Britskou debatu o reformě školství oživil další návrh na zvýhodnění bohatých

Představy konzervativního ministra pro univerzity a vědu Davida Willettse o žádoucí podobě vyššího vzdělávání opět vzbudily kritiku. Willetts tentokrát navrhl vytvoření nových, zvláště placených míst na prestižních univerzitách.

(rbs)

11.05.2011 18:03

A1

Ministr Willetts se obdivuje mladým úspěšným lidem a jejich technice. Foto DBIS, flickr.com

V britských médiích i velké politice se v minulých dnech rozpoutala další vášnivá debata o budoucí podobě vysokoškolského vzdělávání. Předmětem diskuse se tentokrát staly koncepty ministra pro univerzity a vědu Davida Willettse z Konzervativní strany, který navrhl vytvořit na nejlepších univerzitách zvláštní výuková místa, jež by si mohli zaplatit studenti ze zámožných rodin.

Plán byl kritizován jak ze strany akademiků, tak i opozice a studentských svazů. Akademikové upozorňovali zejména na skutečnost, že plán negativně ovlivní sociální mobilitu. Levicí byla zas vláda Davida Camerona obviňována z toho, že dovoluje bohatým, aby si kupovali výhody.

Willetts při veřejné obhajobě návrhů vycházel z teze, že zvýšení míst na univerzitách naopak sociální mobilitu zvýší, neboť zůstane více regulérních míst pro studenty, kteří si zvláštní místo zaplatit nemohou. Nadto by také uskutečnění plánu údajně přineslo vysokým školám další peníze.

Podle předsedkyně učitelských odborů UCU Sally Huntové je ale tato logika zvrácená. „Je velmi těžké vidět (v návrzích) něco jiného než vládní snahu o restauraci privilegií pro bohaté v odpovědi na její selhávající politiku školného,“ řekla odborářská předačka.

„Riskujeme cestu zpět v čase, kdy k postupu v životě bylo využíváno spíše původu než mozků,“ dodala Huntová.

Konzervativní ministr nakonec společně s premiérem Cameronem prohlásil, že předem placená drahá místa nebudou určena pro bohaté jednotlivce, ale pro charitativní organizace a soukromé podnikatelské subjekty. Ty by tímto způsobem mohly studenty podporovat.

Podle předsedy opoziční Labouristické strany Eda Milibanda tak vláda musela po vlně kritiky učinit „ponižující otočku“. Další odsudky si konzervativci vysloužili také od studentských organizací, které jsou od loňského přizpůsobení univerzit trhu a uvolnění školného na změny v systému vyššího vzdělávání háklivé.

Návrh by se měl po upřesnění ministerstva týkat pouze prestižních institucí, které musí odmítnout tisíce uchazečů ročně. Například Oxfordská univerzita loni přijala tři tisíce britských a evropských studentů z celkových sedmnácti tisíc, kteří zde chtěli studovat.

Willetts s Cameronem zároveň upozorňují na fakt, že všichni studenti na placených pozicích budou muset složit stejné zkoušky jako ti, kteří se ucházejí o státem sponzorovaná místa.

Celkově by měl žák na speciálním místě ročně zaplatit od dvanácti tisíc liber (330 tisíc korun) za umělecké obory přes osmnáct tisíc liber (téměř půl milionu korun) za přírodovědné obory až po osmadvacet tisíc liber (770 tisíc korun) za studium medicíny. Maximální školné na klasických místech britských univerzit bylo Cameronovou vládou stanoveno na 270 tisíc korun za jeden rok.

Návrh je součástí Bílé knihy na restrukturalizaci britského vysokého školství – koncepčního materiálu, který nastiňuje řešení politických problémů a je otevřený připomínkám i kritice. Zda bude kontroverzní plán schválen a uveden do praxe, tak zatím není jisté.

Další informace:
The Guardian Richest students to pay for extra places at Britain's best universities
The Guardian David Willetts on back foot over extra university places for higher fees
BBC News Cameron rejects claim of 'university places for rich'


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

Hypotéza desertu. Pátek, 13.Května 2011, 11:42:16

Slovo desert vzniklo ve středověku a označovalo chlebové placky, do nichž si šlechta při svých žranicích otírala mastnotu z rukou. Ty se pak v koších rozdávaly lidu jak jídlo „po“. V mých očích je příznačné, že tato vrcholně elitářská doktrína o jakémsi přirozeném PŘETÉKÁNÍ BOHATSTVÉ ze stolů přežraných do hub chudáků, zaujímá i u nás od samých počátků polistopadového režimu významné místo. Osobně ho vůči mně užil coby argumentu obnovy soukromého vlastnictví údajný vědec Vladimír Dlouhý, tehdy úplně čerstvý odhazovač červené legitimace. Nejděsivější na té doktríně totiž je, že předpokládá jen dva druhy lidí, jako ve středověku. Přežrance a ti ostatní.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.