Novým ředitelem České filharmonie je David Mareček

ČTK, Jiří Guth

Marečkův mimopražský původ je hodnocen spíše jako klad, ale v pětatřiceti letech zatím podle některých hudebních publicistů nemá mnoho zkušeností. Mezi znalci převažují kladná, i když někdy opatrná očekávání.

Novým generálním ředitelem České filharmonie se stal David Mareček, dosavadní ředitel Filharmonie Brno. V čele orchestru nahradí náměstka ministra kultury Radka Zdráhala, který ČF provizorně vedl. Oznámilo to v pondělí ministerstvo kultury. Výběrová komise ministerstva zvolila nového ředitele filharmonie už 15. října, jeho jméno oznámil úřad ale až dnes. O čtyřiatřicetiletém Marečkovi jako možném vítězi konkurzu se spekulovalo již delší dobu.

Přední české hudební těleso mělo jen provizorní vedení, Zdráhal zastoupil ve vedení filharmonie Václava Kasíka, který letos na konci srpna na funkci rezignoval. Bez výběrového řízení Kasíka do funkce jmenoval předchozí ministr a někdejší ředitel filharmonie Václav Riedlbauch poté, co odvolal Vladimíra Darjanina. Orchestr s tím ale nesouhlasil a proti Kasíkovi protestoval. Zároveň někteří jeho členové otevřeně kritizovali Riedlbaucha i za to, jak orchestr v minulosti vedl. Šéfdirigentem České filharmonie je Elijahu Inbal, jehož smlouva končí v roce 2012.

Hlavním úkolem jednoho z nejmladších generálních ředitelů v historii ČF bude podle kritiků především najít nového šéfdirigenta, uklidnit situaci uvnitř orchestru a navrátit mu ztracenou prestiž v zahraničí. Kromě častých změn na vedoucích místech mnohdy pomohli k problémům i samotní hráči svými impulzivními výstupy v médiích a neshodami s vedením, což pokazilo orchestru reputaci nejen na české hudební scéně.

Bývalý učitel hry na klavír Mareček se narodil 14. dubna 1976. Absolvent brněnské Janáčkovy akademie múzických umění v oboru interpretace a teorie interpretace je ředitelem Filharmonie Brno od roku 2007. Předtím zde působil jako dramaturg. Po svém příchodu se snažil přivést do koncertních síní nové publikum a nekonvenčním způsobem nalákat na koncerty také mladé lidi. Filharmonie Brno například odehrála několik koncertů v bývalé továrně Vaňkovka. Výsledkem práce s nejmladšími posluchači se před dvěma lety stal projekt Mozartovy děti, který poprvé v České republice úzce propojil práci základních uměleckých škol, pedagogů hudební akademie a hudebních profesionálů.

Mareček do orchestru přivedl také nového šéfdirigenta, stal se jím Srb Aleksandar Marković. Nerealizovaným snem Filharmonie Brno zůstávala i za Marečkova vedení výstavba nového koncertního sálu.

V roce 2008 byl Mareček mezi čtyřiadvaceti významnými osobnostmi brněnské kultury, které podepsaly výzvu k rezignaci tehdy nového ředitele brněnského studia České televize (ČT) Karla Buriana.

„Pro Prahu a Českou filharmonii je jmenování Marečka obrovská výhra, je to muž na svém místě a kvalitní člověk po všech stránkách. Drží slovo, je naprosto vynikající. Jde do věcí, které se předem zdají být prohrané," řekla ČTK profesorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a hudební publicistka Jindřiška Bártová. Kladně ohodnotila Marečkovo všestranné vzdělání, široký rozhled i jazykové znalosti.

„Především panu Marečkovi přeji, aby soubor hráčů České filharmonie opustil stávkové a náladové reakce a nastoupil jedině možnou cestu skutečně profesionálních, hrdě náročných muzikantských výkonů," doplnila publicistka Anna Šerých.

Pražská hudební kritička Věra Drápelová si myslí, že při pohledu na dané možnosti byla volba Marečka dobrá. Je to podle ní člověk znalý provozu orchestru, musí si však vybudovat patřičné kontakty na úrovni ČF.

Muzikolog Luboš Stehlík se naopak domnívá, že oponenti mohou Marečkovi vytýkat málo zkušeností. V každém případě ale považuje jeho jmenování za dobrou zprávu a významně hodnotí i jeho mimopražský původ, což oceňuje i publicista Vladimír Říha. Ten ale volbou příliš nadšený není. „Mareček je podle mne příliš mladý a bez větších zkušeností na orchestr formátu ČF. Optimistický nejsem, ale snad to bude dobrá volba," uzavřel.