NATO se musí zodpovídat ze zabití Kaddáfího syna a vnoučat

Roman Bureš

Jeden ze spojeneckých letounů o víkendu zasáhl rezidenci rodiny Muammara Kaddáfího v Tripolisu. Nálet nejspíše nepřežil jeho syn a tři vnoučata, sám Kaddáfí vyvázl bez zranění. Útok znovu oživil pochybnosti ohledně legitimity zásahu NATO v Libyi.

Severoatlantická aliance musí zodpovídat nepříjemné otázky ohledně legitimity svého posledního náletu na Tripolis, při kterém byla zasažena jedna z rezidencí rodiny Muammara Kaddáfího. Státní televize oznámila smrt druhého nejmladšího syna libyjského vůdce Sajfa Araba a třech nejmenovaných vnoučat.

Podle mluvčího vlády v Tripolisu Músy Ibrahíma byl v době útoku v rezidenci také Muammar Kaddáfí se svou ženou Safíjou, ale oba vyvázli bez zranění. Podle Ibrahíma byl cíl útoku naprosto jasný: zavraždit libyjského vůdce samotného.

Zástupci NATO vydali rychlé prohlášení, ve kterém odmítají, že by cílem náletů byli jednotlivci a představitelé režimu. Útoky se dle Aliance zaměřují pouze obecně na struktury vojenského velení.

Britský premiér David Cameron řekl televizní stanici BBC, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN o intervenci v Libyi dovoluje útoky na místa velení a kontroly ozbrojených sil, protože jejím hlavním účelem je „zabránit ztrátám na životech civilistů útoky na Kaddáfího vojenskou mašinérii“.

Komentátoři se ale více méně shodují, že pokud bude potvrzena smrt Kaddáfího vnoučat — nejstaršímu z nich bylo teprve dvanáct let — vyvstanou nové a závažné pochybnosti ohledně legitimity celé intervence. Pravděpodobně by došlo též k dalšímu posunu v oficiálním postoji zemí, jako je Rusko a Čína, které již v minulosti naznačily, že NATO překračuje mandát udělený OSN.

Podle západních médií to zatím nevypadá, že by Rusko nebo Čína chtěly situaci v Libyi v Radě bezpečnosti znovu oficiálně projednávat. Oba státy v březnu intervenci de facto legalizovaly, když se zdržely hlasování a nevyužily práva veta.

S jednoznačnou kritikou zásahu dosud vystoupil pouze venezuelský prezident a Kaddáfího spojenec Hugo Chávez: „Není pochyb o tom, že rozkaz zněl zabít Kaddáfího. Nezáleží na tom, kdo jiný byl zabit, tohle je vražda,“ uvedl doslova.

Podle nejmenovaného diplomatické zdroje, citovaného deníkem Guardian, byl útok pravděpodobně proveden dánským letounem F-16 okolo osmé hodiny večerní v sobotu. Podle Ibrahíma to bylo v posledních dnech již podruhé, co libyjský vůdce unikl bombardování NATO jen velmi těsně. Mluvčí zároveň naznačil, že někdo z okruhu Kaddáfího blízkých může Alianci poskytovat informace.

Analytikové citovaní americkými médii v souvislosti s útokem přípomínají, že by eventuální zabití Kaddáfího bylo pro interventy spíše kontraproduktivní. Optimálním důsledkem zásahu je podle nich totiž situace, kdy vůdce svrhne samotný libyjský lid. Někteří z vrcholných republikánských politiků ale naznačili, že pokud by Kaddáfí zemřel, nebyl by to pro Spojené státy větší problém.

Senátor Lindsey Graham pro televizní stanici Fox News doslova uvedl: „Kamkoliv se Kaddáfí vydá, tam je legitimním vojenským cílem. On je ve velení a kontroluje zdroje. Není legitimním vládcem Libye a cestou, jak to všechno ukončit, je jít po lidech kolem něj a jeho podpůrném systému.“

Na vznesenou námitku, že zabití vůdce cizí země představuje porušení mezinárodního práva, Graham odpověděl: „Podle mě to není vůdce země, je to vrah.“ Podobně se k tématu postavil také bývalý republikánský kandidát na prezidenta John McCain.

Útok na OSN

V reakci na zprávu o smrti vůdcova syna vyšly do ulic Tripolisu davy lidí, které svůj hněv obracely proti ambasádám západních zemí a kancelářím Organizace spojených národů. Ta byla nucena z Tripolisu evakuovat veškerý personál.

Všech dvanáct zaměstnanců OSN je nyní podle mluvčí organizace mimo nebezpečí v sousedním Tunisku. Napadené ambasády byly v době útoků prázdné a nikdo nebyl zraněn.

Náměstek libyjského ministra zahraničí Chalíd Kaim prohlásil, že útoků na ambasády lituje, ale že rozvášněný dav přemohl zasahující policisty. Libyjská vláda podle něj prozkoumá škody a budovy nechá na vlastní náklady opravit.

Velká Británie po napadení a vypálení své ambasády v Tripolisu vyhostila libyjského velvyslance v Londýně.

Mezitím pokračují také boje mezi libyjskou armádou a povstalci. Jednotky loajální Muammaru Kaddáfímu od neděle opět odstřelují přístav v obléhané Misurátě, ve kterém se ukrývají stovky námezdních dělníků a uprchlíků, kteří se snaží opustit město. Boje se svádí také o nedaleké letiště, které je stále pod kontrolou prorežimních vojáků.

Přestřelky dále pokračují i na úplném západě země na hranicích s Tuniskem. Několik jednotek Kaddáfího vojáků se údajně opět pokusilo překročit tuniskou hranici a zaútočit na povstalce z cizího území. V horách jihovýchodně od Tripolisu naopak získávají podle posledních zpráv navrch opoziční síly, kterým pomohlo i několik nedávných náletů NATO.

Další informace:

The Guardian Gaddafi family deaths reinforce doubts about Nato's UN mandate

The Guardian Libyans set British embassy alight after Nato attacks

BBC News Libya crisis: UN leaves Tripoli amid mob attacks

Al Džazíra UN staff leave Tripoli after mob attack

    Diskuse
    SH
    May 4, 2011 v 20.06
    Libyjský lid
    Upřímně mne zajímá, kdo je podle NATO a především vlád Itálie, Francie a Británie ten Libyjský „lid“, který má podle nich Muamara z kmene Kaddáfí svrhnout. Přece světový „lid“ už nepopíratelně ví, že Kaddáfí musí padnout proto a jenom proto, že odmítá zmíněným zemím dál „prodávat“ ropu, zvláště když mu za ni dluží dvě stovky miliard dolarů.
    May 5, 2011 v 11.29
    Ano, pane Hošku, to je pádný argument. Jak přesně si vlády zmíněných zemí definují lid nevím, faktem je ale, že před první ofenzívou Kaddáfího armády se bouřila všechna pobřežní města, kromě Syrty. S tou globální "nepopiratelností" argumentu "za vším hledej ropu" bych proto byl trochu opatrnější. Faktorů působí vždy více. "Proto a jenom proto" v mezinárodní politice neplatí.
    May 6, 2011 v 1.12
    Na nádraží ve Znojmě jsem opsala tento text:
    Proč je napadena Libye?
    EU se potýká s ohromnými finančními problémy a jedna evropská země po druhé upadá do bankrotu. Z´éna eura je zdecimovaná a má problémy. USA všechny své zdroje utratily před 12 léty a vnitřní i zahraniční dluhy představují 14,1 bilionů dolarů. EU a USA dluží Libyi za dodávnky ropy skoro 200 miliard dolarů. V roce 2012 skončí koncese velkých naftových společností, které mají právo na těžbu libyijské ropy. Kaddáfí požaduje zaplacení dluhů, nebo chce uzavřít mezistátní smlouvy s jinými zeměmi a společnostmi. Z tohoto důvodu je Libye napadena.
    A zdalipak má libyiský občan důvody, aby se bouřil proti režimu Muammara Kaddafího? Myslím, že ne.
    Jestliže se podíváme na životní úroveň libyjského národa a výhody, které jim zabezpečuje stát, pak se mají velmi dobře asi jako malí bozi.
    Libye má 6,5 milionu obyvatel a má 14 mil. registrovaných automobilů. Když někdo chce studovat v kterémkoli státě na světě, požádá si stát a ten mu zajistí byt, auto, stravu, bezplatné studium a stipendium 2300 dolarů.
    V Libyi se neplatí voda, elektřinsa, plyn, daně, úvěry jsou bezúročné. Když do 5 let nemůžeš úvěr splatit, odepíše ho stát nebo ho splácí za vás.
    Každý plnoletý občan Libye, když dosáhne 18 let, dostane klíče od bytu. Když si chcete koupit auto, složíte 20,3% ceny a zbytek dotuje stát. V Libyi koupíte za 10 dolarů 85 litrů benzínu nebo nafty. V Libyi jsou potraviny velmi levné, 10 kg chleba stojí 0,15 dolarů.
    May 6, 2011 v 1.22
    Pokračování
    Libyjci nepracují fyzicky, vše dělají cizinci. Žil jsem 10 let v Libyi v různých městech a nikdy jsem neviděl jediného žebráka. Libyjci nejdou pracovat do tzv. bílého světa, neboť to nermají zapotřebí. V Libyi není nikdo ožebračen, není mu odejmut byt nebo auto, protože nesplatil úvěr. Není to tak jako v demokratických zemích, které se vrhly na Libyi. Otevřeně, je mi líto libyjského národa, neboť se má přetvořit na nájemní pracovní sílu, pracovat za 100 dolarů a ztratit všechny dosavadní výhody. O pohodlném životě, jakým dosud žili, se jim bude jenom zdát.
    Malé doplnění. Na sociální a životní jistoty Libye se nehrabe žádná z tzv. vyspělých zemí pod židovskými bankami a koupenými vládami těchto krajin. Bylo by dobré, kdyby se obyvatelstvo na světě probudilo a konečně postupovalo tak, jak bude potřeba. V historii vždy platilo, že nemělo nikdy pravdu masové obyvatelstvo, ale paradoxně jednotlivci.
    Základní informace je to, že západní demokracie je pouze iluzí a divadlem pro lidi, kteří žijí v mylné představě, že něco ovlivňují. Bohužel, není tomu tak.
    May 6, 2011 v 1.28
    Pokračování - komentář
    Nevím, kdo je autor, a ani s ním v některých tvrzeních úplně nesouhlasím. Ale text působí autenticky, zdá se, že ten člověk skutečně dlouho v Libyi žil a něco o tamním životě ví. Tak to dávám k uvážení nebo k uvedení na pravou míru.
    Ve Znojmě na nádraží je putovní výstavka o Osvobozeném divadle a tam to bylo přilepeno izolepou psané strojem asi před týdnem.
    PM
    May 6, 2011 v 11.41
    Pohoda, pelíšek v náručí mocipána a 'svoboda individualismu'
    nejsou vždy volně volitelné okolnosti. Za totality jsem nejednou slýchával stesky podobné znojemskéhu prohlášení - jsme plně zajištěni k průměrné spokojenosti, snad to jediné co nám jen schází je pohodlnější možnost cestování. Jde o dva protichůdné postoje a světonázory, jejichž úspěšnost je podmíněná stupněm jejich momentální atraktivity. Současně je 'individuální svoboda', zřejmě i v štědře alimentujících monarchiích široce atraktiní nutností.
    TT
    May 6, 2011 v 15.30
    Studie o Libyi
    Text ze Znojma je trochu přehnaný, ale je možno podívat se na Italskou studii pro OSN. Je fakt, že data jsou v porovnání s většinou zemí světa dost pozitivní. Vzhledem k tomu, Kaddáfího považuji už desítky let za bláznivého autokrata, a že o Libyi se v souvislostech sociálních politik moc nemluví, bylo to pro mě dost překvapení.

    http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/CAIMED/UNPAN019179.pdf
    May 6, 2011 v 16.28
    Já souhlasím s panem Petráskem. Hlavní myšlenku textu, který tu paní Švandová přepsala, vidím ve souvětí: "A zdalipak má libyiský občan důvody, aby se bouřil proti režimu Muammara Kaddafího?" následovaném výčtem ze sociálních statistik. To ale přeci není všechno. Mně to přijde, jako když Kalousek srovnává důchody, produktivitu práce a výsluhy státních úředníků v Řecku a ČR a vyvozuje z toho, že Řekové vůbec nemají právo protestovat.

    Zmíněná data (z Libye) byla pozorovatelům dlouho známa - proto se také v lednu a ještě na počátku února nečekalo, že by k nějaké vzpouře mohlo dojít. A přece - v okamžiku, kdy začaly Kaddáfího jednotky tažení na východ, probíhaly protesty ve většině měst. Že by šlo o komplot "židovských" bankéřů a ropných korporací se mi nezdá. Ten konec koncesí nicméně prověřím.
    May 9, 2011 v 15.20
    Moc děkuji za pozornost věnovanou textu ze Znojma
    Před chvilkou jsem četla reportáž z Libye šéfreportéra Martina Nováka na aktualně.cz - je psaný ve smyslu "Libye se chce zbavit tyrana Kaddafího" - je to další mediální masáž typu "Irák má jaderné zbraně"?
    Před časem jsem zahlédla na internetu jakýsi text ukazující Kaddaffího jako přítele státníků USA i EU - to mi taky nejde dohromady s tím, jak se nyní na Kaddaffího vrhli. Bohužel jsem tomu nevěnovala pozornost, takže nevím odkaz.
    Pane Petrásku nemyslím, že by Libyici nemohli vycestovat, jako my za totality. Kaddaffi se mi jeví jako osvícený diktátor - po takových teprve ovšem přicházejí tyrani. Taky si myslím, že autor textu ze Znojma je zaujatý, ale není šprochu ... zvláště je-li pravda to o tom dluhu USA a EU vůči Libyi a konci koncesí naftařských společností v příštím roce.
    Pane Jedličko, prosím, zjistíte-li něco o konci těch koncesí naftových společností v Libyi, dejte nám to vědět. Taky jestli se někde dá zjistit jaký dluh mají USA a EU vůči Lybii - neznámý autor znojemského textu uvádí 200 miliard dolarů.
    Ještě jednou Vám všem díky.
    May 9, 2011 v 17.27
    Něco k věci zde: