Vláda chystá podporu ekologickým zemědělcům

ČTK, Jiří Guth

Každý rok má setina zemědělské půdy v ČR přejít do režimu certifikovaného ekozemědělství. I současná vláda toto směřování zatím podporuje.

Vláda v úterý 14. prosince 2010 projednává Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011 až 2015. Podíl zemědělské půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství v Česku by měl do roku 2015 vzrůst ze současných deseti na patnáct procent a podíl biopotravin na tuzemském trhu s potravinami by do pěti let měl dosáhnout tří procent, nyní představuje zhruba jedno procento.

K dosažení těchto cílů má vést například posílení marketingu či zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství dále chce, aby podíl českých produktů na trhu biopotravin vzrostl na šedesát procent. V současné době nadpoloviční většina bioproduktů pochází z dovozu. Dalším z dílčích cílů je větší zastoupení orné půdy na celkové ploše ekologického zemědělství. Nyní je zhruba jedenáct procent, do pěti let by měla dosahovat alespoň pětiny výměry. Podle červencového odhadu ministerstva zemědělství je v Česku zhruba 3 500 ekofarem a přibývá výrobců biopotravin. Jde již o více než pět set firem. Podíl půdy v ekologickém zemědělství je v České republice vyšší než činí průměr EU. V roce 2008 byl tento podíl v Unii 4,3 procenta.

Růst tuzemského trhu s biopotravinami loni výrazně zpomalil. Podle předběžných výsledků průzkumu agentury Green Marketing mezi výrobci a obchodníky většina z nich zvýšila loni tržby jen nepatrně, nebo zůstaly na úrovni roku 2008. V předchozích letech trh rostl o desítky procent ročně. Zpomalení způsobila hospodářská recese. Bioprodukty jsou v Česku většinou výrazně dražší než běžné potraviny.

„Cíle akčního plánu jsou ambiciózní, ale reálné,“ řekl Deníku Referendum Jiří Urban, který se ještě jako náměstek ministra zemědělství do července letošního roku podílel na přípravě plánu. „Jsou založeny na splnění cílů předchozího akčního plánu, zejména překročení desetiprocentního podílu zemědělské půdy. Kromě dalšího růstu plochy patří mezi priority zkvalitnění celého systému a rozvoj potřebného výzkumu a vzdělávání."

„Je škoda, že zároveň s plánem nebyl schválen konkrétnější program, který by alokoval potřebné finance. Tento postup se osvědčil v ekozemědělsky vyspělejších státech jako je Dánsko nebo Německo. Proponovaná komise pro implementaci akčního plánu musí být skutečně pracovní, ne jenom formální. Zástupci ekozemědělského hnutí by v ní měli dostat prostor mj. pro zlepšení propagace a veřejné diskuse o významu a souvislostech ekologicky šetrného hospodaření,“ uzavřel Jiří Urban.