Čeští zemědělci opouštějí pěstování geneticky upravených plodin (GMO). Plocha určená k jejich pěstování klesla loni v ČR ve srovnání s rokem 2009 o více než čtvrtinu, konkrétně o 27,78 procenta na 4680 hektarů. O rok dřív to bylo 6480 hektarů. Vyplývá to ze statistiky organizace ISAAA, která monitoruje pěstování geneticky upravených plodin ve světě a která zveřejnila 22. února 2011 svou pravidelnou zprávu.

Loňský propad plochy s geneticky upravenými plodinami v České republice byl jedním z nejvyšších. Pokles byl ale patrný v celé Evropské unii. Plocha vyčleněná v EU pro pěstování GMO se v roce 2010 zmenšila v průměru o třináct procent. Hlubší propad než čeští zemědělci vykázali jen farmáři v Rumunsku s poklesem o 75 procent.

Česká republika loni patřila mezi země s největší plochou osázenou geneticky upravenými bramborami Amflora, které jsou odolné proti působení antibiotik, kvůli čemuž je často kritizují ochránci životního prostředí. Amflora se ovšem nepoužívá v potravinářství, je určena čistě k průmyslovým účelům kvůli obsahu velmi kvalitního škrobu. V ČR se tato rostlina pěstovala na celkem 150 hektarech.

Ekologičtí aktivisté tvrdí, že pěstování podobných plodin v Evropě nebude mít dlouhé trvání. Podle organizace Greenpeace pěstování GMO v EU odmítá celkem 61 procent lidí, což se promítá i do výsledků, které zveřejnila ISAAA. „Farmáři ani spotřebitelé se nenechali uchvátit propagandou biotechnologického průmyslu. Geneticky upravené plodiny nejsou více produktivní než plodiny běžné a naopak jsou méně odolné vůči extrémním klimatickým podmínkám," řekla v úterý novinářům Stefanie Hundsdorferová z Greenpeace.

„Přestože agrochemické korporace a americká vláda investovaly v posledních patnácti letech obrovské částky a spoustu energie do propagandy ve prospěch geneticky manipulovaných zemědělských plodin v zemích EU, nedůvěru evropských spotřebitelů se jim zlomit nepodařilo," řekl Deníku Referendum Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

„Producenti GM plodin mění s ohledem na fiasko své politiky v uplynulých letech nyní svou strategii. Intenzivně lobují za rozbití společné evropské politiky regulace GMO. Doufají, že by pak vybrané země EU s vysokou mírou klientelismu a korupce jako třeba Česká republika či Rumunsko mohly sloužit jako trojští koně uvnitř EU," uvedl Šuta dále.

„Agrochemické firmy dále spoléhají na to, že nekontrolovatelné šíření GMO nejrůznějšími formami kontaminace konvečních nebo bioplodin povede k tomu, že v budoucnu už nebude možné GM plodiny oddělovat od ostatních. Lidé by tedy ztratili možnost volby, jaké chtějí jíst potraviny, protože GMO by byly v různé míře přítomny všude,“ varuje Miroslav Šuta.