Protihlukové stěny podél tratí brání zvěři včas utéct

Protihlukové stěny podél železničních tratí nejen brání lidem ve výhledu do krajiny, ale i zabloudivší zvěři v úniku z kolejí. Změna přijde podle expertů buď s vyšším limitem hluku, nebo s prvním úmrtím člověka.

Jiří Guth

18.01.2011 10:56

248851_mediafax_vladimir_stehlik

Železnice je poezie svého druhu a protihlukové stěny jsou někde prozaicky zbytečné. Foto Vladimír Stehlík, Mediafax

Protihlukové stěny podél některých železničních tratí málo pomáhají lidem, ale hodně škodí zvířatům. Drážní inspekce sice eviduje jen dvacet zvířat usmrcených za rok 2010, ale jejich skutečný počet je zřejmě mnohonásobně vyšší.

I tak jsou to hodnoty o několik řádů nižší než počty zvířat zabitých na silnicích. Podle studie zoologů z Akademie věd ČR a Agentury ochrany přírody a krajiny zahyne ročně na českých silnicích několik milionů zvířat. Většinu z nich tvoří ježci, ale například i odhady počtu srnců zabitých za jeden rok kolísají mezi 50 a 100 tisíci kusy.

Na železnicích se v posledních letech protihlukové stěny stále častěji stávají pastí. Zvířata, která se do kolejiště dostanou, nemají šanci na únik a na trati umírají.
Server lidovky.cz (LN) upozornil, že tento negativní dopad betonových stěn je patrný například na trati z Prahy do Benešova, kde je protihlukových zdí velmi mnoho a železnice tu místy připomíná uzavřené koryto bobové dráhy.

„Velmi často se tu stává, že se mezi stěny dostane nějaké zvíře. A to ať už lesní, nebo domácí. Při průjezdu vlaku poté zpravidla nemá šanci. Stěny jsou tu totiž souvislé a zvířata nedokážou najít nouzové východy," popsal pro LN situaci na trati David Novák z Čerčan, který tudy jezdí každý den.

Do hry vstupují i ekologické vazby v potravním řetězci. „Je to takový koloběh. Vlak zabije srnu a její mršina poté přiláká predátory jako lišky či divoká prasata. Ty poté potká stejný osud," řekl podle LN Václav Pác z Okresního mysliveckého spolku Praha-východ.

Podél benešovské trati jsou stěny umístěny i na sporných místech. „U Benešova došlo k situaci, že zdi lemují trať na zdánlivě nesmyslných místech, například v lesích. Může za to akustická studie, ze které vyplynulo, že tu byly překračovány hlukové limity i přesto, že nejbližší domy jsou až dole v údolí," tvrdí mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.

V takových případech by teoreticky mohla pomoci připravovaná novela vládního nařízení, které stanoví hygienické hlukové limity. Desetitisícům lidí žijících u frekventovaných a budovaných silnic by ale situaci výrazně zhoršila.

Dopravní expert Miloslav Zítka upozorňuje, že při nevhodném výkladu onoho nařízení, konkrétně jeho pasáže o tzv. přiznání korekce na starou hlukovou zátěž, se musejí stavět protihlukové stěny u železničních staveb již jen při pouhé „optimalizaci", kdy se nemění stopa tratě. „Hluk se sníží na nižší úroveň než před optimalizací i bez stěny – díky novému svršku, bezstykové koleji, jejímu uložení na pražcích a dalším opatřením,“ řekl Zítka Deníku Referendum. „Lidé u trati už jsou na vlaky zvyklí, není to pro ně nic nového. V posledních letech jezdí novější – i když jistě stále nedostatečně – vozidla s lepším odpružením a také mnohem méně nákladních vlaků,“ připomněl Zítka.

Teoreticky by zvířatům mohla pomoci nová mapa, kterou nechalo zpracovat ministerstvo dopravy. „Je to vlastně několik map na sobě. Na jedné zjistíme výskyt zvěře, na dalších umístění silnic a železnic. Z toho poté dokážeme určit, kde je potřeba zvířata lépe chránit. Buď jim na tom místě zřídíme nějaký přechod či podchod, nebo necháme hlavní tah olemovat pachovými odpuzovadly, aby tam zvířata nechodila," popsal pro LN plán ministerstva dopravy jeho mluvčí Jakub Ptačinský.

Podle něj se takové ekologické doplňky dosud budovaly jen u nových staveb, nyní je chce ministerstvo zřizovat i u starších komunikací. „V Česku jsou opravdu oblasti, kde jsou zvířata uvězněna v jakési ohradě ze silnic a železnic. Abychom umožnili jejich migrování, podkopeme třeba i stávající železniční trať," dodává Ptačinský.

Miloslav Zítka je k takovým příslibům dosti skeptický. „Nejspíš budeme muset počkat, až se v takové ‚bobové betonové dráze‘ stane velká nehoda a záchranáři nebudou moci se rychle dostat k lidem,“ obává se Zítka.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

Krásná Nová Liboc Středa, 19.Ledna 2011, 20:49:35

To na té fotce je kladenský rychlík mezi Veleslavínem a Ruzyní u realizovaného developerského projektu Nová Liboc. Stěna je tu vyšší než jinde a nevznikla proto, že by se stavělo na železnici, ale byla součástí výstavby rezidencí. Zřejmě se nejen hluk vlaku, ale ani pohled na byť jen střechu vlaku neslučuje s tím, čemu se někdy říká bydlení. Problémy při rekonstrukci tratí tedy nejsou jediné.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.