Šidítko konspiračních teorií

Michael Hauser

Konspirační teorie odhalují, že chaotičnost a nestabilita dnešní globální reality je jenom zdánlivá a ve skutečnosti se za tím vším skrývá skupina světovládců. Proto jsou tak přitažlivé.

V kterém okamžiku se začnou šířit „Protokoly siónských mudrců“ a jiné konspirační teorie? Vždy tu samozřejmě jsou lidé, kteří se těmito dokumenty vážně zabývají, ale občas přijde doba, v níž se mění jejich význam. Už to není záležitost blouznivců, nýbrž konspirační teorie se nabízejí jako logický výklad dění okolo nás. A tak se dnes objevují spekulace spojené se schůzkami mocných mužů a vlivných teoretiků v Bilderbergu nebo teorie Nového světového řádu. Podle této teorie je tu nepočetná mezinárodní skupina elity, která kontroluje a ovlivňuje vlády, ekonomiku a média v globálním měřítku. Jako svého nástroje používá centrální bankovnictví, kam patří především americký Federální rezervní systém (FED). Kontroluje hlavní nadnárodní a globální organizace, jako je Evropská unie, Světová banka, Mezinárodní měnový fond.

V dokumentu Zeitgeist, který na internetu shlédlo několik milionů lidí a který vyvolal vznik stejnojmenného hnutí působícího v několika desítkách zemí, se nám rovnou říká: „Za královským trůnem stojí něco většího, než je král sám. Světu vládne někdo úplně jiný, než si myslí lidé, kteří nevidí za oponu…Centralizovaná světová ekonomika, kde každý pohyb a každá transakce jsou sledovány, monitorovány, a lidé nemají žádná práva.

Nejneuvěřitelnější aspekt toho celého je, že tyto totalitní prvky nebudou lidem vnuceny. Lidé je budou sami chtít.“ Tento spolek světovládců údajně stojí i za teroristickými útoky z 11.září 2001. Tehdy měl použít taktiku „falešné vlajky“ („false flag“), tedy angažovat islámské fundamentalisty, a tím získat veřejnost pro boj s terorismem a ospravedlnit invazi do Afgánistánu a Iráku. V příručce zeitgeistového aktivisty se pak tvrdí: „faktem je, že tradiční politický aktivismus nikam nevede. Establishment se stal příliš schopným v kontrole tradičně zaměřeného nesouhlasu.“

Proč jsou tyto teorii tak působivé? Svou přitažlivost jistě mají i proto, že se jasně vymezují proti establishmentu, nadvládě kapitalismu, „monetárnímu zaměstnaneckému systému“, a tvoří tak radikální pozici. Zároveň podávají určité vysvětlení toho, proč tradiční politický aktivismus selhává (aktivisté používající zavedené prostředky politického boje nemají proti skutečným vládcům světa nejmenší šanci. Pouhé demonstrace nebo stávky nemohou prolomit hradby systému, v němž jsou všechny mocenské nástroje, od bank po média, kontrolovány z jednoho centra.)

Ale hlavní je, že tyto konspirační teorie nám vykreslují obraz současného světa, který má pevný střed. Už nejsme ve světě, jenž působí jako proměnlivá síť bez pevného mocenského centra, jak jej popisují Hardt a Negri v knize Impérium. Dnešní realita už není to, co Slavoj Žižek nazývá lacanovským pojmem „ne-vše“, realita, které vždy něco chybí, aby z ní byl vnitřně soudržný celek. Nebo Badiou, který tvrdí, že dnes už vůbec nežijeme ve „světě“ jako určitém uspořádaném prostoru. Globální kapitál či monetární abstrakce uvedly do pohybu všechny prvky a nevytvářejí z nich nějaký nový svět, nýbrž vyvolávají pouze jejich nekonečný a bezesmyslný pohyb.

Konspirační teorie provádějí „odhalení“. Odhalují, že chaotičnost a nestabilita dnešní globální reality je jenom zdánlivá. Ve skutečnosti se za tím vším skrývá skupina světovládců. Je to skupina natolik mocná, že své zájmy a vize dokáže globálně prosazovat. A třebas nastala ekonomická krize, nestane se z ní lavina. I tato krize je nějak skrytě řízená a nezpůsobí nic, co by už předem nebylo v plánu mocných.

Konspirační teorie a dokumenty jako Zeitgeist vlastně říkají, že současný kapitalismus je organizovaný, i když tajně, a že mu vládne nějaké centrum. Žižek tyto představy vysvětluje tak, že když se rozpadl velký Druhý (obecně přijímaný řád významů, příkazů, symbolů), objeví se Druhý Druhého, fantasma, že je tu neviditelná moc, která v skrytu tahá za nitky. Naše vnímání reality tím znovu nabývá ztracenou celistvost. V záplavě nepřehledných pohybů a nevyzpytatelných změn vzniká ucelený obraz světa, v němž kdosi pevně vládne.

Mnohem těžší je přijmout představu, že dnešní globální kapitalismu žádné řídící centrum nemá a nikdo jej neovládá. Je jako rozjetý vlak, který nemá brzdy, jak kapitalismus kdysi nazval Walter Benjamin. Představa skýtající na druhou stranu jistou naději. Jednou může nastat situace, v níž se nahromadí tolik rozporů, že to vyvolá sociální a politickou explozi. A ta neskončí v chaosu, nýbrž z ní vzejde nový politický a sociální systém, v němž se konspirační teorie stanou něčím obskurním.

O konspiračních teoriích se bude diskutovat v Pražské škole alternativ, 5. 9. 2011, 18.00, Café V lese, Krymská 12, Praha 10 — Vršovice.

Vystoupí Michael Hauser (Socialistický kruh), Daniel Solis (Alternativa Zdola), Vladimír Prorok (politolog), moderuje: Jiří Silný (Ekumenická akademie Praha).

    Diskuse
    September 3, 2011 v 6.41
    Spousta lidí není schopna vyrovnat se s představou, že to všechno nemá vlastně vůbec nikdo pod kontrolou (např. krizi). Je to podobné, jako na přelomu středověku a novověku se začala ukazovat nepravdivost tradičních kosmologických představ. Lidé propadali hrůze a panice, když zjistili, že žijeme na kouli, která se nikým neřízená řítí prázdným prostorem, kde není nahoře ani dole.
    MT
    September 5, 2011 v 6.54
    " ...Spousta lidí není schopna vyrovnat se s představou, že to všechno nemá vlastně vůbec nikdo pod kontrolou (např. krizi). "

    To máte tedy rozhodně pravdu.

    Někdy mi to připadá jako kdyby to byla hluboce lidská vlastnost, patřící k psychologickéí výbavě člověka - aspoň jako sklon k tomuto ...

    SH
    October 11, 2011 v 13.39
    Trochu jinak.
    Konspirační hypotézy mají jedinou chybu, personifikují. Ovšem nikdo nemůže popřít minimálně dvě skutečnosti. Za prvé: Superboháči existují a jejich vliv na vlády jednotlivých států, ale i na soustátí je nepopiratelný. Za druhé: Představitelé nejvlivnějších lidských skupin se prokazatelně scházejí, minimálně v Davosu. Pro mne z toho plyne, že při těch seancích se nebaví o ženských a chlastu, ale o metodách jak si udržet svou nadvládu. Už v roce 1991 jsem jako odborový funkcionář veřejně napsal, že význam Marxova hesla „proletáři všech zemí spojte se“ nejlépe pochopili jejich protivníci. Měli to totiž mnohem snadnější, je jich mnohonásobně méně a navíc mluví už dokonce stejným jazykem, angličtinou.
    JP
    May 25, 2018 v 13.37
    Konspirační teorie a pět stupňů poznání
    Před časem jsem napsal text s velice podobnou tématikou, jakou se zde svého času zabýval M. Hauser.

    Redakce o tento můj text neprojevila zájem; proto zde - v souvislosti s jinou běžící diskusí ("Karl Marx nebyl křesťanským demokratem") zanechávám alespoň link na něj:

    http://jopol68.npage.de/konspiracniteorie.html
    May 25, 2018 v 16.14
    Mně článek o konspiračních teoriích
    DR otisklo. Bylo to v době, kdy se to v jimi v diskuzích DR jen hemžilo a objevovaly se i v článcích. Velký zájem tehdy nevzbudil, ale doba, kdy DR otevřel stavidla ruské propagandě, naštěstí skončila.

    http://denikreferendum.cz/clanek/17681-sila-konspiracnich-teorii

    Ani Michael Hauser v roce 2011 ani pan Poláček se nezmiňují o tom, že za konspirační teorií bývá silný mocenský hráč bez jehož podpory vyšumí, například za PROTOKOLY byla carská ochranka a za jejich znovuoživením v nedávné době u nás také ruské zájmy.
    JN
    May 25, 2018 v 16.22
    Souhlasím s autorem, že konspirační teorie jsou samozřejmě nesmysly,
    které vymýšlí zlý Satan, aby poštval lidi proti sobě a aby tak nad světem zavládlo zlo. :-) :-) :-(
    JN
    May 25, 2018 v 16.27
    Je to spor o víru ve zlo.
    Proč něco nemůže nějak být?

    Protože by to připomínalo "konspirační teorie", a ty jsou, jak známo, blbost.
    May 25, 2018 v 18.30
    Pane Kubičko, ten váš text není tak filosofický jako text pana Poláčka. Proto ho asi otiskli, kdežto ten jeho ne.
    IH
    May 25, 2018 v 19.28
    Ad Konspirační teorie
    Konspirační teorie jsou moderní obdobou a nástupcem fámy. Jako součást tohoto světa mají svou nabídkovou a poptávkovou stranu. Musí být atraktivní, jednoduché, úderné, tak akorát absurdní, aby o ně byl zájem. Nabízející získá v ideálním případě pocit uspokojení, že jeho výtvor (výmysl) se šíří a že události a poměry budou častěji vykládány, jak se jemu líbí. U šiřitelů konspiračních teorií se očekává ztotožnění, či aspoň přihlášení se k nim, trocha snahy se zalíbit a službičkovat. Je to taková MLM záležitost. Podobně jako v případě klasické fámy není ovšem nutné, aby většina šiřitelů nabízené teorii věřila. Stačí, že chtějí být užiteční, zajímaví, komunikativní. Konzumenti a šiřitelé mají prostě, pokud možno, jedno být. Mají podrývat a znehodnocovat věrohodnější výklady, jež se nabízejí. Jestliže jsem napsal, že konspirační teorie lidé v nejlepším případě formulují a zveřejňují z vlastního, nezištného popudu, pak z toho ovšem vyplývá opak v případech zbývajících.

    Někdy konspirační teorie nenápadně přecházejí v zábavu a zase zpět . (Neexistující přistání Apolla na Měsíci, či pitvání ufonů z Roswellu budiž uvedeny za všechny). Konspirační teorie leckdy živí i zdánlivá nudnost skutečného světa.

    Zjišťovat, zda lidé konspiračním teoriím věří, nemá smysl.
    JN
    May 25, 2018 v 20.38
    Označení "konspirační teorie" jako velmi primitivní diskreditační nástroj
    Pokud článek pouze posiluje obecně známý a dobře fungující nástroj k diskreditaci jakýchkoliv protinázorů (které je - ze subjektivního hlediska - možno kdykoliv označit za "konspirační teorie"), je to na Michaela Hausera opravdu trochu slabé.

    Pokud autor nestanoví nějaká objektivní kritéria toho, co je konspirační teorie, nebylo by vlastně velkým problémem označit za konspirační teorii třeba i marxismus, pokud bychom chtěli nadobro znemožnit jeho stoupence.
    Vždyť i marxismus (ze svého hlediska) odkrývá utajené organizované zlo.

    Jak ale připomněl pan Kubička, za vypouštěním konspiračních teorií (například "Protokoly siónských mudrců") stojí často silný mocenský hráč, který jedná promyšleně, tedy vlastně konspiračně :-)

    Tak třeba za těmi Protokoly byly ruské zájmy, za marxismem v době 1. světové války a bolševické revoluce byl německý zájem.

    Jaký je tedy rozdíl mezi tím, zda za všechno zlo ve světě mohou v jednom případě Židé a ve druhém případě kapitalisté?
    JN
    May 25, 2018 v 21.04
    Konspirační teorie musí být šitá na míru.
    Protokoly siónských mudrců jsou pro primitivní blbce, marxismus zase pro intelektuály.
    May 25, 2018 v 21.20
    Proč marxismus? Marxisté přece v dějinách žádnou konspiraci nevidí. Pokud vím, tak konspirační teorie vysvětlují historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů. Zastánci konspiračních teorií obvykle tvrdí, že touto skupinou jsou vlády, tajné služby, mocné korporace nebo mezinárodní organizace, tajné spolky, představitelé určitých národů či náboženství nebo i mimozemské civilizace.
    May 25, 2018 v 21.26
    Myslím si, že Hauser má v podstatě pravdu. Lidé přestávají rozumět tomu, co se vlastně ve světě děje (což narušuje jejich vnitřní klid) a tak snadno podléhají jednoduchým vysvětlením.
    Ovšem neznamená to, že by se reálně nedělo vůbec nic, co se konspiračním teoriím podobá.
    Jak se někdy říká: To, že jsi paranoidní, ještě neznamená, že po tobě nejdou.
    JN
    May 26, 2018 v 1.26
    Konspirační teorie v roce 1946:
    A: "Sovětský svaz chce ovládnout svět. Představuje velké nebezpečí. Je třeba se mít před jeho vlivem na pozoru a být velmi ostražitý."

    B: "Vy jste úplný blázen, člověče. Kdo by věřil vašim hloupým konspiračním teoriím? Byl to naopak právě Sovětský svaz, kdo zachránil svět před vládou barbarů!"

    May 26, 2018 v 9.25
    Síla konspiračních teorií
    Máme tady zastoupeny tři hypotézy o funkci konspiračních teorií a) jsou vysvětlením světa – Michael Hauser, Josef Poláček b)mají vysokou zábavní hodnotu díky své jednoduchosti a bizarnosti, na pravdivosti šiřitelům nezáleží – pan Horák b) slouží mocenským zájmům – já.

    Ty hypotézy se nevylučují, nebo jen do jisté míry ta první s druhou. Například pan Poláček píše: „anonymní pisatel s nejhlubším vnitřním přesvědčením události tohoto světa vysvětluje...“ Z publikovaného textu se nedá jasně určit, jaké má pisatel vnitřní přesvědčení, důvody, proč někdo konspirační teorie hájí a šíří můžou být různé, například se zdá, že zatímco Ron Hubbard své vlastní mytologii nevěřil, a šlo mu prostě o peníze a moc, četní řadoví scientologové ji asi berou velmi vážně.

    V tom článku, na který jsem zde odkazoval, píšu o tom, že konspirační teorie se nedají vyvrátit:

    „Představa, že zásadní společenské události jsou řízeny podle předem daného tajného plánu, dává konspiračním teoriím neobyčejnou sílu. Dokážou vysvětlit složité dění elegantně pomocí omezeného množství základních postulátů (mají velkou explanační sílu ve smyslu Noama Chomského). Nedají se vyvrátit, protože dokážou vysvětlit i fakta, která zdánlivě svědčí proti nim. Nelze proti nim argumentovat odkazem na „obvykle dobře informované zdroje“, protože ty zdroje jsou součástí konspirace.“

    Dopad konspiračních teorií je více v tom, že možnost poznání zpochybňují, než v tom, že by nějaké nepochybné přinášely. Vyvrátit se nedá nic, tak proč bychom nehlásali to, se nám líbí, ať už proto, že je to zábavné nebo proto, že nám to politicky či emočně konvenuje.
    May 26, 2018 v 11.00
    Já si myslím, že určitě je za tím i to mizení "velkého Druhého", tedy ten (postmoderní) rozpad společně sdílených hodnot, společného světa, rozpad důvěry. Jenže ten rozpad společného světa není důsledkem konspiračních teorií. Ty jsou jenom jeho průvodním jevem.
    Poslední etapa cesty Západu....
    O té "poslední etapě" nedávno napsal papež:
    „Takzvaně postmoderní situace, poslední či téměř poslední etapa cesty Západu, připomíná tak trochu osud ztroskotanců, kteří se snaží postavit prám,“ konstatoval František ke stavu společnosti v Evropě. Jak dodal, za této situace „absolutní identifikace západní kultury s křesťanstvím už nedává smysl“. Nicméně otázka zní jinak, pokračoval: „Má křesťanství vnitřní sílu k obnově ve své evangelijní přirozenosti na základě radostné zprávy o Kristu pro nás ukřižovaném a zmrtvýchvstalém?“ –„ Samozřejmě že ano!“ – odpovídá papež s poukazem na mnoho tragických období v dějinách, ze kterých vyvedl lidstvo hlas „proroků nadšených pro pravdu a smysl života“ a kteří jsou také dnes kompasem pro ztroskotance naší doby. V závěru svého rozhovoru pro deník L´Eco di Bergamo se papež František přihlásil k názorům těch myslitelů a teologů, kteří tvrdí, že křesťanství budoucnosti bude buď konkrétněji katolické, univerzální a eklesiální s respektem k různým kulturám a stále větším důrazem na charitu a nasazení za spravedlnost a mír – nebo nebude vůbec".
    ( http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27709 )
    JN
    May 26, 2018 v 11.19
    Michael Hauser v tomto článku používá označení "konspirační teorie" i pro to, co je jen v rozporu s jeho vlastním názorem,
    co se mu prostě jen nelíbí, ale jinak s tím věcně nijak nepolemizuje.

    Takto onálepkované názory mnohdy jen velmi obtížně splňují to pracovní kritérium paní Hájkové pro konspirační teorie, totiž aby "vysvětlovaly historické nebo současné události jako výsledek tajného spiknutí skupiny mocných činitelů".

    Jde prostě jen o diskreditaci odlišných názorů nálepkou "konspirační teorie".

    --------------------------------

    Zkoumejme například, zda existuje souvislost mezi současným (sebevražedným) ekonomickým vývojem a podobou finančního systému.

    Michael Hauser však prohlásí, že podléháme konspirační teorii, když nám nějaká taková možnost vůbec přijde na mysl a odchylujeme se tím od jeho (Hauserova) správného názoru.
    JP
    May 26, 2018 v 11.49
    Paní Hájková, neubráním se určité uštěpačnosti: z určitého hlediska by za "konspirační teorii" mohlo platit samotné křesťanství - neboť za všechno zlo na tomto světě může nakonec jeden jediný konspirátor, totiž ďábel!...
    May 26, 2018 v 11.49
    Já nevím, co konkrétně Michael Hauser v článku nazývá konspirační teorií a co jí podle vás není, pane Nusharte. To jsem nějak nepochopila. Nemám teď čas článek podrobně studovat. Ale konspirační teorie určitě existují. Já považuji za konspirační teorii každé vysvětlení, které se mně osobně jeví jako nereálné či dokonce bizarní. Ale pochopitelně, nikdy nic není stoprocentní. Jak se říká: "Na každém šprochu může být pravdy trochu".
    JP
    May 26, 2018 v 11.53
    Také jsem se na toto chtěl pana Nusharta zeptat: kde v tom Hauserově článku spatřujete nějaký doklad pro Vaše tvrzení, že on jako "konspirační" nálepkuje všechno, co odporuje jemu vlastnímu názoru?

    Hauser naprosto jasně píše, že "konspirační" jsou ty teorie, které tvrdí, že současný kapitalismus nepůsobí jenom sám sebou, tedy ze své vlastní přirozenosti, nýbrž že za jeho negativními stránkami stojí jakási tajuplná skupina spiklenců.
    May 26, 2018 v 12.02
    Panu Poláčkovi
    Jenže křesťanství netvrdí, že je to tak jednoduché (za všechno může jen ďábel). Netvrdí přece, že by člověk vůbec za nic špatného nemohl.
    JP
    May 26, 2018 v 12.58
    Konspirační teorie a systém
    Já ale musím začít tím, že musím vysvětlit důvody, proč jsem ten elaborát s názvem "Konspirační teorie" vlastně sepsal.

    K tomu počinu mě přivedly ve více či méně pravidelných odstupech se vracející - a s nemalým emocionálním potenciálem vedené - diskuse o tom, zda společnost (a její politická organizace) je či není "systém". (Konspirační teorie tedy nebyla vlastním předmětem mého zájmu, nýbrž jenom jakousi vstupní branou k tématu obecnějšímu.)

    Ten "prosystémový" náhled (jehož jsem sám zastáncem) vychází z toho, že společnost (a tedy veškeré společensko-politické procesy a proudění) je sama o sobě o b j e k t i v n ě jsoucí entita; tedy vnitřně provázaný celek, který neexistuje jenom nějak živelně, nýbrž má svou relativně pevnou vnitřní strukturu, kterou není možno libovolně měnit. To jest: nemůže ji libovolně měnit sám člověk, který je v těchto strukturách usazen, a je jimi do značné míry determinován.

    K a ž d ý člověk je vsazen do tohoto celku, do tohoto "systému"; ale ne každý si to dokáže uvědomit. Nedokáže si uvědomit, vůbec nějak vizuálně představit celý ten komplex všemožných (a mnohdy skrytých) společenských struktur, procesů, vzájemného působení; a proto se tak mnoho lidí snaží to všechno si zjednodušit na ten obraz, že nakonec přece za vším stojí lidé, jako jednající subjekty. A tedy "konspirátoři".

    Obecná představa fungování společnosti víceméně osciluje mezi tím prvním a druhým stupněm: tedy mezi čirou subjektivitou, a mezi institucionalismem.

    Jak jsem v textu napsal, klasický politolog sice dokáže vidět určité instituční struktury; ale nedokáže vidět už dále, a tak i u něj nakonec charakter těchto struktur, těchto institucí záleží výhradně do dobré (či špatné) vůli lidí. Ale ani erudovaný politolog nedokáže (většinou) vůbec spatřit ty struktury vyššího řádu; a nedokáže proto pochopit, že pokud je zapotřebí nějakých zásadnějších (pozitivních) změn, nevystačí se s apely na dobrou vůli účastníků, nýbrž že je nutno cíleně změnit charakter a působení těch hlubších rovin působení.

    A - a vlastně tohle bylo hlavním cílem mé analýzy - chtěl jsem poukázat na to, že každý vyšší stupeň těchto působících faktorů je možno poznat a vůbec spatřit jenom tehdy, když si k tomu dotyčný vypracuje odpovídající, principiálně novou zkušenost. Pouhá znalost určitých teorií nestačí; ta je pouze abstraktní, ta nepodává žádný plastický obraz. Je nutno si danou záležitost znovu a znovu "osahávat", v jejím bytí, v jejím působení - a teprve potom se mohou před vnitřním zrakem vynořit obrysy nového světa.

    Ještě znovu k těm politologům (to jest, to samé platí analogicky o všech kdo mají nějakou fundovanější znalost politických reálií): oni samozřejmě mají svou odbornou znalost určitých politických struktur, a tak velice snadno propadají iluzi (anebo přímo hybris?..), že o fungování politiky a státu a celé společnosti toho přece vědí dost. A vůbec si nedokáží představit, jak daleká je ještě cesta k pravému poznání těch dalších a hlubších entit a faktorů určujících naše společenské, ekonomické a politické bytí.
    JP
    May 26, 2018 v 13.04
    Člověk, nebo ďábel?
    To je sice pravda, paní Hájková (a přesně tuhle námitku jsem očekával) - tedy že podle křesťanství vinu na své špatnosti nese (také) samotný člověk.

    Jenže: na počátku všeho zla jak známo stojí had; a had je ďábel.

    Takže nebýt ďábla (a jeho zlovolného úsilí škodit božímu dílu), nebylo by tedy zřejmě nic špatného na tomto světě.
    JP
    May 26, 2018 v 13.13
    Pan Kubička: ten Váš tehdejší text o konspiračních teoriích zůstal bez odezvy proto, protože se k dané věci prakticky nic dalšího nedá připojit.

    Měl jste samozřejmě pravdu s tím, že za leckterými konspiračními teoriemi stojí ty či ony zájmy; ale tím je vyřčeno všechno, a není co k tomu dodat.

    Ovšem, v určitém smyslu by toto Vaše konstatování mohlo vést ke zcela nečekaným důsledkům: kdyby se totiž pojalo jako tvrzení, že za (všemi) konspiračními teorii stojí něčí zájmy (a tedy něčí skrytá ruka) - pak by to svým způsobem samo bylo konspirační teorií... ;-)
    JP
    May 26, 2018 v 13.21
    Za všechno můžou kapitalisté?
    Nutno přiznat, tady pan Nushart nemá tak docela nepravdu.

    Na jedné straně samozřejmě marxismus jako takový je vším jiným, nežli konspirační teorií; přesně naopak je to nejvlastnější podstatou a specifikem marxismu, že za jednáním lidí vidí objektivně existující dějinné a společenské procesy.

    Na straně druhé je ovšem nepopiratelný fakt, že v reálné praxi komunistického hnutí ta původní marxistická myšlenka skutečně namnoze zdegenerovala v tu konspirační formu, tedy v tom uvedeném smyslu že "za všechno můžou kapitalisté". Což pak už přímou cestou vede k (naprosto antimarxistické) představě, že tedy postačí odstranit (či přímo fyzicky zlikvidovat) všechny kapitalisty, a už nám tu hned propukne ten zářný svět komunismu.

    Což je jenom dalším dokladem mé centrální téze, jak dalece je člověk polapen v subjektivizujícím výkladu veškerého dění - tak dalece, že tomu subjektivistickému výkladu podléhají i ti, kteří jsou zastáncem ideje, která ve skutečnosti tvrdí naprostý opak.
    May 26, 2018 v 13.56
    Já si myslím, že Marx by ten Benjaminův názor o tom, že kapitalismus je rozjetý vlak, jehož cesta nevede nikam, naprosto odmítl. Myslím si, že kapitalisty ani nepovažoval za zlé nebo za dobré. To neřešil. Proč taky, když morálka byla podle něj třídní?
    Zdá se mi ovšem, že pan Nushart za "marxismus" považuje kdejakou myšlenku, se kterou kdy přišel minulý režim.
    Ale to je jedno, nehodlám to víc rozpitvávat.

    Ještě jsem chtěla upozornit na to, že konspiračními teoriemi se mimo jiné zabývá také Sisyfos. Ale nezabývá se těmi politickými (aspoň mám ten dojem), nýbrž za konspirační teorie nejčastěji považuje alternativní medicínu a různé nauky s ní spojené. To jen tak pro zajímavost.
    May 26, 2018 v 15.37
    Kdo za co může - panu Poláčkovi
    V Listu Římanům řeší Pavel podobný problém: Člověk, který přijímá Zákon (tak, že s ním souhlasí), stejně i pak hřeší. A potom může tvrdit: Já vlastně za nic nemůžu, vždyť zákon je dobrý a já s ním přece souhlasím. Ale moje přirozenost je hříšná, žije ve mně hřích. Tak s tím nemůžu nic dělat...
    Aby byl člověk skutečně dobrý, musí mít (Ježíšův) zákon v srdci, nejlépe tak, aby nemusel nijak dlouho přemýšlet, co je dobré a co zlé. Ježíšovým zákonem je, jak víme, láska. Má-li člověk v sobě lásku, pak nebude dělat nic zlého. Ďábel mu ovšem škodit může - třeba tím, že mu způsobuje utrpení.
    HZ
    May 26, 2018 v 19.57
    Pan Poláček napsal:
    ".... kdyby se totiž pojalo jako tvrzení, že za (všemi) konspiračními teorii stojí něčí zájmy (a tedy něčí skrytá ruka) - pak by to svým způsobem samo bylo konspirační teorií... ;-)"
    Za jednotlivými konspiračními teoriemi podle mne bývá častěji konkrétní / mnohdy přesvědčivě dohledaný/ činitel s konkrétním, z logiky věci vyplývajícím zájmem, než jakási skrytá ruka s neurčitými záměry.
    JN
    May 27, 2018 v 0.46
    Odpověď paní Hájkové a panu Poláčkovi (konspirační teorie jako nálepka)
    Je možné, že jsem Michaelu Hauserovi úplně neporozuměl - on totiž charakter těch konspiračních teorií, proti kterým se vymezuje, nijak přesně nespecifikuje a spíše se - podle mého názoru - rozhořčuje "nad hloupostí lidstva" (což zase naopak - musím se přiznat - popouzí mne a je to tedy možná i důvodem k mé popudlivé reakci).

    Žádnou "teorii Nového světového řádu", kterou zde Hauser zmiňuje (kromě tedy té teorie komunismu - což měl být také nový světový řád), neznám.

    Je ale například následující Hauserův popis typické konspirační teorie v nějakém rozporu s popisem korporátního kapitalismu z pera současného marxisty?

    "Podle této teorie je tu nepočetná mezinárodní skupina elity, která kontroluje a ovlivňuje vlády, ekonomiku a média v globálním měřítku..."

    Svět samozřejmě (zatím:-) není řízen z jednoho centra, je multipolární, ale je prostě nesporným faktem, že právě proglobalizační (a také i marxistická) část levice o takovýto svět, který by byl řízen z jednoho centra, sama usiluje. A není to nic tajného, vždyť (údajná) potřeba nadnárodních politických struktur, které by (údajně) měly zkrotit nadnárodní kapitál, je proglobalizační marxistickou levicí veřejně deklarována. Na toto téma v minulosti vyšlo v DR několik článků.

    Co je tedy vlastně podle Michaela Hausera na takovémto pouhém vzetí na vědomí těchto veřejně deklarovaných cílů proglobalistické levice za "konspirační teorii"?
    May 27, 2018 v 6.08
    Já mám takový pocit, pane Nusharte, že vy máte pocit, jako by se Hauser nějak vymezoval vůči vám, popřípadě vůči vašemu chápání světa. Přitom jemu jde podle mého názoru o to, ukázat, že konspirační teorie (čili všelijaké ty "svépomocné" a svérázné výklady světa) jsou průvodním znakem rozpadajícího se řádu. Ani proti nim nemíní nějak bojovat.
    Co podle vás, prosím vás, znamená "řídit svět z jednoho centra"? Znamená to přímou diktaturu? Nebo nepřímé zákulisní ovlivňování? Je to vláda politická hospodářská nebo ideologická? Nebo vše dohromady? Řídili podle vás takto (z jednoho centra) komunisté východní blok nebo se o to aspoň pokoušeli? Neukázalo se snad, že to nejde? Myslíte si, že to dnes chce někdo zopakovat?
    Já nemám pocit, že by Hauser patřil k nějaké organizované skupině neomarxistů, která se údajně snaží ovládnout svět a řídit ho z jednoho centra. A skupina, která by nebyla organizovaná a jednotná, by těžko mohla takto svět byť nakrátko ovládat.
    Vy připisujete jakýmsi "neomarxistům" jakési stejné cíle a vlastnosti. Já naopak vidím, jak jsou ti lidé, kteří takto dnes bývají označováni, úplně rozdílní. Vůbec by se neshodli, natož aby mohli někoho ovládat.
    Jinak pochopitelně netvrdím, že Hauser má ve všem pravdu. Jenom mám o něm jinou představu, než o něm asi máte vy. Moje představa o Hauserovi je o trochu jasnější než moje představa například o vás. Ale mohu se mýlit, samozřejmě.
    JN
    May 27, 2018 v 8.47
    Zatím jen krátce.
    Z důvodu určitých nepříjemných konotací slova "neomarxistický" bych raději v tomto případě používal "proglobalizační", klidně i "proglobalizační z marxistických pozic".
    JN
    May 27, 2018 v 9.00
    Z téhož důvodu bych z Houserovy citované charakteristiky konspiračních teorií
    vypustil slovo "elity".
    May 27, 2018 v 10.14
    Já jsem nedávno slyšela teorii, kterou bych mohla taky označit za konspirační, protože v ní figuruje určitá skupina lidí, kteří řídí světový vývoj. Prý jakýsi "globální prediktor", pokud si dobře vzpomínám na ten termín. Dokonce prý rozhodují o výsledcích voleb tu či tam. Respektive, jsou schopni zajistit (všelijakým zákulisním jednáním), aby volby vyhrál ten, koho chtějí mít na vedoucí pozici - např. Trump nebo Putin. I další věci mohou takto zákulisně způsobit.
    Netvrdím, že to vůbec nemůže být pravda. Možná na tom něco je. Jestli tomu rozumím, tak vy se asi domníváte, že určití lidé se mohou pokusit řídit svět nikoliv zákulisně, ale přímo, legálně, jakožto "světová vláda". Je to tak?
    Zatím tady máme jen světovou ekonomiku, nikoliv světový stát a světovou vládu (ne že by po nich nikdo netoužil). Ke světové ekonomice však podle Marxovy teorie kapitalismus zcela zákonitě spěje. Hledá si nové prostory, nové trhy, nová odbytiště... A odstraňuje překážky, které mu v tom brání. Čili Marx by nevěřil, že vývoj někdo záměrně řídí. I když se ten někdo může snažit to dění ovlivňovat.
    May 27, 2018 v 10.38
    A ještě k tomu konspiračnímu či zákulisnímu jednání a ovlivňování: Já jsem se před časem dověděla, že konspiračně byl založen vlastně i ProAlt (jehož jsem se později stala členkou). Dověděla jsem se to prakticky až po jeho rozpadu. Ti, kdo ho založili, z něj krátce na to vystoupili (zřejmě se domnívali, že se stali jakýmsi "prvotním hybatelem" a dál že to už nějak pojede samo). Jenže nejelo.
    Mě tahle zkušenost utvrdila v názoru, že pokud něco nevznikne spontánně, protože pro to uzrál čas, tak se to ani neudrží. K tomu samozřejmě musím věřit, že čas nějakým způsobem "zraje".
    JP
    May 27, 2018 v 11.22
    Co je konspirační?
    Ten základní rozdíl, pane Nusharte, je v tom, že když prohlásím že tento svět je fakticky ovládán a řízen mocenskou skupinou nadnárodně působících (super)kapitalistů, pak takovéto tvrzení může být sice hrubě redukcionistické až vulgarizující (v technickém slova smyslu) - nicméně má stále ještě racionální základ. Že jsou zde určitá kapitálová centra je nesporné, že moc peněz znamená i reálnou moc asi také - a že by tito kapitáloví megavlastníci mohli mít zcela konkrétní zájem na tom ovládat svět ve svém smyslu a ve svůj prospěch, to je také docela logické.

    Zatímco když prohlásím něco v tom smyslu (jak zmínila paní Hájková): "Všechno politické dění na tomto světě je řízeno nějakou tajemnou, skrytou skupinou spiklenců, kteří manipulují i výsledky voleb, kteří ještě dávno za časů komunismu určili že prezidentem bude Havel" atd.atd. - pak je to prostě magořina. A tedy "konspirační teorie" v onom specifickém smyslu, v jakém je tu projednávána.
    JP
    May 27, 2018 v 11.35
    Jsou konspirační teorie cíleně řízeny?
    ...Anebo je takovéto tvrzení samo konspirační teorií?

    To není tak zcela snadná otázka, paní Zemanová. Ono asi bude záležet na tom, kterým směrem se díváme.

    Já musím přiznat, že ty "informační" servery které jsou obvykle s těmito konspiračními teoriemi dávány do spojitosti (a které jsou pravděpodobně skutečně do nemalé části či zcela řízeny či přinejmenším ovlivňovány zcela specifickými subjekty se zcela určitými zájmy) - tak že já takovéto servery nesleduji.

    Já osobně mám zkušenost spíše s "magořinou prostou"; kdy lidé tvrdí s naprosto vážnou tváří i ty nejšílenější nesmysly, ačkoli je za to nikdo neplatí a nikdo je k tomu nenutí.

    Ostatně: to že ti tvůrci těch konspiračních teorií v tom prvém smyslu jsou určitým způsobem manipulování a třeba i placeni - to ještě zdaleka neznamená, že oni sami tomu (alespoň zčásti) nevěří.

    Je samozřejmě možné že část z nich to dělá z čirého cynismu, prostě podle hesla "jedno co píšu, hlavně když za to dostanu zaplaceno"; ale dá se soudit že přinejmenším velká část z nich se k něčemu takovému připojí proto že sami jsou už příslušným způsobem vnitřně nastaveni.
    JN
    May 27, 2018 v 11.49
    To jste mě, paní Hájková, inspirovala k zajímavému srovnání:
    1. Jedna skupina lidí tvrdí, že výsledek jakýchkoliv voleb lze dopředu zajistit prostřednictvím cíleného ovlivnění každého konkrétního (k internetu připojeného) jednotlivého voliče, když si předtím automaticky pomocí počítačového programu (velké množství voličů nelze jinak zvládnout) vytvoříme psychologický profil každého tohoto jednotlivce (viz aféra s uniklými osobními daty z Facebooku) a pak mu opět automaticky zasíláme cílenou politickou reklamu (každý to zná: když na e-shopu hledáte pračku, chodí vám následující týden reklamy na samé pračky).

    Výsledek voleb se tedy, podle tohoto názoru, dá objednat, a to se samozřejmě dá využít "k ovládnutí světa". Tohoto mechanismu využívají samozřejmě jen podlí nepřátelé proti spravedlivým, kteří všechno myslí dobře, a to dobro dělají třeba prostřednictvím neziskových organizací.

    2. Druhá skupina lidí tvrdí, že ke získání politického vlivu není potřeba (tímto výše popsaným, poměrně složitým a možná nespolehlivým způsobem) manipulovat volby (nač je taky manipulovat, když třeba v Rusku už zmanipulované jsou - každý to tam ví a nikomu to nevadí), ale že politický vliv lze získat přímo, prostřednictvím (zmanipulovaných) neziskových organizací a takto získaný politický vliv se samozřejmě dá využít "k ovládnutí světa". Tohoto mechanismu využívají samozřejmě jen podlí nepřátelé proti spravedlivým, kteří všechno myslí dobře, a to dobro dělají třeba prostřednictvím "úprav nedokonalé demokracie".

    -----------------------------

    Na té nedokonalosti demokracie se ostatně shodnou obě strany.

    -----------------------------------

    Mé stanovisko tedy je:

    Braňme demokracii před těmi, kteří ji chtějí "upravovat" nebo "zdokonalovat" pro své potřeby.
    JP
    May 27, 2018 v 11.56
    O co šlo Hauserovi?
    Vznikl tady spor o tom, co měl vlastně na mysli M. Hauser svým článkem. Musel jsem si ten jeho text pročíst ještě znovu, musím přiznat že mně samotnému to poněkud uniklo.

    Přitom je Hauserova centrální myšlenka naprosto jednoduchá: on se zásadně distancuje od jedné takové zcela konkrétní konspirační teorie pod jménem "Zeitgeist", která tvrdí právě to, že veškeré světové dění je řízeno jakousi skupinou kapitalistických spiklenců, kteří kromě jiného zinscenovali i 11. září.

    Oproti tomu Hauser tvrdí, že tento svět je ve své podstatě chaotický - a že ti co stojí za tou konspirační teorií si to nechtějí přiznat, nedokáží svět pochopit v tomto jeho živelném, neřízeném pohybu. V tomto smyslu se tedy ten Hauserův náhled na věc kryje s mým vlastním: tedy že za vznikem těchto konspiračních teorií stojí především neschopnost lidí pochopit svět v jeho vlastním složitém pohybu, a křečovitá snaha si tento složitý pohyb vysvětlit jako dílo zcela konkrétních (byť i skrytých) lidských aktérů.

    Kde se ale s Hauserem neshoduji (přinejmenším ne zcela), to je ten moment kde on celý ten pohyb současného kapitalismu zřejmě pojímá jako p o u z e chaotický. On v tomto chaotickém pohybu ("nebrzděný vlak") vidí dokonce určité pozitivum respektive naději: "Jednou může nastat situace, v níž se nahromadí tolik rozporů, že to vyvolá sociální a politickou explozi. A ta neskončí v chaosu, nýbrž z ní vzejde nový politický a sociální systém, v němž se konspirační teorie stanou něčím obskurním."

    Tady bych to viděl přece jenom poněkud jinak (a velmi správně to vyhmátla paní Hájková, že i Marx by nad takovýmto pojetím přinejmenším potřásal hlavou.)

    Ano, ten pohyb tržního kapitalismu sice skutečně je do značné míry chaotický (Marx používal termínu "živelný") - ale to nijak neznamená, že by tu zároveň nepůsobily zcela specifické zákonitosti pohybu a vývoje kapitálu. A zdá se, že porozumění pro existenci a působnost těchto skrytých zákonitostí se u Hausera (jakož i v celém "postmarxismu") zcela ztrácí. A přitom je právě toto u Marxe ten naprostý základ všeho.
    JP
    May 27, 2018 v 12.03
    Pane Nusharte, opravdu nemáte pocit, že ta Vaše až hysterická fóbie vůči všem snahám zlepšit tento svět sama nese zřetelné znaky "konspirační teorie"?...

    Podle Vás je tento svět zřejmě ve smrtelném ohrožení ze strany spikleneckých skupin, které pod záminkou humanizace světa jenom čekají na to, až budou moci tomuto světu skočit po krku a proměnit ho v jeden jediný velký Gulag.
    JP
    May 27, 2018 v 12.35
    Marxismus v systému poznání
    V rámci jedné diskuse o marxismu jsem přislíbil, že až mi vyjde můj text na dané téma, že vřazením marxismu do mé stupnice vývoje poznání od jednotlivého až k tomu nejobecnějšímu konkrétně ukážu, jaký je vlastně metodologický aparát marxismu, a proč je (pro běžné vědomí) natolik obtížné marxistickou teorii skutečně správně pochopit.

    Na té mnou uvedené stupnici poznávání světa subjektivní - psychologické - politologické - sociologické - metafyzické je totiž marxismus vlastně doslova zaklíněn mezi tu úroveň čtvrtou a pátou. Tedy mezi to poznání "sociologické" a "metafyzické". A právě toto specifické začlenění je základní příčinou potíží s výkladem a pochopením marxismu.

    Tímto svým hraničním umístěním mezi metafyzikou a sociologií Marx jaksi "visí ve vzduchu"; a tak nakonec není srozumitelný ani těm, ani oněm.

    Pro filozofy je Marx příliš "přízemně materialistický", neboť se nevyjadřuje ve formě abstraktních metafyzických kategorií. Na straně druhé ale pro sociology (a vůbec příslušníky sociálních věd) je Marx nesrozumitelný, příliš obecně teoretizující - právě pro své zakotvení v té nejvyšší, metafyzicko-filozofické rovině.

    Tato Marxova podvojnost je dána prakticky tím proslulým rozdílem mezi "mladým Marxem" a "starým Marxem".

    Ten "mladý Marx" - ten samozřejmě nebyl metafyzikem v obvyklém smyslu, už tehdy byl důsledným materialistou - nicméně stále ještě člověka pojímal v obecných, tedy de facto filozoficko-metafyzických kategoriích. Ten mladý Marx stále ještě pojednával člověka jakožto člověka v ů b e c; byť i materiálně podmíněného.

    Zatímco ten "starý" Marx (tedy především Marx Kapitálu) - ten už tohoto "člověka vůbec" opouští, pro něj je člověk už zcela zásadně definován svým postavením v systému zcela konkrétní společenské produkce (tedy především kapitalismu). Takovéto pojetí, kdy člověk je víceméně lineárním produktem daných poměrů, to už ovšem není pojetí obecně filozofické, nýbrž právě už konkrétně sociologické.

    Takže ještě jednou: ono už pochopení těch jednotlivých rovin působení (a poznání), té sociologické a té filozoficko-metafyzické, je velice obtížné a vlastně vyžaduje specialisty. Ale tím že Marx jak řečeno je svým pojetím vklíněn do meziprostoru mezi oběma těmito rovinami, se celá věc stává ještě řádově složitější. A proto je to tak velice obtížné, proniknout do skutečného způsobu Marxova uvažování, jeho modelu světa.

    A je to - jen tak mimochodem - krajně obtížné i pro marxisty samotné; i u nich naprostá většina sklouzne buďto k tomu sociologismu (tedy k přímočarému antikapitalismu), anebo ale k abstraktním filozoficko-humanistickým úvahám. K tomu druhému inklinuje současný postmarxismus, který to ještě míchá s dnes tak populárním psychologismem (respektive pojmy vypůjčenými z arzenálu psychoanalýzy).
    May 27, 2018 v 13.28
    Teprve dnes jsem si všimla, že článek o konspiračních teoriích vyšel i v Christnetu
    http://www.christnet.eu/clanky/6066/krestane_a_konspiratori.url
    May 27, 2018 v 19.05
    Pane Poláčku, máte pravdu, že v Marxových teoriích je určitá metafyzika, což se někomu může zdát podivné, protože Marx byl jinak důsledný materialista. Třeba ta magie peněz, zboží, kapitál, který ovládá lidi, zboží jako produkt člověka vymykající se jeho kontrole, dějinné síly a zákony, historická úloha proletariátu... Řekla bych, že Marx, přestože je důsledně ekonomický, je v jistém smyslu metafyzičtější než všichni kulturní postmarxisté dohromady. Ti už, myslím, v nic takového nevěří. Jenom ve vlastní vůli a v náhodu.
    Řekla bych, že házet všechny konspirační teorie do jednoho pytle je stejně zavádějící jako je to u mnohých jiných fenoménů.
    Některé snad opravdu mohou vzniknout spontánně, a to z důvodů, které zde byly zmíněny, hlavně tedy z potřeby dodat chaosu řád a vysvětlit jevy a děje jednoduchým a všezahrnujícím způsobem, jak o tom psal pan Kubička. Způsoby předávání a množství sdílení těchto teorií ukážou, na co jsou citliví jejich konzumenti, takže do jejich prostředí pak není obtížné vypouštět balónky s chytře vymyšlenými nápodobami spontánních teorií a spolehnout se na jejich rychlé šíření, dopracovávání a vylepšování.
    Zjišťování původu některých konspiračních posedlostí by mohlo být stejně zábavné jako sledování jejich kutilského rozvíjení:
    http://orgo-net.blogspot.com/2018/05/proc-je-pocasi-naprosto-nevyzpytatelne.html?m=0
    JN
    May 28, 2018 v 1.07
    Přijímám obvinění pana Poláčka.
    Každý člověk s dobrou vůlí sám od sebe chce zlepšovat svět a také o zlepšení světa stojí. I já si přeji, aby se svět stal lepším, takže hysterickou fóbií že zlepšování světa určitě netrpím a konspirační teorii v této věci také nepodléhám.

    Pan Poláček ale označil křesťanství, vzhledem k jeho pojetí zla, za konspirační teorii, a já jako křesťan s ním souhlasím.

    Spor o konspirační teorie je vlastně v přenesené rovině sporem o princip, zda za původem zla stojí inteligence, nebo spíše náhoda a předpokládaný chaotický charakter světa.

    V mnohých případech se mi opravdu zdá, že zlo jedná promyšleně. Vlastně by se tedy dalo říci, že tím podléhám konspirační teorii o zlu.

    Kdybych byl ovšem marxista, musel bych se dívat na dění ve světě vědecky a promyšlenost zla bych pak připustit nemohl.

    Vědecký pohled v tomto případě znamená, že za příčinu zla bych musel považovat přírodní (historické) zákony nebo chaos a náhodu, nikoliv promyšlené jednání ze zlé vůle.

    ------------------------

    Základním kritériem konspirační teorie by tedy mohla být principiální nemožnost její falsifikace, konspirační teorie prostě nelze ani potvrdit, ani vyvrátit (viz Karl Popper - pouze teorie, kterou je možné podrobit falsifikaci je racionální). Křesťanství samozřejmě není principiálně možné falsifikovat, neboť je založeno na víře a nikoliv na vědeckém poznání.

    Pokud je tedy marxismus založen na vědeckém poznání a nikoliv na víře, mělo by být principiálně možné ho falsifikovat.



    May 28, 2018 v 6.16
    Já myslím, že konspirační teorie jsou konspirační zejména proto, že se šíří jakoby tajně, skrytě - prostě všechno je jinak, než jak vám říkají , než tvrdí oficiální verze. Původně tomu tak asi bylo. Dnešní doba se vyznačuje tím, že čím dál tím víc mizí rozdíl mezi oficiálními či seriózními zprávami (u nichž dříve v základních otázkách panovala i v západních médiích víceméně shoda) a tzv. JPP či BTNI, jak to nazval pan Kolařík. Je to "díky" internetu. Mnoho lidí už státoprávní média ani nesleduje.
    Název konspirační je možná v dnešní době už asi blbost, protože k jejich šíření žádné konspirace není třeba. A některé ani nelze považovat za teorie, protože nemají hlavu ani patu. Házet je do jednoho pytle nebo je nějak přesněji definovat, je opravdu těžké, už z toho důvodu, že někdo k nim počítá to, někdo zas ono... Jejich původ je různý - mohou být lidové i vytvořené tajnými službami...
    V jistém smyslu se podobají virům v počítačovém programu.
    May 28, 2018 v 6.51
    Panu Nushartovi
    To máte těžké. Marx své učení tvořil jako vědu, ale mnoho jeho následovníků ji mělo za víru. Marxismus se skládá ze tří hlavních částí. Z filosofie, politické ekonomie a vědeckého socialismu, později zvaného vědecký komunismus. To poslední je samozřejmě nejvíce zpochybňováno. Politická ekonomie je myslím velmi propracovaná, jenže dnes vypadá svět trochu jinak než za Marxe. Filosofii lze podle mého názoru těžko nějak vyvrátit. Například nikdy se nedá definitivně potvrdit ani vyvrátit, co bylo dřív - zda hmota nebo vědomí. Záleží na tom, čemu jsme ochotni uvěřit. Filosofové často tvoří úplně nové pojmy, všímají si věcí, kterých si dosud lidé nevšimli... Filosofie je i není věda.
    Vy stavíte vědu a víru do protikladu, ale ono to tak nemusí být. Znám křesťany, kteří tvrdí, že nevěří, nýbrž jsou přesvědčeni, a někteří dokonce tvrdí, že jsou vědecké důkazy pro to či ono, jen jim nikdo nevěnuje pozornost.
    Zatímco někteří marxisté byli odmala vychováváni ve víře, že marxismus je pravda, a tak i později přistupovali k jeho studiu. Že jdou studovat pravdu o světě. Pokud má člověk něco studovat, velmi záleží na tom, zda dopředu věří, že je to pravda nebo zda k tomu přistupuje skepticky či s apriorním vědomím, že mu někdo chce "valit klíny do hlavy". U přírodních věd tato obava většinou nebývá. Ale u věd o člověku a společnosti to tak je. Někteří lidé nevěří třeba ani tomu, že existuje kapitalismus.
    May 28, 2018 v 10.48
    Konspirační teorie jako pokus o celkové uchopení světa.
    Konspirační teorie nejsou v pravém slova smyslu teorie jako třeba marxismus, jsou to spíše vyprávění, která ovšem můžou hrát podobnou roli jako třeba marxismus, tedy roli teorie všeho.

    Michal Hauser staví do protikladu konspirační teorie. Příběhy a teoretické uchopení. O tom, že je možné a žádoucí uchopit svět z jednoho všeobjímajícího úhlu vůbec nepochybuje, V závěrečné větě vyjadřuje víru, že že politická a sociální explose neskončí v chaosu, ale vzejde z ní nový politický a sociální systém, což považuje za žádoucí.

    To je řekl bych opravdu víra, víra v nevyhnutelnost pokroku a v to, že pokrok směřuje k potlačení různorodosti a jejím nahrazením něčím, co bude lepší. Michal Hauser se sice od konspiračních teorií distancuje, ale s tím, co považuje za jejich cíl, se ztotožňuje.
    JN
    May 28, 2018 v 11.14
    Čarodějnictví a konspirační teorie
    Každé racionální tvrzení musí být formulované tak, aby bylo principiálně vyvratitelné.

    ----------------------------

    Ve světle tohoto základního požadavku racionality se mnohé současné vědy ocitají v rozbředlém světě lidských interpretací (např. ale matematika, díky tomu, že je vědou abstraktní, ohrožena není).

    Nepozorovaně se opět stírá v osvícenství vytvořený rozdíl mezi vědou a vírou, věda se tiše stává vírou, vědeckost je často určována autoritou, stejně jako v případě náboženství a jeho požadavků na správnost víry. Hypotézy, které by byly ohrožující pro panující diskurz (ale které samozřejmě musí splňovat podmínku racionality - jsou testovatelné, principiálně vyvratitelné, aby nebyly pouhými konspiračními teoriemi), nejsou vyvraceny racionálními postupy, ale je snaha je diskreditovat. Jednou z metod diskreditace pak může být i nálepka "konspirační teorie" na myšlenky, které základní kritérium konspirační teorie nesplňují, ale jsou ohrožující.

    Naskýtá se zde jistá paralela mezi funkcí čarodějnických procesů a označením něčeho (pro panující diskurz znepokojujícího) za "konspirační teorii".

    Další funkcí konspirační teorie tedy může být i to, aby se stalo obecně nepřijatelné přemýšlet určitým směrem, označeným jako směr "konspirační".

    P.S. Znovu musím upozornit na rozdíl mezi skutečnou konspirační teorií a tím, co je za konspirační teorii účelově označeno. Potřeba objektivního rozlišovacího kritéria je naprosto nutná. Jako takovéto základní kritérium navrhuji splnění požadavku testovatelnosti - principiálně nevyvratitelná hypotéza není racionální a spadá tedy do oblasti víry.

    Není ale třeba víru odsuzovat, odsuzovat můžeme spíše vzájemné (neuvědomělé) zaměňování víry a racionalismu. Vraťme se od své nové víry do starého dobrého osvícenství :-)

    May 28, 2018 v 11.17
    Michael Hauser myslím chce ten univerzální výklad světa proto, pane Kubičko, protože se společně se Žižkem domnívá, že člověk (většina lidí) psychicky není dlouhodobě schopen žít ve stavu, kdy tzv. Velký druhý, včetně společného chápání společného světa a společného jazyka (myslím pojmů, nikoliv řeči), prostě neexistuje. A nárůst množství konspiračních teorií v dnešní době zřejmě pokládají za něco, co potvrzuje jejich domněnku. Lidi prostě z toho všeho už blbnou, protože "ztrácejí celistvost" .
    JN
    May 28, 2018 v 11.28
    Přesněji
    Chtěl jsem říci, že nová současná víra je podobně
    n e u v ě d o m o v a n á a tedy nereflektovaná,
    jako ta víra předosvícenská.
    JP
    May 28, 2018 v 12.50
    Christnet a konspirační teorie
    Zdá se, že to téma konspiračních teorií je v současné době opravdu velice aktuální.

    Co mě na tom článku v Christnetu zaujalo, to bylo to konstatování autorky, že ke konzumaci těchto konspiračních teorií jsou náchylní především ti, kdo mají rigidní vztah k životu.

    Tedy ti, kdo potřebují mít naprosto jasná životní pravidla, jasné, přísné a neměnné normy. A takovíto lidé pak v těchto konspiračních teoriích dostávají právě to, co potřebují. jasný a přehledný obraz světa, na straně jedné jasné a nepochybné zlo, na straně druhé stejně tak jasné a nepochybné dobro. Není už zapotřebí o něčem složitě a namáhavě přemýšlet; postačí zaujmout postoj, a pak už se v něm nenechat za žádnou cenu zviklat.
    JP
    May 28, 2018 v 13.15
    Marx a metafyzika
    No ano, paní Hájková, ta přítomnost toho metafyzického elementu u Marxe je - na jedné straně zásadní, ale na straně druhé velice subtilní a krajně obtížně postihnutelná.

    To je věc o které by se dalo opravdu hodně dlouho diskutovat, probírat ji z různých stran.

    Celkem nejjednodušší jsou kořeny tohoto jeho "metafyzična": Marx filozoficky naprosto jednoznačně vycházel z prostředí německé filozofie té doby, která byla zcela dominována Hegelem, respektive posthegelianismem. Marx se sice na straně jedné naprosto radikálně právě od Hegela a jeho "metafyziky" distancoval - jenže jak už to v takových případech bývá, nakonec od svého "učitele" převzal fakticky daleko více, než kolik si sám uvědomoval, a než kolik by si sám byl ochoten přiznat. Určité vzorce myšlení, ty si člověk prostě osvojí automaticky, když žije v určitém intelektuálním prostředí.

    V každém případě Marx od Hegela přejal jeho dialektiku (a to bylo prakticky to jediné k čemu se otevřeně přihlásil jako k Hegelovu dědictví). Dialektika v daném případě znamená především schopnost vnímat a analyzovat věci ne v jejich fixní podobě, jak je vidíme svýma očima - nýbrž za prvé v jejich neustálém pohybu, vývoji a vzájemné podmíněnosti; a za druhé v jejich podstatě, v jejich skrytém jádru, které stojí za tímto vším vnějškovým pohybem.

    A právě tohle bylo pro Marxovu analýzu kapitálu a kapitalismu specifické a jedinečné: na rozdíl od klasických ekonomů, kteří ekonomické procesy pojímají jenom v jejich bezprostřední jevové podobě, Marx dokázal dohlédnout "hlouběji", pod tento povrch, k samotné podstatě veškerého dění. To je právě to co žádný "obyčejný" ekonom nedokáže; protože když to dokáže, přestane být tuctovým ekonomem, a stane se marxistou.

    Lenin o tom hegeliánském dědictví u Marxe napsal, že "nikdo nemůže pochopit Marxův Kapitál, kdo nečetl - a nepochopil - c e l é h o Hegela". To bylo sice na straně jedné zase takové čistě leninské přehánění (musím přiznat, že celého Hegela jsem si sám doposud prostudovat nestačil); ale ta pravdivá stránka toho Leninova výroku je v tom, že bez pochopení struktury a metody Hegelova myšlení skutečně nemůžeme pochopit jedinečnost Marxových analýz kapitálu a kapitalismu.

    A máte naprostou pravdu, paní Hájková, že u těch dnes tak módních "postmarxistů" se všechno toto ztrácí - jak Hegel, tak i skutečný Marx.

    Vezměme si jenom tu kategorii "odcizení" - naprosto centrální kategorie, bez které vůbec není možno pochopit, proč pro Marxe je kapitalismus natolik deformovaným systémem nejen z hlediska čistě sociálního, ale i z hlediska obecně humánního.

    Ten naprosto základní rozdíl Marxovy analýzy kapitálu a kapitalismu oproti klasickým ekonomům je v tomto: pro ty obyčejné ekonomy se nakonec jedná jenom o holou ekonomickou efektivitu. Dokud celé to soukolí produkce a konzumu jakž takž dobře funguje, je pro ně všechno v pořádku.

    Oproti tomu Marx - a to sice právě jakožto filozof - i v ekonomice vždy hledí na c e l ý komplex veškerého dění které zde probíhá. Pro obyčejného ekonoma je člověk jenom kolečkem v tom soukolí produkce; zatímco Marx naopak všude vidí v prvé řadě člověka. A veškerou produkci hodnotí výhradně podle toho, zda slouží rozvoji lidské bytosti a lidské svobody, anebo tyto ale omezuje a ničí.
    May 28, 2018 v 13.19
    Paní Hájkové
    Já to chápu, ale nemyslím si, že svět je zařízen tak, aby vyhovoval lidským potřebám. Ty jsou ostatně často ve vzájemném rozporu.

    Tohle přesvědčení, že svět - i když to tak nevypadá- je přece jen zařízen tak, jak ho lidé potřebují, je řekl bych jednou z věcí, které odlišuje věřící od nevěřících.

    Univerzální výklad světa sice nemusí být nutně pravdivý, ale jak by mohla vypadat síla, která ho prosadí?

    Michael Hauser stejně jako Vy patří k lidem, u kterých se potřeba víry střetává s kritickým myšlením. Hauser šel opačnou cestou než Vy, od křesťanství k víře v pokrok a víceméně marxismus.

    Domnívám se, že vy jste si příklonem ke křesťanství polepšila, kdežto Michael Hauser si pohoršil. Věřit v Boha je v mnoha směrech lepší než věřit v marxismus nebo něco podobného. Křesťané si už z velké části zvykli na to, že bývají často menšinou a nemají potřebu jinověrce a ateisty potlačovat. Například papež František je poměrně bojovný a proti leckterému zlu brojí, ale jiné víry mezi těmi zly nápadně chybí.

    Další výhodou víry v Boha je to, že důkazy nepotřebuje a nemusí ani tvrdit, že nějaké má.

    Michael Hauser je ostatně mladý člověk a ještě se bude názorově vyvíjet. Možná skončí u islámu jako Roger Garaudy. Islám má myslím z těch různorodých univerzalismů nejblíže k tomu, aby se ve velké části světa beze zbytku prosadil.
    JP
    May 28, 2018 v 13.30
    No, paní Zemanová, díky za tu zajímavou ukázku lidského magorstsví. ;-)

    V podstatě to přesně odpovídá tomu s čím mám zkušenosti já sám; a podporuje to mou tézi, že lidé takovéto nesmysly vytvářejí a šíří ne proto, že by je za to někdo platil, ale proto že je k tomu nutí nějaká vnitřní potřeba. Vnitřní pnutí. - Což je v daném případě dokumentováno i tím jak on sám (v kolonce o sobě) uvádí jak hledá nějaké duchovní zakotvení. Ovšem - v nějakých obskurních formách spirituality. To je naprosto přesně ten vzorec, který znám i já: jedinec napohled zcela normálně působící a konající, ale s nějakou hlubokou vnitřní nejistotou, kterou se snaží - zoufale a křečovitě - kompenzovat útěkem do esoterické spirituality a do zdánlivých jistot konspiračních teorií.

    A je v tom - totiž u těch kteří tyto konspirační teorie vytvářejí - asi i velký podíl osobního exhibicionismu. Což je zase zřejmě kompenzace těch vnitřních nejistot: mám své "followery", kteří mi ve všem dávají za pravdu - a tak jsem spokojený, jsem Někdo.
    JP
    May 28, 2018 v 14.06
    "Univerzální výklad světa"?... Něco takového právě u Hausera nijak nenacházím.

    Přesně naopak já se s ním v tomto ohledu zcela zásadně rozcházím - neboť on tvrdí že současný svět je "multipolární", že není možno ho uchopit nějakým univerzálním jednotným modelem.

    Jeho názor je - velice zjednodušeně - asi takovýto: svět je sice sám o sobě spontánní (nedeterminovaný a nepředpovídatelný); nicméně v tomto spontánním živelném pohybuje existují určité konstantní faktory, které působí natolik rušivě a natolik deformují základní potřeby lidské bytosti, že tyto negativní faktory člověk bude jednou nucen odstranit, až se to jejich negativní působení vyhrotí k nesnesitelnosti. A po jejich odstranění - zcela logicky - bude následovat svět lepší, humánnější.
    May 28, 2018 v 14.21
    Tak Hauser podle vás není univerzalista? I když zatím možná nic "hotového" nemá?
    Proč potom s Badiouem obdivují svatého Pavla zakladatele univerzalismu"?
    To, že někdo uznává současnou multipolaritu světa, ještě neznamená, že to nechce v budoucnu změnit.
    JN
    May 28, 2018 v 15.18
    Kořeny novodobé (čili neuvědomované) náboženské nesnášenlivosti, promítající se do vztahu ke konspiračním teoriím
    Jedno z nejvíce problematických novodobých náboženství je nevědomá víra člověka ve vlastní racionalitu. ((Kante Kante, vždycky na tě dojde! Ehm, nějak se to nerýmuje, nebo to byl Freud?))

    V tomto neuvědomovaném novodobém náboženství bych hledal vhodné prostředí pro samovolné šíření samotných (těch skutečných) konspiračních teorií. Člověk je většinou nevyléčitelně náboženská bytost i v případě, že svoji náboženskost popírá, v tom případě je náboženský nevědomě.

    Myslím ale, že v tomto nereflektovaném náboženství je možno najít i "příčinu údivu nad blbostí těch ostatních", kteří těm (ať už skutečným nebo domnělým) konspiračním teoriím podléhají (nebo "podléhají"). Pro takto udiveného člověka "ti blbí ostatní" vlastně podléhají konkurenčnímu náboženství a tento "údiv nad blbostí ostatních" vlastně tak trochu připomíná starou dobrou náboženskou nesnášenlivost...
    May 28, 2018 v 15.39
    Panu Poláčkovi
    Teď jsem si uvědomila, že jsme slovo univerzalismus možná chápali každý v jiném významu. Viz Wikipedie
    https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Univerzalismus
    Protikladem univerzalismu ve smyslu náboženství je asi náboženství kmenové (identitární).
    Nebo možná - ještě jinak - náboženství osobní. K tomu se snažím dospět třeba já (jak si všiml pan Kubička).
    JN
    May 28, 2018 v 16.53
    Jak jsem platil složenku za babičku a podlehl jsem přitom konspirační teorii
    Babička už na tenhle moderní svět není stavěná, takže když jí přišel šestistránkový dopis od jakéhosi cizojazyčně znějícího odesilatele, plný nesrozumitelných tabulek, napsaný sice česky, ale jazykem úspěšné grantové žádosti, vůbec nevěděla, co se děje. Vysvětlil jsem jí, že má zaplatit nedoplatek za plyn.

    "Ale jak? Dyť tady není žádná složenka!" divila se babička.
    "Dneska se všechno platí přes internet, babi."
    "To já neumím, i když ten internát tu s dědou teda mám!"
    "Tak já to za tebe zaplatím."
    "Tak jo, a nezapomeň mi přinést ten útržek vod tý složenky, dneska člověk nikdy neví, kdy přijde exekutor."
    "Aha, tak to bude trochu problém. No nic, zaplatím to hotově na poště."

    ------------------

    "Musíte tam mít v čísle účtu tu pomlčku, ale až za tou tučnou čárou. A tady na tom útržku máte jen adresu plátce, ale nemáte tam účet, na který to posíláte, a variabilní symbol."
    "Číslo účtu a variabilní symbol je vpravo, to nestačí?"
    "Nestačí, musíte to vyplnit i na tom útržku."
    Jdu to dovyplnit, přendavám si brýle, mezitím se u okénka utvoří fronta, ale u jiného žádná fronta není, tak jdu k tomu druhému okénku.
    "Pane, tu částku máte s halířema, musíte to zaokrouhlit na celé koruny."
    "Takhle s halířema to ty plynárny chtějí. Tak to zaokrouhlete, zaplatím, co mi řeknete."
    "Ne, ta částka musí být zaokrouhlená na té složence! Víte, co - vypadáte tak zdrceně - já to za vás přepíšu, tady máte prázdný ten útržek, můžete si ho doma, když budete chtít, dovyplnit."
    "Myslel jsem, že dvacet tři halířů se zaokrouhluje na celé koruny dolů?"
    "No jo, ale to byste měl nedoplatek dvacet tři halířů a po letech by to dali exekutorovi a vy byste přišel třeba o byt! Radím vám dobře, obětujte těch 77 halířů a budete mít nadosmrti klid."
    "Aha, jste jste moc hodná, že mi takhle radíte, já už se v tom dnešním světě vůbec nevyznám, já totiž obvykle platím všechno přes internet a tam to jde i s halířema."

    Přijdu domů, jsem rád, že vše dobře dopadlo a chci doplnit údaje na ten útržek, abych ho předal v pořádku babičce. Přendám si brýle a koukám: "Adresa finančního úřadu..."
    Oblékám se a spěchám znovu na poštu. Nebohou ženu zastihuji ještě za přepážkou.
    "Paní, vy jste ten nedoplatek za plyn místo plynárnám poslala asi finančnímu úřadu. Daně má ale babička v pořádku..."

    ------------------

    Vraceje se z pošty, podlehl jsem nezlomnému přesvědčení, že tento svět je z tajného centra ovládán prohnanou mocí, která vykazuje znaky geniality i blbosti současně. Nesporným cílem jejího vládnutí je udržovat lidi otrávené, aby byli snáze ovladatelní. Veškeré empirické důkazy svědčí pro tuto moji hypotézu!


    May 28, 2018 v 18.36
    Z internetového bankovnictví můžete mít také potvrzení o platbě. Zašle se vám na e-mail, když si to během placení zadáte.
    Já si ho ale nikdy netisknu. Spoléhám ta to, že se nic zlého nestane.
    Já tiskárnu doma nemám. Skoro ji nepotřebuji, takže by v ní zaschl inkoust.
    JP
    May 29, 2018 v 9.55
    Ano, paní Hájková, tím "univerzalismem" jsme měli na mysli rozdílné věci.

    Nejde o to že by se Hauser nechtěl dosáhnout nějakého univerzalismu v humánním smyslu; ale jde o to že on - na rozdíl od marxismu, ale i od řecké filozofie - rezignoval na možnost uchopit světové dění a člověka samotného jedním jediným výkladovým modelem. Podle něj je ten "postmoderní" člověk už příliš zindividualizovaný, nežli aby bylo možno ho postihnout nějakým univerzálně platným určením.

    Sice má samozřejmě na jedné straně pravdu; ale je to pravda jenom částečná. To že jsou lidé jakožto individua respektive individuality různí, to ještě naprosto není důkaz toho, že tu zároveň nemohou existovat velice podstatná určení, která jsou jim všem společná. A přes která je tedy možno je všechny oslovit.
    JP
    May 29, 2018 v 10.17
    Konspirační teorie jako mystický prožitek
    Dodatečně mě ještě něco napadlo v souvislosti s tou konspirační teorií o tom, jak dokonce planetární počasí je prý řízeno a manipulováno jakýmisi tajuplnými "konspirátory". Jak už bylo řečeno v pozadí těchto nesmyslů je snaha vysvětlit si složité světové dění nějakým zjednodušujícím způsobem, jako záměrný počin nějakých osob.

    Ale možná má to celé ještě jeden aspekt. Za těmito fantasmagorickými výklady možná stojí i hluboká, nevědomá, prapůvodní touha po nějakém mystickém prožitku. Stejně jako přírodní národy si svůj svět oživují představami, že každý strom, každá řeka, každý kámen je (či alespoň být může) sídlem nějakého ducha, který je vybaven tajuplnou silou a mocí, tak dost možná i ten novodobý člověk, ztracený v anonymitě a odcizenosti zvěcnělého světa, podvědomě touží po tom tyto anonymní mechanismy nějak "oživit", ten jejich slepý mechanismus převést do říše tajuplného dění, byť i jenom ve formě číhosi "spiknutí". Ta představa těch tajuplných spikleneckých center může oživit vlastní mysl ztracenou v té anonymitě zvěcnělých procesů, může vyvolat kvasimystický prožitek dotyku s něčím, co je nablízku a přece skryté, tajuplné a nedosažitelné.
    May 29, 2018 v 10.45
    Já v nich (respektive v jejich konzumentech) zase vidím zoufalou touhu znát pravdu o světě.
    IH
    May 29, 2018 v 11.48
    Myslím, že ne, paní Hájková, spíše nezájem o pravdu. Je to takové "A proč (třeba) ne?". Dalo by se namítnout, že za dětinskostmi může být zvídavost. Nebude tomu však tak. Za něčím podobným je neuznávání autority. Tomu je pravda obětována.
    May 29, 2018 v 13.19
    Panu Horákovi
    Myslím si, že poznat pravdu opravdu není jednoduché. Proto se lidé často uchylují ke zjednodušování.
    Ale nerozumím, jak to myslíte s tím neuznáváním autority? Čí autority?
    IH
    May 29, 2018 v 15.59
    Paní Hájkové
    Dalo by se toho k tématu napsat mnoho. Zkusím to proto s analogií.

    Pro dítě určitého věku představují nezpochybnitelnou autoritu rodiče. Jejich názory, odpovědi a vysvětlení jsou přijímány bez pochybností (bez ohledu na jejich konkrétní přesnost a pravdivost).

    Jak dítě roste a zraje, žádá si uspokojivých odpovědí.

    Tímhle však vývoj vztahu k autoritě nekončí. V pozdějším věku děti neberou v podání rodičů skoro nic. Jejich autoritu tedy berou - v potaz. Rodič může být klidně specialistou v probírané oblasti, je to málo platné, ba, někdy, tím hůř. Naopak mínění vrstevníků, ač třeba slaboduché, mívá neodolatelnou přitažlivost.

    Takže, lidé, kteří snadno uvěří různým alternativním vysvětlením ("spikleneckým teoriím") především prožívají krizi důvěry ve vztahu k autoritě. Tato mohla zajisté selhat, ale rozhodně nemusela. Jde-li o veličiny odborné, intelektuální či duchovní, nejspíše k tomu všeobecně nedošlo. Jsou však pro to hledány argumenty. Atraktivita vysvětlení nižší úrovně, přicházející mimo dosavadní hierarchii, se k tomu hodí. Akceptováním "spikleneckých teorií" jsou autority potupně káceny na coby staré modly.
    JN
    May 29, 2018 v 17.17
    Pane Poláčku, znal jsem jednoho člověka, který měl milenky po různých galaxiích,
    jedna z nich byla dokonce galaktickou princeznou.

    O konspirační teorii se ale v tomto případě nejednalo.
    May 29, 2018 v 19.28
    O autoritách - panu Horákovi
    Já se domnívám, že za autority si vybíráme obvykle významné lidi, kteří říkají právě to, co chceme slyšet. Lidi, kteří říkají něco jiného, než od nich očekáváme, za autority nepovažujeme. Byť by měli také významné postavení.
    V Rádiu Vatikán jsem se dočetla, co například říká jedna křesťanská duchovní autorita o Sýrii. Prý něco zcela odlišného od verze podávané západními mainstreamovými sdělovacími prostředky:
    http://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=27737
    Že by Rádio Vatikán šířilo konspirační teorie?
    JN
    May 29, 2018 v 20.17
    Obama kdysi vyhlásil tzv. "červenou linii"
    (tou linií bylo použití chemických zbraní) po jejímž překročení by USA v Sýrii vojensky zasáhly. Netrvalo dlouho a v Sýrii byl podniknut chemický útok proti civilistům. Asi si někdo ten vojenský zásah Američanů prostě hodně moc přál.

    Můžeme tedy mluvit o štěstí, že "génius" Obama vyhlásil jako červenou nepřekročitelnou linii použití zbraní chemických a ne jaderných.
    + Další komentáře