Nobelovu cenu míru pro rok 2011 dostaly bojovnice za práva žen

Norský výbor udělil tento rok cenu společně Ellen Johnsonové-Sirleafové, Leymah Gboweeové a Tawakkul Karmánové. Laureátky byly oceněny především za boj o bezpečí, rovnoprávnost a lepší postavení žen. Každá z nich ale proslula i mimo tuto oblast.

(pjed)

07.10.2011 20:02

A4

Tváře laureátek na reprodukované fotografii. Repro Abraham Canales, flickr.com

Liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová; mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země; novinářka, politička a obhájkyně lidských práv z Jemenu Tawakkul Karmánová. To jsou jména tří žen, které se letos podělí o Nobelovu cenu míru. Verdikt vyhlásil v pátek 7. října norský Nobelův výbor, jenž ocenění udílí od počátku minulého století.

Podle agenturních medailonků dosáhla každá z laureátek mnoha úspěchů. Výbor se ale rozhodl vyzvednout jejich boj za práva a lepší postavení žen v jejich zemích.

„Jmenované ženy sdílejí Nobelovu cenu za mír pro rok 2011 za svůj nenásilný zápas o bezpečí a práva žen,“ řekl shromážděným novinářům předseda Nobelova výboru Thorbjørn Jagland.

„Nemůžeme dosáhnout demokracie a trvalého míru ve světě, pokud nebudou mít ženy stejné příležitosti jako muži k ovlivňování vývoje na všech úrovních,“ zdůraznil.

Podle oficiální zprávy výboru se každá z oceněných zasloužila o posun „k ukončení útlaku žen, jenž stále přetrvává v mnoha zemích“, a „k uvědomění si, jak velký potenciál představují ženy pro mír a demokracii“.

Profily laureátek
Prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová naplnila uvedenou charakteristiku svou politikou v Libérii. Díky ní stoupl počet dívek na školách o 40 procent, ženy začaly být běžně přijímány na vysoká místa v exekutivě a ve velkých počtech i do armády. Johnsonová-Sirleafová také po nástupu do funkce (2006) zavedla řadu programů, které pomáhají ženám znásilněným za občanské války.

Sama politička byla ve své zemi několikrát vězněna. Vedla kampaně proti vojenské juntě a posléze prezidentu Taylorovi, za což musela opakovaně odejít do exilu. Proslulost mezi novináři získala při práci v OSN a Světové bance. Tato zkušenost jí po nástupu do čela země pomohla vyjednat oddlužení ve výši čtyřnásobku liberijského rozpočtu.

Udělení Nobelovy ceny Johnsonová-Sirleafová vzbudilo ovšem i kritiku. V Libérii se totiž mají už příští týden konat volby, ve kterých prezidentka obhajuje svůj mandát. Její protivníci se nyní cítí být znevýhodněni.

Druhá Liberijka Leymah Roberta Gboweeová se nejprve proslavila coby aktivistka pečující o dětské vojáky. Později (agentury uvádí rok 2002) zorganizovala iniciativu s názvem Hromadná akce liberijských žen za mír, která během protahujících se bojů na severu země požádala nenásilné protesty, doplněné o sborové zpěvy a motlitby na trhu v hlavním městě.

Největší proslulost ovšem vynesly Gboweeové ženské protesty v poslední fázi liberijské občanské války, které přiměli prezidenta Taylora přistoupit na mírové rozhovory. Aktivistka a její stoupenkyně pak zůstaly činné i během jednání a při jakýchkoliv průtazích svoje protesty obnovovaly.

Třetí letošní laureátku, Jemenku Tawakkul Karmánovou, poznala světová veřejnost až loni zjara jako jednu z klíčových postav demonstrací proti autoritářskému režimu prezidenta Sáliha. Karmánová byla však aktivní daleko dříve. Organizovala kampaně za propuštění politických vězňů, protesty za svobodu tisku nebo za odvolání zkorumpovaných politiků. Sama se nejednou ocitla v internaci a podle jejích vlastních slov dostává dodnes výhružky smrtí.

Letošní cenu Karmánová obdržela za obhajobu práv a snahu zlepšit postavení jemenských muslimek. Jako členka islamistického politického uskupení se začala stavět vůči konzervativním spolustraníkům poté, co v parlamentu zablokovali zákaz vdávání dívek mladších 17 let. Následně kolem sebe sdružila velkou skupinu stejně smýšlejících žen a s nimi společně ustavila ženské protestní hnutí – v Jemenu do té doby nevídanou věc.

Proč cena míru?
Nobelova cena míru se po větší část dvacátého století udílela osobám nebo organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. V posledních desetiletích je ale předávána i lidem, který o podobný cíl teprve usilují, anebo pronásledovaným osobám, které poukazují na porušování lidských práv ve svých zemích.

Nobelovu cenu míru obdrželo dosud jen 15 žen. První z nich byla Bertha Felicie Sophie von Suttnerová, hraběnka Kinská, v roce 1905 za činnost v mírovém hnutí. Poslední potom nedávno zesnulá keňská ekoložka Wangari Maathaiová v roce 2004. Nejznámějšími laureátkami jsou zřejmě Širín Ebadíová z Íránu (2003), An Schan Su Ťij z Barmy (1991) a tzv. Matka Tereza z Kalkaty, narozená v Albánii (1979).

Cenu udílí pětičlenný Nobelův výbor volený norským parlamentem. Každý ze členů výboru obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi. Výbor vybírá ze stovek nominací.

Vlastní předání ceny proběhne 10. prosince na radnici v Oslu. Vedle medaile a certifikátu dostane každá z laureátek i finanční odměnu ve výši (po přepočtu) 8,6 milionu korun.


Další informace:
BBC News Nobel Peace Prize recognises women rights activists
Al Džazíra Liberia leader among Nobel prize winners
Al Džazíra Profile: Ellen Johnson-Sirleaf
Al Džazíra Profile: Leymah Gbowee
Al Džazíra Profile: Tawakul Karman
The Guardian Nobel peace prize 2011 - live coverage
The Guardian Tawakul Karman, Yemeni activist, and thorn in the side of Saleh
The Guardian Who is Ellen Johnson-Sirleaf?


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Tawakkul Karmánova Pondělí, 5.Září 2016, 10:57:12

" Následně kolem sebe sdružila velkou skupinu stejně smýšlejících žen a s nimi společně ustavila ženské protestní hnutí – v Jemenu do té doby nevídanou věc."

Pripoustim, ze nemam k veci v soucasne dobe zadne informace. Ale ? Opravdu vychazela naprosto z niceho ? Jizni Jemen vedeny marxisty jiste nepreferoval pravo sharia. Mozna tam neco zustalo.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.