Antikomunismus
Sloupek
Patrik Eichler: Válčíte s hroby!
Důsledný antikomunismus Práva a spravedlnosti má v oblibě i česká pravice. Zatím poslední z vlny antikomunistických zákonů prosadila polská vláda v Parlamentu ve čtvrtek. Cílem je především degradace exprezidenta, generála Wojciecha Jaruzelského.
Sloupek
Filip Outrata: Ondráček odchází, problém zůstává
Skutečným nebezpečím dnes není návrat komunistických mlátiček, ale oligarchizace politiky a nástup xenofobního extremistického směru opírajícího se o vládu pevné ruky. A fakt, že se oblast bezpečnosti pozvolna stává doménou stran typu SPD.
Komentář
Petr Bittner: Ať kýč dál srůstává s touto krajinou
Z připomínky listopadových událostí se stal spíš způsob, jak najít v dějinách těžko napadnutelnou oporu pro svůj antikomunistický světonázor. Bez ohledu na to, co si o tom myslíme, bylo by fajn to konečně přiznat.
Sloupek
Jan Šícha: Můj spolužák estébák byl v televizi. Nic jsme se o něm nedověděli
Na filmu o agentu Vianovi, který vysílala ČT 2 v cyklu Paměť národa, lze ukázat rozdíl mezi pitvou mrtvého bolševismu a umělým drásáním jeho někdejších ran na základě dnešní společenské objednávky.
Dopis ze Slovenska
Tomáš Profant: Zrkadlo antikomunizmu
Tomáš Profant z slovenského Poleblogu upozorňuje na novou divadelní hru Elity Jiřího Havelky, která podle něj umně zobrazuje, v čem se mýlíme při hledání příčin stěžejních problémů dneška.
Zpráva
Cenu Františka Kriegla obdržel Radek Banga
Letošní cenu Františka Kriegla udělila Nadace Charty 77 hudebníkovi Radkovi Bangovi. Obdržel ji za odvážný občanský postoj, když během vyhlašování hudebních cen Zlatý slavík protestoval proti ocenění xenofobní kapely Ortel.
Sloupek
Ivan Štampach: Proč nemám potřebu chodit někam tleskat kolem 25. února?
Ivan Štampach popisuje, proč se nepřipojuje k antikomunistickým oslavám, přestože ctí oběti minulého režimu. K občanské aktivitě vybízí spíše oběti režimu současného.
Sloupek
Petr Bittner: Proč jsem nikdy nemlčel o kapitalismu
Kapitalismus si s médii nebere servítky. Proto potřebujeme média, která si neberou servítky s ním.
Recenze
Gaby Khazalová: Remundův slepý krtek
Dokument Filipa Remundy Krtek a Lao-C' z cyklu Český žurnál se pokouší vykreslit česko-čínské vztahy. Remunda však snímek utápí v kulhajících paralelách, které zjednodušují svět na pohádkové dobro a zlo.
Komentář
Kamil Fila: Učitelka nese pochodeň antikomunismu
Zveřejňujeme recenzi Kamila Fily na nový film Jana Hřebejka nazvaný „Učitelka“. Snímek se snaží vyrovnat s bolestnými tématy minulosti, ale dokládá spíše to, že jsme se ještě nezbavili jednoduchého antikomunismu.
Reportáž
Fatima Rahimi: Zvláštní vztah Čechů ke Kurdům: když je miluješ, není co řešit
Bojovníkům proti Dáeš se dostává obdivu napříč českým politickým spektrem. Fatima Rahimi mluvila s osobnostmi, které Kurdy podporují navzdory některým svým východiskům. Každý si na nich najde to své, současná obliba ale může být vrtkavá.
Sloupek
Petr Bittner: Kdyby tam ta vlajka nebyla, nemuseli bychom ji netolerovat
Spor o vlajku se zaťatou pěstí ukázal, že zatímco levičáci se snaží organizovat proti fašismu a hledají podporu mezi všemi antifašisty, liberálové odmítají tolerovat levicovou politiku. Vítr neshody tedy vane od antikomunistů.
Sloupek
Petr Bittner: Je suis Ransdorf
Případ Miloslava Ransdorfa není jen obrázkem groteskního úpadku komunistů. Demaskuje i poslední baštu antikomunismu: návrat komunismu nehrozí a nikdy nehrozil. Naši komunisté se plně aklimatizovali mezi moderní gangstery.
Sloupek
Jiří Dolejš: Za Ludvíkem Vaculíkem
S dalším ohlédnutím za osobou Ludvíka Vaculíka přichází ve svém sloupku Jiří Dolejš. Vaculíkovy bylo ne vždy snadné přitakat, vždy však bylo užitečné mu naslouchat.
Komentář
Roman Kanda: Ludvík Vaculík uváděl jazyk do znění
Zemřel Ludvík Vaculík. Ještě než přijde na řadu vzpomínka šéfredaktora Jakuba Patočky, přinášíme úvahu Romana Kandy.
Sloupek
Petr Bittner: Bakelitové hrdinství antikomunismu
V Bruselu se objevila instalace sousoší české umělecké skupiny Pode Bal, která ztvárňuje smrt Hartmuta Tautze na rakouských hranicích roku 1986. Místo aby odkazovalo k současné situaci uprchíků, slouží jako antikomunistická propaganda.
Sloupek
Patrik Eichler: O problémech Mladých sociálních demokratů
Břitká glosa je v novinařině žánr zcela oprávněný. Komentátor významu Martina Zvěřiny ale musí znát soupeřovu argumentaci. Pokud píše, že soupeř argumenty nemá, poškozuje Zvěřina jen sám sebe.
Sloupek
Alena Zemančíková: Jaké to bylo dětství?
V knize Moje dětství v socialismu šedesát jedna více méně veřejně známých autorů a autorek vzpomíná na své dětství. Kromě dvou výjimek však minulý režim ve vzpomínkách moc velkou roli nehraje.
Sloupek
Petr Jedlička: Co vše se po Listopadu zlepšilo, a to i pro komunisty
Vedoucí zahraniční rubriky DR tentokrát ve svém zápisníku osobněji k domácímu výročí.
Komentář
Kateřina Kňapová: Řecké střípky aneb Lesk a bída politiky
Při svém pobytu na univerzitě v Soluni přichází Kateřina Kňapová na to, jak je v Řecku politika důležitým společenským tématem. Baví se o ní skoro všichni a při každé příležitosti.
Sloupek
Jan Gruber: Burpsík štěká a kouše
Předseda strany LES, ekolog, bývalý ministr životního prostředí a politický turista Martin Bursík se v letošních senátních volbách pokouší o návrat do vysoké politiky v barvách TOP 09.
Sloupek
Jan Gruber: Taberyho Kalousek a Kalouskův Tabery
Někteří lidé se domnívají, že označení poslance KSČM za „komunistického fízla“ je nevhodné a urážlivé. Jiní jsou naopak přesvědčeni, že podobné výroky udržují českou demokracii nad vodou.
Komentář
Michal Uhl: František Kriegel neodvolal
Zveřejňujeme projev Michala Uhla na Zastupitelstvu MČ Praha 2, ve kterém navrhl udělení čestného občanství Františku Krieglovi. Návrh byl na pondělním jednání zastupitelstva zamítnut poměrem sedm hlasů pro, čtrnáct proti a šest se zdrželo.
Sloupek
Jakub Patočka: Potřeba smíření
Vzhledem k úrovni české debaty o dění v Gaze je vcelku jasné, proč nemohou radní slavné městské části Praha 2 doporučit k vyznamenání haličského Žida a komunistu Františka Kriegela. V listopadu 1989 by to šlo. Co jsme od té doby zapomněli?
Komentář
Michal Uhl: Proč nemůže být František Kriegel čestným občanem Prahy 2?
Zastupitel Prahy 2 Michal Uhl navrhl, aby jeho místní část udělila čestné občanství Františku Krieglovi. Rada městské části to odmítla s tím, že Kriegel byl komunista. Uhlovo stanovisko k věci zveřejňujeme jako komentář.
Komentář
Jan Randák: Člověk v tísni čte Gramsciho
Kampaň organizace Člověk v tísni Proti ztrátě paměti může sloužit jako příklad dobře pochopeného a v praxi uplatňovaného Gramsciho konceptu hegemonie.
Sloupek
Lukáš Jelínek: Bouře nad žižkovským ostrovem trvá
V Senátu se tento týden vedla debata o Ústavu pro studium totalitních režimů. Jen minimum diskutujících se ale věnovalo tomu, jak zlepšit fungování této instituce a v čem upravit zákon, který ji zakládá.
Komentář
Redakce DR: Odpověď tří odborových organizací ÚSTR Zdeňku Bártovi
Zveřejňujeme odpověď tří odborových organizací ÚSTR na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, ve kterém reagoval na výzvu těchto odborových organizací.
Sloupek
Alena Zemančíková: Zmrtvění
Umělec, stejně jako učitel, kněz nebo lékař, může mít jakékoli politické přesvědčení. Skvělí umělci se nakonec vždy vymykali svým chlebodárcům – a skvělí chlebodárci s tím dovedli počítat.
Sloupek
Jan Gruber: Za dobrou pravdu a pravé dobro!
Po svém nezvolení ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů začal Adrian Portmann kopat všude kolem sebe a na své devět měsíců staré výroky zapomněl.
Komentář
Zdeněk Bárta: Otevřená odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR na jejich výzvu Radě a řediteli
Zveřejňujeme otevřenou odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR na jejich výzvu Radě a řediteli od člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty.
Komentář
Luboš Rokos: ÚSTR rok poté, pár postřehů
Luboš Rokos komentuje zvolení nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a vývoj kolem Ústavu v posledním roce.
Komentář
Roman Šolc: Několik slov k pohřbívání ÚSTRu
Roman Šolc polemizuje s textem jednoho z kandidátů na ředitele Ústavu pro studium totalitní režimů Adriana Portmanna. Podle Šolce je koncepce tohoto ústavu pomýlená už od samého počátku.
Komentář
Filip Šimeček: Balík ideologie
V MF DNES (12. dubna 2014) se objevil článek politologa Stanislava Balíka s názvem Kulturní válka o povahu komunismu. Kritizuje v něm „lakování komunismu narůžovo“, tedy údajnou relativizaci novodobé historie. Jsou jeho výstupy relevantní?
Komentář
Petr Sedlák: Školní dějepis, komunistická diktatura a spor o ÚSTR
Petr Sedlák navazuje na debatu o smyslu a směřování Ústavu pro studium totalitních režimů. Klade důraz na multiperspektivitu, která je podle něho vším, jenom ne legitimizací určitého výkladu dějin.
Sloupek
Filip Outrata: ÚSTR jako služba a spojenec pro levici
Ústav zkoumající činnost represivních složek režimu zaštiťujícího se hesly o sociální rovnosti a spravedlnosti je přirozeným spojencem demokratické levice a ta by proto měla mít zájem na jeho co nejlepším fungování.
Komentář
Dušan Radovanovič: ÚSTR, revoluce nebo perestrojka?
ÚSTR má tři relevantní kandidáty na post ředitele. Zvolí rada ty, kdo se budou snažit pouze o odstranění nejkřiklavějších neduhů, nebo se pokusí o skutečnou obsahovou změnu a posunutí ÚSTRu mezi respektovaná akademická pracoviště?
Komentář
Robert Bezděk: Jan Palach jako český národní symbol, hrdina a mučedník
Robert Bezděk se zamýšlí nad filmem Hořící keř, který zaznamenal fenomenální úspěch na udílení českých lvů. Bezděk více než kladnou odezvu na tento film dává do kontextu společenského vnímání osobnosti Jana Palacha.
Sloupek
Kateřina Kňapová: Malá česká vyrovnání
„Kdo ovládá minulost, ovládá i současnost“ aneb měli bychom méně řešit minulý režim a po všech stránkách se zaměřit na ten současný.
Sloupek
Filip Outrata: Právo na Semelovou
Podle Filipa Outraty hloupé, ignorantské a hanebné výroky Marty Semelové svědčí o smutném duševním stavu jejich autorky i o současné KSČM. Adekvátním trestem nicméně je nechat je svobodně zaznívat.
Komentář
Jana Časnochová-Vrzalová: Sněmovna se nehlásí k Mezinárodnímu dnu studentstva
Poslanecká sněmovna se v polovině února rozhodla neposlat do dalšího čtení návrh na doplnění názvu státního svátku 17. listopadu - Den boje za svobodu a demokracii o sousloví Mezinárodní den studentstva.
Sloupek
Jiří Dolejš: Vybledne stín minulosti na KSČM?
Jiří Dolejš popisuje, jakým způsobem se KSČM staví ke své minulosti. Tato strana podle něho jako celek základní politický krok učinila. Co se týče překročení rámce programu a usnesení strany jednotlivcem, tak KSČM dává přednost politické diskusi.
Zpráva
Lustrace v čase: Havel, Šabata, Dienstbier a Dubček proti ODS
Lustrační zákon bývá dnes svými obhájci vydáván za jednu z vymožeností listopadové revoluce. Jednoduchý historický přehled ukazuje, že je to jinak, k jeho hlavním odpůrcům patřil Václav Havel. A dodnes platí i vinou části poslanců ČSSD.
Sloupek
Kateřina Kňapová: Antikomunismus a generační vyprávění
Antikomunismus není jen delegitimizací všeho levicového, ale dost možná i důležitou součástí velkého vyprávění mojí generace.
Komentář
Petr Minařík: Za Vasiľem Biľakem
V noci na čtvrtek ve věku devadesáti šesti let zemřel Vasiľ Biľak. Petr Minařík připomíná, jak Bilaka vnímal Gustav Husák.
Sloupek
Jaroslav Bican: Být radikálem jako Uhl
Jiří Peňás ve své recenzi knihy o Petru Uhlovi naznačuje, že tomuto bývalému disidentovi chybí smysl pro proporce. Je tomu tak. Kdyby tomu bylo jinak, nemohl by se za minulého režimu chovat tak, jak se choval.
Sloupek
Saša Uhlová: Jsem komunistka
Konečně jasné a pro každého srozumitelné vysvětlení, proč musíme být všichni komunisté. Komunismus je budoucností lidstva. Odpor je marný, budete asimilováni.
Komentář
Filip Outrata: Válka bez vítězů. Nové kolo boje o naši minulost
Snaha vyrovnat se s nepřátelskou ideologií tím, že rituálně ostrakizujeme její někdejší a navíc již dávno pokání učinivší nositele, může uškodit pouze sama sobě. Více svobody a demokracie nám takovýto válečnický postup nepřinese.
Komentář
Tomáš Korda: Pravda demokratických voleb
Volby v demokratickém řízení vyvolávají řadu otázek. Co vše svým hlasem můžeme dát najevo? Nakolik je možné pomocí voleb něco změnit? A mají volby nakonec vůbec nějaký smysl?
Komentář
Tomáš Schejbal: Proč nejsem pullmannovcem?
Tomáš Schejbal reaguje na text Zuzany Kaiserové v Mladé frontě DNES, ve kterém ho označila za tzv. pullmannovce. Schejbal se brání, že se jím být necítí.
