Klaus: Na projektu NATO je vhodné spolupracovat i s Ruskem

Prezident Václav Klaus podpoří na summitu NATO zapojení Ruska do projektu protiraketové obrany. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se obává, že vedle sebe budou kvůli nechuti Ruska ke spolupráci existovat projekty dva.

(čtk)

20.11.2010 10:45

302475_mediafaxefe_mediafax__efe

Postoj Ruska bude pro budování systému protiraketové obrany v rámci NATO klíčový. Foto MEDIAFAX / EFE

Česká republika podpoří na summitu Severoatlantické aliance (NATO) podporovat vznik alianční protiraketové obrany. Českým novinářům to řekl v pátek v Lisabonu prezident Václav Klaus těsně před zahájením vrcholné schůzky. Podle Klause je vhodné spolupracovat na projektu NATO i s Ruskem.

Do Lisabonu dorazí v sobotu také ruský prezident Dmitrij Medveděv. Od aliance uslyší jasnou výzvu, aby se Moskva, která v minulosti kritizovala americké protiraketové plány, do projektu NATO zapojila.

„Myslím si, že je to docela pozitivní koncepce, kterou protlačuje nový generální tajemník NATO pan (Anders Fogh) Rasmussen – zatáhnout Rusko do toho. Čím víc bude dialogu, čím více spolu budou země mluvit, tak to, já myslím, že je určitě dobře," řekl Klaus krátce před začátkem jednání. „Jestli Rusko bude chtít detailně spolupracovat, já nemohou říct, ale náznaky jsou, že ano," dodal.

Postoj Ruska, které ostře kritizovalo minulé plány na vybudování deštníku, za nimiž stály hlavně USA, je klíčový. Aliance chce ale Moskvu do nové architektury zapojit. „Já si dovedu představit zapojení Ruské federace, samozřejmě to nesmí být za podmínek, že by to nabourávalo ten alianční projekt," řekl Nečas. Rusko podle něj sice zpochybňuje hrozby, vůči nimž má deštník vyrůst, ale to je podle něj jen politika a vyjednávací taktika. „Rusko...je případným rozšířením raketových technologií a zbraní hromadného ničení ohroženo úplně stejně jako Evropa a Spojené státy americké," míní premiér.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg k tomu v České televizi řekl, že „prozatím se Rusko spíše zdráhá" se zapojit. „Bylo by žádoucí, aby se Ruská federace zapojila do protiraketové obrany, ale tady jsou ještě silné ruské námitky. Asi budou dvě protiraketové obrany vedle sebe, ale bude vzájemná informovanost. To si mohu do budoucna představit," prohlásil šéf české diplomacie.

Česká republika se zapojí do budoucí protiraketové obrany Severoatlantické aliance, která by měla pokrýt celé území bloku. Vyplynulo to z pátečních slov českého premiéra Petra Nečase na summitu NATO v Lisabonu. Minimem, kterým by ČR mohla přispět, je podle Nečase umístění střediska včasného varování na českém území. Zatím není jasné, jak se Česká republika bude podílet na nákladech ve výši zhruba 200 milionů (asi 4,9 miliardy korun), na které se propojení protiraketových systémů odhaduje. „Ty detaily z finančního hlediska se budou nějakým způsobem teprve upřesňovat," podotkl Nečas.

„S radostí oznamuji, že vůbec poprvé jsme se dohodli na rozvoji systému protiraketové obrany, který je s to dostatečně pokrýt evropské území NATO a jeho obyvatelstvo, stejně jako Spojené státy," řekl americký prezident Barack Obama po jednání. V podstatě jde o to vytvořit systém, který by umožnil propojit různé zbraňové protiraketové systémy, radary a další přístroje jednotlivých států i samotné aliance do jednoho protiraketového deštníku. To by mělo stát v příštích deseti letech 200 milionů eur.
„Musím říci, že Česká republika jako dlouhodobý obhájce tohoto projektu vítá jakýkoliv pokrok v tomto směru. My jsme vždycky podporovali myšlenku vybudování protiraketového štítu. Teď v rámci Severoatlantické aliance by to byl skutečně štít, který bude chránit celé území aliance postupně. Považuji naši účast v podobě střediska včasného varování za jakési minimum. Určitě budeme chtít širší zapojení," zdůraznil na summitu premiér Petr Nečas.

Mimo jiné zmínil vojenský výzkum. „Dovedu si představit i středisko, které bude mít významnější vliv na systém řízení, velení a získávání informací v rámci protiraketové obrany. Že to nebude pouze malé středisko s několika počítači, ale mohlo by to být skutečně i větší středisko," dodal.

Nečas by se nebránil tomu, pokud by i ve dnes schválené nové strategii NATO byly jasně pojmenovány konkrétní rizikové země či oblasti, které by mohly NATO ohrožovat. To se ale nakonec nestalo, zejména kvůli Turecku, které tím podmiňovalo svůj souhlas s protiraketovým deštníkem. Turci nechtěli narušit stále se lepšící vztahy s Íránem, s nímž čile obchodují a který je hlavním dodavatelem plynu do Turecka.

Premiér považuje za hrozbu raketový a jaderný program Severní Koreje a také Írán, který podle mínění západních zemí usiluje o jaderné zbraně. „Je tady celá řada zemí, které potenciálně mohou být spatřovány jako rizikové body," doplnil.

Premiér Nečas zmínil obecně i výdaje na obranu v Česku. Podle něj není reálná představa, že by se mohly začít rapidně zvedat. „Zrovna tak nepovažuji za reálnou představu, že by se zafixoval nějaký procentuální podíl na hrubém domácím produktu nebo na výdajích rozpočtu," podotkl. Na stranu druhou ale dodal, že současnou výši výdajů na obranu považuje za minimum, které by už nemělo klesat.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.