Průměrná mzda pedagogů a ředitelů škol byla v prvním pololetí tohoto roku 24 404 korun. Oproti loňsku si tak pohoršili o 195 Kč. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). To je zhruba o tisíc korun více, než bere průměrný Čech.

Tradičně nejnižší mzdy mají učitelky a ředitelky v mateřských školách, v průměru braly 19 500 korun. Naproti tomu průměrná mzda pedagogů na základních školách činila 25 000, středoškolský kantor si vydělal ještě o 1300 korun více. Vyučující na konzervatořích včetně ředitelů našli na svých výplatních páskách 26 200 korun, pedagogové na vyšších odborných školách téměř 27 500. Mzda vysokoškolských pracovníků se pak vyšplhá na 33 264 korun.

Podle předsedy Asociace školských odborů Radka Sárköziho jsou však takové statistiky silně zkreslující. „Uváděné průměrné platy ve školství budou určitě pro většinu učitelů působit jako nadhodnocené, protože jde o statistický průměr a více než polovina pedagogů ho nemůže dosáhnout. Mnohem přínosnější by byly podrobnější statistiky, které by popisovaly platová pásma u učitelů podle věku, respektive odpracovaných let,“ uvedl pro Deník Referendum Sárközi.

Závažným problémem jsou podle Sárköziho především podmínky pro mladé učitele. „Například nástupní plat učitele činí čtrnáct tisíc korun hrubého. Kolik mladých lidí takto vysoký plat osloví a nastoupí za něj na základní školu? Minimum.“

Kvůli nezájmu mladých učitelů tedy tvoří pedagogické sbory na školách především učitelky ve starším věku, což vzhledem k faktu, že plat roste s počtem odučených let, opticky zvyšuje statistiku. „Publikované průměrné platy jsou tudíž spíše platy, kterých dosáhne učitel na konci své kariéry po třiceti letech praxe, než platy mladších učitelů,“ soudí Sárközi.

Sliby nového ministra školství Dobeše znějí podle předsedy Asociace školských odborů pěkně, ale ani plat dvacet tisíc korun s vyhlídkou velmi pomalého nárůstu prý příliš pedagogů do škol nepřiláká, obzvlášť v případě lukrativních předmětů, jako jsou cizí jazyky či informatika.

Zásadním problémem je podle Sárköziho absence jasných pravidel a kariérního řádu. „Chybí jasný kariérní řád a platový postup založený na dalším vzdělávání a kvalitě odváděné práce, jak ho vidíme v zahraničí, např. ve Francii.“ To podle něj zároveň vyžaduje navýšení podílu školství na HDP alespoň na jedno procento. Jedno procento z HDP vydávají na školství v průměru státy Evropské unie. Česká republika v tomto ohledu dlouhodobě zaostává.

Ze statistiky ÚIV také vyplývá, že akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol si přišli celkem na 33 264 korun. Výše platů vysokoškolských pracovníků je přímo úměrná dosaženému akademickému titulu. Zatímco odborný asistent si přijde na 28 600, docent už si vydělá o dvanáct tisíc korun více. Průměrný plat profesorů se pak pohybuje kolem 53 000 korun.

Akademici však poukazují na to, že pro mnoho škol jsou platy uvedené ve statistikách zcela nereálné. Například pedagogové na školách humanitního směru, které nemají moc příležitostí spolupracovat se soukromou sférou a získat tak peníze navíc, berou často i o polovinu méně.