Stráský chystá na Šumavu kácení i chemické postřiky z letadel

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) rozhodne o návrhu ředitele NP Šumava Stráského, který navrhuje kůrovcem zasažená místa vykácet a provádět chemické postřiky. Podle Hnutí DUHA i akademiků se jedná o vyhlášení války národnímu parku.

(dar)

23.03.2011 13:30


Spoluautor: ČTK

442569_mediafax_david_polivka

Jan Stráský (vlevo) a Tomáš Chalupa rozhodují o tom, zda se NP Šumava stane hřištěm byznysmenů. Foto David Polívka, Mediafax

Související

O kácení stromů a chemickém postřiku v bezzásadových zónách Národního parku Šumava rozhodne ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Chalupou nově jmenovaný ředitel správy parku Jan Stráský mu zaslal návrh na těžení stromů napadených kůrovcem v celkem dvanácti lokalitách. Jedná se především o lokality v západočeské části Šumavy.

Známého zastánce těžby a předsedu Klubu českých turistů Jana Stráského dosadil ministr Chalupa do úřadu nedávno. „Znamená to, že by se těžilo asi v třetině prvních zón a v části druhých zón. Nejedná se o vytěžení prvních zón, ale o výběrovou těžbu," popsal svůj návrh Stráský.

Podle mluvčí Michaely Jendekové ministerstvo životního prostředí očekává, že Stráský předloží jasný, zcela konkrétní návrh postupu včetně odůvodnění. „Tento návrh bude podroben oponentnímu odbornému posudku. Teprve poté bude rozhodnuto o tom, jak, kde a jakým konkrétním způsobem postupovat proti tomu, aby Šumavu neničil kůrovec," řekla Jendeková ČTK.

Proti návrhu na kácení v národním parku se ostře staví ekologické organizace i vědci. Jaromír Bláha z Hnutí DUHA zdůrazňuje, že hodnota národních parků spočívá právě v tom, že na rozdíl od hospodářské krajiny v nich probíhají přirozené proměny divokých přírodních ekosystémů, které nikde jinde nemůžeme vidět.

„V horských smrkových pralesích mezi tyto proměny po tisíciletí patří i občasné umírání části smrků kvůli kůrovci a spontánní obnova porostu. Ponechání části území přírodě je samozřejmostí v národních parcích v celé Evropě včetně Německa i Rakouska, Švýcarska, Francie nebo Polska. Mělo by to platit i pro Šumavu. Pustit dřevorubce do míst ponechaných přírodě je popření smyslu národního parku,” vysvětluje Bláha.

Bláha v této souvislosti připomíná tragickou zkušenost s orkánem Kyrill. „S výjimkou Miloše Kužvarta dosud žádný ministr nepovolil kácet v prvních zónách parku. Jak dopadla takzvaná výběrová těžba, dnes všichni víme. Stromy, které nepokáceli dřevorubci, posléze smetl vítr, takže tam dnes jsou rozsáhlé holiny. Ředitel Stráský promění další kopce na Šumavě v holé nehostinné pláně,“ varuje Bláha.

Vedle těžby chce ředitel Stráský v boji proti kůrovci použít i chemické postřiky z letadel. „Chemie se určitě bude používat tam, kde to bude povoleno, ale určitě ne v první zóně, kde se to nedělá a dělat nebude," uvedl Stráský.

„Návrh stříkat insekticidy z letadel je doslova vyhlášení chemické války národnímu parku. Kůrovce, který žije pod kůrou, většina leteckého postřiku nezasáhne, zato zahubí veškerý ostatní hmyz a vodní živočichy. Tak potrhlý nápad jako stříkat na kůrovce insekticidy z letadel u nás zatím nikdo nedostal ani v komerčních lesích,“ uvedl Bláha s tím, že chemické postřiky zlikvidují i ten hmyz, který kůrovce přirozeně hubí.

S Hnutím DUHA souhlasí i vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Chemický postřik proti kůrovci by byl podle nich odůvodněný v hospodářském lese, pokud by hrozily velké národohospodářské škody. V národním parku je ale lesní ekosystém předmětem ochrany, a použití insekticidu je neodůvodněné.

„Insekticidy by pozabíjely všechen hmyz. Aby byl účinný proti kůrovci, musel by se dostat pod kůru, při leteckém postřiku ho většina uvízne na jehlicích v korunách," potvrdila Bláhova slova Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Právě vědci jsou spolu s ekology Stráskému největším trnem v oku. Proto nedávno oznámil zrušení vědecké a regionální sekce rady parku a chystá vytvoření jediného tělesa, v němž bude sedět jen osm vědců z celkem pětačtyřiceti lidí.

„Zástupci výzkumu budou snadno přehlasováni zastánci rychlé přeměny šumavského parku ve hřiště byznysmenů,” upozornili nedávno ředitel Biologického centra Akademie věd ČR František Sehnal a děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer.

Podle entomologů gradace kůrovce loni vrcholila, a počet napadených stromů by mohl letos začít klesat. Kalamita podle odborníků končí v jihočeské části Šumavy, ale graduje v západočeské, v okolí Prášil a Srní. Tyto oblasti zůstávají rizikovými i pro letošní rok.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.