Prodloužením doby protestů na neurčito skončilo v neděli hlasování na madridském Puerta del Sol, nejpočetněji obsazeném náměstí, které nespokojení Španělé okupují už od 15. května. Podobným závěrem dopadly i plebiscity v Seville, Valencii či Logronu. V Barceloně se má hlasovat v úterý.

Vedle rozhodnutí pokračovat v protestu schválili demonstranti také výzvu všem Španělům, kteří s nevídanou kampaní za změnu politického systému a garanci sociálních práv sympatizují: mají vybrat ze svých bankovních účtů symbolickou částku 155 eur.

Výše sumy má jednak odkazovat k 15. květnu — dni, kdy protesty začaly — a jednak sloužit jako demonstrace síly obyčejného člověka bankám. Ty jsou ve Španělsku vnímány jako spoluviník současných hospodářsko-sociálních problémů, který však s pomocí vládního pojetí nezbytných úspor uniká zodpovědnosti.

Španělským demonstrantům mezitím vyjadřují sympatie lidé z jiných zemí Evropy. Někde se konají podpůrná srocení, jinde odesílají povzbudivé dopisy. V centru Paříže vzniklo dokonce solidární stanové městečko. Francouzská policie jej ale v neděli večer pobořila.

Největší ohlas mají však španělské události zatím v Řecku, kde se několik iniciativ snaží zmobilizovat podobné hnutí. Zbudovat stálý protestní tábor se dosud v Aténách ani v Soluni nepodařilo, tisíce lidí ale o víkendu dorazily na solidární shromáždění.

Problémů přibývá

Podle agenturních dopisovatelů jsou v táborech na náměstích španělských měst nepřetržitě stovky lidí. Večer je přicházejí podpořit tisíce. Návštěvníci i nadále hovoří o dělné, komunitní atmosféře. Vinou nebývalé povahy a délky protestů ale přibývají také problémy.

V obecné rovině je tím největším — paradoxně — důsledná demokratičnost protestního hnutí, která působí značné obtíže v koordinaci demonstrací v jednotlivých městech. Takzvané hnutí 15-M (Hnutí 15. května) sebralo sice již čtvrt milionu podpisů pod petici se souborem šestnácti požadavků, rozpínajících se od demokratizace volebního systému, který vede ke střídání dvou velkých stran, po zachování základních sociálních práv jako bezplatné zdravotnictví a školství. Tento program však nebyl doposud všemi demonstranty patřičně schválen a ne každý jej vnímá bez výhrad.

V některých městech — naposledy v Toledu — si přímo demonstranti odhlasovali ukončení protestu a rozešli se domů.

Rozdílné názory panují také na další postup, který by nashromážděnou protestní sílu využil.

V konkrétní či lépe každodenní rovině je stále větším problémem udržet dobré vztahy s usedlíky a majiteli obchodů v místech protestu. Tržby prodavačů v centru Madridu například poklesly o 70 procent, a jejich vyslanci už od poloviny minulého týdne prosí demonstranty, aby odešli.

Před několika dny se zástupcům obchodníků a protestujících podařilo dohodnout na kompromisu ohledně omezení hluku, udržování čistoty a průchodnosti náměstí, ne všemi příchozími je ale dodržován. Na Puerta del Sol rovněž narostl počet krádeží a osobních konfliktů, neboť nabídka zázemí a jídla nepřilákala vždy jen účastníky s čistými úmysly.

Také policie a úřady v jednotlivých městech přistupují k demonstrantům různě. V Madridu nebo Seville se vše prozatím obešlo bez střetů, nejprve granadská a minulý pátek i barcelonská radnice ale nechaly demonstranty rozehnat.

V Barceloně se tak oficiálně stalo z důvodů „údržby čistoty a pořádku ve městě“ a kvůli oslavám úspěchu místního fotbalového mužstva v Lize mistrů. Při zátahu na Plaza de Catalunya byly použity i nevybíravé metody včetně gumových projektilů. Přes 120 demonstrantů utrpělo lehčí zranění.

Asi dvě stovky protestujících se nicméně v neděli večer na místo vrátily a tábor znovu zbudovaly.

Bída i v politice

Dosti nepříznivě se poměry vyvíjí také ve španělské vysoké politice. Hlavní opoziční strana Partido Popular protesty nevybíravě odsoudila a vyzvala pořádkové síly k jejich ukončení. Vládní socialistická PSOE se takto jednoznačně nevyjádřila, stranu však v současnosti trápí vnitřní konflikt mezi reformním a (mnohem mocnějším) tradičním křídlem. Ten se prohlubuje s blížící se letní volbou nového vedení.

Současný generální tajemník strany — premiér José Luis Rodríguez Zapatero — již kandidovat nechce. Předsedům jednotlivých regionů a předákovi tradicionalistů — místopředsedovi vlády a ministru vnitra Alfredu Pérezovi Rubalcabovi — se přitom podařilo v závěru minulého týdne odradit od kandidatury v primárkách také ministryni obrany a vedoucí postavu reformního křídla Carmu Chacónovou Piquerasovou. Ta se teď snaží alespoň zpětně proti stávající politice strany vymezit, čímž se situace dále komplikuje.

Rubalcabovi se současně již loni v září povedlo získat pro vládní úsporný program odbory (resp. odradit je od stávkování) a vůdčí členové strany se nyní chtějí zaměřit na dialog právě s nimi, nikoliv s demonstranty.

Zapatero na samém počátku protestů demonstrantům slíbil, že žádné další sociální škrty už za jeho vlády neproběhnou. Rubalcaba je ale znám snahou obnovit růst španělského hospodářství za každou cenu, a tak je možné, že strana pod jeho vedením tento závazek přehodnotí.

Španělští socialisté v minulém roce prosadili několik reforem a protikrizových balíčků, ve kterých zkombinovali neoliberální a neokeynesiánské přístupy. Důraz na liberalizaci zákoníku práce, posun věku pro odchod do důchodu a nadbíhání zahraničním investorům nicméně snahu o jakousi vyváženost zcela překryly.

Ve Španělsku je dnes nejvyšší nezaměstnanost ze všech států EU, mezi mladou generací místy až 45 procent. Zoufalost této skutečnosti se stala jedním z podnětů, které stávající protesty vyvolaly.

Další informace:

El País Interior seguirá actuando con "prudencia" ante los acampados

El País Las asambleas del 15-M votan seguir las acampadas en Madrid, Barcelona y Sevilla

El País Riot police charge in to disperse Barcelona square of 15-M protesters

El País Chacón withdraws from Socialist leadership race to avoid party split

Typically Spanish 15 - M demonstrators vote to continue their protest in Madrid

BBC News Spain: Protesters vote to stay in Madrid tent city

The Guardian Spain's election results may lead to a more unpopular government