Sociální demokracie se musí přihlásit ke své původnosti
Jaroslav ŠabataAutor se vyjadřuje k textům dvou kandidátů na předsedu ČSSD. Sobotkův text je podle něj z perspektivy jasného vymezení se vůči kapitalismu zjevně politicky kompetentnější, neboť se nevyhýbá klíčové evropské dimenzi sociálnědemokratické politiky, což o Haškově textu říci nelze.
Oba texty jsou limitovány tím, že jsou texty startujícími předsjezdovou kampaň. Jejich autoři se pokoušejí oslovit především členy strany a její sympatizanty. Což je dáno tím, že oba kandidáti vstupují do soutěže odehrávající se na půdě strany. Míří tedy dovnitř strany.
Jejich adresátem není přímo veřejnost, ale strana sama. A tomu podřizují svůj jazyk, celou svou argumentační logiku: jde jim zkrátka o to přesvědčit členy a sympatizanty, že svůj úkol vůdce strany zvládnou nejlépe; že to jsou oni, kdo dovedou stranu k vítězství.
Sobotkův text je formálně vzato v tomto směru dokonce důslednější a politicky kompetentnější než text Haškův. Ten se na rozdíl od Sobotky rovnou pokouší o programový manifest „nové politiky” sociální demokracie určený celé společnosti. To je prosté konstatování. Nikoli výtka nebo výraz preference.
Pro občana a voliče, společnost a veřejnost ovšem není rozhodující to, aby zvítězila sociální demokracie „jako taková”. Sociální demokracie není k vítězství předurčena jen proto, že sama se chápe jako strana předkládající bezkonkurenčně nejlepší politiku, nejperspektivnější společensko-politický program.
Už při předkládání programu sjezdu je třeba myslet především na veřejnost. Tu je třeba získat důvody, proč je právě volba sociální demokracie jedině správná.
A úsilí soustředit pozornost na důvody volby sociální demokracie může být úspěšné jen za jednoho předpokladu: že se co nejsrozumitelněji a nejpůsobivěji vyhrotí protiklad mezi demokracií sociální a kapitalistickou.
Sociální demokracie se musí přihlásit ke své původnosti — k elementárnímu obsahu svého názvu: ten tkví v orientaci na rozvoj jiného typu společnosti než je společnost, v níž dominuje zisk a ještě jednou zisk, zisk za každou cenu, i za cenu, že to společnosti škodí.
Výslovně je třeba odmítnout tezi, kapitalismus, demokracie s přívlastkem kapitalistická nemá alternativu. To je teze, která oslabuje, a v jistém smyslu dokonce znehodnocuje pojem demokracie s přívlastkem „sociální”.
Právě slabošská akceptace teze popírající možnost jakékoli alternativy kapitalismu představuje základní příčinu málo úspěšné — protože příliš defenzivní — politiky sociální demokracie v době zjevně se prohlubující krize zglobalizovaného kapitalismu.
Teze o neexistenci alternativy kapitalismu odstartována jako podloží neoliberální ofenzivy po pádu reálného, státního a autoritářského socialismu sugeruje jednu velkou lež: že obnovení trhu a demokracie se rovná budování kapitalismu, že vylučuje orientaci na nový sociální řád, na nové společensko-politické uspořádání společnosti, na nový světový řád...
Vracím se k úvodnímu konstatování: Sobotkův text je z hlediska takto vytyčené perspektivy zjevně politicky kompetentnější. Nejen tím, že se nepokouší o vstřícnost vůči politickému protivníkovi i tam, kde to není namístě, ale tím, že se nevyhýbá klíčové dimenzi sociálnědemokratické politiky.
A tou je dimenze evropská. Což o Haškově dobře míněném, ale značně rozvláčeném a nesoustavném pokusu o ucelenější vizi nové politiky, politiky „nové generace” říci nelze...
* Slova Jiřího Pehe o „střetu mezi novou formou kapitalismu a demokracií“ je nutno domyslet:
Dnešní forma kapitalismu pouze ozřejmuje, to, co platilo vždy, že totiž kapitalismus může fungovat a funguje i v diktatuře; není s ní neslučitelný.
Spojování ČSSD s nezávislými iniciativami je mimo mísu, protože ony právě vznikají díky dlouhodobé bezbřehosti politiky ČSSD a ProAlt by měla být velmi opatrná na ty, co už v minulosti ve vedoucích funkcích ČSSD často byli více než pragmatiky a projevovali se jako učenliví žáci Niccola Machiavelliho s jasnou znalostí díla Vladař.
Jaroslav Šabata ovšem velmi spravedlivě a objektivně hodnotí oba materiály a oba aktéry , ale ti měli přijít dříve a věci se měli řešit na UVV dne 19.6.a nebo ještě dříve a ne teď . Postavení ČSSD by se mělo jasně vymezit proti typu kapitalismu , který je teď v Česku, ale je to velmi obtížné, protože se na jeho budování výrazně podílely špičky ČSSD a vedení ČSSD je s ním více než spjato. Je i dobrá poznámka autora, že kapitalismus se ne vždy rovná demokracie. Je jasné i patrné i laikům, že náš kapitalismus s exekutory, správci konkurzních podstat a vše spojené nebo za účasti všudepřítomné korupce, v zemi kde neznal současný prezident rozdíl mezi špinavými a čistými penězi ,kde to ,co se děje není demontáž sociálního státu, ale jeho boření všemi dostupnými prostředky, kde nefungují a ani nemají váhu odbory a jedinou autoritou jsou peníze a moc bez ohledu na původ způsob jejich a jejího nabývání. To všechno se děje v době a kulisách globální krize kapitalismu, kdy svět nestojí na hodnotách vytvořených v procesu výroby a nahromaděným bohatstvím, ale na dluzích a ničím nekrytých peněz, než podpisy vlády a ředitelů centrálních bank. Nyní probíhá měnová válka, několik hodin po uvolnění opět nekrytých několika set miliard z FED do ekonomiky USA(údajně ten tisk trval 33 hodin), velmoci v bankrotu, aby nezbankrotoval celý tento burzovní kapitalismus. To všechno v předvečer nějakého výročí VŘSR, která prodloužila nesmírně životnost tohoto typu kapitalismu, který se nazývá rentiérským. Zkrátka na Titaniku se tančí a , ale on se přesto potápí a mělo by se vědět, že na té lodi máme taky kajutu...Otázka je na které lodi by teď měla mít kajutu ČSSD, ale ani desatero a ani Sobotkova vize to moc jasně neukazují, tím méně na to může ukázat můj příspěvek psaný v několika minutách bez pomoci odborných a vzdělaných poradců.
To co bude následovat v naší kotlině bude tradiční zákulisní boj frakcí , čemuž bude podmíněna příprava jarního Sjezdu. Naposledy byl v Brně zvolen S.Gross, těsně, ale přece. Ten předchozí Brněnský tam byl tuším v roce 1947 a pak dlouho nebyl...Radovat se bude 118 sněmovna, protěže kdoví jak silná bude rétorika opozice v době starostí se Sjezdem ČSSD v Brně a zda odbory budou po dobách svého znevěrohodňování schopny oslovit českou veřejnost, tématy kterých je více, ve Francii se stávkuje jen kvůli důchodové reformě, resp. prodloužení věku odchodu do důchodu...
Asi bude lepší si čísti Dekameron, při dlouhých zimních večerech, Bocacio to napsal taky pěkně a je to ověřené ...
* Jinak: někteří budovatelé kapitalismu (Rusnok, Zeman, Gross) už z ČSSD odešli. Proč by je neměli následovat jiní? Možná i Bohuslav Sobotka se už na své někdejší úsilí ve funkci ministra financí dnes dívá jinak?
Gross myslím, ještě setrvává.
Je možné, že B.Sobotka se dívá jinak na své působení na MF, já také , ale co je problém vyrobené vztahy z tohoto působení a závazky se příliš nezměnily a už tenkráte byl po Grossově odchodu statutárním místopředsedou, a také úřadujícím, i když ČSSD defakto řídil J.Paroubek po brněnském Sjezdu a následném odchodu S.Grosse z vedení...