Fukušima Nefukušima, my Češi máme zkrátka za ušima

Česká debata o jaderné energetice po fukušimské katastrofě už snad ani nemůže být tišší. Média přinášejí špatně přeložené útržky dílčích rádoby senzací, politici mlčí a ekologické organizace přemítají, zda se už mohou odvážit něco říct.

Jakub_cb

Jakub Patočka

01.04.2011 08:00

Související

Po třetí týden připravujeme prakticky každodenně zpravodajský přehled o vývoji v jaderné elektrárně Fukušima, která se po přírodní pohromě v Japonsku ocitla v kritickém stavu.

Dokud krize představovala hlavní zprávu prakticky všech světových médií, opíralo se zpravodajství Deníku Referendum především o zdroje, s nimiž pracujeme obvykle, BBC, Guardian, kritická, ale nehysterická americká média, agenturu International Press Service, v tomto případě také o kvalitně pracující agenturní zpravodajství Reuters, k nimž navíc přistoupilo zahraniční vysílání japonské televize NHK.

S postupem krize a zejména od okamžiku, kdy se světovou událostí číslo jedna stala situace v Libyi, se ale začalo ukazovat, že suverénně nejlepším zpravodajským zdrojem jsou každodenní informační přehledy mezinárodní kanceláře Greenpeace, které, jak čas plyne a je možno poměřovat slova se skutečností, o třídu převyšují všechny prestižní světové zpravodajské instituce.

Zpravodajství Deníku Referendum se tak opírá o tento sloup, v posledních dnech už stojí prakticky výhradně na něm, doplňuje a ověřuje se přitom právě japonskou televizí NHK. Její vysílání a přehledy Greenpeace se ve všem podstatném shodují, neboť vycházejí z totožného primárního zdroje, jímž jsou údaje zveřejňované japonskými úřady. Na rozdíl od všech světových médií, včetně těch špičkových, ovšem jak Greenpeace, tak – alespoň obvykle – NHK přecházejí efemérní nesmysly a soustředí se jen na to podstatné.

Například BBC mělo ve středu po určitý čas absurdní hlavní zprávu dne z informace, že čtyři fukušimské reaktory jsou podle jejich provozovatele, Tokijské elektro-energetické korporace Tepco, na odpis, ačkoli tento poznatek byl znám od okamžiku, kdy započalo zoufalé chlazení mořskou vodou; novinkou hodnou prvotřídního média s možnostmi investigativní práce by mnohem spíše mohlo být prověření dohadů, že se chystá znárodnění provozovatele elektrárny, který si s náklady na likvidaci škod jednoduše nemá jak poradit.

Informační převaha Greenpeace a NHK je dána srozumitelnými faktory: jedná se o velmi komplexní problematiku, takže je zapotřebí poměrně značné erudice, aby byl zpravodajský tým s to uvážit, které poznatky jsou závažné, a které nicotné. Na rozdíl od jaderných regulátorů navíc ani NHK, ani Greenpeace nemají zájem informace vybírat tak, aby hájily zájem jaderného průmyslu: vědí, že přesnost informací je v prvém případě otázkou cti, v případě druhém nadto i hlavní zbraní.

Greenpeace, které má v problematice mimořádné intelektuální zázemí na všech obydlených kontinentech, a zpravodajská televize NHK, pro niž situace ve Fukušimě z pochopitelných důvodů nikdy nepřestala být hlavní prioritou, mají ve svém pojetí problému ucelenou koncepci, jež jim umožňuje každou dílčí položku zasadit do komplexního celku. A díky tomu rovněž kompetentně rozhodnout o tom, co je možné ignorovat.

Informační servis Greenpeace stojí ale ještě o třídu výš než zpravodajství NHK právě díky mezinárodnímu přesahu a úzkostlivě uměřené interpretaci. Rozlišují dvě základní složky problému: jednak situaci v elektrárně a jednak míru kontaminace i její potenciální zdravotní důsledky. K nim postupně přistupuje rozměr třetí: dopady fukušimské krize na světovou debatu o budoucnosti energetické politiky.

Nejedná se věru o triviální záležitost. Například ve Velké Británii, zemi s abnormálně vyspělou občanskou kulturou i ekologickým hnutím, obvykle brilantní radikálně ekologický komentátor deníku The Guardian George Monbiot vystoupil s až groteskně přemrštěným chvalozpěvem na jadernou energetiku, k němuž ho vede oslepující obava z důsledků klimatických změn. Odpověď nestora britského ekologického hnutí Jonathona Porritta je otcovsky laskavá, ale ve svém závěru nezviklatelná: lze jistě podporovat jadernou energetiku, ale nelze přitom zůstat na půdě zeleného hnutí.

Debata mezi dvěma britskými osobnostmi ovšem není příznačná: promítá se do ní to, co nenápadný klasik českého kulturně-politického myšlení Alexandr Kliment nazývá osobním prvkem v situaci. Naznačuje to s noblesou vlastní Britům ve svém textu i Porrit: Monbiotova touha provokovat, vyčnívat, být za jakoukoli cenu originální zde přemohla jeho ryzost ekologického aktivisty a komentátora.

Nestalo se to ostatně poprvé: tak už dříve dětinsky Monbiot napadl zakladatele evropského ekologického hnutí Edwarda Goldsmithe, jehož monumentální dvojdílný sborník o jaderné energetice Nuclear Power Shut It Down!, vydaný v 80. letech, debatu na to téma pro každého, kdo o ni měl zájem, už tehdy argumentačně v podstatě uzavřel. Nejedná se totiž zdaleka pouze o bezpečnost: jadernou energetiku fatálně diskvalifikuje, byť i jen jako dílčí součást energetické produkce, řada dalších ohledů, v neposlední řadě ohled ekonomický.

Od Goldsmithových časů se ve všech řečech o jádru jedná více méně už jen o střet propagandy s argumentací: tak jako kolonialismus nemohl pokračovat po Gándhím, jako sovětský model socialismu neměl nijakou budoucnost po rozdrcení Pražského jara tanky, jako neoliberalismus už jen vadne po finanční krizi, kterou způsobil, je vše v oboru jaderné energetiky od konce studené války už jen poznámkovým aparátem pod čarou uzavřených dějin jedné technologické slepé uličky, jež už je pro energetiku jen něčím jako jsou pro železniční dopravu parní lokomotivy. Bez své vojenské složky je jaderná energetika fatálně nerentabilní a jako hospodářské odvětví se udržuje paradoxně už jen pro svou enormní nákladnost, která umožňuje, aby vždy zbylo dost prostředků na bezbřehou korupci.

Bravurní propaganda, která českou debatu na to téma obestírá temný stát ve státě jménem ČEZ, je toho jen vzácně barvitou ilustrací. A opravdu nelze čekat, že české země, jež strpí, aby jejich hlavou byl vrtošivý ješita, aby o národní park pečoval zapšklý nepřítel přírody, aby o lidských právech s posvěcením exekutivy mudrovali jejich zavilí protivníci, aby ministru školství radil primitiv teleportovaný snad ze štvanic na Čapka, aby ministrem vnitra byl neohrabaný pronásledovatel tramvají, aby ministr práce a sociálních věcí potřebnými lidmi pohrdal a aby ministr financí přiváděl žebráky na mizinu, aby si příslušníci politické elity obstarávali akademické tituly jako veksláci bony a aby to všechno jakoby řídil hlupáček, který neumí bez opory Hradu ani do pěti napočítat, ale ve skutečnosti tahal za nitky věčně rozesmátý násoska, který dokázal i padáky vojákům ukrást tak, že mu kvůli tomu jen málokdo přestal tleskat; nuže, věru nelze od takovýchto českých zemí, které, kdyby se Liberecký a Karlovarský kraj zítra prohlásily za součást Německa, si toho možná ani nevšimnou, čekat, že budou s to kompetentně zvažovat svou energetickou politiku.

Takže to tady máme. ČEZ se zřejmě nechal poučit od agentury, které pravděpodobně platí měsíčně víc, než kolik stála produkce Deníku Referendum od okamžiku jeho vzniku, že když gentleman omylem vstoupí na dámskou toaletu, v pozdější konverzaci by se k tomu už neměl vracet. Tudíž spíše uvidíte Martina Romana tančit kankán či vystupovat v brazilské reality show Špinavá Češka, než byste ho slyšeli dobrovolně procedit skrz zuby slovo Fukušima. Má za ušima.

Na české pravici, tam je věru, pokud jde o český příspěvek k řešení problémů světa, rušno tak, až má jeden co dělat, aby slyšel ještě něco jiného nežli ministrovo chrápání. Do čtvrtka bylo možno přemítat, kdo veřejně promluví na téma Fukušima z českých pravicových politiků jako první. Klaus o ekologistickém alarmismu? Zahradil o levičácké hysterii v Evropském parlamentu? Kocourek o dokonale bezpečných českých elektrárnách? Anebo snad kamarád českého ekologického hnutí in spe Chalupa o tom, že u nás nemíváme zemětřesení ani tsunami, leda kůrovce, jehož vliv na beton bude teprve zapotřebí nechat přezkoumat odbornou komisí? Skoro tři týdny, majíce za ušima, všichni mlčeli. Nakonec, jak se dalo čekat, první mezi nás vyrazil nepřekonatelný mudrlant se svým vzkazem z Argentiny: „Nevšímejte si té nicotné jedné, která nevydržela, obdivujte se všem, které to přečkaly.“

Jako vždy se ze všech nejvíc už zase snaží mít za ušima předseda české Strany zelených Ondřej Liška, který svým úsměvem hodlá nejspíše opět uspokojit úplně všechny. Soudě dle webu této mimoparlamentní konzervativní strany její aparát sice zaznamenal, že v Japonsku se cosi stalo a že to má i jakous takous spojitost s ukončením osmapadesát let trvající vlády v Bádensku-Württembersku, ostatně vlády strany v odporu vůči jaderné energetice o více nežli krapet výmluvnější nežli jsou čeští zelení. Ale mluvit o Fukušimě zeleně v češtině? Tady přece nejsme v Německu!

Nějakých čtyřiadvacet procent ve Stuttgartu nemůže Ondřeje Lišku vyvést z míry. Má svá dvě a je za ně rád, radikalismus by ho přece zbavil vlivu. Avšak ouha! Počkat. Tady něco nehraje… No ano, on už žádný vliv nemá. Zdalipak o něj nepřišel vinou svého konformismu?

Ale říci nahlas Fukušima, kdo by mohl chtít něco tak výstředního po předsedovi české Strany zelených? No, to by z něj nevyklouzlo snad ani na skřipci, devadesát procent lidí si tu přece ČEZ nekoupil pro jádro jen tak zbůhdarma. A Ondra proti větru nefouká. Raději počká, až se zase uskuteční nějaký běh za svobodný Tibet.

Jako vždy poslední naději pro nás, kdo ji jsme ještě s to hledat ve stranické politice, představují sociální demokraté. Konečně Petra Buzková a Lubomír Zaorálek s námi stáli na proslulém kontejneru před jadernou elektrárnou Temelín. Takřka ruku v ruce jsme tam chtěli, aby se nikdy neocitl v provozu. A málem se nám to podařilo.

V devatenáctičlenné sociálnědemokratické vládě Miloše Zemana bylo hned šest rezolutně protijaderných ministrů a dva další se přidali proto, že návrh ministra Grégra byl z podstaty nemravný. Hlavní práci vykonal tehdy opravdu brilantní Jan Kavan, vydatně pomohl Pavel Rychetský, odporu se účastnili i Eduard Zeman, Jaroslav Bašta, Pavel Dostál a Miloš Kužvart. V kritické chvíli se připojili Pavel Mertlík a Vladimír Špidla.

Je podivuhodné, že dnes se obává snad úplně každý v nejvyšších patrech sociální demokracie na ně navázat. Jelikož se od doby boje třetiny vlády ČSSD proti Temelínu neobjevily žádné argumenty pro jadernou energetiku, leda řada nových proti ní, nelze si takový vývoj vyložit jinak nežli jako nárůst možností ČEZu manipulovat českou veřejností i politikou a ochabování vlivu ekologického hnutí. A tak přední sociální demokraté jako jeden muž mlčí, jeden každý má strach, že by se jim vymstilo jít proti ČEZu a většině spolustraníků, jejichž mínění si koupili.

A nakonec tu ovšem máme ekologické hnutí, jež je snad kapitolou nejponurejší. Jedná se o svět idealismu, který si najednou předsevzal, že se bude chovat politicky, ale představu o politice má jako muž, jenž si vše, co ví o ženách, přečetl v knížkách.

A tak tu například čteme dopis, v němž se oslovuje nejnekompetentnější premiér, kam až paměť sahá, a píše se mu od ekologického hnutí, že je chápán, když prý nepodléhá hysterii. Z takového pochopení pro své opovržlivé výroky vůči německé či rakouské veřejnosti, z řady důvodů podstatně civilizačně vyspělejších nežli je ta česká, bude Petr Nečas jistě radostí bez sebe.

„Chápeme Vaše argumenty, že v Česku podobná živelní pohroma, k jaké došlo v Japonsku, nehrozí, že z tohoto důvodu není třeba podléhat mediální hysterii a znepokojovat veřejnost. Ani české ekologické organizace nezastávají názor, že je třeba vystupovat proti jaderné energetice na základě katastrofických scénářů a apokalyptických vizí,” čteme zde doslova.

A žádán není o nic, oč by žádán být – neztratil-li pojem ekologické hnutí elementární etymologický smysl – mohl a měl. Přitom by žádat o ledacos šlo, neboť fakta jsou prostá. Fukušima byla bezpečnější elektrárnou než Dukovany nebo Temelín. Bez energie z obou českých problematických provozů bychom se hravě obešli ještě letos. Jen přehlídka veletočů Dany Drábové by stačila na legitimní žádost o její odvolání a zavedení systému jaderné bezpečnosti, který chrání české obyvatelstvo před jaderným průmyslem, a nikoli jaderný průmysl před českým obyvatelstvem.

Pokud se chce ekologické hnutí chovat politicky, musí pochopit, co přesně znamená jeho opravdová politika v tradici H. D. Thoreaua, Gándhího, M. L. Kinga či E. Goldsmithe, zkrátka těch nejlepších, na něž navazuje. Jinak řečeno pochopit, že úkolem ekologického hnutí není svými stanovisky imitovat to, co by nejspíše měla říkat exekutiva, ale svými činy vytvářet prostor pro to, aby to říkat mohla.

Takže čistě pro záznam, aby případní budoucí evakuovaní věděli, že už dnes to svobodně říci bylo možné: Vážený pane předsedo vlády Petře Nečasi, žádám Vás, abyste prosadil, že obě české nepotřebné a nebezpečné jaderné elektrárny odstavíte ještě před koncem svého funkčního období, aby po Vás zůstala aspoň jedna dobrá věc.

A co si myslíte vy? Diskuse (12 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pátek, 1.Dubna 2011, 14:19:49

Jakube, já sám mám velmi rád ironii, ale ta Tvá místy přechází v jízlivost, a to je trochu škoda... Ironie je vlastně formou odstupu, jízlivost je už znakem zaujatosti (samozřejmě na opačné straně, než je ta, jež je předmětem kritiky).

Jakub Patočka - šéfredaktor DR, Brno

ironie, jízlivost, uštěpačnost, potměšilost Pátek, 1.Dubna 2011, 14:45:23

Martine, díky, a kde přesně myslíš?

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pátek, 1.Dubna 2011, 16:37:55

No tak třeba ta pasáž o Liškovi je docela nápadná.

Jakub Patočka - šéfredaktor DR, Brno

tak třeba Sobota, 2.Dubna 2011, 12:41:35

No to jsem si myslel, že to bude asi tohle "tak třeba". To ale plyne myslím spíš z míry poznání.

Z jednoho konce je asi problém, působí-li ta pasáž na lidi méně obzenámené s tím, co je Liška zač, jako na Tebe. Kdybych takhle psal třeba o Johnovi, asi by to nedráždilo. Ale já si myslím, že Liška nejen jako člen Langrovy, Čunkovy, Topolánkovy vlády, který se ještě týden před volbami modlil, aby mohl být i členem vlády Nečasovy, a který proti ní nyní opatrně vystupuje jen proto, že ví, že jiná cesta k podílu na moci se mu nenaskýtá, je vlastně horší ne John, neboť chronicky vyvolává očekávání a naděje, jež pak vytuneluje pro svůj osobní prospěch.

Že pak na někoho moje uštěpačnost působí přemrštěně, si uvědomuju, ale aspoň se díky tomu lze dostat k diskusi o problému, která by se bez toho asi ani nekonala.

Kromě sumy mých zkušeností s Liškou, které by vydaly na docela zábavný remake Maupassantova Miláčka, by třeba teď čerstvě na to téma mohl vyprávět asi Honza Korytář, jak se na pokusu o jeho likvidaci v Liberci podílel Liškův člověk David Václavík:

Cituji z libereckého protikorupčního zprvodaje Náš Liberec:

"Nejvíce obvinění z nepravdivých tvrzení si na čtvrtečním zastupitelstvu vyslechl zřejmě David Václavík z Liberce občanům. Ten deklaruje svou naději, se kterou do koalice vstupoval, byl dotázán příznivkyní Změny pro Liberec, proč tedy již na večírku po podpisu koaliční dohody vyvolával, že „nenávidí Korytáře“. Stejně tak, když David Václavík, který pranýřoval skutečnost, že primátor neseznámil své koaliční partnery s pochybnostmi, které má ohledně zmíněných veřejných zakázek, byl opraven odborníkem, který se účastnil komise jejich posouzení. Ten Davidu Václavíkovi připomněl svoje výtky, které sděloval jeho spolustraníkům v komisi týdny a měsíce předtím a které do dnešního dne považuje za závažné. "

http://www.nasliberec.cz/view.php?cisloclanku=2011040002

Je to Václavík, který se ještě vloni s Liškou snažil Korytáře ze Strany zelených vyloučit, a do sněmovny kandidoval za tu bezvadnou stranu s tímto vkusným bannerem:

http://liberec.zeleni.cz/613/rubrika/liberec/

Není to teda třeba tak, že Ti ta uštěpačnost vůči němu vadí prostě proto, že tím směrem vkládáš ještě nějakou míru nadějí, kde jsou na místě podle mě spíše obavy, obavy hlubší než právě třeba z Johna, protože Liška a jeho stoupenci v zelených představují zcela reálné a velké nebezpečí, že znovu po příštích volbách přinesou nemalý díl kritických hlasů na zlatém podnose české pravici.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Sobota, 2.Dubna 2011, 13:07:4

Liška můj favorit není. Jde o to, že ta pasáž neobsahuje argumenty, které by mohly působit přesvědčivě na někoho, kdo prostě nemá tu zkušenost, na jakou se odvoláváš (ponechávám stranou, zda je oprávněná, to z tohoto hlediska nehraje roli).

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Sobota, 2.Dubna 2011, 13:15:29

"Od Goldsmithových časů se ve všech řečech o jádru jedná více méně už jen o střet propagandy s argumentací" - tohle je např. nefér formulace, protože jedna věc je, že lidé jako zde známý pan Wagner mohou svým nadšením třeba sloužit ČEZu a spol., ale druhá věc je, že používají nějaké argumenty, které jsou z hlediska jejich oboru a jejich názoru správné. Mohou se samozřejmě mýlit, ale přesto bychom neměli kvůli tomu prvnímu (objektivně prospívají nějaké lobby) ztratit cit pro to druhé, kdy jsou prostě oponenty v diskusi a mají své argumenty.

Pavel Mareš - Praha

Díky, pane Patočko, za jasné slovo. Sobota, 2.Dubna 2011, 22:08:2

Nejsem odborník na energetiku ani na ekologii, ale i obyčejný selský rozum mi říká, že když Česko pětinu své vyrobené elektřiny vyváží, docela dobře by se bez Temelína i Dukovan obešlo. Jenže to by si ČEZtí zlatokopové a jejich politické přísavky museli hledat zlatý důl zase někde jinde, že?

Petrasek Milan - penzista

V Německu vládne Neděle, 3.Dubna 2011, 21:17:8

zcela jiné společenské vědomí řešení nukleární energetiky a vyústilo v posledních volbách v takřka zelenou revoluci. Přesto koncept řešení, který musí zahrnovat celý EUsystém zásobování proudem dosud znám není. Pan Nečas a i pan Liška mně v tomhletom setsakra problému připadají setsakra nekompetentními.

Stanislav Hošek - Český těšín

Superpravda. Neděle, 3.Dubna 2011, 22:42:2

Napsal jsem to tady už jednou. Kdo zaníceně brojí proti JE a při tom s mnohem větším zaujetím nebuntuje vůči jaderným zbraním, tomu nikdy neuvěřím, byť měl argumenty vyvracející každý fakt uváděny vědci a techniky v oboru jaderné energetiky.

Petr Šťastný - Malé Přítočno

Pro Martina Škabrahu... Pondělí, 4.Dubna 2011, 10:10:48

Děkuji za vaši připomínku týkající se pana Wagnera. Myslím, že on opravdu příkladem solidního účastníka diskuze o budoucnosti energetiky.

Přeju Vám hezký den

Jiří Šíma - Brno

Něco k věci: Pondělí, 4.Dubna 2011, 15:18:43

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/jihu-nemecka-hrozi-vypadky-elektriny_198193.html

Jiří Šíma - Brno

Je to asi tak, že záleží na tom kdo čemu věří. Pondělí, 4.Dubna 2011, 16:47:23

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/nasledky-fukusimy-zmizi-do-par-mesicu-zustanou-hlavne-psychicke_198032.html

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.