Odbory projednají s vládou návrh důchodové reformy

Odbory projednají na čtvrtečním jednání tripartity svou představu o tom, jak by se měl změnit systém penzí. Zdravotnické odbory pak potvrdily, že chtějí na tripartitě probrat zrušení zákazu připlácení na nadstandard či zvýšení poplatku za den v nemocnici.

(čtk)

12.01.2011 18:30

225483_mediafax_michal_kalasek

Naše varianta je založena na tom, že problémem není první, průběhový pilíř, ale penzijní připojištění, které neplní svou funkci, myslí si odborářský expert Vít Samek. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Odbory chtějí na čtvrtečním jednání tripartity projednat svou představu o tom, jak by se měl změnit systém penzí. Počítá s reformou současného penzijního připojištění, zavedením zaměstnaneckých fondů, které by vyplácely doplňkové důchody lidem pracujícím dlouho v rizikovém prostředí a těžce fyzicky pracujícím, a dobrovolným spořením ve výši tří až devíti procent superhrubé mzdy. Uvedl to expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Zdravotnické odbory pak potvrdily, že chtějí na tripartitě probrat i plán ministra Leoše Hegera z TOP 09 na zrušení zákazu připlácení na nadstandard a zvýšení poplatku za den v nemocnici z 60 na 100 korun.

Reforma penzijního připojištění si podle odborů vyžádá například oddělení správy majetku účastníků od majetku fondů a vznik důchodových společností. Současně odbory prosazují zavedení zaměstnaneckých penzijních fondů, ve kterých by zaměstnancům přispívali na důchod zaměstnavatelé. U některých profesí totiž podle nich lidé nejsou plně schopni pracovat až do zákonem daného věku pro odchod do důchodu.

„Naše varianta je založena na tom, že problémem není první, průběhový pilíř, ale penzijní připojištění, které neplní svou funkci," řekl Vít Samek. Průběhový pilíř, ze kterého jsou v současnosti vypláceny důchody, podle odborů i přes výkyvy způsobené krizí, funguje dobře na rozdíl od penzijního připojištění. To prý neprodukuje i přes příspěvky státu vůbec žádné důchodové příjmy.

Další součástí varianty připravené odbory je dobrovolné spoření v soukromém pilíři. Lidé by si mohli spořit na individuální účty tři až devět procent superhrubé mzdy a stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty.

Do systému by vstupovali pouze ti lidé, kteří by si to mohli dovolit. Pokud si totiž lidé budou muset podle vládních reforem doplňkově spořit na zdravotní pojištění či školné, nebudou jim na důchody zbývat prostředky, řekl Samek.

Peníze, které by si lidé spořili na individuální účty, by přitom byly nad rámec odvodů na sociální pojištění. Vyvedení peněz do soukromých fondů by totiž podle nich veřejné rozpočty nebyly schopné unést.

Podle vrchního ředitele Sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce a sociálních věcí Jiřího Krále by se však prý návrh odborů prodražil. „Návrh znamená trvalé náklady pro stát, kdežto představy ministerstva nebo ODS si sice vyžádají velké transformační náklady, ale trvale nepovedou ke zvýšení výdajů," řekl Král s tím, že se jedná pouze o jeho odborný názor.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na jednání předloží návrhy řešení důchodů a rozhodnutí Ústavního soudu, které vypracovalo v závěru loňského roku.

Ke zdravotnickému programu tripartity řekla místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková, že ministr podle slibu upravil vymezení standardu, ale nedostatečně. Standardem má být současný seznam výkonů, který ale prý není dokonalý, a tak by si každý mohl vyložit standard jinak v jednom zařízení by pacientovi platila vše pojišťovna, jinde by platil sám.


Odbory rovněž zpochybňují Hegerův plán zvýšit v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění platbu za den v nemocnici z šedesáti na sto korun, s připravenou novelou proto nemohou podle Břeňkové souhlasit.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.