Recenze●Jaromír Mrňka
Monografie Anny Hájkové Poslední ghetto je dějinami terezínského ghetta prizmatem identity jeho vězňů a každodennosti jejich přebývání. U příležitosti dne obětí holokaustu přinášíme reflexi knihy od historika Jaromíra Mrňky.
#II. světová válka
Rozhovor●Fatima Rahimi
Historii bez kategorie genderu vykládat nelze. Platí to i pro dějiny holokaustu
Způsob psaní dějin je vždy omezen významy, v nichž historik či historička, byť nedobrovolně, tkví. O českém holokaustu, jeho reflexi i o vztahu genderu a identity jsme mluvili s historičkou a autorkou knihy Poslední ghetto Annou Hájkovou.
Vyprávění●Jan Šícha
Druhá světová válka je tak vzdálená v čase, že svou hodnotu má už hledání, jak se na ni vůbec dá vzpomínat. Vzpomínka se nevnucuje, je třeba ji vyvolat: jako se to podařilo knize Kateřiny Kovačkové.
Esej●Alena Wagnerová
Československé tíhnutí k demokratickému socialismu zůstává naší nejsilnější možností
Zpráva●Jakub Patočka
Vychází Pátrání po Silvestrovi, kniha rozvíjející seriál publikovaný v DR
Komentář●Jan Škvrňák
Polská žádost o německé válečné reparace v kontextu
Půlrok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vystoupili v Polsku čelní představitelé vládnoucího Práva a spravedlnosti s tím, že se sousedním Německem je třeba vyjednat reparace za 2. světovou válku. Proč právě nyní a co se tím sleduje?
Komentář●Jiří Karen
Válka na Ukrajině je symptomem selhání mezinárodního politického systému
Zabránit současné ruské agresi vůči Ukrajině je nesmírně obtížné. Proto, že jedním z pilířů válečného běsnění je univerzální logika národních zájmů. Budoucnost musí stát na skutečné demokracii stavějící na maximální prostupnosti a sdílení.
Sloupek●Ivan Štampach
Blíží se výročí osvobození od nacismu. Nemají-li se pietní akty dostat pod kontrolu propagandy, musíme na válečné dění pohlížet kriticky. Vděk sovětským vojákům nesmí stát na legitimizaci násilí, jehož se SSSR dopustil na naší svobodě.
Komentář●Anna Míšková
Dát obětem tvář a jméno. Proč číst společně romská i židovská jména při Jom ha-šoa
Holokaust českých Romů a Sintů za protektorátu patří k dodnes zapomínaným a vytěsňovaným kapitolám našich dějin. Už proto je potřebné, aby jména těchto obětí zaznívala ve veřejném prostoru během čtení na Jom ha-šoa.
Sloupek●Ondřej Vaculík
Ondřej Vaculík čte Beránkovo Pátrání po Silvestrovi v kontextu vzpomínkové Dělnické knihy svého „taty“ Ludvíka. Reflektuje při tom nejen rekonstrukci fenoménu baťovské výchovy mládeže, ale také archeologií individuálních osudů.