Čínští komunističtí vysloužilci veřejně odsoudili cenzuru

Třiadvacet bývalých vysoce postavených činitelů čínské vládnoucí strany zveřejnilo dopis, ve kterém kritizují cenzorní praktiky čínských úřadů a dožadují se ústavního práva na svobodu projevu. Poukazují také na to, že cenzuře neunikl ani čínský premiér Wen Ťia-pao.

(rbs)

14.10.2010 16:04

Bývalí vysocí funkcionáři čínské komunistické strany ve středu zveřejnili dopis, ve kterém se dožadují ústavního práva na svobodu projevu. Cenzory označují jako neviditelnou černou ruku Číny a útočí i na samotný úřad propagandy. Cenzoři podle nich nezakrývají pouze pravdu o disidentech, ale také některé části projevů premiéra Wen Ťia-paa.

Žádný z třiadvaceti bývalých proreformních funkcionářů komunistické strany sice již podle analytiků nemá v Číně opravdovou moc, ale jejich gesto je velmi cenné symbolicky a mohlo by podpořit snahu lidí a části vlády o prosazení reforem.

Cenzoři podle signatářů dopisu do éteru nepustili ani kousek z rohovoru čínského premiéra pro BBC a dokonce cenzurovali i jeho projev před Valným shromážděním OSN, kdy se Wen Ťia-pao zmínil o potřebě politických reforem, které konzervativní část strany odmítá.

„Nejen občané, ale ani nejvyšší představitelé komunistické strany nemají právo na svobodu slova nebo tisku,“ říká dopis. Signatáři v něm žádají, aby cenzuru, kterou ústava od roku 1982 výslovně zakazuje, nahradil systém právní odpovědnosti.

„Pravda nemůže být zablokována, dopis se nyní šíří,“ cituje jednoho ze signatářů deník Guardian.

Autoři dopisu se distancovali od uvězněného disidenta Liou Siao-poa. Jejich apel však přichází sotva několik dní poté, co mu norský Nobelův výbor udělil cenu za mír. Podle analytiků šlo o manévr, kterým mu chtěli získat publicitu.

„Tito lidé již dnes nemají žádnou moc. Ale symbolickou hodnotu jejich aktu v Pekingu určitě nepřivítají,“ řekl Nicolas Bequelin, výzkumník pro Asii lidskoprávní organizace Human Rights Watch. „Potvrzuje to skutečnost, že ve straně panují určité neshody,“ dodal.

Manželka Liou Sioa-poa mezitím ve středu projevila obavy, že jí čínské úřady nedovolí vycestovat a převzít manželovu cenu. V telefonickém rozhovoru pro deník Guardian uvedla, že její dům obklíčila policie a nemůže odejít bez doprovodu.

„Řekli mi, abych nechodila ven a abych nemluvila s přáteli. Pokud chci navštívit rodiče nebo jít nakoupit, musím jet jejich autem. Dokonce už ani nemluvím se sousedy, abych je náhodou nedostala do problémů,“ řekla Liou Siao doslova.

Zástupci Nobelova výboru prohlásili, že by bylo dobré, kdyby cenu převzal jeden z manželské dvojice. Pokud by to ale nebylo možné, předají ji v nepřítomnosti, jako tomu v minulosti bylo u barmské disidentky Aun Schan Su Ťij nebo bývalého polského prezidenta Lecha Walesy.

Čínskou reakci na udělení Nobelovy ceny již kritizovaly i některé země. Posledními, kdo se k situaci vyjádřil, bylo Norsko a Japonsko. Japonský premiér Naoto Kan po Číně požadoval propuštění Liou Siao-poa, přestože se obě země nyní snaží o zlepšení vztahů po nedávných hraničních sporech.

Norsko označilo čínskou reakci za nevhodnou a odsoudilo rozhodnutí čínských úřadů zrušit ministerská setkání a norské hudební vystoupení, které bylo plánováno na příští měsíc. „Pokud je toto rozhodnutí následek udělení Nobelovy ceny míru, považujeme to za velmi nevhodnou reakci,“ prohlásila mluvčí norského ministerstva zahraničí Ragnhild Imerslundová.

Další informace:
The Guardian Chinese Communist party veterans defy censors with call for free speech
The Guardian Liu Xiaobo's wife fears China may prevent Nobel prize collection
AFP China under pressure over jailed Nobel laureate


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.