však vládní program kritizují. Na pátek svolaly do Bruselu masové protesty a ohlásily stávku.
Šest stran belgické politiky definitivně uzavřelo vleklá koaliční jednání a představilo nový vládní program. Stalo se tak ve čtvrtek dopoledne, 535 dní od loňských parlamentních voleb. Dohodu musí ještě o víkendu schválit konference zúčastněných formací. Jestliže se tak stane, začne v Belgii od pondělí vládnout středolevicový kabinet.
„Jedná se vpravdě o historický moment,“ zhodnotil podepsání dohody známý politolog Pierre Vercauteren z univerzity v Monsu.
„Pro Belgii a všechny Belgičany je to vysvobození,“ dodal pro zpravodajské agentury.
Poslední volby (13. června 2010) vyhrála Nová vlámská aliance pod vedením Barta de Wevera, která oslovila občany programem defederalizace státu. Žádala přesun rozhodovacích pravomocí na úroveň etnicko-správních celků, a to v rozsahu, jež neměl daleko k rozpadu státu na vlámskou a valonskou část.
Weverovi se ovšem ani za řadu měsíců nepodařilo najít dostatek koaličních partnerů. Složením vlády byl proto v květnu 2011 pověřen valonský (frankofonní) socialista Elio di Rupo, jehož strana skončila ve volbách druhá. Tomu se podařilo na druhý pokus uspět.
Di Rupo se nakonec dohodl s křesťanskodemokratickými a liberálními stranami z obou částí země. 185stranná koaliční dohoda spojuje levicové a pravicové přístupy k politice. Všechny zapojené strany se současně zavázaly zachovat federální stát.
Pokud se Elio di Rupo stane skutečně premiérem, půjde o prvního předsedu vlády z řad valonských socialistů od roku 1974. Některé zdroje též zdůrazňují, že di Rupo bude po islandské premiérce již druhou hlavou evropského státu, která se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci.