Peruánští indiáni se bouří proti důlní těžbě, obsadili letiště

Protest peruánských Aymarů proti dílčímu důlnímu projektu o víkendu vygradoval. Indiáni zabrali důležité provinční letiště a chtějí jednat o všech těžebních licencích pro zahraniční firmy. Spor ovlivňuje i právě probíhající výměna v čele státu.

Petr Jedlička

27.06.2011 16:15

A2

Letiště v Juliace využívají zejména turisté cestující k blízkému jezeru Titicaca. Foto neznámého autora, flickr.com

Na tři tisíce andských Aymarů v sobotu obsadilo letiště v jihoperuánské Juliace a zastavilo jeho provoz. Protestovali tak proti plánované důlní těžbě v oblasti. Podle agenturního komentáře se peruánští indiáni – převážně chudí pastevci a zemědělci – bojí znečištění vodních zdrojů a znehodnocení půdy. Proto požadují přezkoumání přidělených licencí novou vládou levicového prezidenta Ollanty Humaly (nastoupí v červenci) a v případě jejich znovupřidělení záruku, že se těžařské společnosti podělí s místními komunitami o větší část zisku.

Série událostí, jež vedle k současnému stavu, začala v minulém týdnu. Asi pětitisícový dav rozhořčených Aymarů tehdy přitáhl do Juliacy, známé co dopravní uzel pro cesty k přilehlému jezeru Titicaca. Indiáni tu chtěli protestovat proti plánům kanadské společnosti Bear Creek Mining Corporation na těžbu stříbra v lokalitě Santa Ana. Letiště se přitom pokusil zablokovat hned několikrát.

Dosluhující vláda Alana Garcíi nasadila proti indiánům několik stovek policistů, kteří jich při pátečním střetu pět zabili. Vláda pak v obavě z rozšíření konfliktu licenci pro Bear Creek zneplatnila a policisté se z letiště stáhli. Demonstrantům tím vzrostlo sebevědomí a začali žádat zastavení dalších projektů, mimo jiné i stavby přehradní nádrže Inambari. V rámci tohoto vodního díla má vyrůst jedna z největších vodních elektráren v Latinské Americe.

Další faktory
Tematický spor mezi indiánskými komunitami a centrální vládou, která se snaží přidělováním těžebních licencí zahraničním firmám podnítit hospodářský růst, se v Peru táhne již dlouho. Naposledy se vystupňoval v květnu, kdy indiáni blokovali hlavní silniční tahy do Bolívie po celé tři týdny.

Dnes indiáni s velkou nadějí vzhlížejí k novému prezidentovi Humalovi, jenž se sám k domorodému původu hlásí a který vyhrál nedávné volby právě i s příslibem narovnání tematických sporů.

Dosluhující hlava státu Alan García nicméně vidí za protesty i čistě mocenské faktory – jak uvedl v jednom z komentářů, mezi indiánskými předáky se nyní vede neformální boj o to, kdo usedne v novém Humalově kabinetu. Jednotlivé skupiny a jednotlivý náčelníci tak v Garcíově pojetí nyní na pozadí letitého sporu demonstrují svůj vliv a chtějí nastupujícího prezidenta zaujmout.

Podle agentury Reuters je navíc mezi Aymary rozšířená představa, že se v příslušných těžebních lokalitách nachází kromě oficiálních ložisek stříbra a mědi také velké množství zlata. To chtějí podle nich zahraniční korporace ukrást, čemuž je potřeba zamezit.

Sliby a praxe
Peruánské vlády jsou vstřícným přístupem k zahraničním společnostem obecně proslulé. Na důlní těžbě postavila země svůj hospodářský růst již v letech 2001 až 2006 a díky zvýšení cen příslušných surovin na světových trzích se v této politice rozhodl pokračovat i prezident García, který je v úřadě od roku 2007.

Profit z rozvíjejícího se odvětví se ovšem vládě nepodařilo využít k výraznějšímu snížení sociálních rozdílů, zmírnění chudoby, snížení kojenecké úmrtnosti či rozšíření alespoň základního vzdělání. Všechny tyto progresivní ukazatele v minulých letech v Peru stagnovaly, což byl i jeden z důvodů, proč v letošních volbách vyhrál právě Humala.

Bývalý voják sliboval v kampani stát „jednoznačně na straně obyčejných lidí“ a z těžby surovin zavést zvláštní daň. Podle pozorovatelů to bude však mít v praxi obtížné - Peru má totiž, na rozdíl od Bolívie nebo Ekvádoru, uzavřeny dohody o volném obchodu a ochraně investic se severoamerickými státy, jež musí dodržovat. Právě na tyto dohody se chce odvolat i kanadská Bear Creek. Podle nedělního vyjádření svého výkonného ředitele Andrewa Swarthouta „zamýšlí důrazně a bez prodlení hájit svá práva v Santa Aně pomocí všech nabízejících se postupů“.


Další informace:
Reuters Peru protesters shut airport after deadly clash
AFP Canada company to insist on keeping Peru mine
BBC News Five killed in Peru's anti-mining clashes


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.