Poslanci budou rozhodovat o tom, zda se Česká republika připojí k zemím, které souhlasí se zákazem používání kazetové munice. Vláda jim předložila nejen mezinárodní úmluvu, která používání kazetové munice zakazuje, ale i návrh zákona o jejím zákazu. Zákon je nutné přijmout kvůli tomu, aby bylo možné postihovat firmy, které by se proti pravidlům úmluvy provinily. Obě předlohy musí kromě poslanců schválit také Senát.

Za Českou republiku podepsal úmluvu v prosinci 2008 ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Mezi jejími signatáři však nejsou hlavní výrobci i uživatelé kazetové munice, například Čína, Indie, Izrael, Pákistán, Rusko a USA. Celkem ji schválilo čtyřicet pět zemí včetně některých členských států NATO.

Úmluva vstoupila v platnost 1. srpna 2010. Česká republika sice patří k prvním zemím, které její text podepsaly hned při první příležitosti v roce 2008, ale dosud ji neratifikovala.

Kazetová munice obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí po větším území jako samostatná výbušná zařízení. Tyto kazety (kontejnery) s takzvanou submunicí lze na bojiště dopravovat raketami, dělostřeleckými granáty i leteckými bombami. Česká armáda vyřadila kazetovou munici ze své výzbroje v devadesátých letech. Podle plánu měla být zlikvidována do konce roku 2011.

Tyto zbraně mají velký prostorový účinek a v případě nevhodného užití nerozlišují mezi ozbrojenými složkami a civilisty. Až čtvrtina submunice navíc při dopadu nevybuchne a může působit podobně jako protipěchotní miny. Některé typy navíc mohou přitahovat děti, které se pak stávají její obětí, upozorňuje vládní zpráva k úmluvě. Tyto zbraně byly použity například ve Vietnamu, Kosovu, Čečensku, Iráku, Afghánistánu, Libanonu a také během rusko-gruzínského konfliktu.

Mezi lety 2006 až 2008 výbuchy kazetové munice v jižním Libanonu vážně zranily či zabily více než dvě stovky civilistů. Nevybuchlá munice shozená letadly NATO v roce 1999 v Srbsku dodnes ohrožuje osmdesát osm tisíc obyvatel, kteří žijí v její blízkosti.

Amnesty International v červenci 2010 zveřejnila fotografie amerických střel obsahujících kazetovou munici, která v Jemenu při útoku na údajný výcvikový tábor Al-Káidy zabila čtyřicet jedna lidí včetně čtrnácti žen a dvaceti jedna dětí.

Největší výrobci a uživatelé kazetové munice, jakými jsou USA, Rusko, Čína či Izrael, úmluvu odmítají podepsat. Kritiku za dosavadní výrobu a export munice si vysloužila i Slovenská republika: „Slovensko zůstává jednou ze čtyř zemí EU, které vyrábí kazetovou munici a nepodepsaly tuto mezinárodní smlouvu. Tato pozice řadí Slovensko na mezinárodní scéně k zemím, jimž je lhostejný osud desetitisíců civilistů zabitých či denně ohrožených kazetovou municí,“ míní Martina Mazúrová, koordinátorka kampaní Amnesty International Slovensko.

V souvislosti s úmluvou předkládá česká vláda Parlamentu také návrh zákona o zákazu kazetové munice. Pokud by pravidla úmluvy porušil jednotlivec, který kazetovou munici vyráběl nebo s ní obchodoval, vztahoval by se na něj trestní zákoník. Podle něj však není možné potrestat firmy. To má právě umožnit předkládaný zákon. Firmám a podnikatelům bude za jeho porušení hrozit pokuta až padesát milionů korun.

Ministerstvo obrany bude muset do osmi let od jeho přijetí zničit veškerou kazetovou munici na území ČR s výjimkou kusů určených pro výzkumné účely. Firmy ji budou moci držet jen v případě, že jim ji ministerstvo předalo ke zničení.