V regionálním školství stouply platy bezmála o deset korun
ČTKPrůměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství byla na začátku letošního roku 23 977 Kč. Průměrný plat akademických pracovníků veřejných vysokých škol pak činil ve stejném období 31 334 Kč.
Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním školství byla letos v prvním čtvrtletí 23 977 korun. O rok dříve, v prvním čtvrtletí 2009, to bylo 23 968 korun.
Údaje, které dnes ČTK poskytl Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), představují průměr mezd učitelů, ředitelů, zástupců ředitelů a výchovných poradců v mateřských, základních a středních školách, na konzervatořích a vyšších odborných školách, a to bez ohledu na zřizovatele.
Průměrný plat akademických pracovníků veřejných vysokých škol činil za uvedené období 31 334 korun, loni v prvním čtvrtletí to bylo 30 885 korun.
V celém národním hospodářství činila průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí 22 748 korun, což znamená meziroční růst o 484 korun.
Z údajů, jež ČTK poskytla mluvčí ÚIV Bohumila Beranová, vyplývá, že průměrné mzdy v jednotlivých typech škol ve srovnání s prvním čtvrtletím 2009 většinou velmi mírně rostly, učitelé v mateřských školách si ale v tomto ohledu o několik desetikorun měsíčně dokonce pohoršili.
O něco se zvýšil počet zaměstnanců ve školství. V prvním čtvrtletí v něm pracovalo 275 500 zaměstnanců. Oproti předchozímu roku jejich průměrný počet vzrostl o necelou tisícovku lidí, což představuje 0,3 procenta.
Zatím není jasné, zda a jak se školství dotknou úspory, které je podle ministerstva financí nutné najít v rozpočtu ještě letos. Podle návrhu ministra financí Miroslava Kalouska má ministerstvo školství ušetřit tři miliardy.
Ministr školství a místopředseda Věcí veřejných Josef Dobeš ale v neděli uvedl, že pokud by se plánované škrty měly dotknout učitelských mezd, zváží Věci veřejné, že při hlasování o zmírnění deficitu použijí právo veta.
Pokud jde o vzdělávací ústavy spadající do kolonky „regionální školství", učitelé v mateřských školách pobírali letos v prvním čtvrtletí průměrně 19 005 korun, což je o šedesát korun méně než v prvním čtvrtletí 2009.
Učitelé základních škol brali průměrně 24 495 korun, loni ve stejném období to bylo 24 347 korun. Průměrný plat učitelů středních škol byl v letošním prvním čtvrtletí 26 082 korun, učitelé konzervatoří měli 25 275 korun a učitelé vyšších odborných škol 27 125 korun.
Pokud do průměrných platů pedagogických pracovníků v regionálním školství nejsou započteny mzdy vedoucích zaměstnanců, vypadají čísla za letošní první čtvrtletí následovně: průměrný plat pedagogických pracovníků v regionálním školství činil 21 819 korun, v mateřských školách 17 156 korun, základních školách 22 673 korun, na středních školách 24 024 korun, konzervatořích 24 031 korun a na vyšších odborných školách 25 458 korun.
Na veřejných vysokých školách mají nejvyšší průměrné mzdy profesoři, a to 49 990 korun, ženy profesorky mají průměrně 48 195 korun a muži 50 268 korun. Platově jsou na tom po profesorech nejlépe docenti s průměrem 38 475 korun, z toho ženy měly 38 191 korun, muži pobírali průměrně 38 565 korun.
Odborní asistenti si vydělali 26 980 korun (ženy 26 178, muži 27 531). Nejméně pobírali asistenti, a to průměrně 21 021 korun.
Na veřejných vysokých školách bylo v prvním čtvrtletí zaměstnáno přes 38 000 pracovníků, 49,5 procenta z toho tvořily ženy. Ze 17 440 akademických pracovníků bylo žen 6151 a například mezi 2009 profesory bylo žen 269, uvedl ÚIV.
Ministr školství a místopředseda Věcí veřejných Josef Dobeš má jinak před sebou nelehký úkol (a to nejen v oblasti úspor ve školství).