Jemen a Jordánsko zažily o víkendu nové potyčky, Sýrie další střelbu

Protivládní demonstrace v Sýrii se dále šíří. V přístavu Latakía na severu země zemřelo o víkendu dvanáct lidí a syrská vláda povolala do čerstvě vzbouřeného města armádu. Protesty pokračovaly v minulých dnech také v Jemenu a v Jordánsku.

(rbs)

28.03.2011 20:00


Spoluautor: Petr Jedlička

A1

I když pozornost masmédií dnes poutá zejména Sýrie, kde jsou hlašeni noví mrtví, pozorovatele víc děsí vývoj v Jemenu. Zde vinou řady souběžných konfliktů trvá i hrozba občanské války. Foto Abajomi Azikiwe, flickr.com

Syrské protivládní protesty se o víkendu rozšířily z okolí jižního města Dará na pobřeží, kde zvláště v přístavu Latakía přerostly v otevřené násilí. Demonstranti zde s větší či menší intenzitou bojovali s bezpečnostními složkami po dva dny. Při střetech zemřelo nejméně dvanáct osob. Další desítky byly zraněny.

V menší intenzitě pokračovaly protesty také v Jordánsku a Jemenu. Tam je však situace stále víc nepřehledná.

Syrská vláda se snaží vlnu protirežimních demonstrací, při kterých zahynulo už nejspíše více než sto lidí, svést na „zahraniční podvratné živly", „muslimské fundamentalisty" a „gangy ozbrojenců". Dle místních aktivistů ale za většinu úmrtí může střelba policie do demonstrantů, kteří se tímto dále radikalizují.

Během víkendových srocení v Latakíi zapálil takto rozvášněný dav budovu vládnoucí strany Baas. K podobným incidentům došlo i v dalších městech.

Nepokoje v Latakíi jsou přitom pro syrský režim velmi citlivým tématem. Přístav leží jen tři sta padesát kilometrů severně od Damašku. Z větší části jde o sunnitské město, je však i domovem šíitské sekty Alavitů, ze které pochází velká část vládnoucí vrstvy, včetně prezidenta Bašára Assada.

Protivládní protesty začaly před více než týdnem v jihosyrském městě Dará, kde se dle zpráv z pondělního odpoledne opět vydaly do ulic na čtyři tisíce lidí. Demonstranti žádají zejména ukončení výjimečného stavu. Tento v Sýrii platí už osmačtyřicet let a s argumentem národní bezpečnosti umožňuje režimu zatýkat i zakazovat strany, spolky a shromáždění bez dalších právních náležitostí.

Ve snaze o ukončení protestů prezidentův úřad již slíbil, že stav nouze zruší; neuvedl však žádné datum, do kterého tak míní učinit. Většina komentátorů se proto netají podezřením, že jde jen o zdržovací taktiku.

Vedle zrušení stavu nouze žádají demonstranti také boj s korupcí, demokratizační reformy či lepší životní podmínky. Objevují se i volání po úplné změně režimu, tento požadavek je ale zatím jen menšinový.

Podle damašských dopisovatelů listu The Guardian se mnoho Syřanů současně domnívá, že si prezident Assad neuvědomuje, jak je situace vážná. Sám prezident se totiž k násilnostem až dosud téměř nevyjádřoval. Jeho první tematický projev je ohlášen až na úterý.

„Nepromluvil k nám celou dobu, co na Středním východě probíhají nepokoje,“ citují reportéři Guardianu jednoho z obyvatel Damašku. „Nyní zde bylo mnoho lidí zabito, a on pořád nevystoupil. Osobně neřekl ani slovo.“

V minulých dnech mluvili za režim jenotliví členové vlády anebo Assadova osobní mluvčí.

Podle znalců je pravděpodobné, že Bašár Assad v úterní řeči ohlásí další ústupky. Pravděpodobná je obměna vlády, příslib zákona, který uvolní činnost médií, nebo zrušení ústavního dodatku, jenž ustanovuje stranu Baas za vedoucí stranu společnosti a lidu.

Zásahy proti demonstrantům už odsoudily Spojené státy i Evropská unie. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová zároveň výslovně vyloučila, že by USA plánovaly v Sýrii podobnou intervenci jako v Libyi.

Tábor v Ammánu už není
Protirežimní demonstrace, i když v menším měřítku, pokračují také v sousedním Jordánsku. Policie a zastánci režimu v pátek zaútočili na protestní tábor v Ammánu, ve kterém protestovaly asi dva tisíce mladých nezaměstnaných a studentů. Při zásahu byl jeden muž zabit a dalších sto šedesát lidí zraněno.

Pohřbu zemřelého se za policejního doprovodu v neděli zúčastnilo minimálně tisíc lidí. Mezi nimi byli vůdci islamistické opozice, odboráři i členové hnutí Mládež 24. března. Demonstrantům v Jordánsku jde především o demokratizační reformy, přijetí protikorupčních opatření a odchod premiéra.

Sám král Abdulláh II. se k situaci vyslovil v neděli ve starobylém městě Petra, v projevu ke shromáždění kmenových vůdců. Podle agentury AFP mluvil zejména o potřebě národní jednoty a trpělivosti, jelikož příprava žádaných reforem prý už začala.

„Musíme se zdržet jakéhokoliv chování nebo přístupu, který by ohrozil naši jednotu,“ řekl král doslova. „Budeme pokračovat s politickými a ekonomickými reformami, pevně a s nadšením. Není nic, čeho bychom se báli,“ cituje Abdulláha II. jordánská státní agentura.

Krizovaným zosobněním všeho, vůči čemu se protestuje, je v očích jordánských demonstrantů premiér Marúf Bakhít. Zejména mladí Jordánci ho vnímají jako tvrdého armádního důstojníka, který se z principu staví proti požadovaným změnám. Nejžádanější z reforem je pak dle agenturního zpravodajství úprava volebního zákona, jenž nyní přiděluje nepoměrně vyšší počet mandátů oblastem, které obývají režimu nakloněné kmeny.

Bakhít byl králem Abdulláhem jmenován minulý měsíc po první sérii masových protivládních protestů.

A v Jemenu?
V minulých dnech se protestovalo opět i v Jemenu, a to zejména v pátek. Prezident Alí Abdulláh Sálih znovu zopakoval, že se nechce držet u moci za každou cenu. Úřadu se ale prý vzdá jen po dialogu s opozicí, který jediný může dle jeho slov zemi zachránit od zničující občanské války.

„Již jednou jsem to řekl a chci to zdůraznit, že si nepřeji držet moc. Předám ji ale jen do odpovědných rukou,“ prohlásil Sálih doslova v aktuálním rozhovoru pro televizní stanici Al Ababíja, který byl následně převzat i jemenskými státními médii.

Hrozba otevřeného vojenského konfliktu vzrostla v předchozím týdnu, kdy se proti režimu postavilo několik vysoce postavených generálů. Ti slíbili, že jejich jednotky budou chránit protirežimní demonstranty, jichž se minulý týden sešlo v hlavním městě Saná na sto padesát tisíc.

Napjatou situaci v Jemenu dále zvýraznil nedělní incident, při kterém údajní členové Al Káidy napadli a zabili šest vojáků v provincii Maríb na východ od hlavního města. Útok přišel pouze den poté, co jemenské bezpečnostní složky zabily pět členů teroristické organizace v jižní provincii Abján, která je považována za hlavní útočiště organizace v zemi.

Kromě masových protestů a bojů proti Al Káidě se jemenský režim potýká také se separatistickým hnutím na jihu země a občasným šíitským povstáním na severu. Americký ministr obrany Robert Gates se v této souvislosti nechal slyšet, že eventuální pád prezidenta Sáliha nebo jeho nahrazení slabším vůdcem bude znamenat velmi výrazný problém i pro Spojené státy.

„Myslím si, že je to reálná obava, protože ta nejaktivnější a momentálně asi nejagresivnější odnož Al Káidy na Arabském poloostrově útočí právě z Jemenu,“ prohlásil doslova v rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC.

„Jestliže vláda padne anebo bude nahrazena někým slabším, myslím si, že z Jemenu budou přicházet mnohem silnější hrozby. Jde tu o skutečný problém,“ dodal Gates.


Další informace:
The Guardian Syrian clashes leave at least 12 dead as government delays concessions
The Guardian Syrian troops fire teargas at protesters in Deraa
AFP Syria accuses fundamentalists of stirring unrest
AFP No US military action planned on Syria for now: Clinton
AFP Jordan king urges unity after unrest
AFP At least 1,000 attend burial of Jordan protester
AFP Yemen's Saleh urges dialogue to prevent 'civil war'
AFP US says post-Saleh Yemen would pose 'real problem'


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.