Palestinci požádají o svůj stát v pátek 23. září

Petr Jedlička

Podle palestinského ministra zahraničí požádá autonomní správa v OSN jak o plné členství, tak zřejmě i o status nečlenského státu. Na palestinsko-izraelských hranicích mezitím pokračují přípravy na očekávané protesty.

Prezident Palestinské autonomní správy Mahmúd Abbás požádá OSN o přijetí nezávislého palestinského státu do organizace v pátek 23. září. Učiní tak osobně, v rámci vystoupení před Valným shromážděním. Reportérům izraelského deníku Haarec to ve čtvrtek potvrdil palestinský ministr zahraničí Rijád Málkí.

Podle Málkího budou Palestinci nejprve žádat o plné členství, tedy de facto o plnohodnotné uznání. To ale s největší pravděpodobností nezískají. Plné členství by totiž musela schválit Rada bezpečnosti OSN a jeden z jejích stálých členů - Spojené státy - je připraven žádost vetovat.

Proto palestinská reprezentace nejspíše požádá i o přidělení statusu nečlenského státu. O tom hlasuje celé Valné shromáždění, kde má každý ze 193 států jen jeden hlas a kde by mohla uspět.

Status nečlenského státu by palestinským zástupcům umožnil plnohodnotné zapojení do většiny agentur OSN, jako jsou Unesco, Světová zdravotnická organizace či Unicef. Zároveň se jeho přidělením stane z palestinské autonomie formálně stát (byť ne zcela suverénní), jehož podněty musí vážně zabývat i Mezinárodní trestní soud. Status nečlenského státu má nyní například Vatikán.

Valné shromáždění OSN zasedá letos v New Yorku už 13. září. Palestinská otázka se má oficiálně projednávat 20. září, tedy v úterý.

Pro a proti

Dříve uzavřené dohody mezi palestinskou správou a izraelskými vládami skutečně přiznávají Palestincům právo na vlastní stát. Stanovují však, že má být vyhlášen až na základě dohody s Izraelem.

Autonomní správa si od jednostranného vyhlášení státu slibuje silnější pozici v jednáních, jíž chce dle oficiálních vyjádření využít k obnovení mírových rozhovorů. Ty stagnují od minulého jara, převážně zásluhou izraelského plánu na rozšíření osadnických čtvrtí v zabrané části východního Jeruzaléma.

Odpůrci aktu naopak míní, že kladný výsledek hlasování situaci jenom zhorší. Palestinci chtějí stát vyhlásit v hranicích, které by odpovídaly linii příměří z roku 1967. Tyto jsou ale dle tvrzení izraelské vlády nehájitelné a z pohledu Izraele ohrožují jeho bezpečí. Za hranicemi na okupovaném území Západního břehu navíc žije 327 tisíc židovských osadníků. Ti by po uznání de jure ocitli v palestinském státě.

Vláda premiéra Netanjahua se v minulých měsících snažila palestinské zástupce od kroku odradit. Nyní se už spíš zaměřuje na získání co největšího počtu států, jež budou ve Valném shromáždění hlasovat v souladu s jejími zájmy. Sám Netanjahu chce pak 23. září v OSN promluvit.

„Valné shromáždění není místem, kde by se Izraeli obvykle dostávalo férového přijetí. I přesto jsem ale rozhodnut tam říci pravdu,“ uvedl Netanjahu na čtvrteční tiskové konferenci při příležitosti návštěvy premiéra Nečase.

Přijetí Palestiny do OSN jako nezávislého státu podporují jednoznačně všechny arabské země, většina jihoamerických a také Turecko. Proti jsou za stávajících podmínek Spojené státy, Německo, Itálie či Nizozemí.

Proti palestinské žádosti chce ve Valném shromáždění hlasovat i Česká republika. Opoziční ČSSD nicméně ústy Lubomíra Zaorálka příslušné rozhodnutí vlády kritizuje. Podle stínového ministra zahraničí by Palestina měla dostat podobnou šanci jako Izrael v roce 1947.

Přípravy pokračují

Různé palestinské organizace plánují na den hlasování protestní průvody ke sporným hranicím. Největší z nich — tzv. Palestina 194 — se má vydat z Ramalláhu do Jeruzaléma. Izraelská armáda (IDF) proto již několik týdnů trénuje na zvládání případných násilnosti. Dle zjištění Haarecu z konce srpna se jejího výcviku účastní i osadníci.

Hlídky izraelské armády v hraničním pásmu mají jinak být od začátku příštího týdne navýšeny o pětinu. K dispozici budou i zálohy, které umožní počet vojáků zdvojnásobit. Ve zvláštním pohotovostním režimu budou od pondělí fungovat také izraelské úřady.

Zásobovací centrála IDF dále osadnickou bezpečnostní služby vybavila slzným plynem, omračujícími granáty a dalšími prostředky na zvládání agresivních davů. Nákup podobného zboží také na začátku září povolila palestinské policii.

Jak zástupci IDF, tak velitelé palestinské policie pro tisk uvádějí, že se pokusí v maximální možné míře předejít násilí. Armádní materiály, na které Haarec upozornil před dvěma týdny, však opravňují obránce osad i ke střelbě do nohou, pokud se demonstranti přiblíží příliš blízko.

Podle zpráv Haarecu z izraelské kontrarozvědky Šin Bet hrozí v souvislosti s protesty i útoky na mešity či palestinská srocení, které údajně plánují izraelské krajně pravicové skupiny .

Další informace:

Haarec Palestinians: We will seek full UN membership on September 23

Haarec Israel okays PA's acquisition of anti-riot gear ahead of UN vote

Haarec Netanyahu to address UN on day Palestinians submit statehood bid

BBC News Turkish PM Erdogan pushes Palestinian statehood

ČTK Podle ČSSD by měla být Praha vstřícná k přijetí Palestiny do OSN