Kraje se chystají na odchody lékařů

Zřizovatelé nemocnic se chystají na odchody lékařů, ale existuje i jiná alternativa: jednat s nimi a hledat prostředky pro aspoň postupné uspokojování jejich požadavků.

Kraje a nemocnice se začínají připravovat na odchod lékařů, kteří podali výpověď v rámci kampaně lékařských odborů Děkujeme, odcházíme. Podle webových stránek této kampaně je aktuálně evidováno 3 810 výpovědí lékařů. Nejhorší situace je zřejmě v kraji Vysočina, kde z krajských nemocnic odchází téměř šedesát procent lékařů.

Nemocnice se připravují na možné omezování zákroků a přesouvání péče. Pardubický hejtman Radko Martínek v pondělí jednal s řediteli krajských nemocnic, schůzky chystají i jiné kraje a hledají krizová řešení. Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) se chce v pátek sejít s řediteli fakultních nemocnic.

Kampaň lékařských odborů požaduje, aby základní plat lékaře stoupl podle kvalifikace na 1,5 až trojnásobek průměrného platu. Ten v ČR ve třetím čtvrtletí podle ČSÚ dosáhl 23 655 korun. Nynější průměrný plat českého lékaře je se službami a přesčasy zhruba 45 až 50 tisíc korun.

Kromě Vysočiny by mohly vážné problémy nastat také ve Zlínském kraji, kde se z krajských nemocnic chystá odejít téměř čtyřicet procent lékařů. V Plzeňském kraji je to 37 procent, v Pardubickém 33 procent.

Z nemocnice v Kadani (Ústecký kraj) chce odejít 12 ze 40 lékařů. „S takovým počtem se nedá normálně fungovat, můžeme se jen snažit zajistit, aby nikdo z pacientů nebyl ohrožen na zdraví nebo na životě," řekl ředitel kadaňské nemocnice Josef Mašek.

Pardubický hejtman Martínek (ČSSD) označil situaci za dramatickou. Nemocnice se chystá opustit 33 procent lékařů. Kraj připravuje krizový scénář kvůli omezení péče. Podle Martínka je stav vážný také ve struktuře výpovědí. „Jsou odbornosti, které jsou nepostradatelné," řekl. Se zástupci nemocnic se bude scházet každé pondělí, chystá i schůzku s odbory.

V úterý 4. ledna se na jednání o krizovém plánu sejde s řediteli nemocnic a záchranné služby vedení Středočeského kraje. Podle hejtmana Davida Ratha (ČSSD) je kraj připraven jednat i s lékaři, zda by výpovědi nevzali zpět. Týž den se uskuteční také porada vedení Jihočeského kraje. Tam však podala výpověď jen asi desetina lékařů. „Už dnes mohu říci, že situaci za tohoto stavu zvládneme a nebudeme muset přistupovat k žádným krizovým scénářům," řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).

V dalších dnech se sejdou krizové štáby, krajské rady nebo ředitelé krajských nemocnic také v Plzeňském, Jihomoravském, Olomouckém a Libereckém kraji.

Pražské nemocnice odmítají zveřejnit počty, protože je zatím nevyhodnotily. Podle Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů dá v hlavním městě výpověď 560 lékařů. Podle zjištění ČTK zde už lékaři část výpovědí stáhli a další je stahují.

Pokud by lékaři skutečně odešli a nemocnice by neměly na jednotlivých pracovištích předepsaný počet specialistů, mohly by jim pojišťovny sebrat úhrady. Diskutuje se o tom, zda by situace nemohli zřizovatelé využít a nemocnice přetransformovat na doléčovací a rehabilitační zařízení. Podle středočeského hejtmana Ratha mohou výpovědi paradoxně vést k ozdravení hospodaření některých oddělení.

Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje celkem 147 zdravotnických zařízení nikoli fakultní nemocnice nabádá ve svém prohlášení z 27. prosince 2010 k široké dohodě. Ministr Heger opakovaně mluví o případné přeměně nemocnic po odchodu podstatné části lékařů na „střediska první pomoci“, „body ke stabilizaci pacientů“, „doléčovací nemocnice“ nebo „ústavy zdravotně sociální péče“.

To ale zásadně přesahuje kompetence státu a ministerstva zdravotnictví (MZ), pokud nejde o fakultní nemocnice nebo jiná zařízení zřizovaná státem, upozorňuje AČMN. Asociace před přípravou krizových scénářů upřednostňuje a požaduje, aby MZ jednalo s protestujícími lékaři a hledalo nezbytné zdroje alespoň pro postupné uspokojení oprávněných požadavků lékařů.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.