Situace v Jemenu začíná být zoufalá

Měsíc od slibovaného předání moci a uklidnění situace se v zemi stále protestuje a čím dál častěji také střílí. Co způsobilo takový chaos a k čemu to může vést?

Ve čtvrtek 26. května to bude přesně měsíc, co zdroje AP, Reuters i BBC v Jemenu shodně prohlašovaly, že mezi režimem prezidenta Sáliha a jeho opozicí bude „do týdne“ podepsána dohoda o předání moci. Úmluva byla již na stole. Výměnou za odstoupení do 30 dnů měla Sálihovi zajistit imunitu pro sebe, rodinu i spolupracovníky, opozici pak premiérský post v nové vládě a do dvou měsíců volby. Zbývalo prý jen podepsat. Tehdy tři měsíce neklidu, bouří a násilností, které provázely protivládní protesty, tím měly skončit.

Ve středu 25. května přinesly stejné agentury zprávu, že ozbrojená milice Šajcha Sádika Ahmara z kmene Hašíd obsazuje v jemenské metropoli Saná budovu ministerstva vnitra, kancelář národních aerolinií a sídlo státní tiskové kanceláře. Sálih je stále u moci a z města, kde se prý bojuje v každé čtvrti, prchají davy lidí.

Co způsobilo takový posun? A k čemu to všechno ještě může vést?

Především roztříštěnost
Především je si zapotřebí uvědomit, jak moc je jemenské prostředí poznamenáno roztříštěností, a to ve všech jejích významech. Úřady napojené na centrální vládu neměly zemi pod kontrolou již dlouho. Na jihu musely čelit separatistům, na severu zas volnému svazu vzbouřených šíitských komunit. K tomu se v zemi počaly rozrůstat buňky Al-Káidy a značný vliv ve svých oblastech si stále udržovali jednotliví kmenoví vůdci, chránění svými milicemi.

Za této situace začaly v únoru protesty, inspirované událostmi v Tunisku a Egyptě. Zpočátku se jednalo o akce mladých, nepříliš organizovaných lidí. Poté se připojila islamistická reformní hnutí a různé opoziční skupiny. V průběhu března se dále na stranu protirežimního, již dost různorodého tábora přidala část armády, vedená zběhlým generálmajorem Alím Mohsenem Ahmarem. A nakonec ony ozbrojené oddíly Šajcha Sádika Ahmara.

Za režimem Alího Abdulláha Sáliha zůstaly naopak stát elitní republikánské gardy, mnoho vojáků a také početné davy obyčejných lidí, které se s demonstranty ve městech opakovaně střetávaly.

Do tohoto kvasu vstoupila přibližně před dvěma měsíci Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu (CCG), vedená Saúdskou Arábií, která s decentní pomocí amerických diplomatů zprostředkovala vzpomínanou dohodu.

Krátce před jejím avizovaným podpisem se ovšem situace začala komplikovat ještě více. Početné skupiny demonstrantů (které nebyly napojené na žádnou z levicových, liberálních či islamistických stran, jež měly zasednout v nové – opoziční – vládě) totiž dohodu odmítly. A svůj odpor k zákulisnímu ujednání o imunitě pro prezidenta, který se za 33 let u moci dopustil všeho myslitelného, se jaly projevovat aktivní občanskou neposlušností.

V posledních dubnových dnech tak začala v celkem osmnácti jemenských městech série blokád náměstí, zavírání obchodů, škol a některých veřejných institucí. Samotným hlavním městem Saná prošel dva dny před očekávaným podpisem stotisícový průvod, jehož účastníci volali po okamžité Sálihově rezignaci a hrozili otevřeným povstáním. K povstání pak skutečně došlo. Jenomže později a ne rozhněvaných občanů, nýbrž ozbrojených kmenových bojovníků.

Sálih za těchto okolností zopakoval již několikrát vyřčené prohlášení, že odstoupí, ale až po všemi uznané dohodě na klidném předání moci, a že nedopustí propad země do chaosu. V zemi – či lépe: v jejích několika velkých městech – se tak dodnes zároveň protestuje, stávkuje, bojuje s policisty, vojáky i kmenovými milicionáři, a navíc ze všech stran hrozí občanskou válkou.

Kam to povede?
Počet obětí čtyřměsíční krize se obtížně vyčísluje. Kvalifikované odhady se pohybují mezi 190 a 350. Je to méně než v zimě v Egyptě či dosud v Sýrii – většina potyček se totiž odbyla za použití klacků a kamení –, podle svědků však agresivita na všech stranách roste.

Prezident Sálih je Obamou i evropskými diplomaty stále vyzýván k předání moci, což ovšem odmítá s tím, že „neposlouchá příkazy zvenku“. Dohodu CCG je přitom ochotný podepsat „jen za přítomnosti všech opozičních předáků“, což je vzhledem ke složitosti poměrů skutečně nesnadné.

Během tří posledních dnů, kdy střety vládních vojsk s kmenovou milicí přerostly v otevřené boje, bylo zabito již 60 lidí. Namísto z pušek se teď střílí z kulometů, namísto kamenů se pálí z houfnic.

Situace si zjevně žádá silného, aktivnějšího moderátora. Ani ten ji ale nemusí vyřešit. Prodemokratičtí demonstranti se díky kmenovému povstání mohou nakonec domoci svého. Sálih bude sesazen silou, zabit, či odsouzen. Kousek od Jemenu přes Adenský záliv však leží Somálsko, kde různé kmeny a lokální vládcové bojují od pádu autoritářského režimu dodnes.

Jak toto riziko minimalizovat? Jestliže současný vládce sám brzy neodstoupí, stane se právě období mezi jeho vynuceným pádem a přeskupením přítomných sil rozhodným okamžikem. Tehdy bude zapotřebí věnovat Jemenu veškerou pozornost ... pokud se tedy Západu nechce do další intervence.


Další informace:
BBC News Yemen: Anti-Saleh Hashid rebels seize public buildings
BBC News Yemen: 38 killed as tribe battles government forces
BBC News Yemen: Security and the collapsing state
Reuters Yemen deal may be done within week: officials
BBC News Yemen: Saleh resignation deal to be signed
Al Džazíra Yemen's opposition 'agrees to Gulf plan'
AP Yemenis Start Civil Disobedience Campaign
AFP Yemen's Saleh should not get immunity: Amnesty

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Čtvrtek, 2.Června 2011, 15:05:6

Během uplynulých dvou týdnů se střety mezi vojáky loajálními k Sálihovu režimu a kmenovými milicemi vystupňovaly. Bojuje se zejména v hlavním městě Saná. Každý den umírá v průměru 20-30 lidí. Agentury přináší z těchto bojů pravidelné zprávy plné nejrůznějších detailů, kontext střetnutí nicméně zůstává stejný. Také v politické rovině situace se zatím téměř nic nemění.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace 2 Pondělí, 6.Června 2011, 13:02:43

V závěru minulého týdne nastal v Jemenu zajímavý zvrat: prezident Sálib byl během útoku kmenových milicionářů na své sídlo zraněn a musel odletět na operaci do Saúdské Arábie. Protirežimní demonstranti to nyní slaví jako své vítězství a doufají, že se prezident už nevrátí. Sálih i jeho nejbližší spolupracovníci něco takového zatím vylučují. Zemi teď titulárně řídí Sálihův viceprezident, který se nicméně o všem důležitém radí s věrnými generály. Horká fáze bojů po týdnu skončila, z většiny velkých měst jsou ale pořád hlášeny dílčí potyčky.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.